|
Díky za podněty. Možná pár z nich ještě využijeme. Větší počítačovou simulaci se pokoušíme připravit až v poslední době, i když na některých dílech už je toho opravdu dost reálně uděláno. Řadu dílčích teoretických rozborů jsme udělali už v začátcích projektu. U takovéto akce ale jde i o to, že to zúčastněné musí především bavit a zpočátku prostě nebyl nikdo, kdo by se chtěl simulacím více věnovat (a bavilo ho to).
Postupně jsme dospěli ke koncepci samostatných "chytrých" dílů (obsahujících MCU). U nich já osobně předpokládám, že vzájemné přizpůsobení dosáhneme úpravami SW, aniž by bylo třeba výrazněji měnit HW (i ten už hotový). Myslím, že u většiny dílů u nás nejde o nějaké "super nápady" ale spíš o chytré řešení problémů s reálnou (pro nás dostupnou) stavbou něčeho, co je teoreticky dobře popsáno i prověřeno (na jiných družicích i na standardních zařízeních na Zemi).
Podruhé nám to už určitě půjde lépe :) |
|
Vazeny priteli MM,
mozna to tak nevyznelo, ale presne ty typy simulaci a testu, ktere popisujete, jsem mel na mysli :-)
Evidentne uvazujeme podobne, ovsem ja jsem mel na mysli simulaci v ramci jednoho systemu, kde v simulovanem fyzikalnim prostredi bude satelit:
1. zprvu zastoupen jako SW model i se svymi algoritmy a jeho senzory budou virtualni,
2. ve druhem kroku bude satelit ve fyzickem provedeni externe napojen k simulacnimu PC (napr. vam zminenou seriovou linkou) a jeho senzory budou virtualne "krmeny" daty ze simulatoru, jeho "vystupy a akcni zasahy" budou zpetne prenaseny do simulatoru, kde se simulovane "projevi". Mel jste na mysli toto ?
Ma to smysl u systemu rizeni napajeni, u systemu stabilizace a pravdepodobne u "pay"loadu.
Ptam se znovu, proc jste se uz davno nestal clenem tymu ? Budete vitan. |
| 15.2.2006 - 10:01 - Adolf | |
|
Pánové ze skupiny dobrovolných satelitčíků, díky vaší diskusi si méně kosmickými technologiemi posedlí čtenáři zdejších stránek jako já mohou uvědomit, jak až složitá je tak zdánlivě prostá věc, že družice není jen chaoticky se koulící krabicí, a je naopak schopna přesně orientace a stabilizace svého zaměření.
Ovšem vzhledem k tomu, že je mi to díky vám jasnější, mi nyní není vůbec jasné, jak mohly fungovat družice ve dřevních epochách kosmonautiky. Sputnik byl vypuštěn v roce 1957, kdy vrcholem automatizace byl termostat s reléovým vypínáním topení. Úžasná éra kosmonautiky, kdysi se dokonce na rozdíl od současnosti létalo i na Měsíc, proběhla v době, kdy se na analogový PID regulátor nahlíželo jako na zázrak techniky a příslib, že nám brzy bude v domácnosti pomáhat robot Emil (z tehdejšího oblíbeného televizního seriálu). Co bylo nutno spočítat v reálném čase se zpravidla svěřovalo tzv. analogovému počítači, o jehož někdejší existenci už ví jen šedí vlci a historikové techniky, protože číslicový počítač té doby daleko pokulhával v programové propustnosti za současnou školní kalkulačkou neměl šanci něco pořádného v potřebném čase spočítat.
No prostě od té doby, co pokukuji po vaší činnosti, mi není jasné, jakto že tehdy fungovaly satelity.  ____________________
Áda |
| 15.2.2006 - 10:52 - DODOR | |
|
Ono to bude asi tím že prakticky žádná spojitá regulace tehdy nebyla. Pokud nebereme v uvahu různé pneumatické nebo hydralické regulátory.
Klasická regulace před 50lety. (já jí říkám šast-bech)tzn. skoková mezi dvěma vymezenými polohami.
Nevyhoda je že stroj pak na ní musel být strojně dimenzován. Tzn. notně předimenzován.
Příklad:
Klasika: Asynchronní motor, převodovka a stroj. Start byl většinou přímy tzn. velké záběrové momenty 3-4x větší než jmenovité.
Z tohoto důvodu se musely zvětšit jak převodovky tak dynamické části poháněného stroje.
Dnes tam hodíte aspon frekvenční měnič když ne regulovaný pohon. A můžete stroj i převodovku dimenzovat na 120-150% Mn.
No prostě se všechno zmenší. A to je případ i sputniku.
