Velkolepý úspěch SpaceX.
Sice o 5 let později, než jsem doufal, (díky pane Obamo...), ale konečně. Ještě zítra budu držet palce.
Dobré komentování na CT24.
pár dotazů, předem díky.
jaký nejkratší čas by CD zvládl od startu k dockování na ISS ?
mohl by celý systém zvládnout rotace při startech 1x za měsíc ?
Když už to zládlo přes 400km. mohlo by to tedy navštívit "Hubbla"?(je těch 100km tak daleko ?"
Umí CD komunikovat se Starlinkem ?
Zdravím a držím palec na odpoledne
Robo
HST není vůbec uzpůsobený na nějaké robotické zásahy, ani nemá žádné úchytné body. Všechny zásahy byly maximálně pracné s použitím nářadí. Ani modularita s tím nebyla navrhována - hodně záleželo na umu a cviku kosmonautů. Navíc, HST není oproti CD žádný trpaslík, spíše naopak. A kosmonauti se nedostanou ven, na to loď není uzpůsobena.
citace:1. jaký nejkratší čas by CD zvládl od startu k dockování na ISS ?
2. mohl by celý systém zvládnout rotace při startech 1x za měsíc ?
3. Když už to zládlo přes 400km. mohlo by to tedy navštívit "Hubbla"?(je těch 100km tak daleko ?"
4. Umí CD komunikovat se Starlinkem ?
Oficiální odpovědi určitě nikde nenajdeš, takže moje odpovědi jsou jen moje "poučené odhady":
1. Všechno záleží na "načasování", tedy "sfázování" polohy ISS na dráze v okamžiku startu lodi. Sojuzy používají přílet dlouhý cca 6 hodin (4 oběhy). Progressy už ukázaly pár příletů kratších než 4 hodiny (cca 2 a půl oběhu od startu do setkání). Teoretické minimum je někde kolem jedné hodiny (půl oběhu plus závěrečné sblížení). To teoretické minimum by měla zvládnout každá současná a budoucí kosmická loď (je třeba dostatečné přesnost navedení na dráhu, přesnost navigace [určení skutečné dráhy] a přesnost motorických manévrů).
2. Čemu říkáš "rotace"? Samozřejmě, že by se dalo startovat, spojovat a přistávat během jednoho měsíce. V tuto chvíli by k tomu ale muselo být k dispozici více lodí a rakety by se musely vyrábět relativně rychle. SpaceX systém Falconu 9R a Crew Dragonu by to ale mohl zvládnout. Bylo by to ale zřejmě zbytečné a moc drahé (každá "rotace" hodně přes 100 mil. USD). S funkční Starshipem si to ale dovedu představit dobře. Stačil by jediný SuperHeavy/Starship, mise by měla stát méně než 50 mil. USD a snad by se to dalo "točit" i rychleji (častěji než jednou za týden).
3. Crew Dragon má určitě dostatek paliva i na let do výšky 500 až 600 km, takže k Hubblu by doletět mohl. Jak už tu ale bylo psáno, asi by to bylo zbytečné. Proč by tam měl letět?
4. Komunikaci CD se Starlinkem v tuto chvíli nepředpokládám. Doplnit to ale do systému CD by mělo být schůdné (nevidím žádný důvod, proč by to nemělo jít).
Je to ale jen takové "fantazírování". Realita bude určitě jiná (rozumnější, rozvážnější).
Dnešní "timeline" by měla být zhruba následující (podle plánu vysílání NASA TV): 31.5.2020 16:27 Připojení Crew Dragonu k ISS
31.5.2020 18:45 Otevření průlezu mezi ISS a Dragonem
31.5.2020 19:15 Uvítací ceremoniál na ISS
Ovšem už teď je Crew Dragon v docela velkém předstihu (cca 15 minut), takže možná to bude všechno o něco dříve.
Jinak připomínám, že už od roku 2018 je v Evropě možno NASA TV sledovat i ze satelitu a to v HD i UHD kvalitě.
