|
Špičkový pilot a Pan astronaut, skromný člověk.
http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/
neil-armstrong-prvni-clovek-na-mesici-zemrel-ve-veku-82-let/832567
(příčinou smrti byly komplikace po operaci srdce, kterou nedávno prodělal). |
|
Pro připomínku:
Neil Armstrong se narodil 5. srpna 1930 v malém městečku Wapakoneta v Ohiu.
Do paměti lidstva se zapsal jako velitel kosmické lodi Apollo 11, Armstrong coby první pozemšťan 20. července 1969 vstoupil na povrch Měsíce. Tehdy pronesl slavnou větu, že jde o "malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo".
Ve vesmíru byl 2x.
1) Gemini 8 6.03.1966-17.03.1966 //10h41m 1.spojení (s Agenou TV-8)
2)Apollo 11 16.07.1969-24.07.1969 //8d 3h19m 1.přistání na Měsíc v oblasti Mare Tranquilitatis
24. člověk ve vesmíru (1. na Měsíci) |
|
Odisla legenda.
Jeho odvaha priekopnika si zasluzila vidiet nasledovnikov. |
|
citace:
Pro připomínku:
2) Apollo 11 - 16.07.1969-24.07.1969 // 8d 3h19m 1. přistání na Měsíc v oblasti Mare Tranquilitatis
Z toho 2 hod 48 min EVA přímo na měsíčním povrchu.
viz bio od DFRC http://www.nasa.gov/centers/dryden/news/Biographies/Pilots/bd-dfrc-p001.html |
| 26.8.2012 - 00:56 - Pepa z Depa | |
|
| http://imgup.cz/images/f/ap11s6931741.jpg |
| 26.8.2012 - 07:25 - david | |
|
| Myslím, že jeho obrovský hrdinský čin nebyl oceněn tak jak zaslouží, totéž se týká celého programu Apollo. Přispěla k tomu jeho skromnost a plachost. 82 let není v dnešní době nijak moc a u astronauta, kde je jednou z podmínek " železné zdraví" to poněkud překvapuje. Jsem zvědav, zda bude mít státní pohřeb a kam jej uloží, škoda, že se nedočkal návratu lidí na Měsíc. Jeho podíl na triumfu jménam Apollo vyniká tím víc, že 4O let od Apolla se stále lidé jen " plazí" na LEO. |
|
Měsíc se s Neilem včera v noci rozloučil stylově - byl téměř ve stejné lunární fázi, jako tenkrát před 43 lety.
 |
|
| promiňte, ale nemohu ponechat bez povšimnutí - "děda"? Pro pisatele této hlupácké nevychovanosti: "pan Neil Armstrong", a jak zde již správně bylo napsáno také a především Pan pilot a Pan astronaut v pravém slova smyslu a vynikající a skromný člověk |
|
citace:
promiňte, ale nemohu ponechat bez povšimnutí - "děda"? Pro pisatele této hlupácké nevychovanosti: "pan Neil Armstrong", a jak zde již správně bylo napsáno také a především Pan pilot a Pan astronaut v pravém slova smyslu a vynikající a skromný člověk
Humpolacka nevychovanost je znevazovat vyznam slova děd/děda, jako by to bylo neco nehezkeho. Je to neucta k stari. Navic Neil v dobe smrti nebyl jiz ani pilot ani astronaut. To je oznaceni povolani a o penzistovi z kolbenky take netvrdime, ze je stale delnik. To jen tak pro formu.
