V kráteru Von Kármán začal třetí měsíční den pro sondu Chang'e 4 (Čchang-e 4) a vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2). Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se dnes v noci ve 02:51 UT (03:51 SEČ, 28. února) automaticky probudilo z noční hibernace. Zde je jeho aktuální poloha:
Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) by se měla probudit zítra.
Je jen mizivé množství informací o čínském biologickém experimentu „Měsíčním mikro ekosystému“, tak jen několik zajímavostí, které uvedl v rozhovoru Xie Gengxin (Sie Keng-sin), hlavní návrhář biologického experimentu:
Předpokládaná „provozní“ teplota 20°C v kanystru byla překročena a bylo dosaženo teploty 30°C. Při této teplotě vyklíčily teplotně odolná semena bavlníku.
Focení experimentu bylo prováděno dvěma jednoduchými kamerami (foťáky) bez možnosti pohybu a přibližování. Konstrukce kamer je jednoduchá z důvodu, aby kamery vydržely extrémní podmínky na Měsíci.
Čínští vědci mají k dispozici kolem 400 snímků, na kterých studují vývoj biologického experimentu. Je podezření, že i ostatní semena mohla začít klíčit a mohly se vylíhnout i octomilky. Nicméně jen vyklíčená semena bavlníku jsou prokázaná a tak zveřejnili jen informaci o vyklíčených semenech bavlníku.
Pro porovnání výsledku experimentu, byl na Zemi identický kanystr:
První den měsíce jsem šla 44,185 metrů, proplížila se a vyfotila jsem čtyři sestry.
Druhý den jsem kráčel 75.815 metrem a vzal fotografii čtyř sestřiček.
Není to jako hraní, testování chůze je jednou z mých prací. Ve všech oblastech, kde jsem chodil, jsem použil kameru k fotografování topografie a také analyzoval minerály v půdě a skalách. Kdyby byly data přenášena zpět na Zemi, ukázala bych vám to.
Vzhledem k tomu, že není žádný vzduch, budou mé stopy udržovány na měsíci nejméně několik stovek tisíc let spolu se stopami Armstronga, předchůdce @ 月球 车 玉兔, a jsem trochu nadšený, že o tom myslím.
Nastavte malý cíl: Chci, aby se zadní část Měsíce naplnila mými stopami
Čínsky teda neumím, ale zajímá mě to. S pomocí Googlu se tam píše, že:
první měsíční den vozítko ujelo 44,185 m,
druhý měsíční den ujelo 75,815 m.
Je to (zřejmě) psáno v první osobě, kdy říká, že to není hra, ale že pojíždění po povrchu je jedna z testovacích věcí, které vozítko dělá. Mimo to všude pracuje, fotografuje topografii a analyzuje minerály v půdě a skalách. A protože na Měsíci není vzduch, tak jeho stopy na povrchu vydrží stovky tisíc let spolu se stopami Niela Armstronga, což je vzrušující. A že chce aby se odvrácená strana Měsíce zaplnila jeho stopami.
(Zaujala mě reakce jednoho přispívatele, kde si "stěžuje", že pracují jen 7 dnů za měsíc a druhý den ujeli méně než 80 m, což je asi 10 m denně. Vzhledem k tomu, že je navrženo (vozítko) na ujetí 10 km, tak jim to bude trvat 10 let.)
Než jsem to "přeložil", tak mě xChaos předběhl. [upraveno 2.3.2019 19:38] [upraveno 2.3.2019 19:40]
Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) doposud ujelo celkem 127 m (za první dva měsíční dny 120 m, to znamená, že první polovinu 3. měsíčního dne jen 7 m). Opět tu máme polední přestávku, která začala v 10:25 UT včera 3. března. Polední přestávka bude trvat až do 10. března.
Předtím vozítko zkoumalo kameny, jako například ty na zveřejněném snímku. Na snímku pořízeném navigační kamerou je vidět 20 cm kámen ve vzdálenosti 1,2 m před vozítkem. Na obzoru je vidět centrální vrcholek Mons Tai (Tchaj).
