|
Vědci zaznamenali obří erupce na Slunci
Přímo ohroženi ale lidé erupcemi nejsou. Magnetické pole Země spolu s ionosférou vytvářejí proti nebezpečnému záření dostatečnou ochranu.
http://www.novinky.cz/koktejl/64635-vedci-zaznamenali-obri-erupce-na-slunci.html
S tím nesouhlasím,kdysy jsem myslím viděl dokument, kde bylo řečeno ,že opravdu silná erupce může zničit ozónovou vrstvu.
Jak to vidíte vy |
|
tu erupciu som zaznamenal az zo sprav na spaceweather.com (oslavoval som magistersky titul  )... je to druha najsilnejsia erupcia za poslednych 3-4 rokov a jedna z najsilnejsich v hisorii pozoravania slnecnych erupcii v oblasti gama ziarenia... erupcie triedy X su naozaj mohutne... mozu znacne narusit magnetosferu ... rozumej stlacit ju blizsie k povrchu ... ale aj tak je tam dostatocny priestor aby sa skodlive ziarenie nedostalo az na povrch ... takto explozia je triedy X17 ale poloha zdroja bola v case explozie na okraji slnecneho disku ... tedasmerovanie CME je uplne inym smerom ako je spojnica Slnko-Zem ... takze v tomto pripade Zemi nehrozi nic ... pred rokmi to bolo horsie ... (datum si nepamatam ale bolo to niekedy v maji 2002 alebo tak nejak) vtedy smerovala CME skoro presne na zem ... pri prvom ohodnoteni bolo urcene ze islo o erupciu triedy X12 ale (to bola hlupost uz podla letmeho pohladu na graf erupcie mi bolo jasne ze to bude omnoho viac) po 24h sa na spaceweather.com zmenilo ohodnotenie na X17,6 co je naozaj uz problem ... hlavne ked je zdroj v blizkosti stredu slnecneho disku... nastastie erupcia vznikla v oblasti kde boli silne magneticke polia (mohutne slnecne skvrny) ktore presmerovali velku cast CME mimo zeme. Ak by nas nejaky ten JET z CME trafil tak je tu na celej severnej pologuli taky problem ako v 1991 v kanade (nooo mozno) ... o 14 dni som si vsimol (zdroj tejto erupcie uz bol na odvratenej strane slnka) eruypciu triedy X7 a to podotykam ze zdroj nebol vobec v dohlade! odhadol som ze ak by sa to odohralo na privratenej strane tak by dosiahlo mozno az viac ako X20!!! je to vela a toto by uz znamenalo znacny problem! ... tentokrat to bolo na okraji a nebol dobry vyhlad na zdroj a pritom bola trieda odhadnuta na X17 takze asi to bolo viac ... ale pristroje zaznamenali iba X17 ... |
|
Hawk ... este k tomu linku ... skus sa radsej pozret na nejaky normalny server ako napr. www.spaceweather.com alebo na stranky SOHO ... prve co mi vypalilo zrak bola ta fotografia slnka ... a la erupcia na slnku ... kurnik to su az tak najivny vsetci ... sak tie erupcie sa vo viditelnom spektre skoro vobec neprejavuju (iba ak na H_alfa ciare) a z toho clanku je jasne ze to pisal clovek ktory o tom ho*vno vie ... ale aspon sa tam nesnazil robit z toho katastrofu |
| 11.9.2005 - 00:40 - Adolf | |
|
Vzpomínám, že jsem kdysi kdesi četl o jakési teorii, podle níž, když Slunce na Zem vyprskne velký chuchvalec plazmy, tak Země ji magneticky částečně chytí svým magnetickým polem, což se projeví jako výron a rozlití plazmy v ionosféře od pólů k rovníkovým šířkám. Na tom není nic divného, ale globálně to prý ovlivní pohyby vzdušných mas tady v husté atmosféře a tím charakter počasí.
