|
Cituji údaje pana Vítka pro start z konkrétního letu:
A. Vítek: Sehnal jsem konkrétní data pro STS-88 (let na dráhu se sklonem 51,7 st., podle skutečného průběhu letu). Sloupce po řadě zleva jsou: čas v sekundách od vzletu, zeměpisná šířka ve stupních a desetinných zlomcích stupně, zeměpisná délka (záporně je západní délka), výška nad povrchem Země v kilometrech.
STS-88 - actual trajectory .
T [s] fi [deg] lambda [deg] h[km] .
0 28.608 -80.599 0.040000
2 28.608 -80.599 0.040607
4 28.608 -80.599 0.065049
6 28.608 -80.599 0.118879
8 28.608 -80.599 0.192818
10 28.608 -80.599 0.295067
12 28.608 -80.599 0.422240
14 28.608 -80.599 0.578733
16 28.608 -80.599 0.762820
18 28.609 -80.599 0.975849
20 28.609 -80.598 1.218101
30 28.613 -80.594 2.863614
40 28.620 -80.586 5.182014
50 28.631 -80.574 8.049898
60 28.645 -80.558 11.362666
70 28.664 -80.537 15.310110
80 28.692 -80.507 20.070929
90 28.732 -80.464 25.733641
100 28.782 -80.409 31.873362
110 28.840 -80.348 38.090968
120 28.909 -80.274 44.582808
130 28.985 -80.192 51.020150
140 29.066 -80.105 57.123461
150 29.151 -80.011 62.859502
160 29.242 -79.912 68.226977
170 29.338 -79.806 73.223374
180 29.439 -79.693 77.858228
190 29.546 -79.573 82.137527
200 29.658 -79.446 86.067763
210 29.776 -79.312 89.656036
220 29.901 -79.170 92.909543
230 30.032 -79.020 95.835800
240 30.169 -78.861 98.442357
250 30.313 -78.694 100.737651
260 30.465 -78.518 102.734154
270 30.623 -78.332 104.441632
280 30.789 -78.137 105.870046
290 30.963 -77.931 107.029616
300 31.145 -77.715 107.931912
330 31.743 -76.996 109.233784
360 32.425 -76.158 108.757728
390 33.205 -75.182 107.217515
420 34.095 -74.040 105.062044
450 35.113 -72.692 103.205803
480 36.270 -71.104 102.822631
510 37.552 -69.261 104.860834
|
|
citace:
Cituji údaje pana Vítka pro start z konkrétního letu:
Děkuji! To je přesně ono co jsem potřeboval.
MH ____________________
Milan H. |
|
Detailní profil vzletu pro konkrétní misi STS má ve svém "SpaceCalcu" Bill Harwood z CBS na stránce http://www.cbsnews.com/network/news/space/downloads.html (je to v excelu a v něm je list "Trajectory", kde to je po sekundách, ale výška je ve stopách a mílích)
Např.:
http://cbsnews.cbs.com/network/news/space/125/SpaceCalcPC_125.zip
http://cbsnews.cbs.com/network/news/space/119/SpaceCalcPC_119.zip
http://cbsnews.cbs.com/network/news/space/126/SpaceCalcPC_126.zip
|
|
citace:
citace:
V popisu činností Atlantisu jsem nikde nenašel propagovaný manévr na zvýšení orbity Hubbla, uskutečnil se nebo ne?, resp jakou má nyní dráhu? ví to někdo ?
Děkuji.
Jo:
The shuttle Atlantis released Hubble yesterday from the ship's cargo bay, returning the 19-year-old telescope to its rightful orbit 350 mile (563-km) above Earth.
http://www.space.com/missionlaunches/090520-hubble-next.html
Aky je maximalny teoreticky dostup raketoplanu? |
|
To bude záležať hlavne od nákladu a sklonu dráhy, maximum bude ležať niekde okolo 800-1000km, na geostacionárnu dráhu už pravdepodobne nedoletí.
