|
citace:
Je ablativní štít řešen na mechanické i tepelné namáhání pro rychlost od Měsíce ? A umožńuje autostabilita návratová části manévrování při vysokém zatížení při návratu v atmosféře ?
V pôvodnej podobe na to stavaný zrejme bol - sondy Zond sa vracali od Mesiaca druhou kozmickou a vydržali (obvykle  ). Otázka je, či pri modernizáciách nebol štít odľahčený - a mám taký dojem, že bol...
Zond dokázal urobiť aj skip-reentry, podobne ako Apollo, takže jeho manévrovacie možnosti boli dostatočné. Opäť je ale otázka, čo všetko sa na Sojuzoch postupom času zmenilo. Sojuz bol totiž pôvodne len dvojmiestna loď.
|
|
citace:
Než započneme závody, tak by mne zajímalo jak moc by se musel stávající digitální Sojuz vylepšit, aby to zvládnul.
Dle mne - 2 kosmicka rychlost je nutna a dle mne neni takto teplny stit predimenzovan, aby zvladl bez nebezpeci navrat do atmosfery 2 kosmickou rychlosti.
Zasoba paliva - na 2 kosmickou rychlost a pak i navrat k Zemi - pocitam jen oblet Mesice.
Tedy rohodne ne stavajici raketa Sojuz dle mne a na Proton se proste lide neposazuji. |
|
| Necetel jsem posledni prispevek predemnou - takze asi mam pravdu jak jsme se domnival. |
|
x: "Tedy rohodne ne stavajici raketa Sojuz dle mne a na Proton se proste lide neposazuji."
montáž na LEO.. preberali sme to tu už "x" krát..
pôvodný ruský návrh
http://www.astronautix.com/craft/dsealpha.htm
proton by už asi dokázal vyniesť niečo, čo by sojuz aj naviedlo na orbitu mesiaca, aj s nejakou "trojkolkou" pre pristátie |
|
citace:
x: "Tedy rohodne ne stavajici raketa Sojuz dle mne a na Proton se proste lide neposazuji."
montáž na LEO.. preberali sme to tu už "x" krát..
pôvodný ruský návrh
http://www.astronautix.com/craft/dsealpha.htm
proton by už asi dokázal vyniesť niečo, čo by sojuz aj naviedlo na orbitu mesiaca, aj s nejakou "trojkolkou" pre pristátie
To mne taky napadlo - proste ze rozhodne nepoleti jen raketa Sojuz - ale bude se muset spojit s dalsi casti. |
|
ok to mi zní delako realněji.... i když proč rovnou nepřistát  |
|
"ok to mi zní delako realněji.... i když proč rovnou nepřistát"
to by si ale žiadalo, asi iný prístup než všetko lepiť na LEO..
blok D, by dopravil sojuz na GTO, v GEO by sa už zaparkoval pomocou vlastného motora, odtiaľ treba vymyslieť nejaký viacnásobne využiteľný "postrk" na LLO (alternatívne L1, LLO nie je dlhodobo stabilná) a späť
otázkou je ale doba pobytu na prestupe v GEO, vonkajší Van Alenov pás zasahuje až k nemu.. [Upraveno 06.2.2011 alamo] |
|
1) Súčasný Sojuz by musel pribrať na váhe - tepelná ochrana by sa musela primerane zosilniť na úroveň Sojuz 7K-L1(= Zond)
Samotný Zond vážil 5375kg (Zond 7 až 5979kg) a nemal orbitálny blok. Vynášal ho Proton K/D.
Takže na pilotovaný Sojuz pre lunar flyby misiu potrebuješ jednu nosnú raketu Sojuz, ktorá vynesie upravený Sojuz (okolo 8000kg) a jeden Proton, ktorý vynesie urýchľovací blok pre TLI (15000-20000kg).
2) Problém navedenia Sojuzu na LLO je v tom, že kým Apollo bolo priamo riešené tak, že bolo schopné zabezpečiť zbrzdenie a navedenie zostavy s lunárnym modulom z TLI na LLO a následne odlet z LLO na TEI, Sojuz má vlastný pohonný systém na tento účel príliš slabý, poskytuje len okolo 400-600m/s, takže by potreboval další pohonný blok nielen pre navedenie na LLO ale aj na odlet z LLO. A to znamená ešte jeden Proton.
