|
| Když chcete dělat jednoduché řešení na padácích, musíte využít existující infrastrukturu - prázdný blok Eněrgije by musil vážit do 18 t nebo by musel být upraven pro snadné rozpojení na několik částí. Tak by nebyl problém s přepravou pomocí Mi-26. Eněrgija byla od začátku příliš velká - s poloviční nosností a polovičním Buranem by vznikla smysluplná raketa. Totéž platí o N-1 - Sověti neměli předělávat původní N-1 (60 t nosnost, 24 motorů, zvýšený tah pomocí ejektoru) na 80 t N-1 (30 motorů, bez ejektoru). Se dvěma starty N-1 mohly letět bez problémů k Měsíci - nepotřebovali start jedním vrzem - nepoužívali kapalný vodík. [Edited on 19.1.2016 Ervé] |
|
Omlouvám se, že jsem přehodil VTOL a STOL, ale znovu říkám: kdyby potřebovali zvednout VTOL 35 tun, určitě by to zvládli snáze, když zvládli vyvinout AN225. Byly k tomu již udělány nějaké studie, v kterých se ale nepokračovalo:
https://en.wikipedia.org/wiki/Mil_V-12
....Mi-12M - A further proposed refinement of the V-16 with two 15,000 kW (20,000 hp) Soloviev D-30V (V – Vertolyotny - helicopter) turboshafts driving six bladed rotors, to transport 20,000 kg (44,000 lb) over 500 km (310 mi) or 40,000 kg (88,000 lb) over 200 km (120 mi)....
Otočné křídlo by snad bylo lepší než padáky. Byly však uveřejněny makety s pevným křídlem, což asi byla cesta, kterou nakonec chtěli jít, nemohu to momentálně najít.
S tím 2x N1/60 tun k měsíci (Ervé) by to asi šlo, ale rozjetý vlak zřejmě šlo těžko zastavit.
Takové projekty byly:
Projekt 3xN1/L3, (1963)
Projekt 2x N1/L3, (1964)
Ale z obavy, že to nestihnou před USA, zvolili 1xN1/LK/LOK a stejně to nestihli [Upraveno 19.1.2016 PinkasJ] |
|
Podle dokumentu str 173 bylo planovano transportovat Energii a Buran na Bajkonur dvema az ctyrmi Mi26. Zachrana stupnu mohla byt podobna.
Testovani pry bylo trochu adrenalinove. [Upraveno 19.1.2016 ejencik] |
|
| Adrenalinové ani ne, spíš v reálu neproveditelné. 1. Kymácení nákladu s těžištěm někde pod třetinou délky. 2. Poryv nebo nezvládnutý manévr vede k nutnosti okamžitého odhozu nákladu a jeho ztrátě. Jistě by mohla vzniknout speciální verze Mi-26 se třemi motory (a la CH-54E), ale zase to jsou velké náklady do začátku - jde to proti myšlence na úsporu nákladů za start. |
|
citace:
Adrenalinové ani ne, spíš v reálu neproveditelné. 1. Kymácení nákladu s těžištěm někde pod třetinou délky. 2. Poryv nebo nezvládnutý manévr vede k nutnosti okamžitého odhozu nákladu a jeho ztrátě. Jistě by mohla vzniknout speciální verze Mi-26 se třemi motory (a la CH-54E), ale zase to jsou velké náklady do začátku - jde to proti myšlence na úsporu nákladů za start.
To mi připomělo tahání obřích kluzáků pomocí tří Me 110 za války, to byl taky silný adrenalin |
|
| Tam byl podstatný rozdíl v aerodynamice kluzáku, mnohaletým zkušenostem vlekařů v Německu a v tom, že když jeden přestane táhnout, kluzák pořád letí dál, jen víc klouže. Přesto se to mimo válku nepoužívalo - příliš riskantní. |
| 20.1.2016 - 10:20 - dodge | |
|
citace:
To mi připomělo tahání obřích kluzáků pomocí tří Me 110 za války, to byl taky silný adrenalin
Anebo dnešní desetivleky za turbočmelákem. |
|
citace:
Tam byl podstatný rozdíl v aerodynamice kluzáku, mnohaletým zkušenostem vlekařů v Německu a v tom, že když jeden přestane táhnout, kluzák pořád letí dál, jen víc klouže. Přesto se to mimo válku nepoužívalo - příliš riskantní.