Reálne sa najvyššie - do výšky 611km - dostal pri misii STS-31 24. apríla 1990 pri ktorej bol na obežnú dráhu umiestnený HST s hmotnosťou 11 110kg, užitočný náklad raketoplánu (payload) bol 11 878kg.
[Upraveno 21.5.2009 Alchymista] |
|
citace:
To bude záležať hlavne od nákladu a sklonu dráhy, maximum bude ležať niekde okolo 800-1000km, na geostacionárnu dráhu už pravdepodobne nedoletí.
Reálne sa najvyššie - do výšky 611km - dostal pri misii STS-31 24. apríla 1990 pri ktorej bol na obežnú dráhu umiestnený HST s hmotnosťou 11 110kg, užitočný náklad raketoplánu (payload) bol 11 878kg.
[Upraveno 21.5.2009 Alchymista]
1000 km je celkom aj dost. To s geostacionarnou drahou bol dufam vtip
Keby sme dali do nakladoveho priestoru dalsiu nadrz s palivom, tak by to bolo aj celkom zaujimave |
|
citace:
To s geostacionarnou drahou bol dufam vtip
Keby sme dali do nakladoveho priestoru dalsiu nadrz s palivom, tak by to bolo aj celkom zaujimave
Niekde som videl nosnosť v tvare LEO/GEO 24t/5,8t tak neviem... 
S "prídavnou" nádržou na 20 ton paliva v nákladovom priestore a povedzme štvorčlennou posádkou by to zasa nemusel byť celkom márny pokus. Na takú expedíciu by ale musel byť "nejaký sakra dobrý" dôvod, porúchaná družica určite nestačí, už preto, že zrejme neexistuje žiadne palivové prepojenie od nákladového priestoru do motorovej sekcie, takže by sa to muselo prerábať. |
|
STS-132, duben 2010, připojení MRM-1 k ISS - jen 6 členů posádky, žádný nováček, všichni veteráni, to už se dlouho nestalo, NASA už nemá nováčky?
7.člen posádky bude Rus? |
|
citace:
Niekde som videl nosnosť (STS) v tvare LEO/GEO 24t/5,8t tak neviem...
Tohle je samozřejmě myšleno tak, že raketoplán může v nákladovém prostoru vynést náklad něco přes 20 tun, sestávající z družice (5,8t) a mohutného stupně Centaur (15t). Tato sestava se na LEO uvolní z nákladového prostoru raketoplánu a Centaur pak samostatně zajistí dopravu relativně těžké družice na GEO. Je k tomu zapotřebí delta V nejméně cca 4000 m/s (z LEO), což je daleko nad možnostmi raketoplánu (dokáže na LEO udělat delta V max. 500 m/s). Nikdo nikdy ale nechtěl, aby raketoplán létal na GEO nebo k Měsíci. Přesto raketoplán principiálně nebrání tomu, aby se takovéto lety prostřednictvím něho uskutečnily. Teoreticky raketoplán (STS) může vynést v nákladovém prostoru i 25t těžkou loď Orion (pokud by měla menší průměr) a na LEO ji vyložit, nechat spojit s Altairem/EDS a pak Orion může letět k Měsíci. V zásadě by to mohlo být i levnější než start Orionu na Aresu 1 (vyžadovalo by to ale např. významně zvýšit počet startů raketoplánů [kvůli lepšímu využití fixních nákladů], což je nerealistické). Tvrdit tedy např. jednoznačně, že raketoplán "zabránil" pilotovaným letům za LEO, je podle mne docela "nepřesné" a "zjednodušené". |
|
Zase to tu naředím jednou lamerskou.
Jak získává řídící systém STS informace o aktuální orientaci orbiteru v prostoru? Myslím míru natočení ve všech osách. Jen gyroskopický systém po celou dobu mise? Žádné rekalibrace? ____________________
--
MIZ |
| 23.5.2009 - 12:31 - Luděk | |
|
citace:
STS-132, duben 2010, připojení MRM-1 k ISS - jen 6 členů posádky, žádný nováček, všichni veteráni, to už se dlouho nestalo, NASA už nemá nováčky? 7.člen posádky bude Rus?
