Něco podobného, jako stereoskopická kamera SSI na Phoenixu, zřejmě není v plánu.
Pokud by měl InSight přistát do podobné oblasti jako PML, tak se dá celkem pochopit.
Jak tak na tu sondu koukam, tak vidim par zaporu.
a) Schazi skladaci stativ (nemusi byt takovej jako u Phoenixe, staci 2 tyce (2x60az100cm dle velikosti horniho povrchu sondy) s kloubem.
A nahore malou barevnou kameru s dobrym CCD a vymenymi filtry (kamera nemusi byt stereopticka jako na MER/Phoenix) a ZOOM optikou s vetsi svetlosti. Vahove se to vejde do 500g (Beagle2). Kvalita fotek by byla jako ze soucasnych "levnych" digitalu do 4000Kc.
Na zmonitorovani terenu a obrysu + pomoc v podobe vymenych UV filtru (http://www.ccd.com/filterwheels.html) na CCD 2400x2400 (http://www.ccd.com/ascent_a4000.html).
b) Schazi moznost naklopit FTV panely pro "sesypani" prachu/snehu CO2 pro eventualni dlouhodobou zivotnost, ktera se puvodne neplanuje...obdoba preziti MERu dele nez 3 mesice co bylo v zadani. Moznost sledovat dlouhodobe data z povrchu Marsu umozni ziskat sekundarne dalsi vedecka data.
c) Sice je pekna ta QFN antena pro spojeni s retlanslacni druzici na orbite, problem je, ze az tam sonda bude, tak na orbite uz nebude zadna funkcni retlanslacni druzice a na fotce neni parabola s rotatorem v X pasmu pro prenos dat paralelne vuci UHF Proximity-1 (http://en.wikipedia.org/wiki/Proximity-1_Space_Link_Protocol).
Tudiz jako prvni vec by tam melo letel soulodi dvou lehkych retlanslacnich druzic soucasne. Po priletu se kazda z nich zaparkuje zvlast tak, aby druha druzice letela za tou prvni tak, aby se pomoci "švého" handoveringu prepojilo spojeni z prvni druzice na tu druhou co leti na orbite za tou prvni.
Vhodne skladaci 240cm paraboly pro X pasmo je mozno vyrobit tak, ze slozene maji velikost tri mikrovlnek.
Behem preletu by se komunikovalo v S pasmu (vsesmerky+sektorky), ktere by slouzilo soucasne jako zalozni pasmo.
Uz jsem to psal jinde ve foru, schazi multifunkcni telco druzice a ne jedna. I v rezimu Proximity-1.
Nekde jsem cetl, ze se pripravuje druzice Marsu co ma zkoumat dlouhodobe atmosferu. Stacilo by tuto druzici vybavit skladaci parabolou s rotatorem + UHF Proximity-1 telco systemem a tez komunikacnim vsesmerovym+sektorovym systemem v S pasmu pro prelet a zalohu telco systemu. Bylo by vhodne, aby tyto druzice meli nejake schopne kamery (114mm skladaci teleskop) pro postupne vytvoreni podkladu pro mapu povrchu celeho Marsu pro budouci mise.
Muj osobni nazor je, ze az danovy poplatnici USA zjisti, ze NASA poslalo sondu bez kamery (Amici chteji pekne fotky z povrchu a v novinach/na netu/v tv se bude psat, ze technici NASA zapomeli namontovat kameru...cim vetsi titulky, tim se to lepe bude prodavat), tak zaburaci obyvatelstvo USA a NASA uz nedostane ani floka. Je jasne, ze na nesmysl typu SLS prachy nebudou vubec. Zvlast az nejaky investigativni novinar zjisti, ktera ze z "kamarádšov" firem se "napakuje" pri SLS.
a) Nejsou peníze + bod c)
Mimochodem tohle "Kvalita fotek by byla jako ze soucasnych "levnych" digitalu do 4000Kc" je myšleno jak?
UV filtry proč? Ty by se nehodily na terén, ale spíše na atmosféru.
b) Nejsou peníze a je to zbytečné (a velmi komplikované a nejisté).
c) Kamera tam je, pokud je na rameni, zřejmě zvládne i stereo fotografie. Kvůli nejistotě s komunikací se musí dát data protlačit i linkem sonda->Země. Proto výkonnější kamera není zrovna vhodná.
Jinak ty další telco družice by musel někdo zaplatit. A k čemu by tam byly? Kvůli tomu aby zasílaly fotky ze statického landeru?
Přečtěte si téma rozpočet NASA na rok 2012. Nejsou peníze na nic. InSight bojuje v rámci rozpočtu Discovery misí!
citace:RYSe:
A k čemu by tam byly? Kvůli tomu aby zasílaly fotky ze statického landeru?
Kvuli fotkam ne (i kdyz by to bylo hezke).
Predevsim kvuli odeslani vedeckych dat, protoze UHF radiem z QFN anteny do ktere se cpe 10W PA se data na Zem NEDOSTANOU.
"Bohuzel tou dobou uz vsechny stavajici druzice fungovat nebudou"
Pokud se nic nepokazí, pak přinejmenším MEX bude fungovat i okolo roku 2020, možná i déle (viz nynější MEPAG, zpráva o činnosti MEX).
"Predevsim kvuli odeslani vedeckych dat, protoze UHF radiem z QFN anteny do ktere se cpe 10W PA se data na Zem NEDOSTANOU."
Počítám, že komunikační systém bude téměř kopií toho z Phoenixe.
Ten mohl (omezenou rychlostí) komunikovat přímo se Zemí.
"The Phoenix spacecraft's UHF signal might also be receivable directly via the Green Bank Telescope in West Virginia." http://phoenix.lpl.arizona.edu/faq.php
citace:
Počítám, že komunikační systém bude téměř kopií toho z Phoenixe.
Ten mohl (omezenou rychlostí) komunikovat přímo se Zemí.
"The Phoenix spacecraft's UHF signal might also be receivable directly via the Green Bank Telescope in West Virginia." http://phoenix.lpl.arizona.edu/faq.php
Ano mohl, ale jen v X bandu behem preletu, protoze zadek preletoveho modulu mel stredneziskovou X antenu s telco telemetrickym systemem.
Ze na Green Banku "detekovali" tesne nad urovni sumu signaly z povrchu neznamena, ze jsou ty signaly na komunikacni demodulovaci urovni.