To ano, ale současný start tři 110 vedle sebe spojených poměrně krátkými lany s nějakejma 200 tunami za sebou ...
když jeden přestal táhnout, museli okamžitě odhodit, jinak by to končilo zle
jinak souhlas, zkušenosti měli, Britové by do něčeho takového nešli nikdy |
|
| Neviem ci sa da robit priama analogia pri vleceni nakladu lietadlom s pevnym kridlom kde hrozi strata vztlaku pri strate rychlosti a vrtulniku ktory moze vztlak priamo regulovat. Myslim ze v tomto ohlade je na tom vrtulnik lepsie. |
|
| Právě že není, kromě efektů jako vortex ring je vrtulník mnohem citlivější na poryvy. Samotný náklad je ovlivněn rotorovým proudem a pokud je těleso navíc rozměrné, je to průšvih. Nikdy a nikde se nepraktikuje vlečení nákladu pod dvěma vrtulníky a má to důvod. |
|
Ve Vertical Weld Center v Michoud Assembly Facility byly spojeny válce nádrže LOX ověřovacího exempláře CAB (Confidence Article Build) centrálního stupně rakety SLS.
|
|
Jsou tam dva takové válce - jeden je již spojený s kupolí
 |
| 10.3.2016 - 08:24 - dodge | |
|
To bude výbuch! První letový exemplář motoru RS-25 bude zkoušen od března.
http://www.universetoday.com/127806/its-going-to-be-a-blast-first-rs-25-flight-engine-test-set-for-march/ |
| 13.3.2016 - 09:44 - dodge | |
|
První úspěšné testy motoru RS-25
Úspěšné testy motoru RS-25 No. 2059 na zkušebním stavu A-1 v NASA Stennis Space Center v Bay St. Louis, Mississippi., představují první test motoru RS-25 pro SLS
http://www.universetoday.com/127839/nasa-test-fires-sls-flight-engine-destined-to-launch-astronauts-back-to-the-moon/ [Upraveno 13.3.2016 dodge] |
| 31.3.2016 - 08:16 - dodge | |
|
Modernizace na KSC pro SLS
http://www.universetoday.com/128061/kennedys-modernized-spaceport-passes-key-review-supporting-slsorion-launches/ |
|
Cesta k Exploration Mission-1
Ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2016
V předchozím příspěvku z 1. ledna byl popsán souhrn očekávaných příprav v prvním čtvrtletí 2016 na nepilotovaný let kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu kolem Měsíce, ke kterému se NASA zavázala na „ne později než v listopadu 2018“. Dnes si tyto události zrekapitulujeme a posuneme výhled na druhé čtvrtletí. Článek je opět koncipován podle jednotlivých částí sestavy SLS/Orion, od urychlovacích stupňů až po záchrannou věžičku.
Vzletové stupně (Solid Rocket Booster – SRB)
Na testovacím zařízení T-97 společnosti Orbital ATK v Promontory ve státě Utah probíhá závěrečná fáze sestavování kvalifikačního pětisegmentového motoru SRB, určeného pro červnový statický zážehový test QM-2. Zatímco při loňském QM-1 byl testován výkon raketového motoru při vysoké teplotě, kdy pro simulaci startu v letních měsících byl motor před zážehem zahřán na 32°C, tentokrát půjde o test na opačném konci přijatelného teplotního rozsahu, pro nějž bude motor před zážehem ochlazen. Navíc, QM-2 bude zahrnovat čtyři separační motory připojené k zadní části, nazvané Aft Skirt. QM-2 bude stejně jako jeho předchůdce kompletním statickým zážehem v délce trvání přes dvě minuty, přičemž se bude jednat o závěrečný test motoru SRB pro raketu SLS před jejím ostrým startem.
V budově Rotation, Processing and Surge Facility (RPSF) v Kennedyho vesmírném středisku má probíhat montáž zadní části inertního Pathfinderu SRB, určeného pro zkoušky pozemních zařízení. Díl Aft Skirt je již připravený k integraci se zadním (Aft) segmentem, který byl do RPSF dopraven počátkem března společně s jedním středovým (Center) segmentem.
Ve společnosti Orbital ATK v Promontory se ve druhém čtvrtletí bude pokračovat v nanášení vnitřní izolace a plnění zadních částí letových segmentů tuhým palivem.
Motory centrálního stupně RS-25
Po úspěšném plném pětisetsekundovém zážehovém testu motoru RS-25 č. 2059 dne 10. března bude na zkušební stand A-1 ve Stennisově vesmírném středisku ve státě Mississippi umístěn neletový motor č. 0528. Během jeho prvních dvou letních zážehových testů, stejně jako v případě březnového testu motoru č. 2059, budou použity letové řídicí jednotky, určené pro první let rakety SLS.
Letové motory č. 2045, 2056, 2058 a 2060, určené pro první raketu SLS, zůstávají uskladněny ve Stennisově vesmírném středisku. S jejich přepravou do budovy Michoud Assembly Facility se počítá až v závěru letošního roku.
Centrální stupeň (Core Stage)
Zaučování v práci se svařovacím zařízením VAC v budově Michoud Assembly Facility v New Orleans ve státě Louisiana na ověřovacích exemplářích nádrží na kapalný vodík a kapalný kyslík v prvním čtvrtletí bylo pomalejší, než bylo plánováno. Tyto ověřovací exempláře budou později použity při vývoji procesu aplikace systému tepelné ochrany – izolační pěny. Mezitím bude ve druhém čtvrtletí následovat svařování dalších exemplářů, označovaných jako strukturální kvalifikační, a to v pořadí motorová sekce, nádrž LH2, nádrž LOX (červen). Později budou neletové kvalifikační nádrže LH2 a LOX přepraveny člunem Pegasus do Marshallova střediska vesmírných letů (MSFC) v alabamském Huntsville, kde podstoupí testy strukturální pevnosti.
