| 26.5.2009 - 08:12 - David | |
|
| Pardon, myslel jsem to tak, že se vyskytly názory v rámci diskuzí, že by Čína mohla předběhnout USA při návratu na Měsíc. |
|
citace:
Pardon, myslel jsem to tak, že se vyskytly názory v rámci diskuzí, že by Čína mohla předběhnout USA při návratu na Měsíc.
David ma pravdu, nedavno jsem na toto tema s nim diskutoval. Duvodem polemiky byl stav ekonomiky USA vs Cina, kde jsem zastaval nazor ze Cina sice momentalne nema technologie, ale ma dostatecnou financni silu. David zastaval stanovisko, kdy USA budou prvni kvuli technologiim. |
| 26.5.2009 - 09:53 - JirkaSalek | |
|
citace:
citace:
Pardon, myslel jsem to tak, že se vyskytly názory v rámci diskuzí, že by Čína mohla předběhnout USA při návratu na Měsíc.
David ma pravdu, nedavno jsem na toto tema s nim diskutoval. Duvodem polemiky byl stav ekonomiky USA vs Cina, kde jsem zastaval nazor ze Cina sice momentalne nema technologie, ale ma dostatecnou financni silu. David zastaval stanovisko, kdy USA budou prvni kvuli technologiim.
Presne tak. Jde o technologie. Cina zvysuje investice do infrastruktury do technologii a do zbrojeni. Taky vzdelani lidi jde hrozne nahoru. Cinane jsou schopni zaplatit nejlepsi odborniky a i lide kteri odesli do zahranici se ve velkem poctu vraci domu. Ten tlak na vzdelani a uspech je tam obrovsky.
Znam jednu Cinanku, ktera se hrozi toho ze by jeji deti chodili do cinskych skol. Naopak na zapade maji deti pohodu a klidek.
Jiste je ze behem par let Cina vybuduje obrovskou technologickou zakladnu, ktera mozna nebude zatim na super vysoke kvalite, ale tu nemeli ani Rusove pred 40, 50 lety. S trochou technologicke spionaze muzou lete na Mesic treba hned. Cina na to jde ovsem vedecky a nejdrive chce vybudovat infrastrukturu v zemi a poradnou armadu. To jim je v tuto chvili uzitecnejsi nez slepeje v regolitu.
Cas pracuje pro ne. |
| 26.5.2009 - 13:51 - Mirek Pospíšil | |
|
Schéma čínské pilotované mise na Měsíc (11/2008).
http://www.china-defense-mashup.com/wp-content/uploads/2008/11/index2.jpg
|
|
Mirek Pospíšil: "Schéma čínské pilotované mise na Měsíc (11/2008).
http://www.china-defense-mashup.com/wp-content/uploads/2008/11/index2.jpg "
štyri štarty na jednu misiu. trochu pridrahé za "zapichnutie" vlajky a pár šutrov a prachu.
ale ak by sa k tomu pridali ešte ďalšie dva štarty (jeden urýchľovací modul+automatický dopravný modul) a na povrch mesiaca si tak dopredu, dopravili nejaké zásoby, vybavenie, vozítko , energetický zdroj, a nejaký ten nafukovací bivak.. mohli by tam číňania kempovať aj celý jeden mesačný "deň", v "polárnej" oblasti "neobmedzene" dlho..
podmienkou ale je aby loď mohla zostať na orbite v nepilotovanom režime
aj pri vyšších nákladoch na vývoj a realizáciu, by sa výdaje a "príjmy", takto dostali do priaznivejšieho pomeru
no ak by to mysleli vážne (a prípadne tam dali to rozšírenie), bolo by to, už vážnou konkurenciou pre americký program..
