|
| já bych reagoval, ale téhle diskuzi podle mě jednoznačně hrozí přesun do vlákna "souvislosti kosmonautiky" (aneb do odpadkového koše :-) |
|
citace:
Obama to takto říci nemůže - tak jim to prostě nedal prachy.
Kezby to tak bylo. Mohl by alespon penize dat nekam kde budou k uzitku. Obama ale penize zatim nesebral. Jen sebral cil a do zachodu splachnul dekady prace.
Penize dava kongres a ten je sebere az zjisti ze NASA je v rozkladu, demoralizovana a nedokaze nic vyvinout. Ty penize se pak pekne propapaji a soukrome firmy budou tam kde jsou dnes. Par vyvolenych bude litat na drahou a zrejme i vcelku zbytecnou ISS.
Diky neucelene koncepci neni NASA schopna cokoliv sama vyvinout uz nekolik dekad. Logicke by tudiz bylo pretvorit je v grantovou agenturu ci tak neco. |
|
"Lidstvo nepotřebuje NASA, protože zájem o kosmické lety dospěl na komerční úroveň. Ceny, které platíme v NASA, ESA a prostě kdekoliv jen vyjadřují, jak jsme lidem z těchto institucí k smíchu - kolik jsme ochotni zaplatit. Dělají z nás naivní hlupáky, tahajíce miliardy z našich kapes a trdíce, že všechno je šíleně složité. Říkám jim rovnou - není to složité a vy jste banda darmožroutů. "
Zalezi na spolehlivosti reseni komrnich firem - stejne jako v energetice - cite komercni site jsou nadimenzovny podle bezne potreby + mala rezerva pro pripad poruch - pokud je velka - site se zhouti a cele mesta jsou bez proudu.
Jestli v Torontu meli opravdu jen jednu centralni rozvodnu pro cele mesto - pak je to vysmech a bez proudu budou velmi casto !!!
V Praze jsou hlavni rozvodny 3 (a mensi 4 na Severu) metro ma sve kabely vedeny z kazde a to hned nekolikrat (tyto rozvodny zasobuji dalsi mensi rozvodny dodavajici 22 KV a z tech se primo vede kabel do stanice metra).
V pripadku vypadku jakekoliv by metro normalne jezdilo - cele centrum by svitilo opet do nekolika minut pouze nekolik malo ctvrti na okraji by bylo bez proudu.
Kdyby zustala jen jedna v provozu (ze 3) - tak by zrejme metro castecne stale jezdilo a fungovaly by i nejdulezitejsi krizovatky a instituce.
Proste spolehlivost komercniho reseni muze stacit na tlekomunikacni druzici - jeji obcasne zniceni je levnejsi nez drahe reseni - ale naprosto neprijatelne pro dopravu lidi.
Dokud neni prokazana jejich spolehlivost jsou veskere zavery predcasne. |
| 07.7.2010 - 19:59 - Svatopluk Klich | |
|
Je opravdu dojemné, kolik miliard je "nutné" vynaložit na snížení rizika ztráty lidksého života. Jen za jeden víkend zemře na silnicích Evropy přes 100 nevinných lidí (ti, co opravdu nic nezavinili). Proč nám tohle nevadí?
Myslíte si snad, že za současnou civilizační úroveň může státní "pečovatelský" sektor? Proboha - odkdy se úředník bez rizika zajímá o vaše osudy? Sám má svojich problémů dost a jediné, co ho zajímá je "panebože jen lehko" - jak se o to snažíme koneckonců všichni - jenže on má na to mnohem lepší podmínky než podnikatel.
Obama šlápl mnoha lidem na kuří oko. Stále platí jedno zlaté pravidlo: ... zefektivnění státního sektoru vede jen a jen přes utnutí přívodu peněz - což se právě v NASA děje.
P.S. Kolumbus nesl vlastní rizika - a to je pořádný rozdíl oproti klasickému byrokratovi. |
|
citace:
Je opravdu dojemné, kolik miliard je "nutné" vynaložit na snížení rizika ztráty lidksého života. Jen za jeden víkend zemře na silnicích Evropy přes 100 nevinných lidí (ti, co opravdu nic nezavinili). Proč nám tohle nevadí?