Niel Armostrong byl jiste odvazny, mozna i hrdina, ale staveni sama sbe na piedestal ci zboznovani zrovna on rad nemel. Jinymi slovy byl skromny do konce zivota a za to si toho dedy vazim vice, nez ze byl zvolen jako nejvhodnejsi kandidat na mesicni prvenstvi. |
| 26.8.2012 - 14:56 - david | |
|
| Při vyslovení jména američana N.Armstronga si každý vzdělaný člověk představí na věky věkův astronauta ve skafandru " procházejícího se " jako první člověk v historii lidstva po Měsíci a to nemůže nikdo a nijak a ničím změnit. |
| 26.8.2012 - 17:52 - marcellino4 (neprihlaseny) | |
|
| http://vzdalenesvety.cz/index.php/component/content/article/15-aktuality/234-zemel-neil-armstrong |
| 26.8.2012 - 18:08 - Rosťa L. | |
|
| Zemřel Edmund Hillary, zemřel Neil Armstrong. Když tak nad tím uvažuju, napadá mne - je tu ještě vůbec někdo takový, kdo by ještě mohl umřít? |
|
neumrel iba jeden človek, umrela tak trochu aj "jeho éra"..
to že zomrel Armstrong treba samozrejme ľutovať, ale to že umrel aj ďalší kúsok z "jeho epopchy", spôsobu myslenia a motivácie, ktorí viedol k jeho prvému kroku na mesiaci, to mi ľúto nie je
lebo v zásade aj "úspech" ktorého bol Armstrong nositeľom a konateľom, môžeme pripočítať, do radu dôvodov, ktoré viedli k dnešnému patovému stavu
Armstrong sa návratu na mesiac nedočkal, a všetky takéto snahy o "zopakovanie" skrachovali a prípadne skrachujú, práve preto lebo pominuli dôvody, prečo urobiť "prví krok na mesiaci", pominuli práve preto lebo ho už sám Armstrong, ako "športový výkon" urobil
ak sa chceme vrátiť na mesiac, a dočkať sa aj nejakého "druhého kroku", už to nesmie byť snaha o "reprízu", musí to byť proste "druhý krok" sám o sebe, s vlastným iným novým cieľom, zmyslom, a motiváciou
a to aj preto, aby ten Armstrongov nebol zbytočný |
|
Přesně před rokem, v srpnu 2011 jedenaosmdesítiletý(!) velitel A-11 Neil Armstrong navštívil Austrálii, aby promluvil na setkání Certified Practising Accountants of Australia.
Při té příležitosti také natočil téměř hodinovou čtyřdílnou sérii rozhovorů pro evoTV. http://thebottomline.cpaaustralia.com.au/
(pravděpodobně jedno z posledních veřejných vystoupení tohoto úžasného člověka)
Skutečný bonbónek... posílám mrknutí na Měsíc  |
|
Myslím, že stojí za pozornost, co Neil Armstrong řekl při 40. výročí přistání na Měsíci v roce 2009 o kosmických závodech velmocí o Měsíc, viz krátké video dole na stránce http://www.nasa.gov/topics/people/features/armstrong_obit.html
It was the ultimate peacefull competition. The USA versus USSR. I'll not assert, that it was a diversion which prevented a war. But nevertheless, it was a diversion. It was intense, and it did allow both sides to take the high road with the objectives of science and learning and exploration. Eventually, it provided a mechanism for engendering cooperation between former adversaries. In that sense among others, it was an exceptional national investment for both sides.
Nakonec to bylo mírové soutěžení. USA versus SSSR. Nebudu tvrdit, že to bylo rozptýlení, která zabránilo válce. Ale přesto, bylo to rozptýlení. Bylo to intenzivní, a umožnilo to oběma stranám vydat se vznešenou cestou s cíli ve vědě, vzdělávání a výzkumu. Nakonec to poskytlo mechanismus pro vznik spolupráce mezi bývalými protivníky. V tomto smyslu, mimo jiné, to pro obě strany byla výjimečná národní investice.