V tomhle je na tom lepsi Oppy, ma jak Xband parabolu pro prime spojeni se Zemi, tak i QFN sektorku pro UHF pasmo pro spojeni s aktivni retlanslackou na orbite Marsu.
[Upraveno 05.3.2012 -=RYS=-]
"Cameras:
Insight will incorporate a camera, similar to the "Navcam" engineering cameras onboard the Mars Exploration Rovers (MER), mounted on the arm of the lander that will serve to capture black and white images of the instruments on the lander's deck and a 3-D view of the ground where the seismometer and heat flow probe will be placed. It will then be used to help engineers and scientists guide the deployment of the instruments to the ground. With a 45-degree field of view, the camera will also provide a panoramic view of the terrain surrounding the landing site.
A second similar camera, with a wide-angle 120-degree field of view lens like the "Hazcam" cameras on MER, will be mounted under the edge of the lander's deck and will provide a complementary view of the instrument deployment area."
Vědecké cíle mise:
Determine the size, composition, physical state (liquid/solid) of the Martian core
Determine the thickness and structure of the Martian crust
Determine the composition and structure of the Martian mantle
Determine the thermal state of Mars' interior
Measure the magnitude, rate and geographical distribution of Mars' internal seismic activity
Measure the rate of meteorite impacts on the surface of Mars
Vybavení sondy bude jen takové, jak široké budou její vědecké cíle. Pokud je v rozpočtu málo peněz, bude tam jen to, na co budou peníze stačit.
Zcela určitě bude dostatečná část prostředků věnována i na systém komunikace - nikdo si nepřeje, aby naměřená/nasnímaná data/obrázky zůstaly na Marsu a k nám na Zemi se kvůli slabě dimenzovanému přenosovému aparátu nedostala.
RYSe, Green Bank zaznamenával UHF signál (nosný signál) z Phoenixe během EDL fáze (vstup do atmosféry, sestup a přistání).
Třeba tady - http://descanso.jpl.nasa.gov/DPSummary/PhxArticle_--RC101013DocX_COMPRESSED_AcronFixBU.pdf
Zřejmě se s ním nepočítalo pro případný přenos dat, ale pokud by systém byl pro takový přenos uzpůsoben (snížená rychlost komunikace), pak by to šlo evidentně i přes UHF.
Někde mám stažený i nějaký článek na toto téma, s přenosovými rychlostmi z různých míst ve Sluneční soustavě přes všesměrové antény.
V každém případě je velice předčasné dělat nějaké dedukce z powerpointových obrázků!
Ještě to doplním:
"Ten mohl (omezenou rychlostí) komunikovat přímo se Zemí."
Takže jsem se zde spletl, Green Bank mohl zaznamenávat signál (jinak řečeno, při úpravě komunikačního systému by mohl přenášet i telemetrii), ale u Phoenixe se nepočítalo s přenosem telemetrie. Jestli jsem to dobře pochopil, tak Phoenix měl nejmenší přenosovou rychlost 8 kbps, což bylo na Green Bank moc.
citace:Ještě to doplním:
"Ten mohl (omezenou rychlostí) komunikovat přímo se Zemí."
Takže jsem se zde spletl, Green Bank mohl zaznamenávat signál (jinak řečeno, při úpravě komunikačního systému by mohl přenášet i telemetrii), ale u Phoenixe se nepočítalo s přenosem telemetrie. Jestli jsem to dobře pochopil, tak Phoenix měl nejmenší přenosovou rychlost 8 kbps, což bylo na Green Bank moc.
...Telekomunikační systém služebního modulu pracuje v pásmu X (8 GHz, maximální rychlost přenosu oběma směry 2 kbit/s) přes jednu anténu se středním ziskem nebo přes dvě všesměrové antény. Přistávací modul je vybaven telekomunikačním systém pracujícím v pásmu UHF (0.3-1.0 GHz, rychlosti přenosu 8, 32 nebo 128 kbit/s), přičemž komunikaci budou zajišťovat družice na dráze kolem Marsu, sloužící jako retranslační stanice.
citace:Ještě to doplním:
"Ten mohl (omezenou rychlostí) komunikovat přímo se Zemí."
Takže jsem se zde spletl, Green Bank mohl zaznamenávat signál (jinak řečeno, při úpravě komunikačního systému by mohl přenášet i telemetrii), ale u Phoenixe se nepočítalo s přenosem telemetrie. Jestli jsem to dobře pochopil, tak Phoenix měl nejmenší přenosovou rychlost 8 kbps, což bylo na Green Bank moc.
Pochopily jste to vsichni spatne.
Behem preletu k Marsu komunikoval Phoenix se Zemi obousmerne (rychlosti 2kbps up, 2.1kbps dw) pomoci 12-ti sektorovych anten pro pasmo X.
Diky vhodnemu rozmisteni techto sektorek o velikosti 10x8cmx0.4cm tato antenni soustava v podstate tvorila vsesmerovej nizkoziskovej system (pro pripad, kdyz by preletovej modul ztratil zamereni a zacal se behem letu "pretacet" tak, ze by v pripade paraboly pro pasmo X nebylo mozne udrzet zamereni paraboly k Zemi).
Anteny byli na vnejsim povrchu jak preletoveho modulu, tak tepelneho stitu a zadnim parasutistickem krytu.
Tento system fungoval az do doby odpojeni preletoveho modulu pred Marsem.
Po odpojeni se zapl UHF system pro pristavani a povrch.
Ten se skladal ze dvou casti.
Prvni je slozen ze stredneziskove temer vsesmerove QFN anteny a maleho "whipu" (niskoziskova vsesmerova antena...v podstate to co mate na rucni radiostanici...rika se tomu lidove "pendrek" antena nebo "gumi" antena).
Druhy system je tvoren 4-ma planarnima UHF antenama na vnejsi strane zadniho backsheield krytu s padakem.
Behem pristavani to fungovalo takto:
a) Po odhozeni preletoveho modulu zacaly 4 UHF anteny na zadnim stitu vysilat na cca 401MHz 16 zvukovych tonu (10Hz siroke nosne s celkovou sirkou pasma 160-210Hz USB). Kazdy zvuk znamenal provedeni urciteho ukonu behem pristavani.
Tyto tony zachytily 3 velke paraboly na Zemi (Nemci, Green Bank, Australie).
Tudiz NESLO o skutecny fyzicky prenos dat, ale jen o vysilani ZVUKŮ.
Pokud by nejake tony vypadli, tak by na Zemi vedeli co se deje.