Takže na oblet mesiaca treba Sojuz a Proton, na mesačné pristátie Sojuz a dva Protony (najmenej).
Ono to viacmenej vychádza aj hmotnostne - Saturn V vynášal k Mesiacu zostavu o hmotnosti okolo 47 ton, dva Protony a Sojuz okolo 50-52 ton, s tým že v takejto "trojdielnej" zostave je nevyhnutne relatívne viac "železa".
|
|
"v takejto "trojdielnej" zostave je nevyhnutne relatívne viac "železa". "
a čo keď to otočíme?
nebudeme uvažovať nad tým ako k mesiacu dostrkať, čo najviac odľahčený sojuz (pilot + jeden platiaci pasažier), ale normálny sojuz (pilot + 2 platiaci pasažiery).. aj keby si to žiadalo viac "železa", umožnilo by to celkovú cenu vydeliť dvomi, a nakoniec sa možno aj dopracovať k nižšej cene za letenku, než by si žiadalo "klasické" lunar flibi..
takže, na akú vysokú dráhu okolo zeme, by dokázal dostrkať blok D, normálny sojuz (dvaja pasažiery + pilot)?
a koľko ďalšieho "železa", by sme odtiaľ potrebovali, na dostrkanie sojuzu, na LLO?
ak by bola cena za to všetko, dokonca o 80% väčšia ako za flibi s jedným pasažierom, po vydelení dvomi, by sme sa dopracovali k 180%:2=90%, o desať percent nižšej cene za letenku..
a o skutočný let k mesiacu, za oveľa nižšiu cenu, by malo záujem omnoho viac ľudí ako o "predražené" (s tohto uhla pohľadu) flibi.. [Upraveno 06.2.2011 alamo]
..........................................................
dajme tomu.. že by na GEO, čakal na normálny sojuz nejaký ten "Parom"
alebo upravené ATV.. a ten "zrádnik" by loď dotiahol na LLO, a odtiaľ zase na GEO, tak aby stačilo pre návrat na zem bežné "brzdové obloženie" [Upraveno 06.2.2011 alamo] [Upraveno 06.2.2011 alamo] |
|
Prestupom na GEO nezískaš vôbec nič, skôr naopak, pretože pre navedenie na GEO potrebuješ väčšie delta V, než pre TLI.
Osem tonový sojuz nie je oproti dnešnému normálnemu "odľahčený", naopak je o cca 700kg ťažší. V pôvodnom návrhu na let k Mesiacu bol uvažovaný Sojuz 7K-L3/LOK s hmotnosťou až 9850kg http://www.russianspaceweb.com/lok.html
[Upraveno 06.2.2011 Alchymista] |
|
Pro pochopení energie potřebné pro let pro elipse dovoluji si citovat Honzu Vacka z 17.2.2004 na těchto stránkách. Nebudu citovat celý jeho výpočet, který vychází ze skutečnosti že na dané elipse je v každém bodě součet kinetické a potenciální energie tělesa konstantní.
Závěr výpočtu p. Vacka byl:
2*dE = 2*v*dv + dv^2.
Cituji: “Z tohoto výrazu je okamžitě vidět, že čím máme větší počáteční rychlost v, tím menší změnu dv potřebujeme, abychom dosáhli potřebného dE. Je tedy výhodné manévry tohoto typu provádět tam, kde těleso má maximální rychlost, pokud to jenom trochu jde. Známe tedy potřebné dE, známe počáteční rychlost v a zbývá tedy určit dv. To získáme vyřešením poslední kvadratické rovnice. Z té dostaneme dva kořeny pro dv. Jedno dv odpovídá tomu, že jenom změníme rychlost ve směru pohybu, a druhé dv nám způsobí to samé, ale začneme se pohybovat opačným směrem.“.