Nevím asi by žádná elektronická družice dneška nevydržela zácházení jakému se dostalo sputniku?
|
|
Mechanicke spojite regulatory se pouzivaly treba na parnich strojich. Muj oblibeny regulator se ovsem pouzival v chemickem prumyslu pred mnoha desitkami let. To mel ventil vyvedenou dlouhou hridelku az na chodbu vedle provozu a tam sedel nevolnik pred budikem a kroutil kolem.
Taky treba Lunochody ridili na dalku pomoci televiznich kamer. To musela byt parada. Marsi vozitka urcite maji vetsi vedecky prinos, ale myslim, ze v projete delce Lunochody neprekonaly a asi ani neprekonaji. Uvidime co na to dalsi vozitka. |
|
citace:
Pánové ze skupiny dobrovolných satelitčíků ... jak mohly fungovat družice ve dřevních epochách kosmonautiky
Vzdyt na tom nic zahadneho neni ... ono to neni tak zahadne a slozite, kdyz je k dispozici rezerva v hmotnosti.
Pozice na draze ? Cha, vzdyt mame radary, a dame tam nahoru koutovy odrazec. A k cemu vlastne ?
Stabilizace ? Par vzorcu a rovnic (od dob Eulera znamych, navic se spravnym vedeckym zazemim), nejaky ten gyroskop jako senzor polohy, PD regulator jde udelat s par tranzistory ... jako akcni cleny jsou trysky mnohem lepsi a ucinnejsi, nez nejake magneticke civky.
A kdyz je dost energie nahore ... a penez dole ...
Tenkrat nebylo mozne udelat satelit amatersky ;-) dnes uz ano. |
|
citace:
Vazeny priteli MM,
Evidentne uvazujeme podobne, ovsem ja jsem mel na mysli simulaci v ramci jednoho systemu,
Ano, to je cesta ako zapojit co najviac ludi do problematiky. Na zaciatku moze byt druzica s prostredim + pozemna stanica na jednom PC.
Chce to:
1.
Vypracovat model prostredia (gravitacny, magneticky, svetelny - viac druhov vstupov asi nebude)
Napr. v uvadzanom SW ControlWeb2000 je ako demo pohyb viacerych telies s gravitacnym posobenim (pekne 3D online grafy :-) s moznostou zmeny napr. hmotnosti pocas letu)
2. Zakladny model satelitu
Na zaciatku staci satelit vybaveny majakom. A kazdy tam moze pridavat snimace a akcne cleny od vymyslu (toto bude nutne nejako obmedzit , aby designeri mali nejaku brzdu v kreativnom rozlete :-))
3.
Co najjednoduchsia pozemna stanica.
Na zaciatku urcite len zopar udajov. Uplne na zaciatku budu udaje z tahaku (kepleriany sa daju vypocitat ale skutocna vyska, rychlost a orientacia bude musiet byt snimana "telapaticky", t.j. "tahak" zo satelitu do pozemnej stanice bez snimacov).
Podmienky:
Simulacny SW musi byt jednoduchy na pochopenie, rychly na naucenie a poskytovat rozumne vysledky. Existuje mnoho balikov od 0$ - xx M$ ale
na taketo jednoduche veci myslim ControlWeb bohato postaci.
Ak sa tento model niekde vystavi na webe ako projekt do ControlWeb, urcite sa najde mnoho nadsencov, ktori budu schopni velmi rychlo vytvorit uzitocne modely chovania satelitu. V tomto SW sa totiz model vytvara velmi jednoducho, bez nutnosti poznat nejaky jazyk (aspon na zaciatku).
Snahu o oddelenie som prejavil kvoli lenivosti. Po vsetkych skuskach sa cast SW "pozemna stanica" moze neskor pouzit aj v reale. t.j. Pozemna obsluha nezisti rozdiel medzi simulaciou a realnym satelitom na LEO, nemusi sa ucit nieco nove, bude jasne co moze ocakavat,...
Moj navrh totiz predpoklada, ze existuje viac zaujemcov, ktori vlastnia nejake PC a su ochotni sa "vyhrat" s virtualnou druzicou ako tych co vedia a chcu pracovat s narocnym HW.
citace:
Ptam se znovu, proc jste se uz davno nestal clenem tymu ? Budete vitan.
Chut nechyba, co chyba je cas, cas, cas...