Myslíte si snad, že za současnou civilizační úroveň může státní "pečovatelský" sektor? Proboha - odkdy se úředník bez rizika zajímá o vaše osudy? Sám má svojich problémů dost a jediné, co ho zajímá je "panebože jen lehko" - jak se o to snažíme koneckonců všichni - jenže on má na to mnohem lepší podmínky než podnikatel.
Obama šlápl mnoha lidem na kuří oko. Stále platí jedno zlaté pravidlo: ... zefektivnění státního sektoru vede jen a jen přes utnutí přívodu peněz - což se právě v NASA děje.
P.S. Kolumbus nesl vlastní rizika - a to je pořádný rozdíl oproti klasickému byrokratovi.
Nesnazte sa, ako to tu citam, vela tupritomnych proste nie je schopnych mysliet "mimo ramec". Tym ramcom je neskutocna narocnost vesmirnych letov, potreba statnych agentur na zabezpecenie pristupu na LEO, potreba velkych firemnych molochov, ktore su jedine schopne nieco tak narocne zabezpecit, potreba narodnych programov za kazdu cenu.
Faktom je, ze vesmirne lety nie su az tak narocne, aby to odovodnovalo naklady s nimi spojene. Najnarocnejsie fazy letu (start a navrat) trvaju dokopy mozno takych 20 minut. Concorde lietal nadzvukovo na hranici vesmiru po dobu hodin, nie minut, a to v nom sedeli dochodcovia s kravatami.
Statne agentury boli potrebne v case vesmirnych pretekov, ale dnes plnia len funkciu penazovodov zo statneho sektora do monopolnych dodavatelov. Vacsina vydavkov tychto agentur a monopolov ide na uradnikov a beznych technikov a inzinierov. Na spickovy vyskum ostava skutocne minimum.
Velke molochy dokazali za 60 rokov posunut vyvoj z jednorazovych rakiet k drahsim jednorazovym raketam. Proste 0 bodov, motivacie tychto firiem su uplne ine nez technicky rozvoj. Musk ukazal ako strasne tento system plytva peniazmi, ked vyvinul kompletny system vratane pozemneho zariadenia za peniaze, ktore NASA calovala len za rampu.
Narodne vesmirne programy su fajn, ak nas niekam dostanu. Apollo nemalo pokracovanie, ISS je mnohonasobne predrazena, Constellation bol zruseny. To ovsem nemalo vplyv na miliardy, ktore putovali monopolom za par studii, obrazkov a dva letove testy. Ak chce vlada robit vesmirny program, hlavne by si mala postrazit ako to urobit co najefektivnejsie, aby bolo mozne ho dotiahnut do konca.
Plakat nad NASA nema moc zmysel, skor sa treba kacirsky pytat: ma takato NASA vobec zmysel? Nemohli sme sa za tie peniaze dostat uz dalej? Neda sa to lepsie? |
|
citace:
"Lidstvo nepotřebuje NASA, protože zájem o kosmické lety dospěl na komerční úroveň. Ceny, které platíme v NASA, ESA a prostě kdekoliv jen vyjadřují, jak jsme lidem z těchto institucí k smíchu - kolik jsme ochotni zaplatit. Dělají z nás naivní hlupáky, tahajíce miliardy z našich kapes a trdíce, že všechno je šíleně složité. Říkám jim rovnou - není to složité a vy jste banda darmožroutů. "
tohle je a není pravda. to samé lze říci o řadě jiných špičkových odvětví, lze to říci o dotacích pro různé "netržní" klasické formy umění a kultury, apod.
