Miesto nárazu
32.5956°N, 19.3496°E,
je vyššie ako očakávané miesto pristátia 32N 18.3E
A to som si spočítal, že miesto pristátia sonda preletela o 25 km. http://lroc.sese.asu.edu/posts/1101
No neviem, či sa dá z obrázku hovoriť o tvare krátera.
Ale teší ma, že ho našli.
citace:No neviem, či sa dá z obrázku hovoriť o tvare krátera.
A je tam vôbec nejaký kráter? Toto skoro vyzerá, že sa sonda proste rozplácla na povrchu - teda pokiaľ sa rozplácla a nie len rozlámala.
Otázka je - ako rýchlosťou skutočne dopadla?
ak je ten tmavý "objekt" kráter, tak je veľmi nesymetrický a nepravidelný, tvaru L - jedno "rameno" má 10-12 metrov, druhé okolo 8 metrov...
Toto skoro vyzerá, akoby sonda dopadla pred nejaký balvan zahrabaný v regolite, ktorý pri tvorbe kráteru zavadzal.
Ako sme to počítali, tak 150 kg má pri 1000 m/s energiu 108 MJ.
Zbytok bola energia paliva.
Tak tých 108 MJ kráter nespravilo a palivo asi "neexplodovalo" ale zhorelo (alebo spravilo kráter, ale zhorenisko to zamaskovalo).
Tu je rýchlosť z videa
Tabuľka je z internetu, ja som do nej doplnil nie aké riadky a stĺpce. pre výpočet preletu miesta pristátia.
nerobíš chybu? Zväčšil si totiž obraz "rozdielov" medzi snímkami pred a po dopade, takže sú tam prinajmenšom artefakty od rôzneho uhlu osvetlenia
Na animovanom gife celkom dobre vidno, že "severný" bod zo štvorice bol pred dopadom zrejme balvan čiastočne zasypaný regolitom - a tak isto priestor medzi trojicou "južných" bodov bol zrejme v regolite zasypaný balvan (na animáciu bude treba obrázok otvoriť v novom okne) [upraveno 16.5.2019 13:28]
Neboli přes všechny řeči peníze na novou misi nedostanete, zkušenosti a technologie, které jste získali, zkuste využít někde jinde, jo a taky musíte začít tvrdit, že ten náraz byl vlastně úspěch...
Ach jo...
Doufám že Indie bude mít jiný přístup.
Neboli přes všechny řeči peníze na novou misi nedostanete, zkušenosti a technologie, které jste získali, zkuste využít někde jinde, jo a taky musíte začít tvrdit, že ten náraz byl vlastně úspěch...
Ach jo...
Doufám že Indie bude mít jiný přístup.
Tým Space IL oznámil, že měsíční sonda Beresheet 2 by měla odstartovat v první polovině roku 2024. Sondu by měl tvořit orbitální modul, který bude kroužit kolem Měsíce několik let. A dále dva přistávací moduly. Každý by měl provádět na povrchu vlastní experimenty.
Neboli přes všechny řeči peníze na novou misi nedostanete, zkušenosti a technologie, které jste získali, zkuste využít někde jinde, jo a taky musíte začít tvrdit, že ten náraz byl vlastně úspěch...
Ach jo...
Doufám že Indie bude mít jiný přístup.
Tým Space IL oznámil, že měsíční sonda Beresheet 2 by měla odstartovat v první polovině roku 2024. Sondu by měl tvořit orbitální modul, který bude kroužit kolem Měsíce několik let. A dále dva přistávací moduly. Každý by měl provádět na povrchu vlastní experimenty.
Dnes v 08:38 SEČ odstartovala ze vzletové rampy SLC-4E na kosmodromu Vandenberg nosná raketa Falcon 9. Byl to 60. start nosné rakety Falcon 9 v roce 2022. Jednalo se zároveň o poslední kosmický start letošního roku. Po 14 minutách a 46 sekundách od startu bude na SSO oběžnou dráhu dopravena izraelská družice EROS C3. Družice o hmotnosti necelých 400 kg je postavena na platformě OPTSAT-3000. Má tvar válce o průměru 1 m, výšce 4,6 m a rozpětí panelů fotovoltaických článků 4,6 m. Družice EROS C3 bude sloužit k pozorování Země a je vybavena dvojicí kamer pracujících ve viditelné a NIR oblasti (450–900 nm). Prostorové rozlišení panchromatických snímků může dosahovat až 30 cm, u multispektrálních pak 60 cm. Šířka záběru je 11,5 km. EROS C3 je součástí konstelace EROS C. Do ní patří dříve vypuštěné družice EROS C1 a C2 (jde velmi pravděpodobně o vojenské družice Ofeq 11 a 16) a v budoucnosti přibude EROS C4 a dvě radarové družice EROSAR 1 a 2, které nahradí starší TECSAR (Ofef 8 a 10).
A je tam vôbec nejaký kráter? Toto skoro vyzerá, že sa sonda proste rozplácla na povrchu - teda pokiaľ sa rozplácla a nie len rozlámala. 
[upraveno 22.5.2019 09:31]
