Tak jsem cetl, ze na palube bude i radioamatersky majak pro S pasmo. Melo by to pouzit tu samou parabolu pro S pasmo co je pro data komunikaci. Jen asi pridaj vysilac ke slucovaci.
Podle údajů z přednášky Šanghaiské observatoře, která bude zajišťovat sledování CE-3 pomocí 65 m radioteleskopu, je start plánován na 1.12.2013 v ~17:00 UTC.
No tak dobře, Číňani se v USA poučili o mediální masáži, proti čemuž, pokud jde o propagaci kosmonautiky mezi ignorantským plebsem, vůbec nic nemám, naopak! Ale teď k věci, pod dojmem Opportunity, Curiosity atd. se může vozítko na Měsíci 40 let po Lunochodech jevit jako zbytečnost a návrat do minulosti, ale já tomu držím všechny čtyři palce. Mars je fajn, ale je moc daleko, tam se hned tak nepoletí. Kdežto na Měsíc by se mohlo letět při "troše" snahy během několika let, takže povzbudit pro to nadšení veřejnosti je určitě užitečné.
Nosič Long March-3B opustil 27.10. na vlakovém dopravníku Peking. Na kosmodrom Xichang Satellite Launch Center má raketa dorazit 1.11.
Sonda je na kosmodromu už od 12.9. Všechny předstartovní přípravy údajně pokračují podle plánu; start v prosinci zatím není ohrožen.
citace:Video se záběry instalace roveru na lander, pár okamžiků z testováni a také jsou tam jasněji vidět rampy pro sjezd roveru na povrch.
Když jsem tak koukal na tu animaci, nemohlo mi uniknout, že to čínské vozítko připomíná spíš svoje americké konkurenty z Marsu než sovětské Lunochody. Což má asi svůj dobrý důvod, u vesmírné techniky se zkrátka uplatňuje tvarová konvergence v závislosti na podmínkách okolního prostředí, jenže právě to mě mate, protože podmínky na Marsu se od měsíčních velice liší. Co tedy bylo nedomyšleného na odklápěcím a na noc zase uzavíratelném víku Lunochodů, že se od toho odstoupilo?
citace:Deset názvů, které postupují do dalšího kola, ze kterého vzejdou 3 semifinalisté.
Mají letět za čtyři dny... mají už název? (na wiki nic...)
Čínský měsíční rover, který vysadí přistávací modul sondy Chang'e-3, ponese pojmenování Yutu. Pro toto pojmenování hlasovalo asi 650.000 účastníků internetové ankety (z celkových asi 3,4 miliónu).
"On Nov 19 a Chinese friend with good contcts to Xian Satellite Controll Center gave me the followong timeline:
launch 2013-12-2 1:00 - 1:30,
join moon orbit at 2013-12-6 10:30,
landing on moon 2013-12-16.
(All dates local time)"
Údajně jsou nějaké interference mezi touto čínskou misí a US misí LADEE, které čínská mise znehodnotí výsledky měření výfuky ze svých trysek. Byly by sice možné ale určité přísliby z koordinace těchto misí, kdyby ale spolu ty týmy směly spolupracovat. Český článek zde:
No neviem, žeby mala LADEE až také citlivé prístroje, aby boli znehodnotené merania kvôli sonde na (pravdepodobne) úplne inej dráhe sa mi nezdá. Myslím, že tieto obavy sú zbytočné.
Osobně to vidím spíš na dělání z komára velblouda. Jestli si sama LADEE neznehodnotí svoje měření i svými tryskami, když bude muset sestoupit na nižší orbitu.
Citlivé na to môžu byť viac než dosť...
Mesačná atmosféra je veľmi riedke prostredie, takže aj tých niekoľko niekoľko sto kilogramov kilogramov paliva z čínskej sondy bude predstavovať nezanedbateľný podiel z celkovej hmoty mesačnej atmosféry, uvádza sa (napríklad http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/moonfact.html), že celková hmota mesačnej atmosféry je okolo 25 ton. Za predpoklad, že činska sonda nesie nejakých 750kg paliva, tak to predstavuje 3% hmotnosti celej mesačnej atmosféry - a lokálne samozrejme oveľa viac.
Bez presnej znalosti zloženia (aj izotopového) paliva čínskej sondy je dosť problematické rozlíšiť "pôvodné" a "nové" zložky.
Navyše sa pri práci motorov a ďalších systémov sondy do okolitého prostredia dostane nielen palivo, ale aj častice odtavené a odparené z konštrukcie motoru i jeho okolia, budú sa tam odparovaťrozličné mazivá, náterové hmoty a lepidlá z konštrukcie sondy, pri práci pyrosystémov zasa unikajú spaliny pyrotechnických zloží atď. V okolí sondy, miesta pristátia i letovej dráhy znikne teda pestrá zmeska "všetkého možného", čo do mesačnej atmosféry normálne nepatrí. A toto všetko bude ešte expandovaťdo veľmi širokého okolia...
Ovšem bedákať spôsobom "číňania poškodia americký výskum" je prinajmenšom trapné. Američania veľmi dobre vedeli o pripravovanej čínskej sonde hodne dlho dopredu, takže mali vyvinúť isté úsilie na vzájomnú koordináciu akcií... Ešte tak pred pol rokom by zrejme nebol žiadny veľký problém presunúť čínsky štart o mesiac dozadu, napríklad na január 2014, "bez straty tváre"... Lenže američnia nielen "nekonali", ale nie tak dávno prebehla v USA nejaká medzinárodná konferencia o planetárnych vedách, na ktorej bola americkou administratívou znemožnená účasť čínskych odborníkov... To potom rozhodne nevyzerá ako snaha o nejakú spoluprácu.
To záleží aj na tom, aká je plánovaná doba misie LADEE. Podľa mňa tie "exhaláty" zostanú v okolí dráhy sondy desiatky dní a v okolí miesta pristátia ešte dlhšie.
Já to taky vidím spíš jako plus, než že by "dopravní exhalace" mohly měření atmosféry nějak významně uškodit. LADEE bude "čisté" okolí Měsíce monitorovat už 6 týdnů před přistáním Chang'e a pak bude naopak sledovat, jak se původní měsíční atmosféra s jasně definovaným "znečištěním" v čase vypořádá. Řekl bych, že tento nechtěný experiment by mohl být v celku užitečný pro pochopení jevů, zkoumaných americkou sondou.
Kolega HAM co dela EME ma 320cm parabolu.
Rekl mi, ze zkusi odmonitorovat radiovej signal z toho Cinskeho roveru.
Dle ITU maji pro uplink pouzivat dva kmitocty na 2.2GHz (pasmo S).
Jelikoz chteji zive video z povrchu, tak QPSK modulace i pri MPEG4 320x270 bude mit vcetne telemetrie tak 300kbps.
Coz v dane modulaci znamena asi 120kHz sirku pasma.
On pouziva SDR Perseus s konvertorem, takze by to nemel byt problem.
Pokud se zadari, dame to na Youtube a fotky parsnu sem.