NASA už má všechny nováčky nominované k nějakému letu buď v Sojuzu nebo v raketoplánu (kromě Cagle(ové) a Caldeira, ale s těmi se už asi nepočítá), takže není z čeho brát, 20. výběr NASA bude myslím příští rok už pro Orion. Sedmý člen posádky nebude, protože chtějí dovybavit ISS a u letů STS-133 a STS-134 budou možná jen posádky 5členné - ze stejného důvodu |
| 24.5.2009 - 09:10 - Jiří Hošek | |
|
STS-129 a STS-130 mají mít také 6-členné posádky.
STS-132 je plánován na květen 2010, nikoli duben. |
|
| Ano, květen, přepsal sem se. Takže v misích STS-133 a -134 poletí znovu astronauti, kteří se osvědčili a s kterými NASA bude počítat i do budoucna. Těch 5 osob už je jistých nebo je to jen možnost? |
|
| No, asi ty lety ještě dlouho nebudou tak jednoduché, jako víkendový odjezd s rodinou na chatu |
| 15.7.2009 - 08:05 - David | |
|
| Ani letadla nestartují či nepřistávají za špatného počasí. |
| 15.7.2009 - 09:07 - ender | |
|
| David: Sojuzy nemaji s takovym pocasim problem |
|
| proč zase srovnání se sojuzy? srovnání s letadly je na místě(pro případ nouz.přistání(RTLS) na KSC) [Upraveno 15.7.2009 dubest] |
| 15.7.2009 - 10:29 - ender | |
|
| Protoze raketoplan startuje taky jako raketa. |
|
| Ale nouzově nepřistává jako letadlo(resp. kluzák), stačí? Srovnávejte rakety s raketami, ne s raketoplánem. |
|
| STS se původně stavělo hlavně pro vojáky a většina velitelů pilotů jsou vojenští piloti. Vojenská letadla lítají i za špatného počasí. |
|
| Ano, ale ta letadla mají své motory, Orbiter je kluzák, takže trochu jiná situace, taky mi přecitlivělost Shuttlu na počasí vadí, ale debata mi přijde jako "competition mod", neustálé dokazování z obou stran co či kdo je lepší, jako napsat do tématu Sojuz:"Je to mrňous nic neuveze" |
|
citace:
Ani letadla nestartují či nepřistávají za špatného počasí.
Za posledné tri roky nebolo letisko v Bratislave uzatvorené kvôli počasiu na viac ako dve hodiny.
Diverty - pristátia lietadiel na inom letisku ako cieľovom kvôli počasiu sú samozrejme častejšie, ale to je často skôr otázka prípravy lietajúceho personálu konkrétnej spoločnosti a jej interných pravidiel a predpisov.
Podobne aj oneskorenie odletov kvôli počasiu je častejšie ako úplné uzatvorenie letiska, dochádza k nemu obvykle pri prudkej miestnej búrke, keď je dráha "zaplavená" vodou - tento rok to v Bratislave tuším ešte nebolo, častejšie je zdržanie odletu kvôli počasiu na cieľovom letisku alebo na trase.
Vec sa má teda v podstate tak, že bežné lietadlo ako také je schopné štartu a pristátia za určitých poveternostných podmienok, ale všeobecné alebo interné predpisy a trebárs aj úroveň vycvičenosti pilotov to zakazujú. Takže možnosti lietadla sú obmedzené predpismi a nie sú "využívané naplno" - to je ale v poriadku, vytvára to celkom významnú zásobu bezpečnosti.
Raketoplán je v náročnosti na počasie mimoriadne náročný stroj, podstatne náročnejší než bežné dopravné lietadlá, o väčšine vojenských ani nehovoriac.
Dôvod je samozrejme jasný. Letové a manévrovacie vlastnosti raketoplánu sú pri podzvukovej rýchlosti dosť mizerné a pri nadvukovej len o málo lepšie, je to klzák bez vlastného pohonu.
Keď začne klesanie a priblíženie na pristátie a stratí rýchlosť a výšku, zostáva mu vo finále prakticky len jediný pokus o dosadnutie na dráhu, na opakovanie okruhu už nemá kinetickú energiu.