„Jinak plati pravidlo MANEVRUJ CO NEJNIZ.“ (20.2.2004)
Já jsem k tomu pak 22.2.2004 napsal pro fyzikální pochopení jakési vysvětlení (doufám, že je správné):
„Abychom tedy ten problem vratili tam, kde zacal – proc je na pr. u elipticke drahy vyhodne delat manevry u Zeme ( krome pripadu zakruzovani drahy): Neni to proto, ze ma v perigeu motor vetsi vykon ani energii. Teleso na elipticke draze ma staly soucet potencialni a kineticke energie, my vsak pri odletu z apogea nedovedeme zatim zadnym zpusobem primo vyuzit potencialni energie telesa, jen kineticke. Abychom mohli vyuzit obe energie, musime pockat s manevrem, az bude teleso v perigeu a puvodni potencialni energie z apogea se sama premeni na kinetickou v perigeu. Pak vyuzivame téměř cele energeticke hladiny drahy.“
|
|
citace:
... Ono to viacmenej vychádza aj hmotnostne - Saturn V vynášal k Mesiacu zostavu o hmotnosti okolo 47 ton, dva Protony a Sojuz okolo 50-52 ton, s tým že v takejto "trojdielnej" zostave je nevyhnutne relatívne viac "železa".
Musím upozornít na to, že Saturn V dostal na dráhu směrem k Měsíci cca 47 tun, ale samozřejmě až po TLI, takže na LEO před TLI bylo hodně přes 130 tun. Naproti tomu uváděných cca 50 tun po dvou startech Protonu a jednoho Sojuzu je hmotnost "jen" na LEO, tedy před TLI (srovnávejme to tedy s více než 130 tunami na LEO Saturnu 5).
Vychází mi to tak, že jeden Sojuz a jeden Proton dokážou spolu jen tak tak zajistit prostý oblet Měsíce (bez navedení na jeho [nízkou] oběžnou dráhu a samozřejmě i bez pokusu o přistání). Se dvěma Protony a jedním Sojuzem by se snad mohlo podařit "zopakovat Apollo 8", tedy dostat se s (upravenou) lodí "Sojuz" na LLO a po několika obězích kolem Měsíce odletět zpět k Zemi. Přistání na Měsíci je z této kombinace pořád ještě nereálné.
Všechno to samozřejmě jde jen bez "přestupu" na GEO (přes GEO to všechno vyjde mnohem těžší, pomalejší a dražší). |
|
Alchymista: "Prestupom na GEO nezískaš vôbec nič, skôr naopak, pretože pre navedenie na GEO potrebuješ väčšie delta V, než pre TLI."
Aleš Holub: "Všechno to samozřejmě jde jen bez "přestupu" na GEO (přes GEO to všechno vyjde mnohem těžší, pomalejší a dražší)."
áno.. áno.. áno..
ale..
zabúdate na to že ja som to navrhol tak aby to bolo realizovateľné, s už vyvinutým a len minimálne upravenom hardvérom..
ako náhle sa budete snažiť urobiť to ešte výhodnejšie, budete musieť vrážať ťažké prachy, do "nového železa", ak chcete tvrdiť že je to "drahšie a ťažšie" musíte porovnávať s niečím, čo ešte nebolo vyvinuté
minimálne delta v, nemusí sa automaticky rovnať minimálnej cene za letenku
samozrejme, výhodnejšie ako prestupovať na GEO, je prestup v L1, alebo priamo na LLO, ale na to musíte vyvinúť omnoho viac "nového železa", a nakoniec to vyjde drahšie a odloží to realizáciu do oveľa vzdialenejšej budúcnosti
na vývoj nového "železa" príde správna chvíľa až keď zriadite pravidelnú dopravnú linku, a budete hľadať spôsob ako cenu ešte viac zraziť dole
kým budete uvažovať tak ako uvažujete, zostaneme pekne "uzemnený"
|
|
citace:
zabúdate na to že ja som to navrhol tak aby to bolo realizovateľné, s už vyvinutým a len minimálne upravenom hardvérom..
I při "našem" postupu můžeš samozřejmě použít už existující "železo". My jen říkáme, že i tak je výhodnější poskládat to na LEO, než na GEO. To je vše. |
|
Aleš Holub: "Vychází mi to tak, že jeden Sojuz a jeden Proton dokážou spolu jen tak tak zajistit prostý oblet Měsíce (bez navedení na jeho [nízkou] oběžnou dráhu a samozřejmě i bez pokusu o přistání)."
základná otázka: stačí jeden proton čo vynesie na LEO blok D, a tam sa spojí zo sojuzom na to, aby sa sojuz dohrabal na GEO?
a tam sa spojil s ďalším blokom D, a odtiaľ pokračoval na LLO, odkiaľ ho blok D postrčí zase späť k zemi?
ak sa vám tento spôsob nepáči, prosím vymyslite nejaký iný
pokúste sa o to, bez "nového železa"..