Je to ale na družici Eutelsat na pozici 13° východně, která se u nás běžně nepoužívá, takže musíte buď nově nasměrovat parabolu nebo musíte mít natáčecí motor (rotátor). Osobně mám ten motor a sleduji bez problémů NASA TV HD (na deset let starém HD satelitním přijímači).
Parametry satelitního příjmu v Evropě (pozice 13°E):
NASA TV UHD - 10,727 GHz / Horizontal / SR: 30000 / FEC 3/4 / DVB-S2
NASA TV HD - 11,373 GHz / Horizontal / SR: 27500 / FEC 3/4 / DVB-S2
Gratulujem..
A.. No konečne.. A Haleluja!
..
Spomínal niekto v SpaceX, či plánujú používať "rýchle pripojenie", presný štart, bez použitia parkovacej orbity a orbitálnej stíhania?
Alebo je to aj nejak obmedzené polohou kozmodromu a sklonom dráhy stanice? [upraveno 31.5.2020 17:22]
Pro úplnost zaznamenejme, že po otevření průlezu vpluli Hurley a Behnken do ISS kolem 19:23 SELČ. Celé osazenstvo stanice je na obrázku z NASA TV níže.
P.S.: Ohledně rychlosti připojování si myslím, že ještě dost dlouho se bude používat "opatrný" postup s mnoha rezervami a průběžnými testy, takže očekávám příletové doby mezi 3 hodinami až dvěma dny.
Obecně to ale není nijak omezeno ani polohou kosmodromu, ani sklonem dráhy stanice (tedy když sklon dráhy stanice je vyšší, než zeměpisná šířka kosmodromu).
citace:vsimli ste si ze Hurley vyzera v beztiazi mladsie?
Beztíže, no. Krev se rovnoměrně rozleje po těle >> tj. méně v nohách, více v hlavě. Někdo to vidí jako opuchlou hlavu, někdo jako vyhlazení vrásek a omládnutí...
citace:vsimli ste si ze Hurley vyzera v beztiazi mladsie?
Beztíže, no. Krev se rovnoměrně rozleje po těle >> tj. méně v nohách, více v hlavě. Někdo to vidí jako opuchlou hlavu, někdo jako vyhlazení vrásek a omládnutí...
a niekto ako pohostinnosť doterajšej posádky. Hold prekrvenie tváre vie zabezpečiť aj sedmička vodky na privítanie si myslím :-)
Vážení přátelé,
mohl by mi někdo odpovědět na otázku, co udělají s palivem záchranného systému před přistáním na Zemi? To palivo je někde v nádržích Dragona, jednou ošklivě shořelo i s ním a nemýlím -li se, a je tak ošklivé, že bych se s ním přistát bál. Vypustí (obě složky zvlášť) ve vakuu? Nebo použijí na zbrždění pro návrat?
Děkuji.
citace:Vážení přátelé,
mohl by mi někdo odpovědět na otázku, co udělají s palivem záchranného systému před přistáním na Zemi? To palivo je někde v nádržích Dragona, jednou ošklivě shořelo i s ním a nemýlím -li se, a je tak ošklivé, že bych se s ním přistát bál. Vypustí (obě složky zvlášť) ve vakuu? Nebo použijí na zbrždění pro návrat?
Děkuji.
Palivo se průběžně používá na manévrování a brzdící zážeh motorů Draco, zbytkové palivo zůstává v nádrži
Příčina zahoření byla odstraněna, primárně ale vzešla ze sekvence zážehu, která při současných misích nepřipadá v úvahu
K oddělení od ISS (dokovací port IDA 2) došlo dnes v 1:35 SELČ. Po odpojení SpX-DM2 Endeavour provedl tři odletové motorické manévry v čase 1:40, 2:27 a 3:14 SELČ. Přistání v oblasti Pensacola se oproti plánu malinko posunulo na 20:48 SELČ.
gratulace 