V zařízeních firmy Dynetics v Huntsville a ocelárny G&G Steel v Russellville (obě Alabama) budou ve druhém čtvrtletí vyráběny díly nízkonákladové ocelové hmotnostní a rozměrové makety centrálního stupně, nazvané CSPV nebo též Pathfinder. Později, po zde popisovaném období, bude probíhat finální svařování a hlavní montážní práce v závodě G&G Steel v Cordově vzhledem k jeho ideálnímu umístění na břehu řeky Black Warrior. Pathfinder bude maketa centrálního stupně – skořepina bez motorů a avioniky, a bude určen pro zkoušky pozemních zařízení v MAF, Stennisově vesmírném středisku i Kennedyho vesmírném středisku. Jeho transport do MAF má zajistit společnost Barnhart Crane & Rigging.
Většina dílů letového exempláře se nachází v různém stupni rozpracovanosti v budově MAF, v květnu k nim mají přibýt panely Intertanku.
Adaptér LVSA
Dokončení testovacího exempláře LVSA, spočívající ve svaření hotové horní a spodní části, sklouzlo na duben. Jeho dodávka ke spojení s již hotovými testovacími exempláři horního stupně ICPS a adaptéru MSA v MSFC pro ověření integrace hardwaru „Integrated Upper Stage STA“ a výdrže zátěže, která nastane během skutečného letu, sklouzla z března na květen.
Horní stupeň (Interim Cryogenic Propulsion Stage – ICPS)
Ve výrobním závodě ULA v Decatur v Alabamě bude pokračovat kompletace nádrže na kapalný kyslík i nádrže na kapalný vodík letového exempláře ICPS.
Evropský servisní modul (Service Module – SM)
Servisní modul prochází jako poslední část celého systému podrobnou analýzou, nazvanou Critical Design Review (CDR). Tento přezkum byl zahájen v březnu a bude pokračovat v druhém čtvrtletí.
Dne 29. února byl na stanici Plum Brook v Sandusky ve státě Ohio proveden úspěšný test rozevření solárního panelu neletového testovacího exempláře eSTA evropského servisního modulu Orionu. Ve druhém čtvrtletí mají následovat akustické testy.
OHB Sweden a Airbus Defence and Space staví ve švédském Stockholmu kvalifikační exemplář servisního modulu, nazvaný Propulsion Qualification Model (PQM). V únoru byly z německých Brém do Stockholmu přepraveny čtyři nádrže. Později, po ukončení zde sledovaného období, bude PQM přepraven do White Sands Test Facility v USA, kde mají být po zabudování letového motoru OMS, osmi pomocných motorů a dvanácti motorů systému RCS, provedeny na stanovišti 301 zážehové testy.
Thales Alenia Space Italia pracuje na dokončení struktury letového exempláře v italském Turíně a dodání společnosti Airbus Defence and Space do Brém v dubnu.
Modul pro posádku (Crew Module – CM)
Akustickými testy simulujícími vzlet nosné rakety SLS prošel v březnu v laboratořích RAL firmy Lockheed Martin v Coloradu exemplář modulu CM z kosmické mise EFT-1. Tyto testy byly odlišné od těch, které známe ze speciálních akustických komor. Tentokrát byl modul obklopen 1510 reproduktory, které vydávaly hladinu intenzity zvuku 143 decibelů, přičemž zvukové vlny byly směrovány do přesně stejných míst jako při startu SLS. Cílem testů bylo zjistit následky vibrací na strukturu kosmické lodi.
Přetlaková kabina letového Orionu pro EM-1 byla 1. února letecky přepravena z montážní budovy MAF v New Orleans do budovy Neil Armstrong Operations and Checkout Building v Kennedyho vesmírném středisku. Zde je na duben naplánována tlaková zkouška kabiny.
V lednu byla ve výrobní hale firmy Lockheed Martin v Sunnyvale, Kalifornie vyjmuta z autoklávu vytvrzená základní konstrukce letového tepelného štítu. Další práce budou spočívat v připojení titanové výztuhy k vnitřnímu povrchu a v aplikaci ablativního materiálu Avcoat na vnější stranu štítu.
Záchranná věžička (Launch Abort System – LAS)
Ve druhém čtvrtletí má společnost Orbital ATK v Utahu uskutečnit plnohodnotný strukturální kvalifikační test věžičky LAS, nazvaný Case Test (CT-1).
Kromě toho bude pokračovat výroba všech komponentů letového exempláře záchranné věžičky LAS včetně ogive panelů, určených pro zakrytí lodě Orion.