V podstate to byli stavove vysilaci "hlasky"...oznameni.
Od odpojeni preletoveho modulu po pristani se tyto tony menili a tvorili kombinaci "akordu", kde kombinace urcitych akordu signalizovala urcite stavy behem pristavani vcetne funkcnosti zarizeni a stitu ci odpojeni stitu a rozvinuti padaku atd..
b) Po pruletu atmosferou s naslednym vysunutim padaku a naslednym odhozenim tepelneho spodniho stitu se zahajilo vysilani na dvou kmitoctech soucasne.
Okolo 401MHz pokracovali tony a okolo 450MHz zacal prenos dat 2kbps pres "duplexer". Kmitocet okolo 450MHz zachytila ESA retlanslacni druzice a preposilahala telemetricke data dal v tusim Ka pasmu k Zemi, za soucasneho vysilani tonu, ktere zachytila Zeme.
Zkratka kdyz by se neco stalo, tak pomoci tech tonu by jsme se dozvedeli co se stalo a jak je na tom lander (stejneho systemu se pouzilo pri pristavani na Titanu, proto byl pristavaci modul na Titanu slyset jeste hoodne dlouho po preletu Cassiny retlanslacni sondy, ale slo o to, ze pristavaci modul nevysilal jen data, ale paralelne i ty tony a prave ty tony z povrchu Titanu zachytil Pozemni radioteleskop), vysilani tonu melo vydrzet i kdyz by sonda sebou nesetrne triskla o povrch.
Cili retlanslacni druzice si "vybrala" svuj datovej kmitocet a Pozemni velke paraboly si vybrali svuj kmitocet pro tony.
Po odhozeni padaku a horniho stitu se radiovej system (tony+2k1 data out) prepl na obe anteny na horni strane landeru...tedy QFN antena + WHIP.
Pricemz do obou anten slo vysilani obou kmitoctu jak s tonama, tak s QPSK datovou modulaci 2.1kbps pricemz tato vysilana data byla sice na Zemi detekovana jako "nosne", avsak primarni system kdy se tato vysilana data z obou anten vysilala smerem nahoru byl ten, ze tato data na cca 450MHz zachycovaly retlanslacni druzice Marsu a tony zachycovali radioteleskopy na Zemi.
c) Po pristani bezeli tony jeste asi 80 minut, pak CPU vypl tento tonovy vysilac a ponechal zapnuty jen telemetricky a povelovy datovy system okolo 450MHz (cili vysilac na 450MHz tez trvale vysilal).
Asi 80 minut po pristani po "zklidneni" situace se vysilac tónů vypl a dal bezel telemetricky vysilac okolo 450MHz na prvnim TX kanalu ze sesti.
Po potvrzeni telemetrickych dat ze Zeme se telemetricky radiosystem prepl do TX-32kbps/RX-8kbps, pozdeji se system prepinal na TX-258kbps/RX-8 az 32kbps oboji na kanale 1 (TX kanal1 + RX kanal1, pozdeji pri normalni cinnosti to vetsinou bylo TX kanal 2 + RX kanal4).
Nevim jak kdo z Vas dalece zna UHF/X radiokomunikace a kdo z vas ma nejake ty zkusenosti.
Snazil jsem se to alespon popsat tak, aby to pochopil laik.
Nemuzu potvrdit jestli to bylo uplne presne takto jak jsem popsal, ale dle forum na HAM BBS to melo byt takto a nektere i oficialni msg to potvrzuji. I kdyz ten kdo psal do F6FBB byl technik ridiciho letu Phoenixe K6Lxx.
Pokud nekdo necemu technicky nerozumel, tak napiste dotaz tak, abych pochopil co by jste potrebovali vysvetlit ohledne tech radioprenosu.
Takže tedy když jsem napsal "Green Bank mohl zaznamenávat signál",
takže tedy nemohl?
Když jste ale sám napsal, že mohl - "Tyto tony zachytily 3 velke paraboly na Zemi (Nemci, Green Bank, Australie)".
Mám tomu rozumět tak, že tóny nejsou signál a "zvuk" nejsou data?
Mimochodem pokud bych chtěl prudit, tak řeknu, že zvuk žádná z těch stanic zachytit nemohla! Ty stanice totiž přijímají rádiové signály a ne akustické signály. To je jiná oblast fyziky.
"u Phoenixe se nepočítalo s přenosem telemetrie", a vy napíšete, že přesně tak to bylo. ?
Já jsem si jistý, že spousta informací, které jste napsal jsou pravdivá, ale zaprvé reagujete na něco co už tu bylo řečeno (X pásmo během průletu, UHF na Marsu) nebo tam máte evidentní chyby, které snižují důvěryhodnost zbytku (450 MHz?), což snižuje důvěryhodnost zbytku.
Podstatně by se zvýšila (důvěryhodnost), kdyby jste dal odkaz na to fórum a pokud možno přímo na vlákno, kde se tohle řešilo.
Mimochodem co se týče přenosu dat z Phoenixe přes UHF, je pěkný obrázek na straně 37 dokumentu, který jsem tu už dával - http://descanso.jpl.nasa.gov/DPSummary/PhxArticle_--RC101013DocX_COMPRESSED_AcronFixBU.pdf
A nesedí to RYSe. Buď tam mají chyby oni (a spoustu) nebo je tam máte vy (a platí to samé).
A ještě informace k InSight.
InSight má komunikační anténu pro pásmo X!
Používá se nejen pro přenos dat, ale i v rámci experimentu RISE.
Takže o přenos dat obavy nemám.
Technicti ctenari, kteri precetli muj prispevek pochopili, ze zvuk se prenasi namodulovany na DSB balancnim modulatoru vysilace.
Pisete priklad na 105mkm/30bps na 70cm bandu, ale uz nepisete 3 dalsi klicove parametry sirku VF pasma, druh modulace, 5W je celkovy vsesmerovy ERP? /E.I.R.P.?/ pri R.M.S. nebo PEAKu? nebo PA. Pokud PA, tak do jake antenni soustavy?
PDF je peknej, ale kterej ze tusim sesti radiokanalu TX se u Phoenixe pouzil?
To co pisete je pekna teorie, ale praxe je jina. Casto "ducharina" i u space profiku.
a)
Takže tedy když jsem napsal "Green Bank mohl zaznamenávat signál",
takže tedy nemohl?
> Na trech mistech (velke paraboly), vcetne GBT zachytili radiovy "tónový" signal z Phoenixe, nikoliv datovy signal v pasmu 70cm.