Atmosféra je prý celek, kde tlakové spády určující jeho dynamiku vznikají termodynamicky a třeba i magnetomechanicky, jako v případě zachycení toho slunečního větru, ale nejen to. Atmosféra je i těleso, které má své těžiště, jenž uvedené pohyby pořád vychylují, čímž však vzniká pochopitelná mechanická snaha to těžiště srovnat. Jedněmi z pohybů, jimiž se těžiště tělesa zemská atmosféra srovnává jsou také výrony studeného polárního vzduchu do teplejších zeměpisných šířek, což nám tu má ochlazovat počasí, leč ohřívat polární oblasti. Když ale přijdou ty bafance na Slunci a to sluníčko nás olizuje svými plameny, tak se rozlévá od pólů plazma v ionosférických výškách, čímž se omezí ty výrony studeného vzduchu. Je-li dost erupcí, vylévá se prý nahoře od pólů plazma a my si tady žijeme pěkně v teploučku, zatímco Eskymáci strašně mrznou, neboť ta jejich zima se od nich nevylévá. Když nás ale sluneční plameny olizují málo, tak se od pólů vylévá ta jejich zima. Eskymáci si lebedí v pohodlně třeskutých mrazech a my nadáváme na tu sychravost. Nejvíc nadáváme my tady v našich zeměpisných šířkách trojného bodu, u kterého bydlíme, protože prý těmi trasami, kterými vždy v dobách ledových postupovaly ledovce se v dnešních dobách valí ten studený vzduch, když nás Slunce dlouho neožehne.
Ví o tom někdo něco? Můžeme se po veleerupci těšit na hezké září, když už to léto za nic nestálo, nebo je to jen zapomenutá teorijka, která neprorazila? (Je to určitě více než 10 let, co jsem to četl. Může to být i 20. Prostě je to v nerozlišitelné minulosti.) |
|
Niesom sice slnieckar a fyzikou slnka sa zaoberam iba vtedy ked nie je nic zabavnejsie, ale myslim ze ta teoria sa snazi vyuzivat elektro staticke a elektromagneticke javy. ale aj ked taky oblak nabitich vysokoenergetickych castic dokaze znicit energeticku siet na severe na to aby zasadne pohol vzdusnymi prudmi... tak na to nema. V prvom rade je nutne si uvedomit ze aj napriek mohutnej energii ktoru prenasaju tieto castice tak ich hustota vo okoli zeme aj pri tych najmohutnejsich CME nepresiahne radovo 100ky na centimeter kubicky (0.1protonu/m^3) ... co je dost malo na to aby to dokazalo zasadne ovplivnit hmotu s omnoho vyssou hustotou.
Takze tuto teoriu by som bral len ako teoriu ... som voci nej skepticky ... hlavne koli tomu ze mame strasne malo dat a v tomto statistickymi metodami ist na to je dost ubohe
inak v noci prebehla dalsia mohutna erupcia trieda X2-3 ... no a vsimol som si jednu zaujimavu vec ... pocas vsetkych erupcii ktore zasadne ovplivnili hustotu Xray ziarenia zo slnka (maju dlhy dosvit) je vyrazne znizenie zostupu intenzity (v zostupnej krivke je vyrazny zlom) a tesne pred erupciou je jedna mensia ktora este ani nedoznie a objavi sa nasledna mohutna explozia. mozno je to len nahoda ... skoda ze niesu data z tych prvych explozii ked bola aktivna oblast este na odvratenej strane ... tam tie piky niesu vobec ale aj nabeh explozie je vynimocne strmy... ak by sa to dobre rozpitvalo a porovnalo z ostatnymi datami z inych spektier mohli by sme ziskat cely profil priebehu takych explozii ... osobne si myslim ze tie piky pred samotnou exploziou mozu ist z hlbky ... co ma za nasledok < pretocenie silociar a nasledne dojde k zapalenu TNR... nasledne nastava rozmetanie hmoty do okolia (CME) > - standardna teoria... to by bolo ok ... ale preco dojde k spomaleniu doznievania explozie to neviem ... necham radsej teorie a vysvetleniam odbornikom ... snad si to niekto vsimne tak ako ja |
| 11.9.2005 - 12:47 - Adolf | |
|
Díky, Randome, za hezké povídání o Sluníčku!
Ta teorie tehdy vycházela ze statistických korelací a ten pokus domyslet k tomu model atmosférické dynamiky měl dost spekulativní podobu. Jak jinak! Udělat model atmosféry, který by byl přesvědčivý i pro atmosféru, nejen pro jeho tvůrce - je asi makačka. Nicméně jejich předpoklady bych asi jen na základě nízkých hmot a energií slunečního ovlivnění atmosféry nezavrhoval. Řídím-li auto, tak na význam mých zásahů do činnosti stroje nelze usuzovat jen z porovnání energetické a hmotnostní bilance aktivity stroje a aktivity řidiče. Řidič je prvek jen mírně vychylující rovnováhy mezi procesy s velkou dynamikou. Atmosféra je deterministických chaos, kde platí efekt mávnutí motýlích křídel. Proč by takovým motýlem počasodělem nemohlo být vybuchující Sluníčko?