"banda darmožroutů" jsme v podstatě všichni, když jsme u toho: v lidské společnosti prakticky nikdo nezaujímá nějaké výsadní morální postavení, ze kterého by mohl hlásat, že zrovna on se živí poctivě - a ti ostatní jsou banda darmožroutů. ano, třeba nesnáším zdanění jakožto podnikatel - ale současně si jsem vědom limitů toho, co lze řešit zcela "volnotržně" a toho, že ta volnost je relativní, apod.
s účastí státu v kosmickém výzkumu je spojena velice omezující role posilovat prestiž státu a národa, který program financuje: proto se obrovské prostředky věnují naprosté minimalizaci rizika, což je ještě snad pochopitelné u pilotovaných letů - ale je to dost nepochopitelné už třeba u programů nepilotovaných (proč třeba vynášet čisté fusekle na ISS stejnou man-rated raketou, jako uživatele těch fuseklí ? a co třeba něco ještě odolnější a levnějšího - třeba pitnou vodu ? ta přece snese ještě více přetížení, než fusekle, a je ještě nahraditelnější...). jenže dokud je každý start "vizitkou" vyspělosti celého národa, tak holt je potom třeba investovat miliardy i do spolehlivé dopravy čistých fuseklí: jakýkoliv nezdar by pochopitelně byl vítaným zdrojem zábavy pro média ostatních národů.
takže komercionalizace představuje určitou naději v tom, že místo malého množství projektů, u kterých se hraje extrémně "na jistotu", by bylo možné se věnovat většímu množství projektů, které by byly riskantnější - což je ovšem v podstatě možné provést jen tak, že budou provozovány buď zcela jako "noname" - a nebo pod komerční značkou, která se kolem tohoto projektu teprve bude budovat.
např. Falcon 9 by pro NASA znamenal naprosto minimální demonstraci něčeho nového: v podstatě vše, co dokázal Falcon 9, předvedla NASA už v polovině 60tých let s raketou Saturn 1-B: tedy hlavně to, že umí postavit středně silnou raketu (na svou dobu tedy hodně silnou), poháněnou svazkem motorů na kerosen. Tzn. nejde o to, že by NASA předváděla, že je to "těžké": NASA má ve svém zadání předvést něco nového a těžkého. Takže se o to za každou cenu snaží. A součástí její kritiky je právě to, že za drahé peníze nic až tak nového nepředvádí - ovšem to neznamená, že by NASA měla dělat to samé, co dělají SpaceX: NASA by měla dělat něco, co SpaceX nedokáží. Něco "šíleně složitého" :-) |
|
"Je opravdu dojemné, kolik miliard je "nutné" vynaložit na snížení rizika ztráty lidksého života. Jen za jeden víkend zemře na silnicích Evropy přes 100 nevinných lidí (ti, co opravdu nic nezavinili). Proč nám tohle nevadí? "
Protoze lety do vesmiru se berou jak vec - ktera neni potrebna a tudiz pokud je to dost nebezpecne - tak bude je nutne je zakazat.
Lety platicich turistu ty by prosly - je to jejich soukrome riziko.
Dale - pokud porovname kolik lidi je denne na silnicich a to zcela uspesne a odecteme ty kdo si to zavinili sami (vcetne tech kterym to zavinil jejich sofer a to i autobusu - jejich opilstvi se lze kontroly temer zcela zabavit).
Tedy jakkoliv na danem useku riskovali - staci i jen o malo prekrocena rychlost ci cokoliv jineho - tak je to tak male procento plne srovnatelne dle mne se smrtelnymy pady z kone drive....
Jde o % riziko - a to musi byt AKCEPTOVATELNE - do kosmu leti mnohem mene lidi nez jezdi denne po silnicich !!!!
|
|
| A kdyz rikam - soukrome riziko - tak si radne priplateji na pojistem na finnacovani pipadneho hledani za ucasti sil statu (armady) a cela nasledne zdravotni peci a to i trvalych nasledku zadajici peci do konce zivota - vse si predem zajisti sami !!! |
|
"Proboha - odkdy se úředník bez rizika zajímá o vaše osudy?"
