|
citace:
... Neexistuje žádný rozumný ani ekonomický důvod lézt na Mt. Everest, že... 
Něco jiného je desetiminutová návštěva vrcholku Mt.Everestu a něco jiného je jeho kolonizace (a to tam jsou podmínky výrazně pohodovější, než na Marsu) ... ;-) |
|
citace:
citace:
... Neexistuje žádný rozumný ani ekonomický důvod lézt na Mt. Everest, že...
Něco jiného je desetiminutová návštěva vrcholku Mt.Everestu a něco jiného je jeho kolonizace (a to tam jsou podmínky výrazně pohodovější, než na Marsu) ... ;-)
Proti Evereatu ma Mars jednu obrovskou vyhodu. Je tam prostor. Na Mt. Evrestu neni co kolonizovat.
Spravny vyvoj nasi civilizace ma byt neustala expanze a zvysovani poctu obyvatel. Tim by vznikl tlak na nutnost ziskavat novy prostor pro ziti a tim by mel vzniknout tlak na vyvoj novych technologii a logicky i potreba osidlovat nove svety.
Dokud zapadni civilizace expandovala, tak se rozvijela. V soucasne dobe se ale expanze zastavila. Na Zemi neni kam expandovat bez nutnosti udelat to nasilne na ukor nekoho jineho. Zapadni civilizace se ale chova stejne jako krysy v experimentu s blahobytem. Pokud meli krysy dostatek jidla a nemusely se starat tak po case zacala jejich kolonie upadat a zacali se snizovat jejich pocty. Zapadni civilizace je poctem obyvatel na ustupu a na jeji misto se tlaci jine civilizace. Nebyl by to problem, pokud by k tomu dochazelo postupne a nove prichozi prebirali hodnoty a vedomosti. Bohuzel se to deje rychle a tim dochazi ke ztrate hodnot. Je to stejny krok zpatky, jako kdyz zanikli stare vedomosti v dobe recko-rimske kultury. Trvalo pak nekolik stoleti nez se znovu zacali objevovat ztracene technologie. V nasem pripade by nam pomohlo, kdybychom zacali dobyvat vesmir. Tezke podminky a nutnost jejich prekonavani by mohli byt motorem pro udrzeni vedomosti a hodnot dnesni zapadni civilizace. I kdyz asi bude nutne zacit na novem miste. Myslim, ze Evropa je na nekolik staleti ztracena. Amerika ze svym strachem o kontaminaci cizich svetu je na tom podobne. Ja osobne udelam pro tento vyvoj (expanze a kolonizace smerem do vesmiru) co bude v mych silach. |
|
ludska expanzia po nasej planete bola vacsinou pohanana (hoci to znie neromanticky) zufalostou. Ludia sa presuvali vtedy, ked nemali inu moznost. Bud ich z domova vyhnal hlad, alebo ini ludia.
Hoci dufam ze mars bude kolonizovany, tazko sa mi hlada dostatocne presvedcivy dovod, preco by sa tam ludia stahovali. Najpriamociarejsi scenar je, ze sa tam postavi turisticky rezort a prvi osadnici budu obsluha tohto rezortu. Neskor sa tam mozno zacnu stahovat ludia kvoli presvedceniu (na truc voci ekonomicko-politickemu usporiadaniu na zemi). Skutocny dovod pre masovu migraciu vsak nateraz nevidim. |
| 03.1.2018 - 23:10 - novák | |
|
citace:
ludska expanzia po nasej planete bola vacsinou pohanana (hoci to znie neromanticky) zufalostou. Ludia sa presuvali vtedy, ked nemali inu moznost. Bud ich z domova vyhnal hlad, alebo ini ludia.
Jako z velké části ano, ale byl ještě třetí důvod - honba za majetkem. Viz zlatá horečka a později ropa na Aljašce..., Rusové Sibiř v 17. století zabrali kvůli sobolím kožichům... A koneckonců i Kolumbovi a jeho portugalským současníkům šlo nejvíc o hledání zlata a koření a majetku...