Pozemní vybavení
V montážní budově VAB v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě budou pokračovat instalace ocelových pracovních plošin, určených pro přístup k raketě SLS, na montážní věže. Prosincové problémy s ukládáním posledního čepu při instalaci první poloviny pracovní plošiny nejspodnější úrovně K do kolejnice byly vyřešeny, a při zvedání a instalaci druhé poloviny plošiny K byly v březnu použity nově vyvinuté nástroje. Minimalizace dopadu skluzu však bude pro montážní tým výzvou. V sousední podpůrné sekci High Bay 4 se momentálně montují mechanické, elektrické a instalatérské systémy na další plošiny. Po dokončení těchto přípravných prací budou plošiny postupně instalovány na svá místa v High Bay 3. Celkem bude raketu SLS a loď Orion obklopovat 10 pater plošin označovaných odshora dolů písmeny A – K, z toho pět spodních plošin (F – K) bude sloužit pro přístup k centrálnímu stupni a k bočním vzletovým stupňům rakety SLS. Aktuální stav plošin popisuje následující tabulka:
(patro - první polovina / druhá polovina)
F – na parkovišti za VAB od 09.03.2016 / od 29.03.2016
G – na parkovišti za VAB od 06.01.2016 / od 18.02.2016
H – připravována v sekci High Bay 4 / za VAB od 30.11.2015
J – připravována v sekci High Bay 4 / v High Bay 4
K – instalována v sekci High Bay 3 22.12.2015 na věž F / 07.03.2016 na věž E
Vylepšený a upravený pásový dopravník Crawler Transporter 2 byl 22. března vyvezen ze sekce High Bay 2 haly VAB a v rámci validačních testů dojel 25. března na rampu 39B. Poté se vrátil, 29. března vyzvedl odstavenou plošinu MLP-1 z éry raketoplánů, a nyní jí veze na rampu 39B.
Testy ramene Orion Service Module Umbilical (OSMU) pro obsluhu servisního modulu Orionu v Launch Equipment Test Facility (LETF) v Kennedyho vesmírném středisku ukázaly, že zvolené provedení mechanického uvolnění a zatažení ramene by mohlo vést k poškození pozemní a/nebo letové části rozhraní a způsobit významné riziko při pokračování procesu a vzletu. Ve výrobě jsou nové nástroje a příslušenství, například naviják. Rozhodnutí o instalaci OSMU na věž mobilní vypouštěcí plošiny ML bylo proto odloženo na květen, kdy budou k dispozici výsledky studie obsahující vyhodnocení rizik.
Pravděpodobně po celé druhé čtvrtletí zůstane na LETF namontované rameno Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical (ICPSU), začít by mělo testování stabilizátoru Vehicle Stabilizer (VS) určeného k tlumení kývání rakety na rampě při větru, a k instalaci na LETF je připravováno rameno Core Stage Forward Skirt Umbilical (CSFSU).
V červnu by mělo být dokončeno pozemní programové vybavení Spaceport Command and Control System (SCCS) 3.3 a 3.4. Softwarový systém SCCS 3.3 je určen pro řízení a sledování operací, které budou prováděny na kosmické lodi v budově Multi-Payload Processing Facility, SCCS 3.4 bude řídit plnění paliva do nádrží nacházejících se na rampě 39B.
Uvedené problémy s pozemními systémy se řešily dokonce i na senátním slyšení 17. března, kde Bill Posey vyjádřil obavy o dodržení termínu EM-1. Administrátor NASA Charles Bolden jej ale ujistil, že infrastruktura pozemních systémů bude připravena včas.
Zdroje
http://www.nasa.gov/sites/default/files/files/5-ESD-Hill.pdf
http://www.orbitalatk.com/news-room/feature-stories/QM2_2016/
https://www.nasaspaceflight.com/2016/03/rs-25-veteran-static-fire-ahead-sls-launch/
https://www.radiancetech.com/radiance-technologies-and-dynetics-selected-for-nasa-sls-core-stage-contract/
http://www.nasa.gov/press-release/nasas-spaceport-of-the-future-reaches-another-milestone
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2016/01/Orion_s_Propulsion_Qualification_Model
http://www.popsci.com/why-lockheed-martin-is-blasting-orion-crew-capsule-with-noise-from-1500-speakers?sf22162951=1
https://www.flickr.com/photos/nasaorion/24874639851/in/photostream/
http://www.nasaspaceflight.com/2016/02/industry-forward-exploration-hardware/
http://blogs.nasa.gov/kennedy/2016/03/08/second-platform-for-nasas-space-launch-system-lifted-into-position-in-vehicle-assembly-building/
https://twitter.com/Astro_CabanaBob/status/713381205782241283?lang=cs
https://www.nasaspaceflight.com/2016/03/ksc-vs-support-sls-windy-pad/
https://oig.nasa.gov/audits/reports/FY16/IG-16-015.pdf |
|
| Děkuji panu Hoškovi za obsáhlé shrnutí a přehled o stavu prací na SLS. Je dobře, že se zde někdo detailně zabývá určitou oblastí bez „hodnotících“ komentářů a to zvláště u takto důležitého směru kosmonautiky, jaký má zajistit SLS. |
|
Dnes budou na stanici v Plum Brook zahájeny akustické testy evropského služebního modulu Orionu na úrovni minimálně 152 decibelů a 20-10000 hertzů akustického tlaku a vibrací. Modrá struktura na fotografii nad služebním modulem je hmotnostní simulátor Orionu.
 |
|
citace:
Thales Alenia Space Italia pracuje na dokončení struktury letového exempláře v italském Turíně a dodání společnosti Airbus Defence and Space do Brém v dubnu.