problémom sú "len" financie  [Upraveno 26.5.2009 alamo] |
|
| Čínský návrh na let k Měsíci je reálný, riziko fiaska celé mise kvůli selhání 1 startu je ale velký, rozumnější by byl větší nosič, aby stačily 2 starty - blokové schéma CZ-5 a stavba rakety přímo na kosmodromu to umožňuje. Dělená koncepce vyžaduje použít LOX/LH motory jen pro let k Měsíci a navedení na orbitu. Měsíční přistávací a startovací motory musí mít dlouhodobě skladovatelné PHM pro případ selhání startu s posádkou a čekání na 2.pokus. Nosič s nosností 50-60 tun se dá použít i na výstavbu stanice (i na Měsíci) nebo lety vlastního raketoplánu. |
| 26.5.2009 - 17:31 - David | |
|
| Při jejich hlemýždím postupu vpřed mohou tak složitou misi realizovat za 30 let, pokud by ovšem začali ihned. |
| 26.5.2009 - 19:33 - Vlado!!! | |
|
citace:
Pardon, myslel jsem to tak, že se vyskytly názory v rámci diskuzí, že by Čína mohla předběhnout USA při návratu na Měsíc.
Nejde o návrat, ale dobití Měsíce. citace:
David ma pravdu, nedavno jsem na toto tema s nim diskutoval. Duvodem polemiky byl stav ekonomiky USA vs Cina, kde jsem zastaval nazor ze Cina sice momentalne nema technologie, ale ma dostatecnou financni silu. David zastaval stanovisko, kdy USA budou prvni kvuli technologiim.
Všechno se dá koupit, i technologie. To Američané dobře vědí. |
| 26.5.2009 - 23:31 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Pardon, myslel jsem to tak, že se vyskytly názory v rámci diskuzí, že by Čína mohla předběhnout USA při návratu na Měsíc.
Tato formulace už je OK. |
|
Čína dokončila stavbu prvního bezpilotního modulu jejich kosmické sanice TG-1 (Tiangong), který bude sloužit ke zkouškám automatického spojování kosmických lodí typu SZ se stanicemi:
http://news.xinhuanet.com/english2010/sci/2010-08/17/c_13449056.htm
Hmotnost modulu je 8,5 tuny. Start je plánován na rok 2011. Ve výrobě je také zdokonalený nosič typu CZ-2F pro tento modul a vyrábí se také kosmická loď SZ-8, která by se měla k modulu automaticky připojit.
Originální čínský článek (je tam schema spojení, ale nic moc...):
http://news.xinhuanet.com/tech/2010-08/17/c_12454162.htm
Anglická verze je skoro doslovný překlad; v činské verzi je navíc jen:
- jedná se o první letový kus,
- probíhají elektrické testy TG-1,
- po nich budou následovat mechanické a tepelné testy.
____________________
Antonín Vítek |
| 20.8.2010 - 14:50 - Jaro. | |
|
Našlo sa video, kde sú zábery na modul:
http://www.chinanews.com.cn/shipin/2010/08-17/news17080.html
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=14392.msg629387#msg629387 |
|
Hmm, tak tenhle obrázek je evidentně ze závěru toho videa:
http://spaceflightnow.com/news/n1008/18tiangong/
nechtě mě hádat: první bezpilotní Shenzou vyslaná ke stanici vynese místo orbitálního modulu ten dokovací modul s celkem 6ti stykovacími uzly - a v jejím návratovém modulu se pak vrátí posádka a nechá zadokovanou svojí loď ze strany. Atd. atd. - tak se to bude opakovat, a po každém dalším pilotovaném letu se na začátku dost miniaturní stanice o něco rozroste.,
případně, pokud chtějí podnikat skutečně dlouhodobé lety, budou muset kombinovat vždy cca jeden pilotovaný a cca jeden bezpilotní - zásobovací start. A nebo budou zásoby pro třeba měsíční let už dílem na palubě stanice, dílem na palubě té první bezpilotní lety - a jen díky tomu pak 3 kosmonauti budou moci zůstat nahoře ne 3 dny, ale třeba měsíc.
tedy víceméně předvídatelný vývoj - Čína postupně opakuje všechny podstatné kroky ze 60. a 70. let - stanice, na které jsou připravené zásoby na začátku a nejsou průběžně (nějak zásadně) doplňovány, připomíná velmi zhruba stanici Skylab. tedy něco hodně odlišného od logistických operací, které předvádí ISS. |
|
Ne, v závěru videa je plánovaný 20-tunový základní modul čínské modulové stanice (2020).