Na druhé zveřejněném snímku, který byl pořízený infračerveným spektrometrem je detail kamene:
Zhang He (Čang Che) zde vyjadřuje spíše své pocity a názory ,ale zaujalo mě že:
- Komunikace přes retranslační sondu Queqiao (Čchüe-čchiao) má spoždění 2-3 min.
- Na každé přistávací noze sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) je čidlo (přepínač) doteku, který indikuje kontakt s měsíčním povrchem.
- Komplikací u nízkofrekvenčního rádio astronomického experimentu, který sleduje nízkofrekvenční rádiové signály z vesmíru, slunce a jiných nebeských těles je, že samotná sonda je zdrojem nízkofrekvenčních elektromagnetických signálů, které se musí při vyhodnocení odfiltrovat.
Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) obnovilo činnost po polední přestávce v neděli v 01:30 UT. Všechny systémy fungují a vozítko pokračuje ve zkoumání. Zde jsou nějaké snímky povrchu:
V místě přistání Statio Tianhe (Tchien-che) opět nastala měsíční noc a vozitko Yutu 2 (Jü-tchu 2) i sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) přešly do stavu hibernace. U vozítka k tomu došlo v 04:16 UT 13. března.
Vozítko doposud ujelo celkem 163 m (v druhé polovině 3. měsíčního dne 36 m). Vozítko dosáhlo plánované životnosti 3 měsíců, ale předpokládá se, že bude pracovat i nadále. Přesněji uplynuly 2,5 měsíce, ale dalších 14 dnů bude měsíční noc, kdy by vozítko stejně nepracovalo. Spíše jde o to, jak přečkat polední pauzy, při kterých vystoupí teplota přes 100°C a měsíční noci, při kterých naměřili pokles až na -190°C. Jinak vozítko pracuje asi jen 7 dnů za měsíc. Zbytek času hibernuje.
Slunce vyjde nad obzor až 28. března, tak předpokládám, že k probuzení sondy i vozítka dojde někdy kolem 30. března.
Tak se jmenuje série snímků, které zveřejnil tým sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), na kterých je vidět změna polohy vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2).
Levý horní obrázek zobrazuje místo přistání před tím, než zde sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) dosedla. Pravý horní obrázek má nejlepší rozlišení sondy a vozítka, které bylo dosud přijato. Levý dolní snímek byl pořízen o 6 hodin později pod jiným úhlem. Na pravé dolním obrázku je vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) 69 m od sondy, kde přečkalo druhou měsíční noc. Na snímku z 28. února je vidět, jak ranní slunce nízko nad obzorem vrhá dlouhé stíny.
Předpokládám, že ty čárkované kroužky jsou průměry kráterů a terénních nerovností. Vypadá to, že se Číňané opravdu vydali bezproblémovou cestou bez zbytečných rizik.
Byl také zveřejněný snímek se stopami od vozítka na povrchu Měsíce. Snímek byl pořízený 10. nebo 11. ledna, krátce po poledni prvního lunárního dne:
Při pohledu na Měsíc jsem si kladl otázku, v jaké "úhlové" vzdálenosti od Měsíce se promítá dráha retranslační sondy Queqiao (Čchüe-čchiao) na "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2. Našel jsem tady tyto snímky, na kterých Scott Tilley pomocí parabolické antény zaměřil polohu sondy a které přibližně dávají představu v jaké úhlové vzdálenosti od Měsíce se sonda pohybuje:
Na retranslační sondě Queqiao (Čchüe-čchiao) je nizozemsko-čínský nízkofrekvenční rádio-astronomický přístroj (Netherlands-China Low-Frequency Explorer - NCLE), určený k měření rádiových emisí z raného vesmíru, studování vesmírného počasí a pozorování rádiového prostředí okolí Země a Měsíce. Jeho hlavní součástí jsou 3 pětimetrové antény citlivé na elektromagnetické záření v rozmezí frekvencí 80 kHz - 80 MHz. Přístroj byl aktivován 28. února 2019, to je asi 9 měsíců po startu sondy. Nejdříve byl jeden měsíc testován přístroj bez rozvinutých antén. Pak se mají antény rozvinout, na dobu dalšího měsíce, nejdříve na délku 0,5 m a pak budou měření pokračovat s délkou antén 2,5 m a nakonec 5 m.