Termín stihli, převoz se uskutečnil dnes.
 |
| 29.6.2016 - 10:01 - dodge | |
|
NASA dokončila testy boosteru pro SLS
http://www.universetoday.com/129581/nasa-completes-awesome-test-firing-of-worlds-most-powerful-booster-for-human-mission-to-mars/ |
| 29.6.2016 - 19:19 - dodge | |
|
| https://www.facebook.com/OrbitalATK/ |
|
Cesta k Exploration Mission 1
Ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2016
Dva a čtvrt roku. Tento časový úsek nás podle současného plánu NASA dělí od mise nepilotovaného Orionu do vzdálenosti více než 64 000 km za Měsíc a zpět. V předchozím příspěvku z 1. dubna byl popsán souhrn očekávaných příprav ve druhém čtvrtletí 2016. Dnes si tyto události zrekapitulujeme a posuneme výhled na třetí čtvrtletí. Podíváme se na některé skluzy v harmonogramu, ke kterým v průběhu druhého čtvrtletí došlo. NASA stále cílí datum startu na září 2018, současné trendy ve skluzech jej však směrují na říjen-listopad. Článek je opět koncipován podle jednotlivých částí sestavy SLS/Orion, od urychlovacích stupňů až po záchrannou věžičku.
Vzletové stupně (Solid Rocket Booster – SRB)
Dne 28. června se na testovacím zařízení společnosti Orbital ATK v Promontory ve státě Utah uskutečnil závěrečný statický zážehový test kvalifikačního pětisegmentového motoru SRB, nazvaný QM-2. Test prokázal, že konstrukce je připravena k ostrému startu. Příští zážeh dvou motorů SRB už bude při startu rakety SLS.
V budově Rotation, Processing and Surge Facility (RPSF) v Kennedyho vesmírném středisku byly v dubnu spojeny dva zadní díly (Aft Skirt a balastem naplněný Aft Segment) inertního Pathfinderu SRB, určeného pro zkoušky pozemních zařízení.
Ve společnosti Orbital ATK v Promontory bylo v dubnu zahájeno plnění prvního letového zadního segmentu SRB tuhým palivem. Ve třetím čtvrtletí se má pokračovat v plnění zadního segmentu druhého letového exempláře SRB.
Motory centrálního stupně RS-25
Dne 31. května byl na zkušební stand A-1 ve Stennisově vesmírném středisku ve státě Mississippi umístěn neletový motor č. 0528. První zážeh je plánován na červenec, při tomto a při druhém zážehu budou otestovány letové řídicí jednotky, určené pro první let rakety SLS. Celkem se plánuje pět zážehů, přičemž podle některých informací je tohoto počtu započítán i zážeh motoru č. 2059, který se uskutečnil v březnu. Jedná se o poslední vývojové testy vztahující se k misi EM-1, závěrečný test se má uskutečnit v říjnu.
Letové motory č. 2045 (naposledy byl použit při misi STS-135), 2056 (STS-121), 2058 (STS-133) a 2060 (STS-135) již absolvovaly přejímací zkoušky pro první raketu SLS. S jejich postupnou přepravou ze Stennisova vesmírného střediska do budovy Michoud Assembly Facility se počítá v závěru letošního roku, konkrétně v měsících říjnu, listopadu a poslední dva motory v prosinci.
Centrální stupeň (Core Stage)
Na svařovacím zařízení VAC v budově Michoud Assembly Facility v New Orleans ve státě Louisiana byl v prosinci 2015 svařen ověřovací exemplář motorové sekce. V lednu 2016 bylo svařeno torzo ověřovacího exempláře nádrže na kapalný vodík, spočívající ve spojení dvou částí válcového tvaru a jednoho kupolovitého konce. V březnu byla svařena kompletní ověřovací nádrž na kapalný kyslík – ze dvou válců a dvou kupolí. V dubnu byly postupně svařeny dva exempláře motorové sekce centrálního stupně - kvalifikační a letový.
Na fotografii pořízené 2. května je vidět ochranný nátěr vnitřní strany kvalifikačního exempláře motorové sekce. Tento exemplář bude v průběhu letošního roku dodán do Marshallova střediska vesmírných letů (MSFC) v alabamském Huntsville k testům strukturální pevnosti.
Letový exemplář motorové sekce
Podle plánu následuje kvalifikační exemplář velké nádrže na kapalný vodík, sestávající z pěti válců a dvou kupolí. Na této nádrži lze však dokumentovat zpoždění, ke kterému na zařízení VAC došlo. Podle plánu platného na počátku roku měla být nádrž hotová 28. března. V březnu i v dubnu bylo její dokončení avizováno na květen. Na fotografii z 25. května jsou ve VAC svařeny teprve tři válcové části nádrže (ve svislé poloze; vlevo od VAC je ve vodorovné poloze ověřovací exemplář nádrže na kapalný kyslík).