|
|
Můj pokus o nekrolog (zmiňující spíše širší, globální souvislosti - k tomu jeho osoba přímo vyzývá) zde:
http://teckacz.cz/1219-Ve-veku-82-let-zemrel-Neil-Armstrong
(včetně skrytého vtípku pro Vlada a jemu podobné...) |
|
xChaos:
Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu. A netýká se to jen tvého nekrologu. Všude na internetu každý mele jen o Měsíci (případně o jeho službě v Koreji). Chápu, že to byla maxiudálost, jenže tu znají všichni už dávno. Nyní by bylo dobré rozšířit mezi veřejnost povědomí, že Armstrong mezi lety 1969-2012 také žil, pracoval a působil. Jeho život Apollem přece neskončil. |
| 27.8.2012 - 14:23 - david | |
|
citace:
xChaos:
Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu. A netýká se to jen tvého nekrologu. Všude na internetu každý mele jen o Měsíci (případně o jeho službě v Koreji). Chápu, že to byla maxiudálost, jenže tu znají všichni už dávno. Nyní by bylo dobré rozšířit mezi veřejnost povědomí, že Armstrong mezi lety 1969-2012 také žil, pracoval a působil. Jeho život Apollem přece neskončil.
Nesnaž se oddělit Armstronga od Měsíce. |
|
citace:
Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu.
http://en.wikipedia.org/wiki/Neil_Armstrong
http://neilarmstronginfo.com/neil-a-armstrong-1930-2012/ |
|
citace:
citace:
Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu.
http://en.wikipedia.org/wiki/Neil_Armstrong
http://neilarmstronginfo.com/neil-a-armstrong-1930-2012/
A i etapu testovaciho pilota po Korei. Jako testovaci pilot mnoha projektu:
F-100 Super Sabre, F-101 Voodoo, F-104A Starfighter, Bell X-1B, Bell X-5, North American X-15, F-105 Thunderchief, F-106 Delta Dart, B-47 Stratojet, KC-135 Stratotanker. |
|
citace:
xChaos:
Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu. A netýká se to jen tvého nekrologu. Všude na internetu každý mele jen o Měsíci (případně o jeho službě v Koreji). Chápu, že to byla maxiudálost, jenže tu znají všichni už dávno. Nyní by bylo dobré rozšířit mezi veřejnost povědomí, že Armstrong mezi lety 1969-2012 také žil, pracoval a působil. Jeho život Apollem přece neskončil.
Omlouvám se - ale prostě někteří lidé se zapsali do historie způsobem, který pak už prostě překonat nejde. A toto je asi nejkřiklavější případ. Jestli z toho měl deprese - nevím... podle mě ne. |
|
citace:
citace:
xChaos:
Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu. A netýká se to jen tvého nekrologu. Všude na internetu každý mele jen o Měsíci (případně o jeho službě v Koreji). Chápu, že to byla maxiudálost, jenže tu znají všichni už dávno. Nyní by bylo dobré rozšířit mezi veřejnost povědomí, že Armstrong mezi lety 1969-2012 také žil, pracoval a působil. Jeho život Apollem přece neskončil.
Nesnaž se oddělit Armstronga od Měsíce.
A hlavně je to na americké straně určitě nejdůležitější osoba studené války. Navíc ve spojení s dobrým načasováním - v době, kdy na Západě nová levice definitivně zlomila hůl na gerontokraticko-byrokraticko-militaristickým Brežněnovým pozdním Sovětským svazem - to skutenčně podle mě byla rozhodující událost celé éry studené války. Ano, pouhých 8 let po postavení berlínské zdi... bylo to dobře načasované. Ten politický dopad byl obrovský... východní blok by musel fakt rozšířit konspirační teorie o tom, že to bylo zdalšované, kdyby tomu chtěli čelit...
a tom byl ten můj nekrolog (bohužel nepochopený, hlavně na serveru nyx.cz ...) [Upraveno 27.8.2012 xChaos] |
|
citace:
citace:
Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu.
http://en.wikipedia.org/wiki/Neil_Armstrong
http://neilarmstronginfo.com/neil-a-armstrong-1930-2012/
Já jsem na (český) wiki článek ve svém textu odkázal a tím to pokládám za uzavřené. možná by někdo mohl rozšířit článek na české wiki, pokud cítí tu potřebu.