"I při "našem" postupu můžeš samozřejmě použít už existující "železo". My jen říkáme, že i tak je výhodnější poskládat to na LEO, než na GEO. To je vše. "
ale núti vás niečo, uvažovať nad tým, ako do toho vniesť viacnásobnú využiteľnosť, a dotankovanie paliva (alebo aspoň kyslíka) vyrobeného ISRU na mesiaci? [Upraveno 06.2.2011 alamo] |
|
citace:
...ale núti vás niečo, uvažovať nad tým, ako do toho vniesť viacnásobnú využiteľnosť, a dotankovanie paliva (alebo aspoň kyslíka) vyrobeného ISRU na mesiaci? [Upraveno 06.2.2011 alamo]
Aj ak by som mal nuklearny, alebo solarny tahac s pohonom vasimir, alebo a iontovym, aj tak by som to furt skladal na LEO.
Potom mi staci jeden proton na doplnenie tahaca a jeden sojuz na dopravu posadky.
1/ dostat posadku na LEO = posadka v bezpeci, lahky navrat
2/ naco trepat posadku najprv na GEO, L1,... ?
3/ Ak stale snivas o ISRU, tak to je az dalsi krok a aj tak budes musiat nejaky uhlovodik doniest so sobou zo Zeme.
V tom pripade tahac ta zaparkuje a udrzuje na LLO, kam za tebou z Mesiaca prileti Lunarny raketoplan so zbytkami uhlovodikov a furou kyslika. Vykonate prospesnu vymenu surovin a Lunarny raketoplan moze letiet spat na Mesiac.
V ziadnom pripade kroky 1 az 2 neoklames, ani ak by si chcel nejaky kyslik vozit z Mesiaca v Tahaci. Vzhladom k nizkemu ISP je to nerentabilne.
|
|
zabudol som na jednu maličkosť
pripojenie na "zastávke" a vytvorenie súlodia, dodá letu na mesiac, faktor bezpečnosti, aký malo apollo vďaka lunárnemu modulu..
a ďalšou sú obytné priestory
ak by bol, ťahač s GEO, riešený ako Parom alebo upravené ATV
súlodie by získalo obytný priestor na vyše.. (potencionálne viacnásobne použiteľné)
pri montáži s motoblokov na LEO, a presúvaní všetkého po celej trase zem - mesiac, ťažko realizovateľné za podobné náklady |
|
ďalšou "drobnosťou" je vzdialenosť, a teda aj doba letu
môžete namietnuť že k L1 alebo LLO je s LEO omnoho nižšie delta v
je..
ale L1 je od LEO viac ako 300 000 kilometrov, na GEO je to iba 35 000
na GEO sa teda vyškriabete s plne obsadeným sojuzom (dvaja cestujúci + pilot) za menej ako jeden deň, ale pri lete s nižším delta v k L1 vám to zaberie omnoho viac času, vlastne rovnaký čas ako samotná cesta k mesiacu,
a potrebovali by ste teda obytný priestor na viac, omnoho ťažšiu loď..
a tento problém pomáha riešiť zastávka na GEO, a tam pridanie ťahača s ďalším obytným priestorom, menej nákladnejšie ako priamy let..
takže treba do toho, započítať aj "pohodlie" posádky, dobu strávenú v "plechovke na sardinky", pretože ja to stále požadujem pre plne obsadenú loď, s možnosťou rozloženia nákladov na viac pasažierov
omnoho zaujímavejšie by to bolo s dragonom, so šiestimi pasažiermi
cesta na mesiac, možno menej ako 50 miliónov dolárov.. [Upraveno 06.2.2011 alamo] [Upraveno 07.2.2011 alamo] |
|
M: "Aj ak by som mal nuklearny, alebo solarny tahac s pohonom vasimir, alebo a iontovym, aj tak by som to furt skladal na LEO."
to bez diskusie..