Tady je video zkoušky rozvinutí jedné antény:
Video je 25x zrychlené. Fascinovalo mě, jak se anténa vytváří "z ničeho", tak jsem trochu hledal na internetu a k mému údivu jsem zjistil, že antény nejsou prutové, jak jsem se původně domníval, ale jsou z nějakého pásku, který se tvaruje do profilu tvaru písmene "U".
Tady je to hezky vidět:
Tady na tomto snímku je vidět jedna z těch "krabiček", ze kterých se anténa vysouvá:
Na ISS nie tak dávno skúšali solárny panel, ktorý mal podobným spôsobom vytvorený "rám" a systém rozvinutia - tiež sa pás materiálu s "tvarovou pamäťou" odvíjal z cievky a tvaroval do trubice.
Anteny na princípe "svinovacieho metra" sú pomerne bežné u rôznych cubesatov. Takže nič nové pod Slnkom.
[upraveno 28.3.2019 23:54]
citace: ... a pak se mají antény rozvinout, na dobu dalšího měsíce, nejdříve na délku 0,5 m a pak budou měření pokračovat s délkou antén 2,5 m a nakonec 5 m.
antény nejsou prutové, jak jsem se původně domníval, ale jsou s nějakého pásku, který se tvaruje do profilu tvaru písmene "U".
Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se dnes 29. března ve 12:28 UT probudilo do 4. lunárního dne a bylo vytvořeno spojení přes retranslační sondu Queqiao (Čchüe-čchiao). Předpokládá se, že sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) se probudí zítra.
V článku na Nature Geoscience od čínských vědců jsou doteď nepublikované záběry pořízené sondou i vozítkem:
Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) se také úspěšně probudila do 4. měsíčního dne 30. března v 10:14 UT. Při příležitosti oznámení této zprávy byly zveřejněny další dva snímky:
Už je to zřejmě rutina. Na Statio Tianhe (Tchien-che) je poledne a už nikdo ani nezveřejňuje stav sondy a vozítka, které by měly být ve stavu polední hibernace.
Jen pro zajímavost. Našel jsem článek v čínštině, kde je přepis přednášky Zhang He (Čang Che), výkonné ředitelky projektu Chang'e 4 (Čchang-e 4). Jsou tam vesměs známé věci. Ale je tam i zmínka o požáru při testování pohonného systému sondy. Říká, že když byla sonda připevněna k testovací stolici a byl zapálený motor, tak po několika desítkách sekund došlo k požáru, který byl uhašený vodou. Došlo ke zničení konstrukce sondy (nevím, jestli vývojového modelu nebo funkční sondy). Po odhalení příčiny, kterou byla prý drobná "nedbalost", došlo k překonstruování (a asi i výrobě nového hardwaru) a za půl roku k úspěšné zkoušce.
V kráteru Von Kármán začala noc a ukončila tak aktivity 4. měsíčního dne sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) i vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2) . Sonda přešla do noční hibernace v 16:00 UT ve čtvrtek 11. 4. a vozítko ji následovalo v 16:38 UT. Vozítko za celou dobu pobytu ujelo celkem 178,9 m. Pro statistiky vozítko ujelo:
1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m (7.92 m první polovinu dne a 7.98 m druhou polovinu)
Probuzení sondy i vozítka se očekává 28./29. dubna.