Navyše je poriadne drahý a tiež sledovaný verejnosťou. Takže pravidlá a predpisy sú postavené tak, aby sa čo možno v najväčšej miere vylúčila možnosť havárie pri pristátí kvôli počasiu.
Trochu paranoia, na druhej strane ale zatiaľ nedošlo k havárii alebo vážnejšiemu poškodeniu orbiteru pri priblížení na pristátie a pristátí.
Buran, letiaci v automatickom režime, musel pochopiteľne využiť rádionavigačný systém presného pristátia, ktorý mu umožnil dosadnúť veľmi presne do vypočítaného bodu. Samozrejme takýto systém majú k dispozícii aj USA, používa sa napríklad aj na lietadlových lodiach, ale nie na raketopláne. Dôvod mi trochu uniká, rozhodne ním nie je cena, hmotnosť alebo rozmery aparatúry. Argument "nie je potrebný" je ale tiež mimo.
[Upraveno 15.7.2009 Alchymista] |
| 15.7.2009 - 13:31 - Jan Baštecký | |
|
citace:
Ano, ale ta letadla mají své motory, Orbiter je kluzák, takže trochu jiná situace, taky mi přecitlivělost Shuttlu na počasí vadí, ale debata mi přijde jako "competition mod", neustálé dokazování z obou stran co či kdo je lepší, jako napsat do tématu Sojuz:"Je to mrňous nic neuveze"
... ta citlivost Shuttlu na počasí zdaleka nemusí být tak výrazná. Pokud si dobře vzpomínám, tak v původně plánovaných upgradech raketoplánu se počítalo i s modernizací systému vektorování tahu motorů a dalších prvků. Z finančních důvodů bylo od těchto úprav upuštěno.
Důsledkem by bylo rozšíření meteorologických podmínek pro bezpečný let. I když by asi Shuttle nedosáhl schopnosti vojenských raket startovat za každého počasí.
Takže věc je opět o pěnězích.
PS: Zastávám názor, že schopnosti Shuttlu při dopravě na/z LEO budeme nezbytně potřebovat. A proto ukončení letů považuji za hloupé politické rozhodnutí a raději bych "hlasoval" pro průběžné modernizace a popřípadě pro modernizovaný "Shuttle2".
|
| 15.7.2009 - 13:31 - Jan Baštecký | |
|
citace:
Ano, ale ta letadla mají své motory, Orbiter je kluzák, takže trochu jiná situace, taky mi přecitlivělost Shuttlu na počasí vadí, ale debata mi přijde jako "competition mod", neustálé dokazování z obou stran co či kdo je lepší, jako napsat do tématu Sojuz:"Je to mrňous nic neuveze"
... ta citlivost Shuttlu na počasí zdaleka nemusí být tak výrazná. Pokud si dobře vzpomínám, tak v původně plánovaných upgradech raketoplánu se počítalo i s modernizací systému vektorování tahu motorů a dalších prvků. Z finančních důvodů bylo od těchto úprav upuštěno.
Důsledkem by bylo rozšíření meteorologických podmínek pro bezpečný let. I když by asi Shuttle nedosáhl schopnosti vojenských raket startovat za každého počasí.
Takže věc je opět o pěnězích.
PS: Zastávám názor, že schopnosti Shuttlu při dopravě na/z LEO budeme nezbytně potřebovat. A proto ukončení letů považuji za hloupé politické rozhodnutí a raději bych "hlasoval" pro průběžné modernizace a popřípadě pro modernizovaný "Shuttle2".
|
|
| Co take vynimocne, inak nedosiahnutelne dokaze shuttle? |
|
citace:
Co take vynimocne, inak nedosiahnutelne dokaze shuttle?
Posledná oprava HST je celkom dobrou ukážkou - raketoplán doviezol súčasne na miesto určenia potrebný materiál i partiu montérov a odviezol demontované diely - ich preskúmaním sa dá získať pomerne dosť zaujímavých poznatkov o pôsobení kozmického prostredia na technické konštrukcie.