Hledání nedostatkových surovin je realističtější motiv vesmírné expanze. Ve vzdálené budoucnosti. V dohledné době vidím jen vědeckou motivaci. |
|
citace:
citace:
ludska expanzia po nasej planete bola vacsinou pohanana (hoci to znie neromanticky) zufalostou. Ludia sa presuvali vtedy, ked nemali inu moznost. Bud ich z domova vyhnal hlad, alebo ini ludia.
Jako z velké části ano, ale byl ještě třetí důvod - honba za majetkem. Viz zlatá horečka a později ropa na Aljašce..., Rusové Sibiř v 17. století zabrali kvůli sobolím kožichům... A koneckonců i Kolumbovi a jeho portugalským současníkům šlo nejvíc o hledání zlata a koření a majetku...
ano, to som tiez zaratal pod "hlad". Zlatokopi a lovci kozusin tiez neboli zrovna baroni u seba doma, a taketo nebezpecne a nepohodlne vypravy absolvovali kvoli snahe zmenit svoj socialny status. |
| 04.1.2018 - 11:57 - novák | |
|
citace:
ano, to som tiez zaratal pod "hlad". Zlatokopi a lovci kozusin tiez neboli zrovna baroni u seba doma, a taketo nebezpecne a nepohodlne vypravy absolvovali kvoli snahe zmenit svoj socialny status.
Zlatokopové možná. U těch kožešin nešlo o lovce, ale o vojáky a úředníky vybírající od domorodců daň v kožešinách. Kolumbus a Jindřich Mořeplavec taky svůj sociální status neměnili, těm šlo o změnu majetku.
Zkrátka to čemu říkáš "hlad" nastupuje až když jsou cesty pošlapané a země zkolonizovaná hledači surovin a majetku.
U Marsu to vidím podobně. Vědci, pak těžba čehosi a až po staletích "hlad". |
|
Columbus bol nieco ako Musk, proste vizionar/snilek co chcel nieco dokazat. Lenze jeden vizionar na kolonizaciu nestaci, o kolonizaciu ide vtedy ked sa na nove uzemie presuvaju tisice az miliony ludi.
A o motivaciach tejto masy sa bavime. A ta masa sa vzdy presuva, ked chce nezit v biede (hlad) alebo ked sa presunut musi (vytlacenie z povodneho uzemia, prikaz od velenia apod.)
Asi sa pri kolonizacii marsu nechceme dostat do tej druhej moznosti, takze hlavny dovod bude hlad (zbohatnutie, lepsi zivot, atd.) No a kym niekto nevymysli ako zarucit na marse lepsi zivot alebo prilezitost velmi zbohatnut, tak sa tam budu presuvat len dobrodruhovia, vedci a vesmirni hipici, ale nie masy |
|
Přemýšlím, do jaké skupiny patřím. Dobrodruh, nebo vesmírný hipík?  |
|
| Do jaké skupiny? No určitě ne do té hladové, nemajetné. Ta na cestu nikdy nedosáhne. |
|
Já si myslím, že dějiny ukázali naprosto jasně, že kolonizace neobydlených území nikdy neproběhla civilizací s "pyramidovým systémem vlády". Vždy šlo o ukradení již obydleného území. Ať už zmíněná likvidace Indiánů v Americe nebo Římské kolonie na barbarských územích. Osídlení nových světů probíhalo vždy ve společnosti "rovnostářské = rodinné". Nejlepším příkladem jsou Eskymáci nebo Křováci, kteří na nové území přicházeli v rodinné rovnostářské společnosti neznající žádné vyšší vladařské autority. Nakonec dodnes v Americe oslavují Den díkůvzdání, kdy poslední 13. Anglická kolonie stála před vymřením hladem, jako předtím těch 12 předešlých, kvůli neschopnosti a odmítání pracovat bohatých anglických kolonistů, kteří měli na jednosměrnou jízdenku. Museli je zachránit ti "divoši Indiáni", že. Zdůraznil bych, že Eskymáci i Křováci už před tisíci lety obydleli nejméně obyvatelné území planety Země, na rozdíl od úrodného východního pobřeží Ameriky, kde v roce 1621 byli bohatí Evropané schopní po tisících umírat hlady a jíst z hladu lidské maso.