Novější mapa trasy zatím není, ale vozítko bude kousek od poslední známé pozice:
Na odvrácené straně Měsíce v kráteru Von Kármán začal 5. lunární den od přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4). Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se probudilo z noční hibernace dnes 28. 4. 2019 ve 05:45 UT. Za celou dobu pobytu na měsíčním povrchu pracovalo kumulovaně téměř měsíc.
Probuzení přistávací sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) se očekává kolem 23. hodiny UT (1. SELČ 29. 4.).
Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) se nakonec probudila ve 23:40 UT 28. 4. (01:40 SELČ 29. 4.) Všechny systémy pracují normálně.
Hlavní návrhář retranslační sondy Queqiao (Čchüe-čchiao) Zhang Lihua (Čang Li-chua) uvedl, že sonda má k dispozici ještě 50 kg paliva a díky malé spotřebě při udržování sondy na "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2, může sonda pracovat ještě 10 let, což je dvojnásobek oproti plánované životnosti 5 let.
Tým sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) vytvořil přesný digitální model terénu okolí místa přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4). Byl vytvořený ze snímků pořízených 1. února 2019 z různých úhlů.
Bylo zpřesněno místo přistání na:
Souřadnice: -45.4561° j. š., 177.5885° v. d.
Výška: -5927 m
Na obrázku modelu terénu je nižší úroveň terénu označena modře!
V místě Statio Tianhe (Tchien-che) v kráteru Von Kármán skončil 5. lunární den. Vypadalo to, že Číňani už žádné informace nevydají, ale nakonec něco málo pustili.
Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) vstoupilo do módu noční hibernace 11. května 2019 ve 03:05 UT a sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) ve 4:00 UT. Vozítko v 5. měsíčním dnu ujelo 11,76 m a celková délka ujeté trasy narostla na 190,66 m. Všechny přístroje byly funkční a pracovaly normálně. Bylo staženo celkem 6,6 GB vědeckých dat ke zpracování (,ale není z toho zřejmé, jestli jsou to data za 5. měsíční den nebo za celkovou dobu trvání mise.)
Ujetá vzdálenost:
1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
Vědci z Čínské akademie věd vydali 15. května zprávu v odborném časopise Nature. V ní uvádějí, že vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) identifikovalo kameny s jiným chemickým složením než jakékoliv jiné horniny nalezené na Měsíci.
Na základě prvních analýz provedených viditelným a blízko-infračerveným spektrometrem (VNIS - Visible and Near Infrared Spectrometer), byly ve spektrech zkoumaných vzorků nalezeny minerály olivín a vápenatý pyroxen. Podle teorie o vzniku Měsíce by tyto minerály měly být obsaženy v plášťi Měsíce. Kráter Von Kármán, ve kterém přistála sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4), je v pánvi South Pole-Aitken, impaktním kráteru s hloubkou 13 km. Předpokládá se, že v tomto místě je ztenčená měsíční kůra a mohly by tam být horniny z měsíčního pláště. Kráter Von Kármán vznikl později než pánev South Pole-Aitken a byl zalit vyvřelým čedičem, který zakryl materiál pláště, ale blízko je ještě mladší kráter Finsen, ze kterého mohly být vyvrženy horniny z pláště a které by dopadly i do kráteru Von Kármán. Nicméně výsledky jsou zatím předběžné z 1. měsíčního dne a výzkum pokračuje.
Na obrázku je zobrazena tloušťka měsíční kůry odvozená z dat měsíčních sond GRAIL v rozmezí 0 - 60 km. Předpokládá se, že v kráterech by tloušťka kůry opravdu mohla být nulová a zde by docházelo k obnažení pláště (modrá barva). Fialové hvězdy označují místa, kde zaznamenala japonská sonda Kaguya minerál olivín.
Místo zkoumání spektrometrem VNIS má jen několik centimetrů v průměru.
[upraveno 2.3.2019 19:38] [upraveno 2.3.2019 19:40] 