Obrázek stanice Tiangong-1 a lodi Shenzhou je například tady:
http://www.bjreview.com.cn/life/txt/2009-03/24/content_187451.htm
|
|
Tak to teda "nič moc" - životného priestoru tam bude i pre pomenších číňanov sotva na vystretie...
Hoci na druhej strane - vynášať to zrejme budú rovnakou raketou CZ-2F ako lode Šen-čou (tomu by zodpovedala uvádzaná hmotnosť stanice okolo 8,5 tony), na vynesenie ťažšej 20 tonovej stanice by potrebovali dokončiť CZ-5 s predpokladanou nosnosťou 25 ton, čo však ešte nejaký ten čas potrvá.
|
|
| Alchymisto tahle stanice má být jen zkušební automatizovaná, aby jsi vyzkoušeli dokovací manévry, přečerpávání paliva a další základní manévry a prvky žiti na stanici.... až další rok máji vypustit stanici která bude podobna Almazum-Saljutum kde budou provádět pokročilejší vědecké experimenty.... a za 5 let mají vystavět ve vesmíru modulovou stanici podobnou Miru. |
|
| Bude to pomalejší, než píše Conquistador. Viz strana 2 článku, na který jsem dal ráno odkaz. |
|
Neviem, či to dať sem alebo do vlána "Zájazdy na štarty reaketoplánov".
Som po tieto dni v Číne - Shanghai a Peking a teda zopár postrehov z pokusov návštevy múzeí:
Shanghai - Aerospace museum - napriek ineternetovej stránke je už zatvorené a nové bude v blízkosti konečnej stanice metra linky č. 8, ktorá sa aj volá Aerospace museum station - múzeum bude postavené údajne o 2 roky.
Peking - space museum - otvorené denne do 17.00, v sobotu a v nedeľu je zavreté. Cez týždeň som mal pracovný program ale v piatok som s vyplazeným jazykom stíhal na 16.30 - ale pokladňa už je zavretá.
Peking - Science and technology museum - tak tu som sa najskôr opláchol - na internete je aj s adresou No 1 Beisanhuan Zhonglu. Taxikár ma tam priviezol a vyhodil, budova však zavretá a nevyužívaná. Podľa web stránok tu má byť exeplár Shen-zhou č. 1 aj s rozvoretým padákom. Taxikári nie že nevedia anglicky, väčšinou ani nepoznajú latinku, a tak si ulice musíte pracne opísať z originálne stránky na nete (alebo vztlačiť). Natrafil som ale na chlapíka na chodníku, ktorý div sa svete vedel A a vedel aj o novom múzeu s rovnakým názvom - na adrese No 5, Bei Chen East road (hneď vedľa je areál z olympijským štadiónom - mimochodom - pre našich sino obdivovateľov - od olympiády ho vôbec nevyužívajú a údajne tam nebolo žiadne podujatie !!! a ostatnými objektami).
Vstupné je 30 juanov, majú tam aj sekciu pre deti a 3D filmy, ale hlavné je na 4. poschodí.
Čo bolo k videniu:
- originálny návratový modul SZ - žiaľ neviem číslo, práve pri tomto popise nebol preklad do žiadneho jazyka
- skafandre ľahký aj ťažký
- motory
- modely rakiet
- maketa stanice v reálnej veľkosti pozostávajúca z 2 modulov veľkosti Zvezda modulu + spojovací modul. Funy bolo, že vnútro zdobili fotografie z ISS, viedol jasne astronaut LIU, záchod vlastnej konštrukcie bol trochu veľký.
- malý modul veľkosti SZ, ibaže iba motorická časť a väčšia kabína - na koľajničkách nachystaný nadokovať sa na spojovací uzol
- maketa kompletnej SZ (všetky moduly)
- model mesačného povrchu so základňou pozostávajúcou so samostatných prevádzok - bola tam pristávacia oblasť, obatná, energetická, produkčná a ešte 1 na výrobu potravín so skleníkmi
- nejaké modely družíc 1:1
- model povrchu Marsu s 2 čínskymi vozítkami + jedno práve pristáva v pozadí
Zo súčasných pripravovaných Tianggongov tam nebolo nič, ak nerátam ten malý dokovací modul za niečo podobné.