Měsíc po dokončení nádrže na kapalný vodík má být hotový kvalifikační exemplář nádrže na kapalný kyslík, sestávající ze dvou válců a dvou kupolí, a poté přijde na řadu kvalifikační intertank. Všechny tyto kvalifikační exempláře mají následně podstoupit výrobní testy a později mají být přepraveny člunem Pegasus do Marshallova střediska vesmírných letů (MSFC) v alabamském Huntsville k testům strukturální pevnosti.
Adaptér pro spojení centrálního stupně a horního stupně (Launch Vehicle Stage Adapter – LVSA)
V květnu byla v Marshallově vesmírném středisku dokončena výroba testovacího exempláře LVSA, který je určen ke spojení s též hotovým testovacím horním stupněm ICPS a adaptérem OSA. Zatímco adaptéry LVSA a OSA byly vyrobeny přímo v Marshallově vesmírném středisku (MSFC), stupeň ICPS byl do MSFC převezen z výrobního závodu společnosti ULA, a to 20. června. Ve třetím čtvrtletí tedy můžeme očekávat jejich spojení do tzv. "Integrated Upper Stage STA". Tento testovací exemplář horní části rakety SLS podstoupí koncem roku testy zátěže, jaká nastane během skutečného letu. Testovací data se následně porovnají s počítačovými modely integrity hardwaru této sestavy s kuželovým prvkem.
Testovací exempláře - na levé fotografii LVSA, na pravé fotografii ICPS
 
Horní stupeň (Interim Cryogenic Propulsion Stage – ICPS)
Ve výrobním závodě společnosti ULA v Decatur v Alabamě pokračuje stavba letového exempláře ICPS, jehož dokončení se očekává v lednu příštího roku.
Adaptér pro spojení stupně ICPS a Orionu (Orion Stage Adapter – OSA)
V MSFC byl květnu svařen ze tří panelů letový exemplář adaptéru OSA (na fotografii v pozadí). Navazující práce budou spočívat v přivaření horního a dolního prstence, nanesení barvy, instalaci membrány, instalaci kabelů a držáků pro sekundární užitečné zatížení. Adaptér OSA, který bude během letu pevnou součástí stupně ICPS, totiž uvnitř ponese třináct cubesatů velikosti 6U a hmotnosti 14 kg. Deset cubesatů již bylo vybráno – pět bude určeno pro průzkum Měsíce (průzkum povrchu, hledání vodíku a ložisek ledu v okolí jižního pólu, měření úrovně radiace), jeden pro průzkum blízkozemního asteroidu (aktuálním cílem je 1991 VG), dva pro průzkum vlastností cis-lunárního prostoru (měření úrovně radiace a magnetického pole), jeden pro zjištění vlivu kosmického záření na živé organismy a jeden pro operace v těsné blízkosti ICPS včetně pořizování jeho fotografií.
Evropský servisní modul (Service Module – SM)
Na stanici Plum Brook v Sandusky ve státě Ohio proběhly v dubnu a květnu akustické testy neletového testovacího exempláře eSTA evropského servisního modulu Orionu. V červnu byl modul přemístěn na vibrační stůl k provedení vibračních testů v kmitočtovém rozsahu od 20 Hz do 10 000 Hz. Tyto vibrační testy mají probíhat do konce července. Na konci srpna mají následovat šokové testy při odhazování ochranných krytů, šokové testy adaptéru, a nakonec v září testy solárních panelů na plně poskládaném servisním modulu.
eSTA na vibračním stole
OHB Sweden a Airbus Defence and Space staví ve švédském Stockholmu kvalifikační exemplář servisního modulu, nazvaný Propulsion Qualification Model (PQM). V PQM jsou již zabudovány čtyři velké nerezové nádrže po 2 000 litrech pro 8,6 tuny paliva, se stěnami tlustými 1 cm. V období červenec a srpen mají být integrovány díly pohonného systému, zahrnující osm pomocných motorů a dvanáct menších motorů systému RCS, vyrobených firmou Airbus DS. Na konec čtvrtletí je plánována přeprava PQM do White Sands Test Facility v Novém Mexiku v USA. Tam bude do PQM zabudován hlavní motor OMS z raketoplánu (exemplář, který již letěl do vesmíru při 31 misích raketoplánů), a koncem roku 2016 nebo počátkem roku 2017 budou na stanovišti 301 provedeny zážehové testy. Tyto testy jsou jedinou příležitostí, jak prokázat funkci integrovaného pohonného systému.
Kostra letového exempláře (na fotografii) byla v 25. dubna dopravena z Itálie do německých Brém, kde společnost Airbus Defence and Space provádí instalaci více než 20 000 dílů a komponentů zahrnujících mj. stovky metrů kabelů a trubek. Při startu bude mít ESM hmotnost přes 13 tun, a kromě pohonu a regulace polohy celé lodi Orion bude během letu zajišťovat mj. aktivní tepelnou regulaci, pasivní tepelnou regulaci, zásobování modulu pro posádku elektřinou, plyny a kapalinami. Motor OMS pro let EM-1 již letěl do vesmíru devatenáctkrát (naposledy při misi STS-112).
