Opportunity - průběh letu
Zpět na hlavní článek
Část 1 - Od startu do přistání
Start sondy plánovaný původně na 2003-06-25 byl několikrát odložen.
2003-06-25 a 2003-06-29 nejprve pro špatné počasí a z bezpečnostních
důvodů, kdy se v zakázané zóně poblíž místa startu vyskytla loď.
2003-06-30 byla objevena vadná korková izolace na prvním stupni rakety
a oprava se protáhla i přes další termín 2003-07-03. 2003-07-07 bylo
nutno vyměnit baterii v destrukčním systému nosné rakety.
Start se uskutečnil 2003-07-08 v 03:18:15.170 UT (T=0) ze
základny na Cape Canaveral pomocí nosné rakety Delta 7925. I
tentokrát byl první pokus přerušen pouhých 7 s před zážehem kvůli
nedovřenému ventilu, teprve ve druhém startovním okně tohoto dne se
raketa vznesla. Vzlet probíhal následujícím způsobem:
- T+00:45.0 min - rychlost Mach 1, překročení rychlosti zvuku
- T+01:16.4 min - rychlost 1.16 km/s, dohoření šesti pomocných motorů GEM
- T+01:19.0 min - zážeh zbývajících tří motorů GEM
- T+01:20.5 min - výška 26.1 km, odhození první trojice motorů GEM
- T+01:21.5 min - výška 26.7 km, odhození druhé trojice motorů GEM
- T+02:35.7 min - dohoření zbývajících tří motorů GEM
- T+02:39.5 min - výška 68.9 km, odhození zbývajících tří motorů GEM
- T+04:25.0 min - výška 115.4 km, rychlost 6.37 km/s, vypnutí motoru RS-27A
- T+04:31.5 min - oddělení prvního stupně
- T+04:45 min - výška 121.9 km, zažehnutí motoru AJ10-118K druhého stupně
- T+05:00 min - výška 130.6 km, odhození aerodynamického krytu
- T+09:30 min - první vypnutí motoru AJ10-118K
- T+72:20 min - restart druhého stupně
- T+75:02 min - definitivní vypnutí motoru druhého stupně
- T+75:52 min - roztočení třetího stupně na 70 ot./min
- T+75:57 min - oddělení druhého stupně rakety
- T+76:35 min - zážeh motoru Star 48B třetího stupně
- T+78:02 min - dohoření motoru třetího stupně
- T+82:44 min - inicializace systému na snížení rychlosti rotace ze 70 na 12 ot./min
- T+82:49 min (04:41 UT) - oddělení sondy od třetího stupně
- T+86:34 min - dosažení výchozího dobu přeletové dráhy tzv. "Earth-Mars Trajectory Insertion Point".
V 04:43 UT navázala se sondou spojení sledovací stanice
v Goldstone, Kalifornie (USA).
Dalšího dne 2003-07-09 byla zážehem manévrovacích motorků upravena
rotace stanice z původní hodnoty 12.13 ot./min na požadovanou
asi 2 ot./min. Do zorného pole sledovače hvězd se dostala mj.
planeta Mars.
2003-07-10 bylo oznámeno, že se sonda vzdálila již 660000 km od Země.
2003-07-18 byla provedena první korekce dráhy. Při startu byla soustava
sondy a urychlovacího stupně záměrně navedena na dráhu, která míjí Mars
ve vzdálenosti asi 340000 km. Oddělený poslední stupeň rakety tak
v každém případě nedopadne na planetu. Naopak Opportunity bylo nutno
navést na trajektorii, která přivede stanici do atmosféry Marsu.
K tomuto účelu posloužila provedená korekce. Během ní byla nejprve
sonda natočena do vypočteného směru a poté byly spuštěny raketové motorky
v ose rotace. Po 54 minutách hoření se zvýšila rychlost o
16 m/s, čímž se zkrátila doba letu k Marsu o 1.48 dne a
sonda dorazí k cíli přesně podle plánu 2004-01-25. Po skončeném
manévru byla sonda opět zorientována vysokoziskovou parabolickou anténou
k Zemi a slunečními bateriemi ke Slunci.
2003-08-05 byly dokončeny zkoušky vědeckých přístrojů a všech 10 kamer
sondy. Podle oznámení JPL pracovaly všechny přístroje bezchybně.
2003-08-07 do 13:00 UT urazila sonda od startu již 82.7 mil. km.
Na 2003-09-21 byla plánována korekce dráhy.