Neviem sem pridať foto, nejaké by som dal. |
| 06.12.2010 - 23:26 - Adolf | |
|
Čínské vysoké cíle: Kosmická stanice, Měsíc a výzkum Marsu
By Clara Moskowitz
SPACE.com Senior Writer
posted: 06 December 2010
03:25 pm ET
Čína ve svém kosmické programu přeřazuje na vysokou rychlost, oznámila totiž cíle postavit pilotovanou kosmickou stanici do roku 2020 a poslat kosmickou loď na Mars do roku 2013 – to všechno v patách své druhé robotické mise tohoto roku.
Někteří kosmičtí analytici se už strachují, že vzestup Číny v kosmu znamená ztrátu americké dominance v kosmických letech. Spojené státy vyřazují v roce 2011 svou legendární flotilu raketoplánů a plánují spoléhat pro orbitální lety na komerční kosmické lodi, jakmile tyto budou k dispozici, zatímco budou plánovat mise do hlubokého vesmíru.
„Číňané to jistě vnímají jako příležitost k získání prestiže v době, kdy U.S. kosmický program je ve stavu, který někteří lidé považují za binec, a jiní to nazývají přeskupením,“ řekla Joan Johnson-Freese, předsedkyně katedry studií národní bezpečnosti na Námořní válečné akademii v Newportu R.I. a expert na čínský kosmický program. Mezi Američany, říká, „existuje vnímání Číny, že se nějak dere dopředu, zatímco U.S. začínají zůstávat pozadu.“
Plány kosmické stanice
Čína oznámila na nadcházející roky ambiciózní program.
Plánovaná čínská kosmická stanice bude těžištěm pilotovaného kosmického programu země, která už spatřila tři kosmické posádky – každá větší než ta další – jak jsou vypouštěny na čínské kosmické lodi Shenzhou startující v roce 2003.
Čína doufá, že vypustí svůj první nepilotovaný modul kosmické stanice Tiangong 1 (čínsky „Nebeský palác“) v roce 2011, jak oznámila státní organizace mediálního zpravodajství Xinhua. Během času se budou přidávat další moduly a nakonec se na stanici usídlí astronauti provádějící výzkum.
Nová kosmická stanice bude postavena pomocí čínských kapsulí Shenzhou a nosných raket Dlouhý pochod. Tato kosmická loď z Číny činí jednu z pouhých tří zemí, po Rusku a Spojených státech, která nezávisle vysílá lidi do kosmu.
Nedávno Čína oslavila úspěch své druhé lunární sondy Chang’e 2, kterou byla vypuštěna počátkem října a dorazila na orbitu kolem měsíce. První fotky z druhé čínské mise k měsíci úspěch sondy Chang’e 2 ještě zdůraznily odhalením podrobností z oblastí na severní polokouli měsíce známé jako Sinus Iridium (Zátoka duhy).
„Úspěch Change’e 2 při uskutečnění této mise zdůrazňuje další velký počin poté, co země úspěšně vypustila svou první lunární sondu,“ řekl vicepremiér Zhang Dejiang po zveřejnění fotek, jak hlásí Xinhua. „Čínský lid neochvějně vyvíjí technologie pro průzkum hlubokého vesmíru a mírové využití vzdáleného kosmu.“
Chang’e 2 je na misi k prozkoumání možných míst přistání pro plánovanou čínskou kosmickou loď, která by měla dosednout na lunární povrch možná v roce 2013. První čínská měsíční družice Chang’e 1 byla vypuštěná v říjnu 2007 a prováděla 16-měsíční pozorovací misi, než podle plánu dopadla na měsíc v březnu 2009.
Větší čínské kosmické cíle
Ačkoliv tato země ještě oficiálně neoznámila plány vyslat lidi na měsíc, mnoho expertů říká, že právě k tomuto směřují a že projekt kosmické stanice, lunárních průzkumníků a robotických landerů jsou jen chystání se k tomuto cíli.
„Jsou při vytyčování svých cílů velice konzervativní,“ řekla Johnson-Freese SPACE.com. „Neoznámili oficiální pilotovaný lunární program. Chtějí mít úspěšně na místě všechny stavební bloky dříve, než to oznámí.“
Je to navíc měsíční program, Čína rovněž načrtla technický plán na kosmickou loď obíhající Mars, ohlásila Xinhua. Tato mise by stavěla na technologickém vývoji pro misi k měsíci. Nedřívější možné startovací datum pro družici Marsu je rok 2013.