ALE HOVORÍME O "ŽELEZE", KTORÉ MÁME PO RUKE DNES, A NIE AŽ O 50 ROKOV.. |
|
Quote: ....na GEO sa teda vyškriabete s plne obsadeným sojuzom (dvaja cestujúci + pilot) za menej ako jeden deň, ....
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Samozřejmě, na GEO se kabina Sojuz nedostane s raketou Sojuz, byl by to problém i s raketou Proton + Blok DM, neboť Proton byl na hranici kdysi plánovaného obletu Měsíce po elipse, kde potřebné dv je menší, než pro GEO. Stále proto nechápu výhodu letu přes GEO.
Ještě k tomu, co uvedl pan Holub – srovnání nosnosti Protonu a Saturnu 5 na LEO: Je to přesně tak jak píše a navíc Saturn 5 používal pro TLI palivo LOX/LH2, kdežto Blok D má LOX/RP, takže i kdybychom několika Protony dostali na LEO stejnou hmotu, k Měsíci dostaneme cca o 30% méně.
|
|
| Všimněte si grafu: Z LEO na GEO je třeba 4330 m/s, z LEO na LLO stačí 4040 m/s, a je to i s 900 m/s navedení z TLI na LLO. Na samotný oblet Měsíce (fly-by) stačí 3100 m/s. Na GEO zapomeňte. Údaj pro GTO je trochu divný - stačí 2600 m/s. Pro let do L1 (E-M) potřebujete podle tabulky 3770 m/s - 3100 pro odlet ze Země a přes 600 m/s pro zakotvení v L1? To se mi moc nezdá, mělo by to být míň, (možná pro odlet z ISS kvůli dráze o sklonu 51°). |
|
| Pro odlet je každopádně lépe ukládat potencionální energii do navyšování apogea eliptické dráhy, než do vysokého kruhového orbitu. Takže by bylo daleko výhodnější jako parkovací dráhu využít vysokou eliptickou dráhu. Z takové dráhy lze v nízkém perigeu odletět s minimálním dV, samozřejmě tedy zase jen v určitých startovacích oknech. V apogeu lze zase poměrně levně provádět korekce orbity. |
|
citace:
Podle mne by na to ta poslední digitální verze už mohla zvládnou i bez nějakých větších problému a doplňování dodatečného vybavení, nebo by již starající digitalizace Sojuzu mohla pojímat i tuto eventualitu obletu měsíce, což by program značně urychlilo...
popravdě... fakt je to jen o tom tepelném štítu, a ne o digitalizaci. + je tu stejný problém, jako u Apolla 13 (i tedy u jiných Apol... ale něco mi říká, že "Apollo 13" jaksi "padalo z větší výšky", než mise vracející se jenom jednoduše z oběžné dráhy kolem Měsíce...)
loď se k Zemi vrací opravdu velkou rychlostí a kromě silnějšího štítu to bude velice náročné na přesné dodržení vstupního úhlu - téměř určitě by šlo o manévr s vícenásobným vnořením se do atmosféry, jako u Apolla. a přesně toto bylo poměrně náročné v 60. letech - ale dovedu si představit, že by to dnes představovalo výrazně menší riziko, než tehdy. (u Apolla 13 dokonce tenhle úhel odhadovali víceméně "ručně")
jsem překvapený, jaký ohlas tady tahle zpráva vzbudila - měl jsem za to, že tenhle starý plán Space Adventures cca z roku 2005 je všeobecně známý a o jeho reálnosti se nepochybuje. dokonce na doprovodném videu chtějí vynést Blok-D pomocí Zenitu (což mi tedy přijde odvážné.. Zenit má jen nepatrně větší nosnost, než Sojuz...)
přemýšlet nad oběžnými drahami z různými energetickými náročnostmi pokládám za dobrou cestu... veřejnost je odkojená nerealistickými sci-fi od Star Treku po Star Wars, a tradiční (skutečnou) kosmonautiku má maximálně do detailu nastudovanou - ale v obecném povědomí příliš není proč se to a to dělalo právě tak, ani jak by to šlo případně podniknout jinak. Já sám jsem si třeba až do éry diskuzí na kosmo.cz neuvědomoval, proč je provedení manévru v perigeu (nebo prostě peri-cokoliv, pericentru) energeticky výhodné - ale přitom se to dá intuitivně pochopit - už teď je mi to jasné jako facka...