V tvém hodnocení se také objevuje jeden ze základních rozporů v přístupu k modelům u různých modelujících profesí. Většina přírodovědců a asi všichni technici chtějí mít model, kterému se dá věřit. Chtějí vidě svou posloupnost příčinných souvislostí a jasných bilancí energií, hmotností, chemických potenciálů aj., z nichž jednoznačně vyplývá, že tomu tak má být. Neodmyslitelnou vlastností modelu je pro ně explanace.
Pak jsou tady takoví extrémní pozitivisté, jakými jsou statistici. Ti tvrdí: „Modely nejsou od toho, aby se jim věřilo. Modely jsou od toho, aby se používaly.“ (Nevím, jestli některý z nich věří na nějakého boha, ale pokud chodí do kostela, tak boha považuje za užitečný modelový element, jehož věrohodností není třeba se zabývat.)
Statistici popíší zkoumanou skutečnost modelem, který je pro objednané účely dostatečně výstižný a jehož účinnost je adekvátní nákladům, které jsou na něj vynaloženy. Povede-li se někdy i explanace, je to krásná třešnička na dortu, netřeba se však za ní hnát. Model, o který usilují, je postačující, je-li výstižný, proč ale za ty prachy usilovat ještě o věrohodnost? Většina statistických projektů v ekonomické, marketingové aj. oblasti, které mají na své modely zpravidla záviděníhodné rozpočty, které jim kosmonautika může jen závidět, je hromadnou výrobou výstižných modelů bez zbytečně nákladné ambice na věrohodnost. Právě podle takových modelů se rozhoduje co v komerci s miliardami. V dnešní době, kdy dataminingové algoritmy a další vysoce automatizované prostředky pro podporu vývoje výstižných modelů nepochopitelných skutečností takovéto modely doslova průmyslově vyrábí, by tvůj modelářsky poctivý přístup leckterého za modelování dobře placeného člověka asi dost pobavil.
Jinak ale znalost řemesla výstižných modelů bez ambice na věrohodnost může dost pomoci i tomu, kdo touží po věrohodných modelech. Spousta modelů, které mají ambice na věrohodnost, jsou také astrolábem – modelem, který výstižně zobrazí průběh pohybů nebeských těles, má v sobě i náboj mentální akceptovatelnosti pro ty, kdo se s ním seznámí, takže pak klidně šikanují i Galilea a upalují Bruna, ale ve skutečnosti je to též model určený k užívání – nikoliv k věření. Už jsem tady kdysi uváděl, že třeba superstruny osobně považuji také za astroláb, nikoliv za model s Koperníkovskou explanační silou. Takovou Kodaňskou interpretaci kvantové teorie považuji za „výtvor modelářů z marketingového oddělení, kteří cíleně zakázali pokusy o zbytečně nákladný explanativní model, když statistický model, už tu máme“. Přístup: „Na co model, kterému se dá věřit, když stačí, že ho lze používat,“ zasáhl fyziku přeci už dávno a vytvořil z ní astrolábické řemeslo.
Jinak ještě poznámka: Divím, že Sluníčko – zdroj veškerého našeho života i hrozbu pro něj – monitorujeme jen tak neúplně, že nevíme, co se děje na jeho odvrácené straně. Když přišla 300-letá bouře Katrin na US pobřeží, máme z toho drahý benzín. Jen díky tomu, že bylo několik dní na přípravy, není ten benzín ještě dražší. Mám teď obavy, že když se na druhé straně Slunce objeví 300-letá erupce, tak ty ceny benzínu pak budou opravdu na pováženou, protože nás nepříjemně překvapí. Všichni se pak budou oprávněně ptát: proč vydáváme takové prachy za kosmonautiku, když se ani tak závažnou skutečnost včas nedovíme, ačkoliv to bylo technicky bylo možné?
