navyse mam dojem ze vyzdvihovanie dvetisicrocnych uspechov byva posledny zufaly pokus o zachranu sebavedomia.
-Indovia udajne vynasli pytagorovu vetu (dnes im je to houby platne),
-arabi vynasli cislice a boli skveli astronomovia (dnes ziju z ciernej brecky a vynikaju hlavne v biflovani koranu),
-greci priniesli europsku civilizaciu (dnes sa venuju najma produkcii dlhov)
-a novoobjaveni stari slovaci sefovali celej strednej europe (dnes sa venuju najma privatizacii verejnych rozpoctov) [Edited on 28.1.2015 yamato]
Jako jestli v kosmu fandit Číně nebo Indii je těžký dilema. Čína je samozřejmě víc "profi" - ale na to, jaké mají ekonomické možnosti, postupujou dost pomalu a (zejména v minulosti) provedli dost šílené ptákoviny (typu odhazování prvních stupňů raket na obydlené území - i pokud to náhodou nespadlo na vesnici hned postartu, tak WTF?).
Asi se opakuju: mě se spíš líbí, co dělá Indie, protože to je daleko nízkorozpočtější (dá se říct, že kosmický program "poloamatérský" - myslím má menší rozpočet, než některé soukromé kosmické firmy)... a probíhá to fakticky uprostřed stále převážně zemědělské civilizace s vysokým stupněm negramotnosti, s kulturou do značné míry stále podobné evropskému starověku nebo nejvýše středověku...
Kosmický program je právě tak exotický, jako civilizace, která ho rozvíjí - a Indové jsou v tomhle zdaleka nejvíc sví, nejvíc vzdálení západní kultuře (Čína a Japonsko jsou samozřejmě taky odlišní... ale industrializace udělala svoje...)
Čínský i Indický kosmický program dost kopírují co dokázali jiní, mají zvládlých hodně západních technologií ze 60tých, max. začátku 70tých let - ale doplňují to současnou (v podstatě konzumní) elektronikou. Oba programy licencují/kopírují hotové věci (Indové evropské motory, Rusové hlavně asi technologii Sojuzu). Opravdu zajímavé bude, až se jim povede něco, co Západ ani nezkusil: tohle čekám hlavně od Indů, Číňané se spíš zaměří na okopírování toho nejnákladnějšího, co okopírovat jde (tedy pilotované přistání na Munu, eh, chci říct.. no nic :-)
Mno, mám takový pocit, že tohle jsem psal... taky jsem to navrhoval originální (hlavně asi pilotované) mise, které by mohly (v podstatě obě země) celkem snadno zkusit a ustavit tak nějaký rekord. V kategorii pilotovaných letů zůstává několik hodně historických rekordů, které by mělo být fakt snadné překonat (např. nejdelší let jednočlenné posádky - ideální kontemplativní jogínský kousek pro Indy, kteří jsou méně kolektivističtí, než východní Asie)
citace:Jako jestli v kosmu fandit Číně nebo Indii je těžký dilema. Čína je samozřejmě víc "profi" - ale na to, jaké mají ekonomické možnosti, postupujou dost pomalu a (zejména v minulosti) provedli dost šílené ptákoviny (typu odhazování prvních stupňů raket na obydlené území - i pokud to náhodou nespadlo na vesnici hned postartu, tak WTF?).
citace:a probíhá to fakticky uprostřed stále převážně zemědělské civilizace s vysokým stupněm negramotnosti, s kulturou do značné míry stále podobné evropskému starověku nebo nejvýše středověku...
Na Satish Dhawan Space Centre (Sriharikota) je k letu plánovanému na 27.8.2015 připravována nosná raketa GSLV-D6 Mk II s indickou telekomunikační družicí GSAT-6.
Předchozí úspěšný let GSLV-D5 Mk II s družicí GSAT-14 se uskutečnil 5.1.2014.
Fotogalerie: http://www.isro.gov.in/gslv-d6/gslv-d6-gsat-6-gallery
EDIT: Úspěšný start se uskutečnil 27.8.2015 v 11:22 UTC
[Upraveno 27.8.2015 JiříHošek]
citace:Tak Indům se zadařilo dnes v 7:00 místního času.