Země mezi tím vypustila celkově v roce 2010 až dosud rekordních 14 raket, čímž překonala rekord většiny let čínských kosmických misí během jednoho roku. Mnoho z těchto nákladů byl čínské navigační satelity Beidou a vojenské lodě Yaogan.
Globální partnerství
Kolem a kolem získávají čínské kosmické úspěchy celosvětovou pozornost.
„Pro zbytek světa pracuje Čína velice náruživě a agresivně,“ řekla Johnson-Freese. „Kanada, Evropa a Rusko – ti všichni klepou u Číny na dveře, aby pracovala s nimi. Určitě mám obavy, že U.S. se stává s ohledem na globalizaci kosmu osamělým mužem.“
Ačkoliv někteří američtí zákonodárci vyjádřili přání s Čínou v kosmu spolupracovat, tato myšlenka ale také čelí silnému odporu. Cesta šéfa NASA Charlieho Boldena z minulého měsíce do Číny rozpoutala spor.
„Rozumí se samo sebou, že NASA nemá žádný podnik vzájemné spolupráce s čínským režimem na pilotovaných letech,“ napsal v dopise U.S. Rep. Frank Wolf (R-Va.) Boldenovi 5. října před návštěvou. „Čína zaujímá v rostoucí míře globálně agresivní postoj a jejich zájmy se jen zřídkakdy protínají s našimi.“
Ve své písemné odpovědi řekl Bolden, že záměrem návštěvy bylo, aby byla „úvodní povahy“ a nebude zahrnovat diskuse o specifických možnostech spolupráce v pilotovaných letech.
Ze své strany vyjádřila Čína vůli ke spolupráci s dalšími národy, ačkoliv všechny jejich kosmické úspěchy byly až dosud z větší části sólové.
Čínský raketový nosič Dlouhý pochod 3C vypouští 1. října 2010 nepilotovanou lunární sondu Chang’e 2 z Xichang Satellite Launch Center. Credit: CALT
Čínský astronaut Zhai Zhigang mává z vnějšku své kosmické lodi Shenzhou 7 27. září 2008. Stal se prvním, kdo z této země podnikl kosmickou procházku. Credit: CCTV/Xinhua ____________________
Áda |
|
| Že to zřejmě Čína začíná s kosmem myslet vážněji, na to ukazuje už i prostý počet startů do kosmu letos. Pokud jsem dobře počítal, tak za 11 měsíců má Čína 14 startů a USA jen 13. Rok 2010 se tak poprvé stane v tomto ohledu rokem, kdy to mezi USA a Čínou bude "fifty fifty". samozřejmě americké starty jsou nesrovnatelně náročnější, dražší a složitější ! Ovšem už samotné skore 14 : 14 mezi USA a Čínou v roce 2010 je zajímavé !! Evropu už Čína předstihla v poměru 14 : 4 startům. |
|
citace:
... samozřejmě americké starty jsou nesrovnatelně náročnější, dražší a složitější !
Vy máte údaje, kolik stojí čínské starty? Sem s nimi. V čem jsou čínské starty jednodušší a méně náročnější? ____________________
____________________
Zbyšek Prágr
http://zlutykvet.cz |
|
| Podle mne myslel tech par Raketoplánu co letí.... Ty jsou urřitě složitější na připaravu letu atd... ale jak bude přiští rok poslední start tak to bde fifty- fifty i co se naročností přípravy týče. |
| 07.12.2010 - 14:07 - Svatopluk Klich | |
|
Čínská kosmická agentura je státní podnik a podle toho musí výdaje vypadat. Raději ani nevědět, kolik je to stojí - naštěstí jsou to peníze čínských daňových poplatníků
Mě osobně ale připadá čínské tempo "dobývání vesmíru" ve srovnání s šedesátými lety a při současné technologické úrovni jako velmi, velmi pomalé. |
| 07.12.2010 - 16:05 - Ervé | |
|
| Zase tak pomalé není, budují navigační systém - pomalu, ale rychleji než Evropa (ta to ale díky GPS až tak nutně nepotřebuje), špionážních a komunikačních družic už mají dost, k tomu komerční starty. Samozřejmě bych byl radši, kdyby každý rok startovali 2-3 pilotované Shenzhou, ale je jasné, že nejsou pro Čínu priorita. |
|
TO : Zbycho
USA posílají sondy až za hranice sluneční soustavy, na Mars dopravují vozítka, k ISS vysílají 100 tunový raketoplán, jejich rakety vynesou do vesmíru i 25 tun/Delta/ - čínské 8 tun. Je toho mnoho a svědčí o tom i výdaje = NASA - 19 mld. USD ročně, Čína několikrát méně. Američané se volně v kosmu procházejí zcela běžně, pro Číňany velká novinka,.....