Vesmír je ale ještě více nepřátelský, než Arktida nebo poušť Kalahari. Bude to hóóóódně těžké, nikoliv však nemožné!
A o tom je Hvězdolet, o najití "evolučně pokročilejších" lidí schopných přežít ve vesmíru, tj. dělat věci, které nepřináší zisk a moc, ale zajistí život. ;-) ( http://www.hvezdolet.cz/ )
|
|
| Proti tomuhle je komunismus hotová realita, ačkoliv nikdy nedosažitelná |
| 06.1.2018 - 12:02 - novák | |
|
citace:
Já si myslím, že dějiny ukázali naprosto jasně, že kolonizace neobydlených území nikdy neproběhla civilizací s "pyramidovým systémem vlády". Vždy šlo o ukradení již obydleného území. Osídlení nových světů probíhalo vždy ve společnosti "rovnostářské = rodinné". Nejlepším příkladem jsou Eskymáci nebo Křováci,
Ach jo. Civilizace a státy nezkolonizovaly neobydlená území protože celý svět (kromě Polynésie a Nového Zélandu) zkolonizovaly ty vaše rodiny tisíce let před vznikem civilizací.
Výjimkou je Polynésie a Nový Zéland, který zkolonizovali civilizovaní nerovnostářští Polynésané. |
|
obaja špatne...
Ani kultúra inuitov/eskimákov nevznikla len tak n ľadovej pláni, rozpad na rodinné skupiny je až následný proces.
A polynezania? Osádku jednej lode tvorila jedna rodina alebo rodová skupina - pre "nerodinného" príslušníka by to bola hodne riskantná cesta, i pobyt po pristátí (kanibalizmus je na ostrovoch tradičný)
citace:
Do jaké skupiny? No určitě ne do té hladové, nemajetné. Ta na cestu nikdy nedosáhne.
1) Pokiaľ ju niekto neodchytne a nenaloží na loď (a napríklad z Irska vyexpeduje smer Australia)
2) hladové, nemajetné - v porovnaní s kým? Tak ako pri každej kolonizácii musia mať aj potenciálni "kozmický osadnící" určitú minimálnu sumu znalostí a schopností. A v tomto prípade je táto suma pomerne veľmi vysoká - inžinier je maximálne tak ekvivalentom "nájomného poľnohospodárskeho robotníka" |
|
Přátelé, riskujete, když do "Kolonizace Marsu" píšete takové nebezpečné, politicky nekorektní úvahy jako o kanibalismu Polynézanů apod. Já jsem včera napsal příspěvek (viz na konci textu), který se zabýval urbanismem pražských sídlišť s provázaností na bydlení potenciálních kolonistů na Marsu, a hned jsem byl smazán. Asi proto, že jsem si tam dovolil nešetrně otřít o Havla. Že by inspirace z Německa? https://www.novinky.cz/internet-a-pc/459699-socialni-site-mazou-v-nemecku-prakticky-vse-kvuli-obavam-z-pokut.html
Tak tedy jiný příklad, přímo od nás z Prahy. Bydlím na Proseku, kde od 60.-70. let existuje sídliště, sestávající podle Havlovy pravdoláskařské terminologie z králíkáren. Ty králíkárny jsou postavené ve velkých rozestupech, takže zelené vnitrobloky by se kdekoliv jinde označovaly jako parky. To není náhoda, jedná se o to, že přes pražskou kotlinu vanou převážně jihozápadní větry a veškerý prach a smrad z ďolíku kolem Vltavy vyfoukávají na severovýchod. Tedy přesně tam, kde stojí prosecké sídliště. A proto ty velké rozestupy mezi baráky, aby ty sajrajty měly co nejvíc prostoru pro odchod mimo město. Pravda, tento hloupý nápad pochází od té totality. Teď máme konečně pokrokový kapitalismus, jehož developerské aktivity jsou založené na principu ani metr nazmar. Vedle proseckého sídliště v posledních letech vyrostl obytný soubor "Prosek - Park", který nepřipomíná králíkárny, nýbrž mraveniště. Domy jsou tam naňahňané jeden vedle druhého, málem že si obyvatelé můžou podávat ruku z okna do okna. A samozřejmě se tím vytvořila mohutná hradba, komplikující provětrávání celého pražského prostoru. Sláva kapitalismu!