Ma i o on svoje kontroly a i na nej si lze stezovat (i kontroujici urednik MUSI vykazat ze nasel nedostatky - jinak i on bude bez premiji a tak to stiznost prijme rad - nemusel ji sam hledat) a nasledne srazeni osobniho ohodnoceni pociti na sve vyplate pomerme znacne - nebot je u nas vetsinou dost mala. |
|
"Faktom je, ze vesmirne lety nie su az tak narocne, aby to odovodnovalo naklady s nimi spojene."
Stale dokola - ja jsem jineho nazoru - technologicky je to na hrane a srvnavat to s letadlem nema pro me prilis smysl. |
|
A to jsem jeste muzu zduraznit - do vemsiru MAJI LETAT I SPICKOVI VEDCI - stejne jako pozdej na MESIC - pokud to bude dost rizikove - tak tam nikoho nedostanete - i on ma sve meze jak se pro vedu objetuje - vetsina tedy.
A i ztrata spickoveho vedce = ztrata prestizniho vyzkumu alespon co se tyce dane zeme - ne-li celosvetove - nejlepsi tm na svete to byl.
Tedy do kosmu nelitaji prumerni a podle vas snadno objetovatelni lide. |
| 08.7.2010 - 09:05 - Svatopluk Klich | |
|
Omlouvám se za to, co jsem nechtěl - aby debata sklouzla na politickou rovinu - jenže ono to politika je. Tedy stručně o politice:
- jsem pravičák = věřím ve vlastní schopnosti, důvěřuji ve schopnosti lidí a stát se má v prvé řadě postarat o nedotknutelnost majetku, rovnost před zákonem a vzdělání - a chci, aby co nejvíce peněz ve společnosti zůstalo ve škatulce "vlastní peníze pro vlastní potřebu" - čili chci velkou svobodu a také velkou zodpovědnost.
- jsem levičák = nevěřím si, spoléhám na ochranu ze strany institucí státu a věřím, že stát zajistí spravedlivé přerozdělení - tj. vyhovuje mi hospodaření s cizími penězi pro cizí potřebu - čili mám malou zodpovědnost, ale také malou svobodu (což mi nevadí, protože stejně nevím, co s ní)
Rozhodně nemám nikomu za zlé, že věří ve stát a jeho přerozdělovací, koordinační, koncepční a jiné funkce - ale je to drahé a obírá to ty schopnější o život (peníze = práce = čas = život)
Rohodně neodmítám přerozdělovací funkce státu, ale chápu je jako problém.
a o tom to celé je.
USA vyrostly na 1.možnosti a dnes vzdorují té druhé. 1.možnost rozhodně dává velkou efektivitu - a o to by nám mělo v kosmických letech jít ne?
Yamato to řekl trefně - viz. jeho příspěvek.
Věřte, že i mě hodně mrzí, že se letu na Měsíc možná ani nedožiju, ale mám velkou naději v to, že teď se to konečně začne dělat k užitku všech a pořádně - protože Musk a jemu podobní nesou OSOBNÍ ZODPOVĚDNOST.
P.S. Pokud věříte v efektivitu úřednického aparátu a mechanismy, které ji "zajišťují" a pracujete ve státním sektoru, pak jsem upřímně rád a držím palce. |
|
citace:
"Faktom je, ze vesmirne lety nie su az tak narocne, aby to odovodnovalo naklady s nimi spojene."
Stale dokola - ja jsem jineho nazoru - technologicky je to na hrane a srvnavat to s letadlem nema pro me prilis smysl.
technologicky na hrane je aj potapanie na dno svetoveho oceanu, vyrabanie novych castic, stihacie lietadla supercruise pristavajuce na fleku velkosti mojej zahradky, alebo preprava cestujucich nadzvukovou rychlostou v stratosfere ponad ocean. Co z toho stoji 1,5 miliardy za KAZDY JEDEN vykon? |
|
poviem to inak, naklady su to co je nutne vynalozit aby sa dosiahol dany ciel. Ake su naklady nam ukazal Musk.