Já jsem to hodnocení jeho osoby postavil tak, jak jsem ho postavil - a ano, věřím, že mu teď budou v USA stavět sochy a pojmenovávat po něm ulice a uvědomí si, že to je největší americké jméno celého 20.století. Za jeho života by až tak velký cirkus nebyl vhodný, ale teď to přijde. |
| 27.8.2012 - 19:34 - Ľuboš | |
|
| Sú niekde na webe fotografie z návštevy N. Armstronga v ZSSR v roku 1970 ? |
|
| http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/de/RIAN_archive_837790_Valentina_Tereshkova_and_Neil_Armstrong.jpg |
| 27.8.2012 - 21:47 - Ľuboš | |
|
citace:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/de/RIAN_archive_837790_Valentina_Tereshkova_and_Neil_Armstrong.jpg
Ďakujem, túto a pár ďalších mám, ale som prekvapený, ako je toho málo na webe. |
| 23.10.2012 - 15:24 - Pavel Toufar | |
|
k textu Ervé jen doplnění:
Zudov byl v záložní posádce sndrejevem od srpna 79 do dubna 80 pro 4. zákl. posádku Saljutu 6, poté v hlavní pro let na Saljut 6, ale posádky byly tehdy přeskupeny a Zudov vypadl ze hry. Rožděstvenskij přešel do speciální (vojenské) skupiny pro Almaz a v roce 1983-1985 byl ve skupině, chystající se pro obsluhu dalekohledu Pion-K na TKS-M (Kosmos-1686), ale nakonec se do letové posádky nedostal. Pracoval v řídicí směne v CUP pro některé lety na Saljut 5 a Saljut 6. |
| 23.10.2012 - 15:26 - Pavel Toufar | |
|
| V pátek 19.10.2012 zemřel ing. František Pavlík, člen skupiny výběru letu prvního československého kosmonauta. Bylo mu 71 roků. Čest jeho památce. |
|
| http://www.bbc.co.uk/news/uk-20657939 ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 16.12.2012 - 16:07 - Pavel Toufar | |
|
Dne 10, prosince 2013 zemřel bývalý sovětský kosmonaut-výzkumník Valerij Alexandrovič Jazdovskij (nar. 18.7.1930) z druhého náboru kosmonautů-výzkumníků z CKBEM.
Pohřben byl na Něvzorovském hřbitově u města Ivantijevka v Moskevské oblasti
Valerij Jazdovskij pracoval od roku 1954 jako inženýr u Koroljova v OKB-1 v Podlipkách, podílel se na vývoji lodí Vostok, Voschod i Sojuz (7K-OK), také Zond (7K-L1) a lodí LOK a LK z lunárního programu N1/L3. Prošel lékařským výběrem pro let Voschodu 1, ale hlavní výběrová komise ho v červnu 1964 do výcviku nezařadila. Od 18.8.1967 z rozhodnutí tehdejšího hlavního konstruktéra Mišina působil ve skupině kandidátů kosmonautů CKBEM sestavené pro let na Měsíc v programu N1/L3. Uspěl nakonec před hlavní výběrovou komisí a 24.5.1968 byl zařazen do oddílu kosmonautů CKBEM. V říjnu 19698 pracoval při skupinovém letu lodí Sojuz 6, 7 a 8 na jedné z mobilních sledovacích stanic, umístěné na námořní lodi. Působil zde několik týdnů. Už tehdy se prý projevily některé jeho problémové charakterové vlastnosti. Byl zvyklý pracovat jako vedoucí, neuměl a ani se nechtěl podřídit pokynům a příkazům druhých, což ho přitom v roli kosmonauta-výzkumníéka či palubního inženýra čekalo. Na tehdy několikaměsíční spolupráci s ním vzpomínal Viktor Blagov, pozdější zástupce vedoucího řízení kosmických letů v CUP, který se plavil a pracoval na stejné lodi: „Vůbec nemohu pochopit, jak se mohl dostat do posádky!" Byla to ostře kritická slova, ale Blagov k nim měl důvod. Na Jazdovského totiž nevzpomínali v dobrém ani další lidé, kteří se s ním setkali. Příliš dával najevo svou cenu. Připusťme, že možná chtěl takovým vystupováním vyvážit svá různá zklamání i to, že se do oddílu kosmonautů dostal se značným zpožděním za svými kolegy z konstrukční kanceláře, byť podle svého názoru měl k této práci větší předpoklady. V každém případě však v době, kdy se projevily jeho nevhodné charakterové vlastnosti, nevznesl nikdo proti němu námitky a naopak získal značnou podporu vedoucích programu. Patřil mezi uznávané odborníky, kteří sestavovali vědecký program pilotovaných kosmických letů.