No paráda. Ešte to úspešne zopakovať s modelom 1:1, potom bezpilotný orbitálny let ... Dúfam že to nakopne ruských aj amerických byrokratov v parlamente a v kozmických agentúrach.
citace:Tak Indům se zadařilo dnes v 7:00 místního času.
No paráda. Ešte to úspešne zopakovať s modelom 1:1, potom bezpilotný orbitálny let.
Testovací program RLV má 4 následující kroky :
HEX (Hypersonic Flight Experiment) - dnešní start demonstrátoru RLV-TD, ověřující základní parametry během hypersonického letu, stabilitu a řiditelnost, namáhání konstrukce, tepelnou ochranu
LEX (Landing Experiment) - pokus o přistání na pevnině
REX (Return Flight Experiment) - návrat na místo startu a přistání na runway
SPEX (Scramjet Propulsion Experiment)
Cílem programu má být dvoustupňový vícenásobně použitelný okřídlený dopravní systém, umožňující redukci nákladů na vynášení nákladu do kosmu na 1/10 současných.
Není na tom videa ta kouřová stopa nějak moc klikatá? Nebo je to stopa za padajícím nosičem?
Dále by mě zajímalo, jestli to "dosednutí" na vodu bylo tak hladké, jako v tom videu....
citace:Není na tom videa ta kouřová stopa nějak moc klikatá? Nebo je to stopa za padajícím nosičem?
Dále by mě zajímalo, jestli to "dosednutí" na vodu bylo tak hladké, jako v tom videu....
Ve vyšších vrstvách atmosféry bývá někdy proudění vzduchu poměrně rychlé a proměnlivé - není žádný problém, pokud zbytky zkondenzovaných par ve stratosféře a výš nezůstanou po pár vteřinách "v lajně".
Ohledně dopadu na vodní hladinu - měkké/hladké přistání podle všeho nebylo jedním z cílů tohoto testovacího letu. Tato fáze letu bude testována až při dalších letech programu - LEX a REX
Stopa kľukatá ani veľmi nie je - zato ukazuje, ako je skutočne rozložený výškový vietor.
Plus
1)treba brať do úvahy turbolenciu v spalinách za raketou - pekne to vidno na spôsobe pohybe dymu
2) treba uvedomiť, že pohyb spalín ohromne zvýrazní každý riadiaci/korekčný zásah kormidiel alebo pohyb trysky - každú zmenu polohy osy trysky voči dráhe letu, i každú zmenu/korekciu dráhy
Každopádne fotky z vylovenia aparátu by boli veľmi zaujímavé. Myslím, že pristátie na padáku na spôsob sovietskych družíc-makiet raktoplánu BOR-4 by nemal byť pre indov problém a poznatky by tak získali pomerne cenné.
Cílem programu má být dvoustupňový vícenásobně použitelný okřídlený dopravní systém, umožňující redukci nákladů na vynášení nákladu do kosmu na 1/10 současných.
Něco podobného už jsem kdysi slyšel...
Poviem to takto:
Pre indov a indickú kozmonautiku je to nepochybne veľký úspech.
Dokázali, že zvládajú postaviť vlastný manévrujúci aerodynamický prostriedok pre oblasť rýchlosti Mach 5 - Mach 6, a ich palubné vybavenie ho dokáže riadiť ako počas výstupu do výšky ~70km, tak počas celej návratovej dráhy až po "simulovaný pristávací manéver" pri ktorom prostriedok znížil rýchlosť natoľko, že sa pri strete s morskou hladinou úplne nerozpadol. To je celkom dosť...
Na druhej strane treba otvorene povedať, že ku skutočnému kozmickému raketoplánu ich ešte čaká veľmi dlhá a kľukatá cesta s mnohými nástrahami - predovšetkým nie menej ako štvornásobné zvýšenie náratovej rýchlosti z Mach 5,5-6 na Mach 23-24 a tomu úmerné zvýšenie tepelného a mechanického namáhania...
Alchy: podle popisu testů se mi zdá, že tohle bude první stupeň onoho systému, nikoli druhý. Pak by ten nárůst výkonů oproti testům nemusel být až tak velký...
citace:Alchy: podle popisu testů se mi zdá, že tohle bude první stupeň onoho systému, nikoli druhý.