Cena je to, co je ochotny zaplatit ten najvacsi blazon. Cenu nam bohuzial ukazuje NASA. |
|
"Pokud věříte v efektivitu úřednického aparátu a mechanismy, které ji "zajišťují" a pracujete ve státním sektoru, pak jsem upřímně rád a držím palce. "
Vubec ne - pracuji v KOMERCNIM VYVOJI - a vim dobre, ze pokud je to trosku narocnejsi problem ten vyvoj hned jsou problemy s obchodnim usekem.
Ten je v KOMRECNI FIRME A TUDIZ I VYVOJI TA NEJDULEZITEJSI CAST FIRMY (je proste neco hezke vyvinout - ale pokud nebude ddost zakazniku tak se to proste nezaplati a nebude na vyplaty) - pokud on rekne nedokazem to tak prodat, aby to firme prineslo dostatecny prospech tak do toho nejdem a nikde to samozrejme NEPUBLIKUJEM a neni tech napadu zrovna malo.
A od toho je tu stat - bud GRANTY - kteryma se na ten specializovanjsi prispiva a nebo statni agentura, ktera by ten vyvoj mela zadavat - pripadne vyuziti by pak mohla zpoplatnovat ona.
Komercne se neda zkratka vyvijet vsechno - rozhodne ne zakladni vyzkum , kde se zkoumaji zakonitotsti a z nich mozne pak vyjde lepsi pohon - ale to nikdo dopredu nevi. |
|
"Ake su naklady nam ukazal Musk."
Nakaldy na raketu se spolehlivosti stacici na neprils drahy naklad - treba bezne zasobovani ISS jidlem a oblecenim a beznymi nahradnimi dily.
Radeji si neprejte co by plne komercni vec prinesla v letectvi - jak si jiz ted pozustali lide stezuji jak tam neni vse uplne v poradku.
Dle urcite jedne studie by se velmi usetrilo na nakladech na bezpecnosti a to i diky jednodussi konstrukci letadel a to i pri zapocitani vsech moznych leceni zraneni a soudnich nahrad pozusatlym + naklady na soudy a pravniky - kdyby slo akceptovat 1 tezkou havarii 1 vetsiho dopravniho letadla prumerne 1 tydne v sezone na svete ( v meme civilizovanych oblastech s hustou leteckou dopravou mozna jeste casteji)!!!
Me to pripada tedy dost sileny - proste lidsky zivot zde = naklady na soudy a odskodneni pribuznym + cena za poskozeni image znacky letadla a letecke spolecnosti.
Ci havarie ropy v Mexickem zalivu - obcasne naklady na skody vsem a to pri snizeni za pomoci nejlespich pravniku vyjdou lepe nez velmi vysoke pozadvky na konstrukci ropnych plosin - maji jich byt tisice na svete.
Stejne jko jine prumyslove havarie - obcasne uniky jedu jsou levnejsi nez naklady na dokonale zabezpeceni provozu...
To jsou priklady ciste komercnich vypoctu nakladu na bezpecnost. |
|
Pokud bude opravdu velmi spolehliva a zcela zpusobila pro prepravu lidi jak dosavadni reseni tak to je opravdu jeho vyrazny uspech a ziska dost velkou cast trhu pro sebe - kdyz riskoval a zkusil.
Jinak to bude jen raketa pro SNADNO NAHRADITELNE VECI.
Neco jako doporuceny dopis - vetsinou ho adresatovy dodame proti podpisu - ale pokud se ztrati dostanete 100 Kc tusim - od drazsich zasilek je tu balik nebo cene psanni - oboji je pojisteno. |
|
"technologicky na hrane je aj potapanie na dno svetoveho oceanu"
Dno svetoveho ocenu je 11 Km - tam byl pouze batyskaf a to jeste jen parkrat - naklady na tlakovou obalku ponorky (specialni) jsou jednorazove vydrzi proste radu potopeni narozdil od tepleneho stitu veda neni jeste tak daleko jako tam.
"vyrabanie novych castic"
Zde to musite rozpocitat na odhadovany pocet pokusu co ten urychlovac vydrzi - a mozna a nijak male castky pri zapocitani vsech provoznich nakladu nebudou a mozna ani ne zas tak jine.