Jde o to, ze pro tony=zvuky za demodulatorem SSB neni treba tolik uV sily signalu jako u datove multistavove modulace pro "dekodovani" obsahu vysilani.
To je taky duvod proc Morseovka (telegrafie, CW...v podstate NF zvukovy generator generujici zvukovej ton o kmitoctu 700Hz napojeny na MIC aktivniho vysilajiciho TRX v modu USB = DSB postrani modulace) je nejucinejsi druh komunikace i kdyz je signal utopeny v sumu.
Kde uz hlas v SSB modulaci neni pro sum a malou silu signalu slyset, tak jednoduche zvuky (jedno jestli CW Morse-telegrafie nebo GWT-MNO tony) jeste uchem slysite u reproduktoru. Proto signal z "repraku" sel do "zvukove karty PC" kde z dekodovane tony premenil na sled prave probihajicich funkci na Phoenixu.
b)
Kdyz si to poslechnete, tak je to signal (opet tony, digitalni HAM mod JT65, ktery prevzala NASA+ESA a mirne ho zmodifikovala pro Phoenixe+Titan lander) odrazeny od povrchu Mesice na ktery v dane chvilce vysila nekdo z radioteleskopu v Arecibu vykonem 400W PA v budce nad ozarovacem v pasmu 70cm modulaci USB, kde do vstupniho NF retezce DSB modulatoru je misto mikrofonu pripojena vystupni cast zvukove karty z notebooka v kterem bezi HAM soft pro mod JT65, ktery je temer tak stejne komunikacne ucinny jako jednotonova CW Morseovka prichazejici od Mesice, ktery je velice slabe slyset konkretne v tomto videu v Italii a jednu smerovou Yagi antenu s pripojenou prenosnou radiostanici Yaesu FT-817. Podobne slaby jako signal na UHF z vysilace Phoenixe zachyceny SDR prijimacem napojenym na velkou parabolu na Zemi.
Cili pri pristavani Phoenixe/landeru Titanu pokud by jste byl ve veline rizeni a prijmu parabol a mel by jste demodulator prijimace napojeny na NF zesilovac s reproduktorem, tak by jste slysel podobne tony ve stejnem sumu.
c)
Ohledne InSight, slysel jste nekdy o dualnich vicepasmovych antenach?
d)
Teoreticky prepocet baudot rychlosti 30bps z rychlosti tonovych zmen v cele sirce pasma neni to same jako datova prenosova rychlost 30bps.
Je to stejne jako u AX25 1k2, kde je udavana prenosova realna rychlost cca 0.3kbps.
Prectete si publikaci od Karla OK1DDD Digitalni radioamatersky provoz a Radiotechnika s mikropocitacem.
e)
Vlakno najdete v rubrice 31 (ASTRONOMY@WW) vetsiny @WW FWD HAM BBS typu F6FBB. Do BCM boxu to nechodi.
Ja se pripojuju air 1k2 na nejblizsi nod nebo via telnet do NAGANA a pak pres JNOS/TNOS do VK4PHY-14 coz je GATE v CSIRU v Melbern.
Jelikoz je vsude na planete legislativni zakaz dany ITU-IARU propojovat 44./HAM site s otevrenym internetem, tak bohuzel volny web link dat nemohu.
Pokud vsak mate WAN IP zacinajici 44. (segment vyhradne pro radioamatery.... me IP pro OK1MJO je 44.177.162.43), tak do sveho HAM terminal softu (treba WPP, ten pouzivam ja) muzete zadat prolink s amprnetem po dohode s Crisem.
Pro laiky, je to to same jak kdyz by vam mel nekdo dat otevreny link odkaz na intranet treba v Pentagonu.
d)
Osobne si myslim, ze xxAcronFixBU.pdf jsou nektere detaily nespravne popsany a nektere dalsi jsou popsany "chaoticky". Mozna je oboji zamer tvurcu tohoto dokumentu, to nevim.
Reagoval jsem na tohle:
"Predevsim kvuli odeslani vedeckych dat, protoze UHF radiem z QFN anteny do ktere se cpe 10W PA se data na Zem NEDOSTANOU."
Na to jsem vám dal odkazy, že takový přenos je možný, nicméně velmi pomalou rychlostí.
Jakmile máte signál, můžete přenášet data. Třeba morseovkou (tečka->0, čárka->1).
Ostatně sám jste to potvrdil ve svých dalších příspěvcích. (třeba "Kde uz hlas v SSB modulaci neni pro sum a malou silu signalu slyset, tak jednoduche zvuky (jedno jestli CW Morse-telegrafie nebo GWT-MNO tony) jeste uchem slysite u reproduktoru. Proto signal z "repraku" sel do "zvukove karty PC" kde z dekodovane tony premenil na sled prave probihajicich funkci na Phoenixu.")
Samozřejmě, pokud bychom se bavili o tomto:
"Tak i pres to by UHF signal z Marsu na Zemi nikdo nezachytil v dostatecne sile a kvalite pro prenos alespon 24kbps."
Tak o tom se s vámi nepřu. 24 kbps se skutečně z Marsu při 10W vysílaného výkonu všesměrovkou (zisk 0 dB) získat nedá.
V případě některých vědeckých dat je ale akceptovatelná i nízká rychlost.
Namátkou obrázky z Marineru 4 byly přenášeny ze záznamu při 8,333 bps, stanice DAS mise Fobos 4 až 20 bps, Veněra 7 dokonce jen 1 bps.
V případě InSight by to ale nestačilo, protože jen seismometr SEIS vyžaduje optimálně přenos 48 Mbit/Sol, minimum 8 Mbit/Sol.
Takže se počítá s primárně s přenosem přes družice (je pravděpodobné že z čtveřice MRO, MEX, Mars Odyssey a MAVEN) bude nějaká funkční i v letech 2015-2020.
Jako záloha a součást experimentu RISE slouží komunikační systém v pásmu X. (zdrojem jsou abstrakty z LPSC 2012, kde je misi InSight věnovaná celá jedna "session")
Jinak díky za tu informaci o té rádiové síti, to je pro mě nová a zajímavá informace.
citace:a na co? ziadny iny teleskop okrem HST nie je servisovatelny, resp. vsetky su prilis daleko. ISS je dostavana. Zatial nie je ziadny 20t naklad, co by bolo treba priviezt na zem.