Pracujem na vyvojoch riadiacich systemov pre priemysel. Tam bez vypoctov a takejto simulacie na zaciatku nikto tu spajkovacku ani nezdvihne, o SW a nakupe HW ani nehovorim. |
|
Pro informaci oznamuju, že 20.5.2006 se v Praze (u Davida K.) uskuteční další schůzka stavitelů amatérské družice na tato témata:
- technické řešení dílů i celku (speciálně antény pro různá pásma)
- způsoby testování a ověření funkčností dílů
- harmonogram dalšího postupu
- návrhy na pojmenováni družice
- přehled stavu prací
Aleš H.
|
|
jen tak naokraj bych se rád zeptal. Předem se omlouvám zda se ptám na něco co snad zde někdy na MEKu je....
Tak tedy rád bych věděl zda a kdo se zabývá konstrukcí a ovládáním sluneční plachty pro váš cubesat. Je možné nahlédnout též na autorův záměr jak konstrukce má vypadat-tedy pokud to autor dovolí.
Děkuji za pozornost Daniel Lazecký
|
|
> ... zda a kdo se zabývá konstrukcí a ovládáním sluneční plachty pro váš cubesat. Je možné nahlédnout též na autorův záměr jak konstrukce má vypadat-tedy pokud to autor dovolí.
V tuto chvíli se plachtou na družici zabývám jenom já (A.H.). Dospěli jsme k názoru, že plnohodnotnou plachtu je pro nás problém dostat do jednokostky CubeSatu (hlavně z rozměrových důvodů). Proto teď spíš mluvím jen o ověřování komponent, které mohou být později využity při konstrukci sluneční plachetnice. Vycházím především z návrhů a dokumentů, které zpracoval Radovan Maša, a také z informací, dostupných na Internetu. Konstrukci zkusím maximálně zjednodušit, aby pro mne byla technologicky dosažitelná, tedy jen na úrovni klasické modelařiny. K tomu ovšem ještě musím udělat ověřovací experimenty (např. s fólií, tenkými ocelovými strunami a ocelovými pásky). "Autor" by tedy dovolil "nahlédnout jak má kosntrukce vypadat", ale zatím prostě není co ukázat. Naopak pokud kdokoliv máte v tomto směru nějaký nápad, nebo třeba kontakt na zkušeného modeláře (s ultralehkými modely), tak sem s ním.
Je třeba taky konstatovat, že pro naši první družici jsou podstatnější jiné díly (nosná konstrukce [kostka], napájení, rádio, orientace, stabilizace, fotoaparát), takže je nutno na to brát ohled. |
|
Vazeni pratele,
pro ty, kdo sleduji pouze toto forum, oznamuji, ze na PHP-exploreru (pro cleny tymu) a na www.triada.wz.cz (pro verejnost) je ke stazeni nova verze simulatoru naseho satelitu - z 30.6.
Soucasna verze uz podporuje plnohodnotny virtualni beh palubnich algoritmu (virtualni prostredi, virtualni cidla, virtualni palubni sbernice).
Pro cleny tymu (a eventualne pro dalsi zajemce, kteri se ozvou) je k dispozici na PHP-Exploreru nova verze baliku pro vytvareni palubnich softwarovych modulu - MSDK z 30.6. |
|
citace:
Pro cleny tymu (a eventualne pro dalsi zajemce, kteri se ozvou) je k dispozici na PHP-Exploreru nova verze baliku pro vytvareni palubnich softwarovych modulu - MSDK z 30.6.
Přes velké pracovní vytížení, bych se rád na to podíval. Je možné mi udělat přístup na PHP, nebo ještě lépe přímo zaslat emailem (jan.bastecky@seznam.cz) současnou verzi balíku?
Děkuju a držím palce
Honza |
|
Pane Bastecky,
ocekavejte mail s odkazem na datovy balik na uschovna.cz - bojim se, ze mail s takovou prilohou by mohl mit smerem k vam na seznam potize. |
|
Male upozorneni pri konstrukci desek a jejich osazeni. Mozna to vite ale i tak. Je potreba aby soucastky byly na deskach fixovany - elektrolyty a krystly by meli lezet na desce a cela deska zalita
lakem. Jinak hrozi pri startu rakety odpadani-odpajeni tezsich soucastek vlivem vibraci. To samy plati i pro konektory. jak rikam asi to uz nekoho napadlo nebo je to samozrejmost ale obcas se pri konstrukci zapomina a dle Murphyho by k odpadnuti soucastky doslo az pri ostre akci ne pri testech. |
|
citace:
Male upozorneni pri konstrukci desek a jejich osazeni.
Ano, vibracni testy (spolu s vakuovymi a tepelnymi) jsou zasadni.
Pro kazdy nosic existuje vibracni profil, kteremu musi naklad vyhovet.
Pozadavky definuje i standard cubesat, napriklad:
http://cubesat.atl.calpoly.edu/media/Documents/Developers/compliance_dnepr_lv.pdf |
|