"lietadla supercruise pristavajuce na fleku velkosti mojej zahradky"
Stejne jako batyskaf - lze to nazakalde dosvadniho stavu vedy udelat.
A i tak je provoz stihacek v armade velmi drahy - v CR to jsou snad milarady rocne na tech nasich par stroju.
|
| 08.7.2010 - 17:16 - ohara | |
|
| Zda se mi, ze to cele smeruje do ideologicke debaty, ale svet neni cernobily, vzdycky je to vec miry. Zakladni vyzkum takoveho rozsahu jako je CERN, meziplanetarni sondy nebo ITER je pro soukromy sektor nesmysl, jeho vysledky jsou nejiste a navratnost velmi vzdalena, pokud vubec. Problem NASA nespociva v tom, ze je to statni organizace, respektive problem je v tom, ze je to statni organizace misto statem zrizovana organizace a to je velky rozdil. NASA by jako vedecka organizace mela byt stejne organizovana i rizena. tzn. Adnistratora by v zadnem pripade nemel jmenovat politik, ale nejaka vedecka rada, stejne jako smer vyzkumu by mela navrhovat vedecka rada. Politici jsou od toho aby to bud odsouhlasili a profinancovali nebo zarizli s tim ze maji od obcanou delegovanou povinost kontrolovat, zda jsou odsouhlasene prostredky vynakladany efektivne. Stejne tak by NASA z toho duvodu nemela delat sluzby a vyvoj patrici komercni sfere. Bohuzel cela kosmonautika je zpolitizovana, jako dusledek studene valky a v dnesni dobe je to mastodont, ktery potrebuje zasadni reformu celeho zpusobu vedeni a organizace. |
| 08.7.2010 - 17:33 - ohara | |
|
| Jeste bych chtel napsat jednu vec, ktera s timto tematem okrajove souvisi, ale povazuji ji za naprosto zasadni. Jednim z piliru uspechu nasi soucasne zapadni civilizace je vedecky system mysleni a jeho stezejni neodstranitelnou soucasti je otevrenost, takze vedci mohou nezavisle diskutovat a testovat sve hypotezy. Komercionalizace i zakladniho vyzkumu by znamenala, ze velka cast vysledku se nesmi zverejnovat kvuli konkurenci nebo PR (sam v takove firme pracuji). Samotna politika patentoveho prava je dneska velmi diskutovana, zda pokrok ve skutecnosti vice nebrzdi nez umoznuje. Proto si myslim, ze kazdy, pro koho je vedecky pokrok dulezity a je at uz pravicak, levicak nebo martan, by si mel tento aspekt velmi dobre uvedomovat nez se pusti do jakekoliv ideologizace rizeni vyzkumu. |
|
"Samotna politika patentoveho prava je dneska velmi diskutovana, zda pokrok ve skutecnosti vice nebrzdi nez umoznuje. "
Doporucuji clanek na TECHNETU o tom - http://technet.idnes.cz/v-americe-by-mel-vynalezce-cimrman-sanci-u-nas-patri-patent-tomu-kdo-driv-prijde-gci-/tec_technika.asp?c=A100629_150441_tec_technika_pka
Kdo rika,ze patenty jsou zbytecne ma casto obchodni zajmy ve firmach z Ciny (jsou to zahranicni montovny casto ty firmy tam) a velmi rad by bez vyvoje vyrabel kopie vseho a vadi mu ze to nemuze kopie toho exportovat do USA a EU. To jen tak naokraj. |
|
Dokud nekdo opravdu nezabezpeci - navrat nakladu na vyvoj vseho - coz patenty relativne umoznuji - jen vyrobni tajemstvi neuznavam - rozebrat ci proskumat elektronovym mikroskopem se da vse a stejne tak analyzatorem zjitit presne chemicke slozeni cehokoliv - ci to koupit jak se to dela od uplatnych zamestnancu.
