kosmo.cz - Nepilotované lety

Start	M.označ.	Hmotnost	Popis
17.02.1996	1996-008A	805 kg	- sonda k planetkám Mathilde a Eros, přistání na Erosu

[ Popis sondy | Obrázky | Program Discovery - NEAR (J.Toman) | HomePage NEAR v USA ]

Start: 17.02.1996
Nosná raketa: Delta II (7925)
Celková hmotnost: 805 kg včetně 318 kg paliva
Napájení: solární panely (1800 W)

Průlet kolem planetky Mathilde: 27.06.1997
Průlet kolem planetky Eros: 23.12.1998 (původně mělo jít o navedení na oběžnou dráhu)
Navedení na oběžnou dráhu kolem planetky Eros: 14.02.2000
Přistání na planetce Eros: 12.02.2001

Mise NEAR (v průběhu letu pojmenovaná Shoemaker) byla prvním startem amerického programu Discovery, pod který spadaly levné projekty (cena do 150 milionů dolarů) s krátkou dobou vývoje (do tří let).

Úkolem sondy NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous) byl komplexní průzkum planetek Mathilde a Eros - jejich složení a struktury. Primárně se zaměřila na stanovení velikosti, tvaru, hmotnosti, rozložení gravitačního pole, elementárního a mineralogického složení, geologii, morfologii a složení povrchu, rozložení hmoty uvnitř tělesa a existenci případného magnetického pole.

27.06.1997 sonda prolétla ve vzdálenosti 1212 km od planetky Mathilde rychlostí 9.93 km/s. Během 25 min největšího přiblížení pořídila 144 snímků s vysokým rozlišením. Ze snímků byly určeny rozměry 50x53x57 km a hustota 1.3 g/cm3. Pět kráterů má průměr větší než 20 km, největší kráter má průměr 30 km a hloubku 6 km. U Mathilde nebyly zjištěny žádné měsíce.

23.01.1998 proběhl gravitační manévr u Země. Pericentrum dráhy bylo nad bodem o souřadnicích 33.12° s.š., 47.22° v.d. (Írán) ve výši 539.12 km (geocentrická rychlostí 12.74 km/s). Průletu kolem Země bylo využito ke kalibraci magnetometru MAG, palubní kamery MSI a rentgenového a gama spektrometru XGRS.

20.12.1998 bylo zahájeno brzdění v blízkosti asteroidu Eros. V důsledku překročení naprogramového limitu boční složky tahu palubní počítač ukončil manévr a převedl sondu do bezpečnostního módu, což vedlo k přerušení rádiového spojení se Zemí. K onbovení spojení a poté i činnosti všech systémů sondy došlo 22.12.1998. Místo navedení na oběžnou dráhu kolem planetky musel být proveden pouze průlet. Průlet se uskutečnil 23.12.1998 relativní rychlostí 1 km/s. V průběhu průletu po dobu 6.5 h pracovaly přístroje MSI, NIS a MAG. Celkem bylo pořízeno přes 1100 snímků. Ze snímků byly určeny rozměry planetky na 33×13×13 km a upěřesněna doba její rotace na 5.27 h. Dva největší pozorované krátery mají průměr 8.5 resp. 6.5 km. Specifická hmotnost je přibližně 2.7 g/cm3. Nebyly zjištěny žádné měsíce Erosu.

03.01.1999 byl proveden korekční manévr DSM-2 [=Deep Space Maneuver] (t=23.6 min, Dv=940 m/s), kterým byla zvýšena rychlost sondy, aby bylo zajištěno opětovné setkání s planetkou Eros, od níž byla sonda vzdálena 910 100 km. Heliocentrická rychlost sondy činila 19 km/s.

14.02.2000 byla sonda NEAR úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem planetky Eros. Po celý následující rok pak snímkovala povrch a prováděla další vědecká měření z různě vysokých oběžných drah. Po splnění všech plánovaných úkolů a po vyčerpání téměř věškerých pohonných látek pro korekční motory bylo rozhodnuto zakončit misi původně neplánovaným pokusem o přistání na povrchu planetky Eros.

V pondělí 12.02.2001 ve 20:02 UT sonda NEAR/Shoemaker úspěšně přistála na povrchu planetky Eros na její jižní polokouli. Celý manévr začal už o čtyři a půl hodiny dříve. V 15:31 UT byla výška dráhy snížena na 7.5 až 35 km (t=3 min). V 18:58 UT došlo ke snížení výšky dráhy na 5 km (t=5 min). V 19:30 UT další snížení na 3 km (t=6 min). V 19:50 UT proběhl hlavní brzdicí manévr (t=4 min), který byl zahájen ve výši 1250 m. V 19:59 UT bylo zahájeno závěrečné brzdění, při kterém motor pracoval až do okamžiku kontaktu s povrchem, nebo těsně před ním, a pak byl vypnut. Sonda dopadla na povrch planetky v bodě o souřadnicích 35° j.š., 81° v.d. rychlostí 1.5 až 1.8 m/s asi 200 m od původně plánovaného bodu. V posledních 5 km výšky bylo získáno celkem 69 snímků, poslední o rozměru 6 m s rozlišením asi 1 cm byl pořízen z výšky kolem 120 m. Šance na přežití odhadovaná na 1:100 přitom vyšla! Sledovací stanice totiž i poté sledovaly slabý signál ze širokopásmové antény. Sonda leží na boku, opřená o dvojici slunečních panelů u okraje rozsáhlé prolákliny Himeros, na rozhraní dvou geologicky rozdílných oblastí.

Popis sondy

Tříose stabilizovaná sonda je vybavena 4 panely slunečních baterií o rozměrech 1.8×1.2 m dodávajícími 1.8 kW (ve vzdálenosti 1 AU od Slunce), resp. 400 W (v max. vzdláenosti 2.2 AU) a dobíjejícími NiCd akumulotorovou baterii s kapacitou 9 Ah. Sonda, určená především pro průzkum asteroidů (253) Mathilde a (433) Eros. Na palubě jsou následující vědecké přístroje:

multispektrální CCD [=Charge Coupled Device] kamera MSI [=Multispectral Imager] pracující ve spektrální oblasti 0.4-1.1 mm (zorný úhel 2.5×2.9°, rozlišení 9.5×16 m/100 km);
spektrometr pracující v oblasti rentgenového a gama záření XGRS [=X-ray/Gamma-Ray Spectrometer]; tvoří ho dva detektory:

spektrometr XRS [=X-Ray Spectrometer] pracující v oblasti energií 1-10 keV (zorný úhel 5°, rozlišení 2 km/100 km);
gamaspektrometr GRS [=Gamma-Ray Spectrometer] pracující v oblasti energií 0.3-10 MeV (zorné pole 45°);

64kanálový spektrometr pracující v oblasti blízkého infračerveného záření NIS [=Near-IR Spectrograph] pracující ve spektrální oblasti 0.8-2.7 mm (prostorové rozlišení 0.65×1.3 km, resp. 1.3×1.3 km);
tříosý cívkový magnetometr (citlivost 45 nT);
laserový dálkoměr NLR [=NEAR Laser Rangefinder], pracující na vlnové délce 10 mm s přeností ±300 m.

Šíření rádiového signálu mezi sondou a Zemi bylo využíváno ke studiu vlastností meziplanetárního prostoru a z dopplerovéskoho měření rychlosti (přesnost ±0.1 mm/s) ke stanovení přesné hmotnosti asteoridů.

Aktualizováno : 28.03.2002

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety | HomePage NEAR v USA ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.

(originál je na https://mek.kosmo.cz/sondy/usa/near/index.htm)