Na druhu stranu, s malou kapsulou sa da letiet k ISS, ale aj na mesiac, asteroid alebo servisovat JWST. Nepilotovana kapsula a la Dragon zvladne doviezt na zem vysledky experimentov z ISS. Zo zvazanim celych satelitov sa uz nepocita.
Shuttle je proste prilis velky, tazky a prilis specializovany. Kapsuly su pruznejsie a efektivnejsie.
A v tom je prave ten problem.
Do L2 za Mesic se poslalo nekolik sond, vcetne Keplera.
Dokazete si predstavit vedecko-astronomickou stalou stanici (ala lehkej ISS nebo 3 Saljuty apod..) v L2 za Mesicem, ke ktere je trvale pripojeno nekolik astronomickych pristroju jako 3-4ks Kepler v.2 , infra dalekohled s 16m hexaskladacim zrcadlem, 50m radioteleskop pro milimetrova pasma atd.. Pricemz pristrojova cast teleskopu a chlazeni k nim by bylo namontovano do urcite prihradove konstrukce, ke ktere by byl pripojen habitat s "3x pristavnim portem" pro neco jako Sojuz/Dragon nebo pro neco co preletava na pravidelnych linkach LEO (ISS? / LEO hotel / lodenice) <-> L2 Slunce-Zeme (1.5Mkm).
Zkratka "astronomicky-vedecke" misto, kde by posadky rotovali stejne jako u ISS po 6 mesicich, pricemz posadka by mela 3-4 stale cleny.
1)
By se tim vytvorilo misto, kam by se pravidelne letalo i s nakladem, vnikla by jedna z mnoha trvalych destinacich na prestupnich stanicich na LEO pote co Dragon/Sojuz/Skylon/MAKS dosahnou LEO s cestujicima se cestujici presunou v prestupni stanici do prepravniho modulu urceneho jen pro vesmir (cili bez navratu do atmosfery Zeme, nikoliv na povrch Mesice atd..), bylo by to podobne "krabici" pro prepravu lidi/materialu mezi LEO/LLO/L2.
2)
Vytvorilo by se stale vedecko-astronomicke misto v "DSN" kosmu, kde by fungovalo mnoho kvalitnich dalekohledu, ktere by byli levnejsi nez jednoucelove mise typu HST/JWST/Spitzer/Kepler.
Duvod je, ze by nebylo treba vytvorit specialni sondu pro raketovy nosic, ale ze by v neslozenych dilech se to dostalo na prestupni stanici a odtud dal na astro stanici v L2, kde by mistni posadka teleskop slozila-rozlozila a pripevnila na prihradovou kulovitou konstrukci pristrojove casti stanice, napojila by dalekohled na rozvod elektriny a rozvod tekuteho helia.
Tim padem by teleskopy/zarizeni byli levnejsi, nemusela by kazda mise sebou vozit ve specialnich mechanickych zarizeni tekute helium, zdroj energie, raketove motory, korekcni raketove motory, gyroskopy atd...
To vse by obstarala ta pristrojova cast stanice co by vypadala jako 100m kovova prolejzacka pro deti ala prihrada a z venci by na tom bylo naveseno mnozstvi "Kepleru" (jeden z nich by snimal hvezdy do 20ly vcetne systemu Centaury a Sirius B), mnozstvi mensich infra dalekohledu o prumeru 80-150cm pro bezpecne vyhledavani asteroidu-komet zabijaku, alespon 2ks velkych teleskopu pro viditelne zareni a infra s prumerem skladanych hexagonal-zrcadel o celkovem prumeru 14-16m pro zkoumani hlubokeho vesmiru. Mozna by soucasti postupne budovane-rozvijejici se stanice mohli byt i velke radioteleskopy i pro milimetrova pasma a taky retlanslacni telco stanice pro milimetrova pasma Ka a vejs, vcetne FSO (laser) z hlubokeho vesmiru smerem k Zemi (male paraboly 4-6m pro S/C/X/Ka/W http://www.radiolokatory.cz/teorie/fpasma.html), pripadne 50m paraboly pro L/S/C/X/Ka pasma pro spojeni za obeznou drahu Jupitera.
Takova stala stanice by snizila cenu astronomickych zarizeni v kosmu, prodlouzila jejich provoz (zavedlo by se stale doplnovani tekuteho helia, narozdil od Keplera az mu za 3 roky dojde tekute helium, tak je konec, kdezto na stanici by se tekute helium ve strojovne vyrabelo porad a v budoucnu by se naklad tekuteho helia dovazel nikoliv ze Zeme v ATV, ale z Mesicnich dolu).
Ale take dlouhodobe by se vyzkousel provoz posadky mimo ochranou magnetosferu a Van Allenova pole. Cili by konstrukce habitatu musel pocitat i s EMC-ELV VF generatoru do specialnich magnetickych anten (treba dvouotvorove jadro transformatoru 300Ohmu dvoulinka - 75Ohmu koaxial co se pouziva k televizoru dokaze vyzarit 10-14W PA vykonu do 10kHz kmitoctu). Stovky takovych malych zaricu ve spojitem synchronim poli na vnejsim povrchu stanice by vygenerovalo magnetosferu okolo stanice jako ochranu pred zarenim ze Slunce a i Slunecnim bourim, je vsak jasne, ze v jadre stanice bude misto lepe chranene nej jine, kde by posadka preckala bouri.
Takze by v blizkem vesmiru vzniklo misto.. vznik cile letu z LEO.. , kam by se letalo "servisovat" a zkoumat vesmir.
Pravdepodobne by osazenstvo stanice bylo z poloviny astronomove.
Takova Amy Mainzer by urcite bojovala o misto na palube
Zvlast, kdyz by soucasti stanice byl spektroskop pro zjisteni prvku v atmosferach druhych "Zemi" a kdyz by soucasti stanice byl specialni interferometrni teleskop pro prime snimani druhe "Zeme" okolo jinych hvezd do 60ly.
Je tez mozne, ze by se cast prihrad osadilo radioamaterskym prevadecem a systemem monitorovani EMC spektra 1090-4900MHz pro SETI anteny. Pripadne spolecne i pro beznou radioteleskopii.
citace:
Dokazete si predstavit vedecko-astronomickou stalou stanici...
Zkratka "astronomicky-vedecke" misto, kde by posadky rotovali stejne jako u ISS po 6 mesicich, pricemz posadka by mela 3-4 stale cleny.
