Nosná raketa GSLV-F12 (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle Mk II) vynesla 29. května 2023 v 07:12 SELČ (05:12 UT) navigační družici NVS-01 na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze z druhé startovací rampy (SLP) ve vesmírném středisku Satish Dhawan SHAR (SDSC SHAR) ve Šríharikotě. NVS-01 (~2232 kg) je první z družic druhé generace s nimiž se počítá pro navigační službu Navigation with Indian Constellation (NavIC).
Jojo, když tu Indii vidím, chce se mi brečet. V době přistání Apolla na Měsíci se v Indii bydlelo v bambusových chýších a běžnou věcí byly hladomory (v Číně taky). A teď?
No a až se v Evropě náležitě rozběhne greendeal a všechny další kraviny, kdoví, možná si to s tou Čínou a Indií vyměníme.
citace 29.5.2023 - 23:26 - NovýJiřík:Jojo, když tu Indii vidím, chce se mi brečet. V době přistání Apolla na Měsíci se v Indii bydlelo v bambusových chýších a běžnou věcí byly hladomory (v Číně taky). A teď?
No a až se v Evropě náležitě rozběhne greendeal a všechny další kraviny, kdoví, možná si to s tou Čínou a Indií vyměníme.
Obvyklé zkreslení výběrem. Dodnes se v Indii a částečně i v Číně bydlí v příšerných slumech a bambusových chýších. Čína je na tom výrazně líp. Indie zaostává, GSLV vyvíjeli 20 let, pilotovaná výprava je věc vzdálené budoucnosti. Žádné větší následné plány. Evropa (nebo alespoň její střední a východní část) se z Green dealu doufejme brzo vzpamatuje, rozdrobenost a neschopnost se dohodnout ale těžko něčím vyléčíte.
V 03:00 SELČ odstartovala z kosmodromu Šríharikota nosná raketa PSLV-CA, tedy ve verzi bez pomocných urychlovacích motorů PSOM či PXOM-XL. Na kruhovou oběžnou dráhu s výškou 535 km a sklonem 5° vůči rovníku dopravila sedm singapurských družic o celkové hmotnosti 422,5 kg. Hlavním nákladem byla 352kg družice DS-SAR vybavená radarem se syntetickou aperturou s prostorovým rozlišením až 1 metr. Ten dodala izraelská zbrojovka IAI. Družice je dvojího využití a o její provoz se stará singapurská Obranná vědecká a technologická agentura DSTA. Družice DS-SAR tak doplní již dříve vypuštěnou optickou družici DS-EO pro pozorování Země ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra. Mezi větší vypuštěné družice patří technologická mikrodružice VELOX-AM a 27U CubeSat ARCADE o hmotnosti 23, resp. 24 kg. Tři menší družice jsou 3U CubeSaty SCOOB-II, Galassia-2 a NuLIoN sloužící k ověření či kvalifikaci vybraných technologií. Poslední družicí je ORB-12 STRIDER jež má otestovat malou družicovou platformu. Zejména její kombinovaný pohonný systém - Hallovy motory a resistojety.
V 04:40 SEČ odstartovala ze vzletové rampy FLP na kosmodromu Šríharikota nosná raketa PSLV ve verzi DL (tedy s dvojicí pomocných urychlovacích stupňů). Na oběžnou dráhu byla dopravena 469kg vědecká družice XPoSat (X-ray Polarimeter Satellite). Jejím cílem je pozorování vybraných objektů zejména v měkké části rentgenového záření. Vybavena je přístrojem XSPECT pro energetický rozsah od 800 do 15000 eV a POLIS pro oblast od 8 do 30 keV. Na oběžné dráze má družice pracovat minimálně 5 let. Indická kosmická agentura ISRO opět potěšila tím, že čtvrtý stupeň nosné rakety PSLV přepracovala na, v pořadí již třetí, platformu POEM pro nesení vědeckých a technologických experimentů. Těch bylo nyní dopraveno na oběžnou dráhu celkem deset. Dnešní start nosné rakety PSLV je také zajímavý statisticky. Jde o 60. start této nosné rakety ve všech modifikacích. Ale zároveň, pokud se nepletu, jde s časem 09:10 IST o nejvíce novoroční kosmický start v historii v místním časovém pásmu. Pokud bychom se bavili o světovém času, pak nepřekonatelný je první start nosné rakety Commercial Titan III s družicemi Skynet 4A a JCSat 2. Ten proběhl 1. ledna 1990 v 00:07 UTC.
to ze stroj pristane auztonomne je uz v dnesnej dobe technicky asi "malickost".
na druhej strane je to dalsi milnik zjavny zaujem Indie o vlastny raketoplan.