Modul pro posádku (Crew Module – CM)
V budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building v Kennedyho vesmírném středisku byla v květnu provedena tlaková zkouška kabiny letového Orionu pro EM-1. Během testu byla kabina natlakována vzduchem na 1,25 násobek maximálního letového provozního tlaku a byla prokázána pevnost svarů. Nyní je kabina vybavována dalšími systémy včetně palivového systému, jehož těsnost se bude ověřovat při zkoušce plánované na září.
Záchranná věžička (Launch Abort System – LAS)
Ve třetím čtvrtletí bude pokračovat výroba všech komponentů letového exempláře záchranné věžičky LAS včetně ogive panelů, určených pro zakrytí lodě Orion. Při nepilotovaném letu EM-1 se nepočítá s aktivací záchranného systému v případě selhání nosné rakety, a proto budou Abort Motor a Attitude Control Motor neaktivní. Výroba obou inertních motorů má být hotová na přelomu října a listopadu. Jettison Motor, určený pro standardní odhození věžičky, bude vyroben jako funkční.
Pozemní vybavení
V sekci High Bay 3 montážní budovy VAB v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě byly v průběhu druhého čtvrtletí instalovány další tři úrovně ocelových pracovních plošin, určených pro přístup k raketě SLS. Dosud instalované plošiny jsou rekapitulovány v této tabulce (úroveň - první polovina / druhá polovina):
G – instalována 20.06.2016 / 23.06.2016
H – instalována 24.05.2016 / 26.05.2016
J – instalována 05.04.2016 / 15.04.2016
K – instalována 22.12.2015 / 07.03.2016
V sousední sekci High Bay 4 a na parkovišti za budovou VAB jsou připravovány plošiny pro další tři úrovně – F, E, D pro montáž ve třetím čtvrtletí. Ve stejném období by měly být na kosmodrom dopraveny i zbývající plošiny úrovní C, B, A.
D – přivezena 07.06.2016 / 27.06.2016
E – přivezena 26.04.2016 / 16.05.2016
F – přivezena 09.03.2016 / 29.03.2016
V příspěvcích z 1. ledna a 1. dubna byl popsán stav testů obslužných ramen určených k instalaci na věž mobilní vypouštěcí plošiny ML. Vzhledem ke zjištěnému riziku dosažení větší než předpokládané síly při odpojování spojení dodávajícího energii, palivo a chlazení však do dnešního dne nebylo na vypouštěcí plošinu žádné rameno instalováno. Problém se týká jak ramene Orion Service Module Umbilical (OSMU), tak Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical (ICPSU). V případě OSMU, které začalo být v Launch Equipment Test Facility (LETF) testováno jako první, lze konstatovat minimálně tříměsíční zpoždění. Podle úřadu Government Accountability Office (GAO) mají jakékoliv další problémy již potenciál negativně ovlivnit platné datum zahájení připravenosti EM-1 ke startu.
Zdroje
http://www.nasa.gov/sites/default/files/files/5-ESD-Hill.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/june_lagniappe.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_highlights_apr_2016_web.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_highlights_may_2016.pdf
http://spacenews.com/nasa-working-towards-september-2018-slsorion-launch/
http://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/multimedia/welding-wonder-completes-hardware-for-first-flight-of-SLS-rocket
http://www.nasa.gov/centers/marshall/michoud/qualification-article-for-liquid-hydrogen-tank.html
https://twitter.com/NASA_SLS/status/744916848055967745
https://blogs.nasa.gov/Rocketology/2016/05/26/small-hitchhikers-ride-through-the-galaxy/
http://blogs.esa.int/orion/2016/04/26/first-flight-module-arrives-in-bremen/
http://spacenews.com/european-service-module-for-nasas-orion-crew-capsule-faces-key-june-review/
http://blogs.esa.int/orion/2016/04/26/orion-update-march-april/
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2016/06/Sensing_Orion
http://spaceflightnow.com/2016/05/15/orion-capsule-put-under-pressure-in-florida/
https://blogs.nasa.gov/kennedy/2016/05/26/newly-installed-vab-platform-h-will-provide-access-to-sls-booster-segments/
http://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/vab_platforms_20160524.pdf
http://www.parabolicarc.com/2016/04/05/gao-nasas-deep-space-exploration-programs-face-challenges/ |
|
Jirko, vynikající souhrn, klobouk dolů. Díky!  |
| 05.7.2016 - 17:43 - Machi | |
|
citace:
Cesta k Exploration Mission 1
Ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2016...
Perfektní přehled! Díky! |
|
| Nevím, zda zapojením soukromníků do výzkumu vesmíru v USA nedochází ke známému tříštění sil a prostředků. Je vyvíjen SLS o tahu prvního stupně 4100 tun, také běží vývoj Falcon Heavy o tahu 2300 tun a rovněž Space X má na podzim zveřejnit další obří nosič velikosti Saturnu - 5 či více pro cesty k Marsu. Nedovedu si představit , že by bylo možné v USA ekonomicky využívat dvě superrakety o nosnosti nad 100 tun na LEO každá plus Falcon Heavy o nosnosti 60 tun LEO. |
|
Nedovedu si představit , že by bylo možné v USA ekonomicky využívat dvě superrakety o nosnosti nad 100 tun na LEO každá plus Falcon Heavy o nosnosti 60 tun LEO.