Nedokážu a astronomové také ne. Přítomnost astronautů by znemožila většinu pozorování u dalekohledů s vysokým rozlišením a omezovala citlivé infračervené teleskopy (kvůli zodiakálnímu světlu, Slunci, Jupiteru apod.).
citace:
...kde by fungovalo mnoho kvalitnich dalekohledu, ktere by byli levnejsi nez jednoucelove mise typu HST/JWST/Spitzer/Kepler...
Přítomnost osádky by zvedla cenu natolik, že i případné úspory by přišly vniveč.
citace:...
kde by mistni posadka teleskop slozila-rozlozila a pripevnila na prihradovou kulovitou konstrukci pristrojove casti stanice, napojila by dalekohled na rozvod elektriny a rozvod tekuteho helia...
Složit dalekohled je problematické ve speciální hale na Zemi, natož pak v kosmickém prostoru.
citace:
mnozstvi mensich infra dalekohledu o prumeru 80-150cm pro bezpecne vyhledavani asteroidu-komet zabijaku
Za stejné peníze by byly IR dalekohledy rozprostřené po vnitřku Sluneční soustavy, které jsou efektivnější (je možné rychleji určit polohu a parametry dráhy asteroidu).
citace:
narozdil od Keplera az mu za 3 roky dojde tekute helium, tak je konec
Kepler nepotřebuje tekuté helium.
citace:
Stovky takovych malych zaricu ve spojitem synchronim poli na vnejsim povrchu stanice by vygenerovalo magnetosferu okolo stanice jako ochranu pred zarenim ze Slunce a i Slunecnim bourim, je vsak jasne, ze v jadre stanice bude misto lepe chranene nej jine, kde by posadka preckala bouri.
Z toho by inženýry starající se o elektromagnetickou čistotu konstrukce asi chytl psotník.
esa a jaxa podpísali dohodu o spolupráci na misii Astro-H:
"An agreement was signed by ESA and the Japanese Aerospace Exploration Agency (JAXA) for cooperation on Astro-H"
"Astro-H will study astrophysical objects including black holes and neutron stars, explore the non-thermal Universe, and investigate the large-scale structure of the Universe and its evolution."
Dokazete si predstavit vedecko-astronomickou stalou stanici...
Zkratka "astronomicky-vedecke" misto, kde by posadky rotovali stejne jako u ISS po 6 mesicich, pricemz posadka by mela 3-4 stale cleny.
Nedokážu a astronomové také ne. Přítomnost astronautů by znemožila většinu pozorování u dalekohledů s vysokým rozlišením a omezovala citlivé infračervené teleskopy (kvůli zodiakálnímu světlu, Slunci, Jupiteru apod.).
==============================
Habitat cast by nemusela byt trvale pripojena k pracovne-vedecke casti.
Navic v soucasnosti uz lze vyresit problem mikropohybu/chveni pri pohybu kosmonautu ve stanici apod. vyrovnavani pohybu a chveni.
Vetsinu vesmirne oblohy by slo sledovat.
Berme moji uvahu jen teoreticky.
Dalsi moznosti je, postavit dve observatore na odvracene strane. Jednu blize k severnimu polu a druhou blize k jiznimu polu. Tim obsahneme celej kosmo obzor 360st. Zrcadla by byla dobre schovana vuci Slunci v dobe, kdy by byl Mesic dal od Zeme v primce Slunce-Zeme-Mesic. Tim by se vyresilo i provoz radioteleskopu a milimetrovych infra dalekohledu. Pokud by Slunce vadilo, zatahla by se kopule.
==============================
...kde by fungovalo mnoho kvalitnich dalekohledu, ktere by byli levnejsi nez jednoucelove mise typu HST/JWST/Spitzer/Kepler...
Přítomnost osádky by zvedla cenu natolik, že i případné úspory by přišly vniveč.
=================
Takze povrch odvracene strany Mesice?
Jde mi o myslenku, co najit nejvhodnejsi misto pro opticko-infra astronomii a o az milimetrovou radioastronomii.
Pricemz Mesic ma vyhodu zakrytu Zeme a Slunce alespon na par dni a soucasne radiovej klid od Zeme.
Je predpoklad, ze postaveni observatore/observatori by udelali lide a zrejme nasledny servis by delali robonauti nebo nejaka mala stala posadka 2-3 lidi.
========================
kde by mistni posadka teleskop slozila-rozlozila a pripevnila na prihradovou kulovitou konstrukci pristrojove casti stanice, napojila by dalekohled na rozvod elektriny a rozvod tekuteho helia...
Složit dalekohled je problematické ve speciální hale na Zemi, natož pak v kosmickém prostoru.
=======================
Slozite to je, presto mozne. Navic by to usetrilo vahu/velikost v air krytu raketoveho nosice.
=========================
citace:
mnozstvi mensich infra dalekohledu o prumeru 80-150cm pro bezpecne vyhledavani asteroidu-komet zabijaku
Za stejné peníze by byly IR dalekohledy rozprostřené po vnitřku Sluneční soustavy, které jsou efektivnější (je možné rychleji určit polohu a parametry dráhy asteroidu).
citace:
narozdil od Keplera az mu za 3 roky dojde tekute helium, tak je konec
Kepler nepotřebuje tekuté helium.
===================
Spletl jsem se, mel jsem na mysli ty astro sondy, kde se pouziva chladivo. Tusim treba Spitzer ci jak se jmenoval ten projekt pro nasnimani vesmirneho sumu. Herschel ma helium, protoze potrebuje -271stC. Tusim jeste Planck, WIRE, WISE a IRAS potrebovali taky chlazeni.
Proto si myslim, ze dodavat chladivo z jedne nadrze je lepsi nez mala nadrz pro kazdy projekt zvlast. Takhle se helium mohl vyextrahovat z regolitu, zkapalnit a ulozit do cryonadrze pro pouziti.
Cilem by bylo co nejdelsi doba provozu vsech dalekohledu.
====================
citace:
Stovky takovych malych zaricu ve spojitem synchronim poli na vnejsim povrchu stanice by vygenerovalo magnetosferu okolo stanice jako ochranu pred zarenim ze Slunce a i Slunecnim bourim, je vsak jasne, ze v jadre stanice bude misto lepe chranene nej jine, kde by posadka preckala bouri.
Z toho by inženýry starající se o elektromagnetickou čistotu konstrukce asi chytl psotník.
=======================
Nechytl, castecne se to pouzilo pri experimentech na MIRu.
Navic ten generator by mohl byt naprosto "cisty".