Doufám, že až někdy v budoucnu začne kolonizace Marsu, bude výstavba objektů na něm probíhat spíš podle těch totalitních zásad než podle zásad "reálného kapitalismu". Ono nastěhovat se na planetu, kde bude po staletí až do skončení terraformačních procesů nutné žít pod hermetickými kopulemi, nebude samo o sobě žádná sranda, ale kdyby tam ještě lidé museli žít namačkaní jako sardinky, tak by si nespíš každý z těch kolonistů hodil mašli. [Upraveno 06.1.2018 NovýJiřík] |
| 07.1.2018 - 11:14 - novák | |
|
citace:
A polynezania? Osádku jednej lode tvorila jedna rodina alebo rodová skupina
A v druhé lodi byl druhý rod, ve třetí náčelník který velel celému tuctu lodí. Nešlo o jednotlivé rodiny nebo rody (jako při kolonizaci Asie nebo Ameriky neandrtálci nebo moderními lidmi), ale o hiearchicky uspořádanou skupinu nepříbuzných lidí, typicky zřejmě "mladší synové s rodinami".
Podobně jako když naši předci kolonizovali Česko a Slovensko. Nebo o mnoho později odcházeli na Volyň.
|
|
| kopula sem, kopula tam... ale co sa realne stane, ak zastresim nejaky krater kopulou a natlakujem tam vzduch na 1 atmosferu? Cez kopulu to nevyfuci, ale co podkladova zemina? Neunikne mi to cez piesok a pory v podlozi? Nebude treba utesnovat ten krater aj odspodu? |
|
yamato
utesniť to nie je problém..
problémom je skôr "ukotvenie", na kupolu bude pôsobiť vnútorný pretlak, a ten sa bude snažiť celú konštrukciu nafúknuť do podoby objektu, s maximálnym vnútorným objemom a minimálnym povrchom.. čiže guľu.. |
|
citace:
yamato
utesniť to nie je problém..
problémom je skôr "ukotvenie", na kupolu bude pôsobiť vnútorný pretlak, a ten sa bude snažiť celú konštrukciu nafúknuť do podoby objektu, s maximálnym vnútorným objemom a minimálnym povrchom.. čiže guľu..
a ako to chces utesnit? |
|
kopula sem, kopula tam... ale co sa realne stane, ak zastresim nejaky krater kopulou a natlakujem tam vzduch na 1 atmosferu?
Nemyslím, že je nutná jedna atmosféra, bez problémů se dá žít i v tlaku 0,7 atm. (na Zemi výška cca 2800 m) a na Marsu s jeho gravitací 0,38 pozemské by to mělo vyhovovat úplně v pohodě. Navíc ta kopule nebude jednovrstvá, to by bylo příliš velké riziko. Pokud budou dvě nebo tři koncentrické vrstvy, tak se rozdíly tlaků uvnitř a vně jednotlivých vrstev ještě výrazně sníží.