V porovnání neuvěřitelného tempa 60 let je to strašně všechno pomalé, tehdy ovšem spolu soutěžil socialismus SSSR a kapitalismus USA - šlo o hodně ! Tempo USA mezi lety 1962 - 1973 už nikdy nikdo nepřekoná ! Za 11 let stihli Mercury, Geminni a 6 přistání na Měsíci v Apollu. Od J.Glenna v únoru 1962 do Apolla 17 v r . 1973, to bylo a je stále neuvěřitelné ! |
|
súhlasím s čovekom, v tom, že čína je proste problém..
a ja by som povedal že "kapitálny"
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2010/12/03/vsadite-milion-na-krach-ciny-mame-5-duvodu-pro/
hneď by som vsadil.. bohužiaľ som si istý víťazstvom, a v ten moment bude aj toaletný papier, mať väčšiu cenu než prípadná výhra |
|
citace:
...výdaje = NASA - 19 mld. USD ročně, Čína několikrát méně
Není možné jüany tupě přepočítávat na dolary. Je nutné to vyjádřit alespoň dle PPP. Pak ten rozdíl nemusí být tak velký.
Ovšem kolik to je v případě Číny? |
|
citace:
Je toho mnoho a svědčí o tom i výdaje = NASA - 19 mld. USD ročně, Čína několikrát méně.
Jenže já se ptám na čísla, protože je neznám. To je sice všechno pěkné, ale bez reálných podkladů jsou to jen doměnky. ____________________
____________________
Zbyšek Prágr
http://zlutykvet.cz |
| 08.12.2010 - 13:02 - novák | |
|
Nějaká čísla jsou na
http://www.federalspace.ru/main.php?id=47 |
|
citace:
súhlasím s čovekom, v tom, že čína je proste problém..
a ja by som povedal že "kapitálny"
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2010/12/03/vsadite-milion-na-krach-ciny-mame-5-duvodu-pro/
hneď by som vsadil.. bohužiaľ som si istý víťazstvom, a v ten moment bude aj toaletný papier, mať väčšiu cenu než prípadná výhra
Je to dobre placeny agent CIA.
|
| 09.12.2010 - 10:51 - Svatopluk Klich | |
|
citace:
TO : Zbycho
USA posílají sondy až za hranice sluneční soustavy, na Mars dopravují vozítka, k ISS vysílají 100 tunový raketoplán, jejich rakety vynesou do vesmíru i 25 tun/Delta/ - čínské 8 tun. Je toho mnoho a svědčí o tom i výdaje = NASA - 19 mld. USD ročně, Čína několikrát méně. Američané se volně v kosmu procházejí zcela běžně, pro Číňany velká novinka,.....
V porovnání neuvěřitelného tempa 60 let je to strašně všechno pomalé, tehdy ovšem spolu soutěžil socialismus SSSR a kapitalismus USA - šlo o hodně ! Tempo USA mezi lety 1962 - 1973 už nikdy nikdo nepřekoná ! Za 11 let stihli Mercury, Geminni a 6 přistání na Měsíci v Apollu. Od J.Glenna v únoru 1962 do Apolla 17 v r . 1973, to bylo a je stále neuvěřitelné !
.. a k tomu i výdaje na válku ve Vietnamu - prachy tehdy byly pod nesouměřitelně větší kontrolou než dnes - a vo to tu jde. |