To asi opravdu ne, takže bude, jako obvykle, záležet na prvním místě na penězích, tj. na tom, jak drahý bude provoz a celková režie jednotlivých raket. FH přežije skoro určitě, ale z dvojice SLS - BFR má podle mě šanci jen jedna. |
| 12.7.2016 - 22:58 - tycka | |
|
citace:
Space X má na podzim zveřejnit další obří nosič velikosti Saturnu - 5
Pokud do toho projektu bude chtít dát SPACE X jen své vlastní peníze - stejně jako si financuje vývoj FH - tak ji nikdo bránit nebude. Stejně jako každý kdo má potřebné vzdělání a znalosti může vyvíjet letadla - pokud to dělá za vlastní peníze.
SLS se staví za státní peníze a je tudíž věcí především politiků jak v této věci budou nadále postupovat.
|
|
citace:
Nedovedu si představit , že by bylo možné v USA ekonomicky využívat dvě superrakety o nosnosti nad 100 tun na LEO
Pokud vím, tak pro SLS se neplánovala snad žádná mise na LEO (snad diskutabilně nástupce Hubblu s 10m zrcadlem, ale to je jen návrh). Pointa SLS jsou mise do hlubokého kosmu - tzn. tím "zatížení nad 100t" je samotný druhý stupeň rakety, který AFAIK už sám o sobě nebude dimenzovaný na to, aby uvezl tolik, kolik sám váží.
Případný 100t náklad by vlastně nahrazoval druhý stupeň, ta raketa by na to teoreticka měla (protože je to vlastně pořád variamta Shuttlu, který vážil tolik)... ale s žádným takovým využitém se AFAIK zatím nepočítá.
Samozřejmě, stejně jako u všech mých příspěvků je nutné počítat s tím, že někdo má třeba přesnější informace, ale zatím všechny oznámené mise SLS byly do hlubokého kosmu, případně tím stotunovým nákladem byly natankované TLI/TMI stupně.
Je docela dobře možné, že nosič BFR od SpaceX na tom bude podobně, a že jediným možným užitečným zatíženém bude MCT. Tedy podobně, jako Shuttle nedokázal umístit 100t na LEO - sám tolik vážil, ale užitečného nákladu bylo nejvýše 20t.
Podobná věc nastává i Atlasu V, kde zatím nejtěžším vyneseným nákladem vůbec byl Cygnus - i když nosnost na LEO se udává větší. Ale ve skutečnosti ty rakety místo toho vynáší lehčí náklady na vyšší dráhy.
Takhlže shrnuto: SLS bez druhého stupně (nebo s upraveným druhým stupněm) by asi teoreticky mohl umístit 100t na LEO, ale nikdo takovou misi zatím neplánuje. A BFR možná ani technicky nebude schopen vynést ten stotunový náklad, protože jediným dostupným druhým stupněm bude MCT. Jediná raketa s nákladem na LEO udávaným nad dnešních maximálních cca 25t bude tedy pořád F9-Heavy - ale ani u něj není jisté, jestli někdy takovou misi poletí a nebude využíván spíš pro geostacionární a meziplanetární dráhy (a tedy lehčí nákldy).
Vlastně nikde jsem neviděl žádný plán, podle kterého by F9-Heavy měl skutečně nést 50t na LEO. Podle mě by to vyžadovalo nějaký speciálně vyztužený druhý stupeň; místo toho se ale na vizualicích objevil prodloužený druhý stupeň (s více palivem; ale není jasné, jestli s větší nosností). Dá se počítat, že konstrukčně unese standardní první stupeň F9 nějaký limit hmotnosti vč. natankovaného 2.stupně, a zásadní zvýšení nákladu by asi bylo na úkor paliva v 2. stupni. (ale zase už se objevily i fotky, na kterých je konstrukčně zesílený) |
|
Dne 14.7.2016 byl na zkušebním standu A-1 ve Stennisově vesmírném středisku proveden zkušební zážeh vývojového motoru č. 0528. Zážeh měl podle plánu trvat 650 sekund, vzhledem k problémům s testovacím stanovištěm byl však motor vypnut již po 193 sekundách.
Další zážeh je plánován na srpen.
https://twitter.com/NASAStennis/status/753760142965997568
https://www.nasaspaceflight.com/2016/07/engine-0528-rs-25-testing-sls/
http://www.sunherald.com/news/local/counties/hancock-county/article89964077.html |
|
Neletový kvalifikační exemplář nádrže na kapalný vodík je svařený. Po motorové sekci je tedy svařen druhý ze čtyř kvalifikačních dílů centrálního stupně.
Fotografie z 14.7.2016
V plném rozlišeni:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/maf_2016.07.14_lh2qualmove-005.jpg |
|