Koncem roku 1969 byly jmenovány tři posádky pro dlouhodobý let Sojuzu 9, který se měl uskutečnit zhruba za půl roku. V hlavní posádce byli Andrijan Nikolajev a Vitalij Sevasťjanov, v první záložní Anatolij Filipčenko a Georgij Grečko, ve druhé záložní Vasilij Lazarev a Valerij Jazdovskij. Příprava proběhla od ledna do května 1970. Od srpna 1970 do října 1971 se s Lazarevem (nahradil ho Vorobjov) připravoval v hlavní posádce pro let, jehož cílem bylo prověření „stykovky“ v programu „Kontakt-KEC“ s loděmi 7K-OK No.18 a 7K-OK No.198. Program byl zrušen. Po tragédii Sojuzu 11 bylo nutné kosmickou loď technicky upravit, pozměnit základní zásady platné pro každý start, prověřit nové skafandry, což si vyžádalo přerušení letů kosmonautů. Až poté byly sestaveny nové skupiny pro práci s orbitálními stanicemi Saljut/OPS a ALMAZ/DOS. Protože stanice měly odlišné určeníé a tedy pracovní programy, byly pro každou z nich připravovány oddělené skupiny kosmonautů. Pro první obnovené starty se připravovali kosmonauti ze záložních posádek, určených původně pro dlouhodobý let Sojuzu 9. Vedoucí týmu však původním složením zamíchali. První test modifikované lodi a nových skafandrů svěřili Vasiliji Lazarevovi, k němuž přiřadili Olega Makarova. V záložní posádce byl Georgij Grečko, jemuž přidělili nového velitele Alexeje Gubareva. Také Valerij Jazdovskij dostal nového velitele. Byl jím Lev Vorobjov. Oběma nabídli hlavní posádku pro samostatný let lodi Sojuz 13. Šlo o původní verzi této lodi s panely slunečních baterií. Nová modifikace s výraznými technickými změnami, která měla sloužit k transportu dvoučlenných posádek oblečených do skafandrů na orbitální stanice, byla totiž odkázána výhradně na energii z baterií a mohla proto absolvovat nejvýše třídenní kosmický let. V přední části orbitálního úseku lodi Sojuz 13, v místech, kde jinak bývá zařízení pro spojení s orbitální stanicí a přechodový tunel, byl instalován soubor dalekohledů včetně astronomické observatoře Orion 2 pro spektrografování hvězd. Vědecký program letu sestavoval Jazdovskij. Bylo jasné, že pokud posádka na oběžné dráze všechno zvládne, bude možné splnit také značnou část z vědeckých výzkumů, původně připravených pro orbitální stanici Saljut, která se vinou havárie rakety Proton nedostala v červenci 1972 na oběžnou dráhu (neúspěšná byla také následující vojenská verze stanice, označená Saljut 2 (Almaz/DOS-1) na jaře 1973, a také následující civilní stanice v květnu 1973). Během přípravy samostatného letu Sojuzu 13, která začala v květnu 1973, však vzrůstaly problémy s chováním Valerije Jazdovského. Jakoby zapomněl, že v roli kosmonauta nemůže jednat z pozice vedoucího vědeckého programu, a že se naopak musí podřídit zcela jiným pravidlům. Lev Vorobjov byl z toho doslova nešťastný. Jmenovali ho sice velitelem posádky, ale Jazdovskij uznával výhradně své představy a svá rozhodnutí. Odmítal vzít na vědomí, že kosmonaut je především vykonavatelem určeného programu, že