Ještě mám chuť povídat si o modelech cyklických jevů jako mořské vlny, cenové turbulence a sluneční skvrny, ale bohužel jestli v pondělí neodevzdám dost velký kus překladu, tak zbytek dobře honorovaného textu předají jiným překladatelům a vidina zaplacených dluhů se posune kamsi do neurčité budoucnosti. Přes pracovní týden toho moc přeložit nestihnu, musím vyrábět nic nevysvětlující modely, které vyčtou zítřky z účtů.
|
|
Adolf neviem ako si myslel "Díky, Randome, za hezké povídání o Sluníčku! "... nemyslel som to tak ze statistika nema miesto vo fyzike slnka... tak to nie ... musime sa na nu spoliehat ... no interakcia slnka so zemskou atmosferou a magnetosferou je omnoho zlozitejsia ako by sa na prvy pohlad mohlo zdat ... no treba rozlisovat medzi magrnetosferou a atmosferou ... ich prienik tvori vrstva zvana ionosfera ... prave cez tuto trstvu moze slnko (vo vysokych energiach a radiu) komunikovat z hustou atmosferou, no napriek tomu je prenos energie minimalny takze aj celkove ovplivnovanie bude iba v malom ... o atmosfere ale vela toho neviem ... iba ak to zakladne to je tak vsetko ... ale co sa tyka slnka a jeho interakcii s magnetosferou a atmosferou tak tam je to jasne ...
inak dodam ze toto leto bolo jedno z najstudenejsich ... no slnko bolo ticho ... az priliz ticho ... na nejake polemiky nad nesmrtelnostou chrusta male prilis malo dat a ich zber bol zapocaty iba nedavno ... takze je asi zbytocne nad niecim polemizovat ... a ani deterministicke a nedeterministicke chaosi mi velmi nevonaju (malo dat) ... ja som pragmatista ... |
|
este jedna vec ... skusim predpovedat: 11.9.2005 o 23:45 (+/-20min) nastane na slnku dalsia mohutna explozia triedy aspon X1 s dlhym dosvitom ...
... tu si to mozete skontrolovat http://www.sec.noaa.gov/rt_plots/xray_5m.html " target=_blank> http://www.sec.noaa.gov/rt_plots/xray_5m.html ...
to ale ci budem mat pravdu ja alebo si zasa boh zahra kocky sa dozvieme az zajtra o 00:05 |
|
Dnes je tomu 22 let od kanadského Blackoutu 13.3.1989 způsobeného geomagnetickou sluneční bouří z 10.3.1989 :
http://www.nasa.gov/topics/earth/features/sun_darkness.html
|
|
Chci se zeptat, dala by se Země ochránit před slunečním větrem umělým magnetickým polem v L1?
http://tinyurl.com/y33w647a
Je to pro případ silné magnetické bouře obdoba roku 1859:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_bou%C5%99e_v_roce_1859
A nebo pokud by se přepolovávalo dynamo Země...
|
|
citace:
Chci se zeptat, dala by se Země ochránit před slunečním větrem umělým magnetickým polem v L1?
http://tinyurl.com/y33w647a
Je to pro případ silné magnetické bouře obdoba roku 1859:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_bou%C5%99e_v_roce_1859
A nebo pokud by se přepolovávalo dynamo Země...
Intuitivně si myslím že ne, protože balistická křivka pohybu plazmatu - proletí bodem, kde by byl L1 dřív, než se tam bod L1 kvůli pohybu Země ocitne. Pole by muselo být mnohem větší než Země a nasměrované vpřed do směru letu, velké mnohem víc než rozměry Země - stačí, aby CME zasáhla magnetosféru.
V roce 1859 trvalo CME 17,6 hodiny, než přiletěla k Zemi, tedy rychlost asi 2400 km/s. L1 je 1,5 mil. km od Země, takže by to trvalo 625 s. Země za tu dobu uletí 18750 km a o téměř tolik se posune i bod L1. [upraveno 15.2.2019 07:46] |
|
Přibližný tvar magnetického pole Změ je na wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Magnetick%C3%A9_pole_Zem%C4%9B
A co vytvořit umělé magnetické pole na polech Země, tak aby sluneční vítr směřoval mimo obydlená místa? Trochu scifi... |
|
| Ono by se to tak trochu i chovalo jako "sluneční plachetnice" na sluneční vítr. Tlak slunečního větru je v 1AU cca 10^-9 N/m^2, a ten by měl tendenci to zařízení neustále vytlačovat z L1. |
|