Tak proste patenty povazuji za nezbytne - konec vetsiny vyzkumu ve firmach by to rozhodne byl. |
|
| tak o tomto ramci som vravel |
| 09.7.2010 - 11:03 - ohara | |
|
Problem spociva v tom ze v USA muzete patentovat obecne postupy aniz by se vubec overovalo zda uz nejsou pouzivane. Vysledkem jsou absurni nekonecne soudni spory v oblasti IT. Kde male firmy vubec nemaji sanci celit zalobam gigantu, ktere maji patent napriklad na "sitovou komunikaci' treba AOL. Navic i v pripade, kdy mala firma vlastni patent, casto skonci, protoze si nemuze dovolit vlekly soudni spor. Vim o nekolika takovych pripadech primo ze sveho bezprostredniho okoli  Ale to uz jsme zcela off-topic |
|
citace:
Problem spociva v tom ze v USA muzete patentovat obecne postupy aniz by se vubec overovalo zda uz nejsou pouzivane. Vysledkem jsou absurni nekonecne soudni spory v oblasti IT. Kde male firmy vubec nemaji sanci celit zalobam gigantu, ktere maji patent napriklad na "sitovou komunikaci' treba AOL. Navic i v pripade, kdy mala firma vlastni patent, casto skonci, protoze si nemuze dovolit vlekly soudni spor. Vim o nekolika takovych pripadech primo ze sveho bezprostredniho okoli Ale to uz jsme zcela off-topic
ono vseobecne pravny system v USA je obcas postaveny na hlavu, nielen v oblasti patentov, ale aj napr. taka ochrana spotrebitela (zaloby za horku kavu), a v EU uz sa to tiez zvrhava (som pravnik) |
| 09.7.2010 - 12:59 - Svatopluk Klich | |
|
citace:
Jeste bych chtel napsat jednu vec, ktera s timto tematem okrajove souvisi, ale povazuji ji za naprosto zasadni. Jednim z piliru uspechu nasi soucasne zapadni civilizace je vedecky system mysleni a jeho stezejni neodstranitelnou soucasti je otevrenost, takze vedci mohou nezavisle diskutovat a testovat sve hypotezy.... ... ....Proto si myslim, ze kazdy, pro koho je vedecky pokrok dulezity a je at uz pravicak, levicak nebo martan, by si mel tento aspekt velmi dobre uvedomovat nez se pusti do jakekoliv ideologizace rizeni vyzkumu.
Základní pilíř úspěchu naší civilizace je svoboda myšlení a konání, rovnost před zákonem a zodpovědnost za vlastní rozhodnutí.
To, jestli jsem pravičák, levičák nebo Marťan - je to nejzásadnější - hovoří to totiž o tom, jak vnímám fungování společnosti - zda spoléhám na lidskou tvořivost a důvěřuji ve své schopnosti a schopnosti druhých a moje svoboda má pro mě cenu - to znamená "JSEM ZDROJ". chci státní instituce jen jako veřejnou službu a nedělám si iluze o tom, že hospodaření s cizími prostředky je efektivní - nikdy nebylo a nikdy nebude (jen se o to můžeme snažit).
Všechny volby - u nás, v USA či kdekoliv jinde - nejsou o ničem jiném, nežli o bitvě mezi těmi, co si věří a těmi, co si nevěří - mezi velkou svobodou a velkou zodpovědností - a mezi malou zodpovědností bez ambicí na velkou svobodu (důvěra v přerozdělování).
Jedno ale platí vždycky - čím větší svoboda ve společnosti, čím větší zodpovědnost jednotlivce, tím efektivnější a tedy produktivnější společnost.
NASA není nic jiného než malou epizodou této bitvy. Moc moc bych si přál, aby NASA byla efektivnější organizací - jako u veřejného sektoru všeobecně - a proto shledávám užitečné, aby bylo poukazováno na efektivitu NASA. Pokud se lidé v USA budou ptát "jak je to možné, že Musk to dělá tak levně", pak se pevně doufám dočkáme NASA, která bude schopna KOORDINOVAT úžasné projekty a opět budeme moci v úžasu stát nad tím, co vše člověk dokáže - když se mu nepřekáží a cítí rizika a zodpovědnost - A PROTO shledávám diskusí tohoto fóra tak užitečnou.