Japonci díky obratnému využívání nízkoenergetických trajektorií už několikrát překvapili (naposledy Hayabusa - ale bodovali podobným stylem už dříve). Indové poslali sondu k Měsíci díky opakovanému zážehu relativně malého motoru sondy v perigeu. (Je to prostě něco podobného, jako když jedete do kopce autem se slabým motorem: taky musíte zařadit nižší převodový stupeň)
právě díky podobným detailům se krásně ukáže hloubka byrokratické ignorance a faktického odtržení od fyzikálních základů kosmonautiky třeba u lidí z NASA, když klidně pustí do světa nákres Marsovské mise, která má "v prvním stupni" pro odlet z LEO celkem 15 (!) kapalinových motorů - něco takového by snad planetolet potřeboval, kdyby měl startovat přímo ze Země a bojovat s gravitací... ale z oběžné dráhy ? přece stačí daleko menší zrychlení, než 1g ... jistě, určitá redundance se může hodit.... ale i tak by postupné zvyšování oběžné dráhy krátkými zážehy jediného motoru v perigeu mohlo snížit hmotnost planetoletu proti téhle konstrukci určitě o desítky tun...
v podstatě jakákoliv dnešní pilotovaná loď, schopná vrátit se do atmosféry 2. kosmickou rychlostí, může letět prakticky kamkoliv, pokud k ní připojíme dostatečně velkou palivovou nádrž (nebo dokonce optimálně více postupně odhazovatelných nádrží...). "vícestupňovost" nemusí být vždycky výhodou - ve skutečnosti, Rusové navrhují použít Blok-D, protože je hotový a odzkoušený - ale Koroljov pro tuhle misi původně počítal se speciálním "tankovacím" modulem který by startoval na raketě Sojuz.... a když si uvědomíme, že ruské přechodové adaptéry jsou konstruované na přečerpávání paliva (ale nevím, jestli tohle rozšíření pro přečerpávání náhodou nemají namontované jen Progresy...), tak by vlastně mělo stačit vynést na oběžnou dráhu dostatečně velkou "přídavnou nádrž" - je podstatě zbytečné se tam vláčet s druhým motorem... stejné delta-V může dodat i menší motor.
|
|
citace:
ak by bol, ťahač s GEO, riešený ako Parom alebo upravené ATV
súlodie by získalo obytný priestor na vyše.. (potencionálne viacnásobne použiteľné)
tak trochu myslím, že o dockování ATV se Sojuzem v podstatě měl být celý ten evropsko-Ruský projekt ACTV... ATV je navržené na udržování dráhy velké a těžké ISS... s malým a relativně lehkým Sojuzem by se určitě dokázalo "vyšplhat" na docela zajímavou dráhu... zvlášť kdyby byly nádrže maximálně natankované, a naopak by se vezlo méně zásob.
zajímalo by mě, jestli by náhodou budoucí "pilotovaná verze" ATV nemohla využít "vestavěné" delta-V servisního modulu "zděděného" z dnešního ATV (které bylo zdůvodněné potřebou "tahače" pro ISS) minimálně pro zbrždění u Měsíce a pro následný návrat zpět. Popravdě - dost bych se divili, kdyby si konstruktéři tenhle výpočet neudělali, když to celé navrhovali... :-) |
|
Každopádně - kosmická turistika by se mohla relativně levně zaměřit právě na lámání rekordů v max. vzdálenosti, kterou člověk dosáhl od Země.
Je to ideální disciplína pro soukromé soutěžení - v podstatě je to "sport" - vědecký přínos bude menší, než podstoupené riziko (člověk tam nezpozoruje nic, co by automatická sonda nemohla pozorovat lépe ... diskutabilně jde max. o psychologický experiment).
ale současně - vynesení lodi a jejího urychlovacího modulu není o tolik dražší, než vynesení stálé základny na LEO a _udržování její oběžné výšky_, hlídání kolizí s kosmickým smetím, zásobování, servis, apod.