Jestli mi atmosféru nesežere podloží, to je jiná otázka. Kyslík by teoreticky mohl zreagovat s reduktivními materiály, otázka je, jak dlouho by to trvalo. Navíc proč si vybírat místo pro základnu na redukčním podloží, když povrch Marsu je pokrytý kysličníky železa, ze kterých by se ten kyslík mohl naopak uvolňovat (kysličníky patří mezi oxidační činidla)? Dál je třeba vzít v úvahu i vliv zakládaných "zahrádek", tj. pěstíren zeleniny a dalších rostlin, které budou kyslík vypouštět do ovzduší. A kromě toho, ta základna přece nebude totálně izolovaná od svého okolí, což byl hlavní problém projektu Biosféra 2. Na Marsu bude probíhat interakce s okolím mimo kopuli a potřebné prvky a další materiály bude možné zvenku doplňovat. |
|
citace:
a ako to chces utesnit?
moment.. a ako by to malo vlastne byť veľké?
priemer v metroch? |
|
citace:
citace:
a ako to chces utesnit?
moment.. a ako by to malo vlastne byť veľké?
priemer v metroch?
no nie, bola tu rec o sidliskach a o vzbure proti kralikarnam
 [Edited on 07.1.2018 yamato] [Edited on 07.1.2018 yamato] |
|
Mno ehm..
yamato..
Ja neviem..
Ale možno.. Opýtaj sa u Elona.. |
|
citace:
Mno ehm..
yamato..
Ja neviem..
Ale možno.. Opýtaj sa u Elona..
 |
|
moment.. a ako by to malo vlastne byť veľké?
priemer v metroch?
Co třeba tohle? https://www.google.cz/search?q=TROPICAL+ISLANDS&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjP6Y_e_cbYAhWpQZoKHasSAX4Q_AUICigB&biw=1920&bih=970 |
|
citace:
moment.. a ako by to malo vlastne byť veľké?
priemer v metroch?
Co třeba tohle? https://www.google.cz/search?q=TROPICAL+ISLANDS&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjP6Y_e_cbYAhWpQZoKHasSAX4Q_AUICigB&biw=1920&bih=970
No a tlak bych kompenzoval vahou konstrukce a treba i napustenim vody do dutych nosniku. Navic velka kupole by mela vyhodu, ze pri prurazu meteoritem by i pres otvor o velikosti nekolika metru ctverecnich unikal vzduch velmi ale velmi dlouho a byl by cas to opravit. No a kdyby se to dobre vymyslelo treba by se to smontovalo naplocho a pak by se to zvedlo napustenim vzduchu....
[Upraveno 08.1.2018 martalien] |
|
| Nepodceňoval by som to - rýchlosť prúdenia v otvore bez problémov dosiahne Mach 1, pri expanzii do vákua až Mach 2,5 - tj únik dosiahne priemerne 300-500m3 za sekundu otvorom s prierezom jeden meter - kupola ako na yamatovom obrázku (cca 600 metrov priemer, 100 metrov priemerná výška) tak "vyfučí" za necelý deň. |
|
| Tie kopuly by mali mať proti meteoritom nejakú aktívnu ochranu typu strela zem-vzduch. |
| 08.1.2018 - 15:38 - Patek | |
|
citace:
Tie kopuly by mali mať proti meteoritom nejakú aktívnu ochranu typu strela zem-vzduch.
Spíše typu Mars - meteorit |
|
citace:
Tie kopuly by mali mať proti meteoritom nejakú aktívnu ochranu typu strela zem-vzduch.
No, zatím to máme jako neřešitelný problém i tady u Země, kde naše atmosféra alespoň ty malé definitivně zlikviduje. A to tak u Marsu úplně nebude - takže tam ten problém bude řádově větší |
|
To možno nebudú mať nikdy...
Je to proste mimo technické možnosti "dohľadnej doby", a veľmi pravdepodobne aj mimo "fyzikálne možnosti" systému umiestneného na povrchu Marsu. A obranný systém umiestnený v kozme by bol veľmi rozsiahly a zložitý - a šialene drahý (drahý na zdroje, nielen vo finančnom vyjadrení).
Alebo opačný pohľad - to, čo by takáto "nejadrová" obrana dokázala zastaviť, bude tak či tak padať "voľným pádom" a roztrhané na párkilové úlomky, pretože sa to z kozmických rýchlostí zastaví vo výškach 10-30km o atmosferu Marsu. A to, čo by prešlo až k povrchu, nezastavia ani jadrové nálože... |