Myslim tim, ze by generoval cistou sinusovku na VLF kmitoctech.
Napriklad vysilac Grimeton SAQ na 17.2kHz ze Svedska vysila cca 2x za rok asi 2 dny. Jsou to radioamateri-nadsenci.
A tak VF generator VLF signalu je rotacni modulator, ktery dodava velmi cistou sinusovku. http://www.youtube.com/watch?v=5fptjh1WsY8 http://www.youtube.com/watch?v=D1v7Iv_YO78
Ale i moderni DDS obvody dokazi vyprodukovat kvalitni sinusovku na ELF, SLF a ULF pasmu.
Cele by to bylo oddelene od lodi/stanice. Generujici anteny by byly treba 20m od vnejsich sten obdobne jako je prihradova konstrukce s FTV panely.
System by byl tak, ze by treba 2 konstrukce do krize (uprostred by byla "trubkovita" stanice), jedna na zacatku stanice a druha na konci mela na svych 20m vzdalenych koncich natahle plosne spojite desticky s vyzarovaci antenou. Vytvarelo by to ochrane pole...magnetosferu. Pri proudu 80-100A by to mohlo generovat pole az 0.8T.
Obalka s vnejsi velikosti 8x0.6km ...odhadem.
V podstate by to pomalu zpozdovalo castice natolik, az by nejnizsi cast pole tak na 500m od trupu, zastavilo i posledni castice.
Principialne by slo o to, ze by kazdy 0.5kHz kmitocet generoval svou obalku...vrstvu pole. Takze 2.5kHz by slo nejdal od lodi...5-10km a posledni kmitocet okolo 7-8kHz by vytvarel posledni nejmensi pole.
===============================
================================
Stejne je to zajimave. Stava se (kdyz monitoruju), ze 5-20 minut pred zemetresenim vylitavaj "jety" o vysokem kmitoctu na ULF-VLF okolo 3-4kHz. Takovej divnej hviz co se kmitoctove posouva k vyssimu kmitoctu.
Jde to potvrzovat treba zde: http://www.ig.cas.cz/en/structure/observatories/webnet/map-of-epicenters/ http://www.ig.cas.cz/en/seismic-service/daily-seismograms/
Na BBS paketu jsem cetl od par HAMu, ze kdyz pred zemetresenim v Kalifornii naladili 2.5-4.5kHz na 500m Beverige 30cm nad zemi, tak to par minut pred zemetresenim "cvrdlikalo".
Ale ne vzdy, mozna to souvisi s tim, jestli je Mesic blizko Zeme a jestli je soucasne i nad uzemim, kde ma byt zemetreseni (zlom).
Kdyz jsou zemetreseni u Chebu, tak si od kamaradovo SDR prijimace na jeho WAN IP stahnu audiozaznam, kterej si pustim ve Spectranu.
Ale to uz jsem hodne OT od tematu, jen jsem chtel rici, ze toto radio pasmo pro EMC generator magnetosfery okolo lodi/stanice je stejne radiopasmo jako Geoaktivita Zeme. http://www.youtube.com/watch?v=FeuI8AJMIxU http://www.youtube.com/watch?v=FQdrcDyYRiQ
RYSe, už jsem si myslel, že jsem vás minule skutečně urazil, což jsem rozhodně neměl v úmyslu.
Jinak odpovídám ve vhodnějším vlákně než Space Shuttle.
Pokud budou administrátoři tak hodní, mohli by sem přesunout i předcházející příspěvky (asi od toho RYSova).
==============================
Habitat cast by nemusela byt trvale pripojena k pracovne-vedecke casti.
Navic v soucasnosti uz lze vyresit problem mikropohybu/chveni pri pohybu kosmonautu ve stanici apod. vyrovnavani pohybu a chveni.
==============================
To by jistě šlo, problém je v tom, že by to přineslo další komplikace co se technického řešení týče (a tím i vyšší cenu), bez nějakých podstatných výhod (při dnešní životnosti okolo 10-15 let, je posádka luxusem).
==============================
Vetsinu vesmirne oblohy by slo sledovat.
==============================
To je problém zejména pro IR dalekohledy. Třeba Herschel nemůže pozorovat dost velkou část oblohy, kvůli rušení jasných vesmírných těles (Slunce, Jupiter, Měsíc, Země, zodiakální pás) a k tomu by přibyla ještě velmi jasná stanice. Vemte si, že u IR dalekohledů, je chlazen celý dalekohled. Ty zařízení jsou tak citlivá, že by takový dalekohled potřeboval zřejmě samostatný "slunečník", který by jej chránil jen před zářením stanice.
==============================
Dalsi moznosti je, postavit dve observatore na odvracene strane. Jednu blize k severnimu polu a druhou blize k jiznimu polu. Tim obsahneme celej kosmo obzor 360st. Zrcadla by byla dobre schovana vuci Slunci v dobe, kdy by byl Mesic dal od Zeme v primce Slunce-Zeme-Mesic. Tim by se vyresilo i provoz radioteleskopu a milimetrovych infra dalekohledu. Pokud by Slunce vadilo, zatahla by se kopule.
...
Takze povrch odvracene strany Mesice?
Jde mi o myslenku, co najit nejvhodnejsi misto pro opticko-infra astronomii a o az milimetrovou radioastronomii.
Pricemz Mesic ma vyhodu zakrytu Zeme a Slunce alespon na par dni a soucasne radiovej klid od Zeme.
Je predpoklad, ze postaveni observatore/observatori by udelali lide a zrejme nasledny servis by delali robonauti nebo nejaka mala stala posadka 2-3 lidi.
==============================
Nápad s umístěním dalekohledů na Měsíci je rozumnější, zejména pro rádiovou oblast by byla odvrácená strana výhodná, ať už z vámi uvedených důvodů (rádiový klid), nebo třeba proto, že masivní konstrukce radioteleskopů by měly na Měsíci jen šestinovou hmotnost. Lidská obsluha by asi byla nutná, zejména pro samotnou stavbu. Ale jak tam ty dalekohledy dostat (levně)?
=======================
Slozite to je, presto mozne. Navic by to usetrilo vahu/velikost v air krytu raketoveho nosice.
=========================
Možné je téměř všechno, ale máme na to peníze? A pokud ano, je to nejlevnější řešení?