Při zkouškách koncem října 2003 bylo konstatováno, že Mössbauerův
spektrometr nepracuje zcela správně. Závada je na vnitřním kalibračním
kanále. Nemusí to však vést k žádným fatálním důsledkům, protože
přístroj lze kalibrovat nezávisle externí metodou.
Do 2003-11-05 13:00 UT stanice urazila
vzdálenost 296 mil. km a od cíle ji dělilo ještě
160 mil. km.
Začátkem listopadu byl rebootován počítač stanice jako preventivní reakce
na následky mimořádně vysoké sluneční aktivity koncem října. Proudy kosmických
částic mohly vyvolat chyby v paměťových registrech a ty by se
mohly projevit v kritických fázích letu. Nejednalo se o žádnou mimořádnou
proceduru, stejným postupem budou procházet stanice na povrchu Marsu, kdy
budou na noc ukládány do klidového stavu a za východu slunce znovu oživovány.
Ve zpráve o průběhu letu bylo také potvrzeno, že protony ze sluneční erupce
2003-10-28 zmátly hvězdné senzory, které je
interpretovaly jako obrazy hvězd a protože pro ně v paměti neměly příslušnou
mapu hvězdného pole, vypadla hvězdná orientace a sonda přešla na nouzový režim
využívající orientaci podle Slunce. Normální stav se podařilo obnovit až
po několika dnech.
Do 2003-11-19 stanice urazila vzdálenost
326 mil. km a od cíle ji dělilo ještě 130 mil. km.
2004-01-01 ve 13:00 UT se Opportunity
nacházela ve vzdálenosti 45 mil. km od Marsu a za sebou měla
již 411 mil. km cesty kosmickým prostorem.
2004-01-16 provedla sonda poprvé po čtyřech
měsících další korekci dráhy. Signál na stanici rotující rychlostí
2 obr/min byl vyslán v 22:00 UT. Manévr byl zahájen
dvacetisekundovým impulsem v ose rotace a poté se provedly dva
pětisekundové záženy kolmo na osu. Místo dopadu před manévrem leželo asi
600 km jihozápadně od plánovaného bodu. Pokud bude potřeba, další
dvě korekce dráhy jsou plánovány na 2004-01-22
a 2004-01-24.
2004-01-18 ve 13:00 UT měla Opportunity
za sebou 444 mil. km a k cíli chybělo pouhých
12.5 mil. km.
2004-01-22 rozhodlo řízení letu po rozboru
stávající trajektorie, že korekce dráhy plánovaná na tento den není třeba.
Na základě zkušenosti získané během přistávání identického přístroje
Spirit byl upraven algoritmus sestupu
atmosférou Marsu. Padák se bude otevírat ve větší výšce než bylo původně
plánováno.
V neděli ráno 2004-01-25 v 05:05 UT
dosedl přistávací aparát po standardním průběhu přistávacího manévru na povrch Marsu
v oblasti Meridiani Planum. Signál
v tento okamžik zachytily pozemské stanice v Kalifornii a
v Austrálii. Podle prvních odhadů spočívá Opportunity asi 24 km
od středu plánované oblasti.
Ještě téhož dne před západem slunce se rozklopily tři trojůhelníkovité
lopatky přistávacího aparátu, která obalovaly rover během sestupu,
motory zatáhly vypuštěné airbagy, rover rozložil sluneční baterie
a vysunul kamerový stožár. Na Zemi dorazily i první informativní snímky
okolí místa přistání, jejichž doručení zprostředkovala obíhající družice
2001 Mars Odyssey. Po jejich zhlédnutí neskrývali přítomní odborníci
překvapení a nadšení. Opportunity přistála v bizarní krajině, jaká
dosud nebyla na Marsu k vidění. Terén je velice tmavý, z větší
části pokrytý písečnými či prachovými nánosy, z nichž ovšem
vystupují rozsáhlá skaliska matečných hornin z podloží. Je nepochybné,
že právě tam zamíří Opportunity při svých prvních výletech do okolí. Cesta
roveru z plošiny přistávacího aparátu, který je obrácen
severo-severovýchodním směrem, není, zdá se, blokovaná.
K týmu NASA nadšeně jásajícímu v JPL se připojil i bývalý
viceprezident Al Gore a nový guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger.
Následující průběh letu
Fotogalerie obsahuje celkem 89 obrázků, nejnovější byl přidán 2007-02-25.
Počet reakcí: 0
|