Nie je príliš ďaleko doba, keď na LEO a hlavne na GEO začne byť poriadna tlačenica (už dnes je to dosť vážny problém). Jedným (jediným?) riešením je vybudovanie nejakých základní, platforiem, ktoré budú sebe integrovať solárne panely a ďalšie zdroje energie, orientačný a riadiaci systém a ďalšie podporné a servisné prvky. Na túto základnú konštrukciu sa potom navešajú zákaznícke moduly s transpondérmi a anténami družicových spojov či inými modulmi (napríklad pre meteorologické sledovanie Zeme, astronomické prístroje atď.).
Na obsluhu takejto platformy je potom ideálny práve raketoplán - dovezie obsluhu i potrebný materiál, obsluha urobí potrebné práce a odpad po sebe zasa odvezie. Raketoplán pritom poskytne obsluhe dopravu i ubytovanie, manipulátory atď, čím umožní aj celkom pohodlné rozširovanie a modernizáciu systémov platformy i zákazníckych modulov.
Takže s Janom Bašteckým súhlasím, skôr či neskôr sa raketoplán ako znovupoužiteľný dopravný prostriedok s veľkým nákladovým priestorom pre dopravu nákladov v objeme niekoľko ton smerom hore i dolu znovu objaví, pretože sa hodí do kozmickej dopravnej infraštruktúry - je to proste praktické.
To, že súčasný Space Shuttle sa príliš neosvedčil kvôli prevádzkovým nákladom je skôr chybou jeho konkrétneho prevedenia a spôsobu používania, než chybou samotnej koncepcie.
[Upraveno 15.7.2009 Alchymista] |
|
Ano, raketoplan je vsestranny, univerzalny,... skratka hitec jak ma byt a navyse velky. A to je prave aj jeho nevyhoda.
Just na Hubbla sa hodil ukazkovo, ale celkom dobre si viem predstavit menej narocne plavidlo na podobny typ akcii. Momentalne nie je. Ale povedzme predlzena Senzhou o dva metre nehermetizovaneho nakladneho priestoru. To mi skor pripomina servisne vozitko.
Raketoplan ano, ale nie jednorazovy ako STS. A SRB tiez nepovazujem za optimum.
Snad skutocne "Shuttle2". btw. preco neriesili ares1 ako "mini shuttle"? |
| 15.7.2009 - 19:16 - Vítězslav Novák | |
|
Co umí raketoplán...
Velký náklad nahoru a velký náklad dolů. Umí dopravit nahoru montážní dílnu s vybavením, takže dělat větší opravy. Což je posldní dobou čím dál tím míň potřeba.
Na druhou stranu HST by se halt bez možností raketoplánu koncipoval jinak - není to jediný dalekohled na orbitě. Moduly ISS by musely být přizpůsobené vynášení raketou a buď mít autonomní přibližovací a stykový systém jako Zarja a Zvezda nebo by musely být připojovány pomocí "ruky" na ISS. Velké panely FV by se musely víc složit nebo by jich muselo být víc. Dalo by se to vyřešit současnou technikou.
Raketoplán je dobrá pomůcka, ale to, jak zdržel americký kosmický program, nelze přehlédnout. |
|
| Krom zkušebního odchytu družice. Přivezl raketoplán něco velkého dolů na zem? Protože to je asi jediná velká výhoda co má. Ale bude se mi stiskat po dobách kdy se létalo do kosmu ve velkých lodích a dopravní letadla létala nadzvukově. |
| 16.7.2009 - 00:30 - David | |
|
Původní myšlenka byla vozit zpět na Zemi družice " k opravě ", vysoká životnost amerických satelitů však tuto možnost de facto již předem eliminovala - odpověď zní : v tomto smyslu nepřivezl NIC.
To co dopravil na orbitu je neuvěřitekně drahé, protože nosný prostředek s kapacitou cca 100 tun na LEO ve skutečnosti vynese kolem 20 tun.
Je to jako kdybys posílal poštou balíček o váze l kg, ale pošta by " dodala" obal o váze dalších 5 kg na Tys plati celkem 6 kg ! |