Myslím, že by stačily úplně i menší dalekohledy, okolo půl metru (~WISE). Existoval projekt, tuším ESA, který počítal s vysláním takových dalekohledů. Díky tomu že sledují scénu z vnitřních částí Sluneční soustavy, takové dalekohledy zachytí i tělesa blížící se k Zemi od Slunce. Někde mám uložený popis toho projektu, můžu se to pokusit najít.
===================
Spletl jsem se, mel jsem na mysli ty astro sondy, kde se pouziva chladivo. Tusim treba Spitzer ci jak se jmenoval ten projekt pro nasnimani vesmirneho sumu. Herschel ma helium, protoze potrebuje -271stC. Tusim jeste Planck, WIRE, WISE a IRAS potrebovali taky chlazeni.
Proto si myslim, ze dodavat chladivo z jedne nadrze je lepsi nez mala nadrz pro kazdy projekt zvlast. Takhle se helium mohl vyextrahovat z regolitu, zkapalnit a ulozit do cryonadrze pro pouziti.
Cilem by bylo co nejdelsi doba provozu vsech dalekohledu.
====================
Platí to co jsem napsal výše o IR dalekohledech. V ideálním případě by hélium bylo dopravováno přímo pro dalekohled bezpilotním nosičem. Nebo by takový dalekohled musel pozorovat z Měsíce v noci. Ale i tak by jakékoliv doplňování byly problematické, zvláště pokud se pro chlazení použije supratekuté hélium.
=======================
Nechytl, castecne se to pouzilo pri experimentech na MIRu.
Navic ten generator by mohl byt naprosto "cisty".
Myslim tim, ze by generoval cistou sinusovku na VLF kmitoctech.
... Takze 2.5kHz by slo nejdal od lodi...5-10km a posledni kmitocet okolo 7-8kHz by vytvarel posledni nejmensi pole.
===============================
Jsem k tomuto krajně skeptický. Chápu, že podobné zařízení bude v budoucnu výhodné u lidských misí, zejména později při letech k vnitřním částem Sluneční soustavy, ale pro citlivé detektory dalekohledů to nebude asi to pravé ořechové. Již dnes je problém odstínit elektromagnetické rušení elektrických zařízení na dalekohledech a sondách (třeba Cassini, Viking, Mariner 9 atd., projevuje se třeba jako různé šumy v obraze kamer), přidat k tomu výkonné emg vysílače by tomu asi moc nepomohlo.
Ad helium - pokiaľ by sa skupina IR a mikrovlnných ďalekohľadov na Mesiaci rozmiestnila na vhodnom mieste v rozumnej vzdialenosti od seba, možno by stála za úvahu aspoň čiastočná "recyklácia" chladiacich plynov, hlavne hélia - použité plynné hélium by sa zachytávalo a znovu skvapalňovalo priamo na mieste. Napriek značnej hmotnosti skvapalňovacej jednotky by to mohlo byť výhodnejšie riešenie, ako pravidelná doprava skvapalneného hélia zo Zeme.
--------------
Mesiac má relatívne malý sklon rotačnej osy vzhľadom k ekliptike, tuším len okolo 1,5°, takže ako ochrana proti slnečnému žiareniu a žiareniu odrazenému od Zeme by mohli na pomerne veľkom území okolo pólov postačovať aj vhodné "zásteny", a neboli by potrebné "kupoly", ktoré sú predsa len konštrukčne zložitejšie a ťažšie.
--------------
Na vyhľadávanie a sledovanie asteroidov prilietajúcich k Zemi od Slnka by mohli byť vhodné libračné body L4 a L5 v sústave Slnko-Zem. Je odtiaľ "dobrý výhľad" na priestor medzi Slnkom a Zemou a sonda by mohla byť kombinovaná, využívaná aj na sledovanie Slnka a prejavov jeho aktivity (napríklad na sledovanie chovania CME a iných výronov slnečnej hmoty)
Opět odpovídám RYSovi ve vhodnějším vlákně, bylo by dobré přesunout všechny jeho nové příspěvky, protože ani jeden se netýká života na Marsu.
"Ale je fakt, ze dodnes funguji (slysim radionosne) druzice z roku 1970 +- ktere maji tehdejsi FTV a kdyz jsou osvetlene Sluncem, tak funguji stejne jako Amsat Oscar AO-7."
Je rozdíl chladnout hodinu (navíc jen radiací, a to jen z jedné strany - z druhé zahřívá Země) a chladnout dva týdny radiací + kondukcí.
Jak jsem psal, srovnávejme srovnatelné. Tedy ALSEP se Surveyory a Lunami (Lunochody).
Polonium má moc krátký poločas rozpadu (pro ~40-ti letou životnost).
"Co se tyce konspiracni retlanslacni druzice, tak takova druzice by na S pasmu ujizdela o asi 60-140kHz behem preletu na privracene strane kvuli Doppleru. A prave zmena kmitoctu (neda se fyzikalne napodobit) velitelskeho modulu bylo pro svet (monitor stanice Ruska, Francie, Nemecka, Australie, JihoAfricke republiky atd... + mnoho vybavenych radioamateru) znamenim, ze jsou na LLO."
Proč by se nedala napodobit?
Spíš mě napadlo, že taková družice by musela být na takové dráze, aby byla vidět permanentně ze Země a dala by se lokalizovat její poloha, takže by se dalo zjistit, že to není vysílání z Měsíce. Takže výsadkový modul Apolla by musel nahradit, třeba Surveyor.
"Je k nastvani, ze Kepler nesnima system Centauri, ktery je nam nejblize a obe hlavni hvezdy jsou dvojcata Slunce."
Kepler je "statistická" mise, a dle toho bylo vybráno vhodné hvězdné pole. Alfa Centauri je vhodná spíše pro pozemské týmy a ty se jí věnují - (z exoplanety.cz):
"Hned tři vědecké týmy hodlají nalézt odpověď alespoň na první z otázek. Astronomka Debra Fischer z Yale University se snaží nalézt exoplanetu u Alfa Centari na chilské observatoři Cerro Tololo, kde má k dispozici dalekohled o průměru 1,5 m. Na jiné chilské observatoři La Silla se o totéž pokouší Michel Mayor, který je jedním ze dvou objevitelů vůbec první exoplanety 51 Peg b v roce 1995. Třetím lovcem je pak John Hearnshaw z University of Canterbury."
"Podle Indickeho videni Pá je v Mlecne draze 12 svetu s inteligentnim vyssim humanoidnim zivotem....
...Ono na kazde legende trocha pravdy je, byt jen zrnicko pravdy v jadre legendy."