První technologický demonstrátor RLV-TD je přibližně 1/6 zmenšeninou zamýšleného dopravního prostředku, přičemž tvarově zhruba odpovídá startovací konfiguraci celého dvoustupňového raketoplánu, který by měl vypadat přibližně takto:
Jestli tomu době rozumím, první stupeň bude přistávat pomocí křídel na dráze v blízkosti startu. To jsem vždy považoval a považuji za nejlepší řešení znovupoužitelnosti.
Druhý bude také přistávat pomocí padáku, pomocných raket a airbagu? Bude zajímavé, jak budou řešit tepelnou ochranu a nakolik zvýší spolu s padákem, airbagem a brzdící raketou hmotu stupně. Tam se zvýšená suchá hmota stupně přímo převádí na snížení užitečného nákladu na LEO. Nebo ten padák, airbag a thruster jsou jen nějaké varianty řešení návratu a mohou být sníženy třeba na dva ?
citace:Jestli tomu době rozumím, první stupeň bude přistávat pomocí křídel na dráze v blízkosti startu. To jsem vždy považoval a považuji za nejlepší řešení znovupoužitelnosti.
...
na pristatie v blizkosti startu pasivnym sposobom zrejme potrebujes vstupit do atmosfery relativne blizko miesta startu...
a preto som presvedceny, ze na znovupouzitelnost je idealna trojstupnova raketa...prvy stupen by mohol byt znacne jednoduchy, i ked by sa dalo od neho ziadat asi viac, ako MAKS od Mrije...
3 – stupňová raketa by možná byla ideální, kde však 3 stupeň by byl něco jako Breez-M nebo Centaur, tedy krátce „dotáhl“ náklad na LEO a pak ho dopravil na potřebnou dráhu (dráhy). Návrat takového stupně by byl asi krajně neekonomický, lépe ho nechat jednorázový.
Prvý stupeň by vyšel s menší rychlostí, ale podmínka přistání blízko startu není podstatná. Mohl by přistávat i na dráze ve směru letu. Jeho doprava zpět by mohla být řešena na hřbetě nějakého letadla (jako Shuttle nebo Buran). Problém jsou dráhy s různým sklonem. Pak by asi musel stupeň udělat malý retro-zážeh ve směru přistávací dráhy, těch drah by mohlo být více. Záviselo by, jaké „bočení“ by klouzavý stupeň zvládl.
Mrija i s MAKS byly jen dvoustupňové a Mrija přispěla hlavně výškou a jen malou rychlostí. Ovšem hlavní nádrž pro třípalivové motory MAKS byla jednorázová, motory se měly vracet s MAKS. I to bylo řešení, neboť Mrija jako prvý stupeň mohla udělat stovky startů prakticky bez údržby. Ztráta nádrže by možná vyšla nákladově nižší než ztráta nosnosti u F9, přistání na plošině, cesta zpět, kontroly a opravy stupně.
Pokiaľ ide o MAKS
Externá nádrž mala vážiť okolo 11 ton, a plná okolo 248 ton. Cena by sa dala odhadnúť podľa ceny ET STS (~60 mil. $) - má asi 1/3 hmotnosť, takže by stála okolo 20 milionov $.
Cena orbiteru MAKS sa v roku 1985 odhadovala na 100-120 milionov $ - dnes by to bolo asi 200-250 milionov. Vlastná hmotnosť ~18,5 tony, nosnosť 6,5 tony na polárnu dráhu 200km a až 9,5 tony na dráhu 200km/51° v bezpilotnej variante - v pilotovanej asi o pol tony menej.
Samotná Mrija sa na celkovej V-char podieľala velmi približne hodnotou 220-330m/s podľa typu dráhy.
Rentabilnosť - konštrukcia sojuzu (bloky ABVG+D) vychádza zhruba na 22-22,5 ton, prvý stupeň Falconu na 23 ton.
Záchranou by sa teda získalo 2,5-5,5 milionov €, čo zodpovedá finančnej strate asi tak 1-1,5 tony nosnosti.
a ako vlastne chcú postupovať?
budú to skúmať, vyvíjať a stavať postupne ako space x, čiže najprv viacnásobne použiteľný prvý stupeň, a na ňom vynášať jednorazové druhé stupne s nákladom?
alebo naopak, najprv spravia čosi ako x 37, a ten "druhý stupeň" budú vynášať na klasickom EELV?
alebo to chcú naraz "celé"?
naznačili už niektorú s tých možností?
[Edited on 28.1.2015 yamato] 