Když lidé přistáli na Měsíci, bylo mi 5 let. Neměl jsem z toho rozum. Pokud považuji dnešní situaci v NASA za prospěšnou pro diskusi a změny, věřte, že už myslím jen na budoucí generace.
Pomožme NASA i sobě tím, že budeme poukazovat na to, že to jde levněji a jednodušeji. Povzbuzujme lidi, kteří si věří a u voleb se rozhodujme zodpovědně - tím opravdu můžeme pomoci.
|
|
"Pokud se lidé v USA budou ptát "jak je to možné, že Musk to dělá tak levně""
Pokud nebude odpoved - proste nevadi ze mu to casto pada - za ty ceny se mu to vyplati a i jeho zakaznikum - stejne jako jinejm firmam vyroba nebezpecnych latek v rozvojovych zemich, kde nejsou tak velke nasledne sankce za uniky jedu z fabriky v dusledku havarii. Ci zanedbavani bezpecnosti kvuli vetsim ziskum na ropnych polosinach - opet v nekterych zemich jim projdou obcasne havarie mnohem lepe.
Posadili by jeste se do letadla s rizikem,ze kazdy zhruba 10 let - spadne a pomalu se 100% jistou vsichni na jeho palube zahynou jim bude odpovezeno. |
| 09.7.2010 - 19:51 - Adolf | |
|
citace:
Posadili by jeste se do letadla s rizikem,ze kazdy zhruba 10 let - spadne a pomalu se 100% jistou vsichni na jeho palube zahynou jim bude odpovezeno.
Nedávno na jakémsi poučném kanále (asi to byl NG nebo Discovery) byl pořad o té společnosti, co odpalovala satelity z plovoucího kosmodromu. Při tom padla zajímavá věcička, nad kterou mé srdce člověka, co se kus života zabýval pojstnými statistikami. Tvrdili, že každý dvacátý komerční satelit se do vesmíru nedostane.
Pochopitelně, že všichni víme, že pojištění je podstatnou součástí nákladů na vypuštění satelitu. Usoudil jsem, že 5% pravděpodobnost havárie je v tomhle odvětví oborový standard. Vychází z něj cena pojistky a tudíž celková cena nákladu. Pochopitelně, že střílet s takovouto pravděpodobností havárie lidi, by vyšlo trochu přehnaně draho. Takže pro man-rated nosič je takovéto riziko nepřijatené a musí být někde úplně jinde. Zřejmě by tedy uměli vystřelit i komerční satelit s takto sníženým rizikem. Evidentě by to ale asi zvedlo náklady víc než náklady pojistné ochrany před rizikem 5% selhání, tak se tam to železo vozí levně včetně drahé pojistky.
Musk musí mít celkové náklady včetně pojistky konkurenceschopné, jinak bude mít asi smůlu. Kdyby měl rakety bezpečné za cenu vyšší než pojistka, tak je nekonkurenceschopný. Do rakety, která není man-rated, asi člověka nikdo neposadí, i kdyby odpovídala v normách vibrací aj. Mají optimalizované náklady ochrany před rizikem na jiný druh nákladu než člověk.
[edit A.H.: další příspěvky, které přímo nesouvisí s rozpočtem NASA jsem přesunul do (potlačeného) tématu "Souvislosti kosmonautiky" (a budu tam přesouvat i případné další offtopic)] ____________________
Áda |
|
Opravdu někdo chce tohle ?
http://science.slashdot.org/story/10/07/12/1852210/Senators-Want-Big-Rocket-Instead-of-New-Tech-Commercial-Transportation |
| 13.7.2010 - 01:23 - Alchymista neprihlasený | |
|
| Ale samozrejme - celkom určite to napríklad chcú všetci akcionári ATK. |
|