musí dbát na pokyny instruktorů, metodiků, lékařů, v neposlední řadě také velitele posádky, a že během kosmického letu pak především musí ctít rozhodnutí řídicího střediska, která jsou pro posádky kosmických lodí zákonem. Nesnažil se ani pochopit tuto základní podstatu své nové práce, o kterou přitom tolik stál, protože si o sobě stále víc myslel, že je jiný, než ostatní kosmonauti, že mu náležejí větší práva a privilegia už proto, že dlouho pracoval v blízkosti Sergeje Koroljova. Valerij Jazdovskij skutečně často rozhodoval o mnoha zcela zásadních otázkách. Situace se stále víc vyostřovala. Jazdovskij nedokázal překonat sám sebe a nechtěl ustoupit, dokonce o tom ani nepřemýšlel. Rostly jeho spory s Vorobjovem, kterému začal příliš zřetelně dávat najevo svou nadřazenost a chvílemi prý až pohrdání, ve sporu byl také s instruktory, jejichž pokyny odmítal plnit. Jazdovskij měl svou hlavu a byl přesvědčený, že jeho rozhodnutí a jeho řešení jsou nejlepší. Vorobjov odmítal jeho velitelsky rozkazovačný tón a stále častěji se ohrazoval proti jeho chování. Instruktoři a metodici se bezvýsledně snažili oba kosmonauty upozornit na vážnost jejich situace, až definitivně konstatovali, že vleklé rozpory ohrožují program chystaného kosmického letu. Valerij Jazdovskij nic nepochopil a své chování nezměnil. Jen s obtížemi se podařilo zvládnout, aby vzniklá nervozita a vypjaté vztahy se nepřenesly také na záložní posádku, do níž původně jmenovali Pjotra Klimuka a Jurije Ponomareva, kterého po zahájení příprav letu Sojuz/Apollo nahradil Valentin Lebeděv.
Již na Bajkonuru, dne 7. prosince 1973, krátce před plánovaným startem Sojuzu 13 (18.12.1973), přijala Státní komise zásadní rozhodnutí. Do hlavní poádky jmenovala záložníky Klimuka a Lebeděva. Zdůvodněním byla „psychická neslučitelnost členů hlavní posádky“. Rozhodnutí bylo pro sebevědomého Valerije Jazdovského šokující. Členové komise totiž označili za hlavní důvod odvolání původní hlavní posádky jeho vyhrocené a již dál neřešitelné rozpory s Vorobjovem a s instruktory. Proti členům Státní komise se však neodvážil vystoupit stejným způsobem, jakým se choval k instruktorům. Byl sice ještě členem skupiny kosmonautů pro lety na orbitální stanici (1975-1977) a poté ve skupině pro lety lodí Sojuz-T (1978-1979), ale uvědomoval si, že novou šanci ke kosmickému letu nejspíš už nedostane. V prosinci 1973 proto z oddílu kosmonautů odešel. Oficiálně sice přestal být členem oddílu kosmonautů 1.7.1982, ale to se již několik let aktivní přípravy nezúčastnil. Do roku 1992 pracoval v korporaci Energia. Poté odešel do důchodu. S prohrou se nedokázal psychicky vyrovnat ani Lev Vorobjov. Byl sice v roce 1974 jmenován velitelem hlavní posádky pro let na Saljut 4 spolu s Valerijem Rjuminem, ale přípravu nezahájili, protože 28.6.1974 byl Vorobjov z oddílu kosmonautů vyřazen. Oficiálním důvodem byl zdravotní stav. Podle jeho současníků doplatil na příliš dominantního a panovačného Jazdovského.
|
|