Velice zhruba si odvažuju říct, že třeba 21-denní jednomístná "rekordní" mise za dráhu měsíce by mohla být pro spoustu lidí, co si to mohou dovolit, daleko lákavější, než třeba i týdenní výlet do "kosmického hotelu". Počítám, že cestou by asi šlo tak nějak "letět kolem Měsíce" (asi ne úplně blízko, ale počítám, že cestou do většiny libračních bodů je stejně v ceně "výhled na Měsíc". no a z libračního bodu se pak myslím je možné (téměř) zadarmo vydat "o kousek dál" (víceméně - z libračních bodů vedou dráhy po jakýchsi "energetických vrstevnicích", takže se z něj lze "zadarmo" vzdálit a zase do něj vrátit).
je to levný způsob, jak mohou kosmičtí turisté dosáhnout toho, aby se o nich mluvilo daleko víc, než jako jen o "dalším kosmickém turistovi": ano, proti přistání je to nuda - ale zase je to daleko větší sranda, než trčet tři měsíce na LEO... a je to také větší riziko (radiace), a větší šance být uznávaný opravdu jako "průzkumník" a ne jen jako "další turista". |
| 07.2.2011 - 20:41 - Jaro. | |
|
Zopár fotiek Dream Chaseru:
http://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/sets/72157625858114277/with/5419550520/
 |
|
Dream Chaser
To kúpili výkresy na ruský BOR-4 a BOR-6 (od NPO Molnija, vystavený v roku 2005 na MAKS) alebo ho stavajú len podľa fotiek od austrálčanov? 
http://en.wikipedia.org/wiki/Mikoyan-Gurevich_MiG-105
http://en.wikipedia.org/wiki/File:BOR-6.jpg
Pozri tiež projekty Spiral a EPOS
[Upraveno 07.2.2011 Alchymista] |
|
Hmm jaký bude nosič?
Rusové pro MIG 105, projektovali i urychlovaci stupeň a speciální nadzvukový letoun do vynesení do značné výšky a vysoké rychlosti.
Taky byl Mig 105 zahrnut do projektu raketoplánu Buran, kde mělo být několik kusu na takovém bubnovém zasobníku v uložném prostoru a měl sloužit k vědeckým pokusům ale i jako potencionální kosmický nostič vodíkových pum.
Dale podobný Ruský projekt "miniraketoplánu" MAKS který je dle meho nazoru realizovatelnější než Mig 105 bez Buranu, ale zase má přidavnou palivovou nadrž a měl startovat s hřbetu Antonova 225, také již ze značné výšky.
Jak poleti tohle? |
|
AHA... Tohle je něco jako Kliper znutovaný s X-38 a Mig 105 dokupy akorat Americké konstrukce.
A nebo podle vizualizaci jsem viděl nějaký nový nosič složen s tří kusu identické rakety, alespon tak se mi to zdá...
Někde jinde se dá dočíst o variantě, že bude připevněna na špici rakety podobně jako Kliper na Sojuz 2, akorat bude na špici předraženého Atlasu V.
Osobně tomu projetku na dotaženou realizaci dávam 10% šanci.
viz:
obrázek [Upraveno 07.2.2011 Conquistador] |
|
citace:
Taky byl Mig 105 zahrnut do projektu raketoplánu Buran, kde mělo být několik kusu na takovém bubnovém zasobníku v uložném prostoru a měl sloužit k vědeckým pokusům ale i jako potencionální kosmický nostič vodíkových pum.
Nie celkom - MIG-105.11 nie je konečným stavom, slúžil len ako vývojový prototyp pre podzvukové skušobné lety. Konečným stavom mal byť Spiral, tvarovo takmer rovnaký, ale o čosi väčší a vybavený všetkým potrebným pre kozmický let.
http://www.buran-energia.com/spiral/spiral-project-planing.php
http://www.buran-energia.com/spiral/spiral-project-desc.php
Bojové moduly pre Buran vychádzali skôr z BOR-4 - rozmery zhruba zodpovedajú.
http://www.buran-energia.com/bourane-buran/bourane-but.php
http://www.buran-energia.com/bor/bor-desc.php |
|
