Evropská sonda Rosetta je čím dál blíže cíli historické mise.
V neděli 6. července odstartoval na časové ose poslední měsíc, jenž dělí vesmírné plavidlo agentury ESA od činu, který nemá v dějinách dobývání vesmíru obdoby: v duchu předzvěsti přistání na kometě se Rosetta stane umělou družicí komety Čurjumov-Gerasimenko a přinese obecně takové poznání těchto kosmických vlasatic, o jakém se lidem dosud nezdálo.
Sonda finišuje, už ji čekají jen dva větší manévry : 16. a 23. 7. ve vzdálenostech 10 a 5 tis. km sníží rychlost přibližování na 18 a 8 m/s. 3.srpna pak ve vzdálenosti cca 300 km sníží rychlost přibližování na 1 m/s a konečně 6.srpna vstoupí na orbitu cca 50x5 km.
Nyní je již pod 20.000 km od cíle.
Bude zajímavé sledovat jak působí gravitace v tomto nesymetrickém páru. Variantou může také být, že se kometa právě dělí, rotace kolem osy páru by mohla překonat gravitačním vazbu obou částí, zejména když jejich uspořádání je asymetrické.
Sonda je již méně než 10.000 km od komety. V roce 1840 a 1959 se kometa přiblížila k Jupiteru, resp. vstoupila do jeho gravitační sféry. To by mohlo být signálem rozpadu, což podporuje i vysoká aktivita a dvojnásobné množství prachu než plynu v ohonech. V každém případě přibyl ve výzkumu další velice zajímavý aspekt s kterým projekt nepočítal a bude klást i vyšší nároky na finální řízení mise.
quote:Bude zajímavé sledovat jak působí gravitace v tomto nesymetrickém páru. Variantou může také být, že se kometa právě dělí, rotace kolem osy páru by mohla překonat gravitačním vazbu obou částí, zejména když jejich uspořádání je asymetrické.
mozno drzi pokope len zazrakom a pristavajuci philae bude ta posledna kvapka potrebna k rozpadu to by boli unikatne fotky...
8.000 km od komety. Před 30 lety provedla americká sonda ICE z této vzdálenosti první průlet a průzkum jádra komety v historii kosmonautiky. První zblízka zkoumanou kometou byla P/Giacobini-Zinner.
Zde je zářný příklad " mezinárodnosti ". Jednalo se o americkou sondu s pracovním označením Explorer-3, která byla postavena v USA, vypuštěna americkou raketou a řízena americkým řídícím střediskem. Část přístrojového vybavení byla dodána z Evropy, proto byla označena jako " mezinárodní". Pikantní je že Američané uvažují o jejím " oživení".
Já chápu jako mezinárodní ten případ, kdy se partner podílí na zásadní části mise, příkladně na výrobě,řízení a provozu sondy.
Je zajímavé že současníci sondy, sovětské sondy Venera-Galej nesly příkladně naši pohyblivou plošinu a jejich vlastníkem byl SSSR, nikoli Interkosmos.
Na webu ESA byly zveřejněny nové Rosettou pořízené snímky komety 67P z 14.7.2014 a z nich vytvořené "video" ukazující rotaci tělesa (rotující ve skutečnosti cca 1x za 12 hodin). 67C je opravdu zvláštní těleso a bude zajímavé, sledovat jeho další detaily.
Vypadá to, že osa rotace je někde mezi oběma částmi a ony se kolem ní převalují. Ta menší je o polovinu větší než Sněžka, jsem zvědav na počítačový model jako měla Itokawa.
Bylo by zajímavé spočítat při jaké rychlosti rotace převládne odstředivá síla nad gravitací , je pravděpodobné, že zahřívání Sluncem během dalších přiblížení rotaci urychlí.
Je kupodivu, že toto bizardní těleso nerozdělily slapové síly při přiblíženích k Jupiteru.
quote:S fotografiemi je zatím bída, to i ti Japonci byli štědřejší když se blížili k Iotawě, jsem zvědav, jaký bude " přísun" z bezprostřední blízkosti.
taký ako teraz...
fotografie sú "nedostupné" prvých 6 mesiacov; všetko, čo sprístupnujú, sú v podstate výnimky - také sú zmluvy s ved. inštitúciami, ktoré postavili prístroje - majú exkluzívny prístup k dátam počas polroka (btw - toto je bežná prax esa aj nasa; ak niekto zverejňuje fotografie skôr, tak je to výnimka z pravidla (msl)... niekto na, myslím, umsf odpovedal niekomu, kto sa tam na to sťažoval, nech skúsi popýtať fotky zo včera z hubble)
To snad není ani možné, že by snímky " syslovali " půl roku, je vidět, že v Evropě financování není na výsledcích závislé- "to se to bádá, když to platí všichni jako ovce " / volně parafrázován Werich /.
quote:... je vidět, že v Evropě financování není na výsledcích závislé- "to se to bádá, když to platí všichni jako ovce "
Davide, je vidět, že o financování vědecko-výzkumných programů / projektů v Evropě moc jasno nemáš. Pak bys takovou hloupost nemohl napsat.
Mohu ti doporučit například účast na některé z příštích KNP, kde si tuto problematiku můžeš vyjasnit přímo s profesionály - vědci, nebo pracovníky CSO.
Pak pochopíš, že je to přesně naopak - pokud evropský vědec nedodá výsledky svého experimentu včas podle plánu, tak o peníze na svůj experiment příjde, resp. musí je vrátit.
Přičemž ke zpoždění může a taky většinou dochází vlivem odkladu startu nosiče, nákladu, návratu vzorků z ISS, atd, což vědec sám nemá šanci nijak ovlivnit a je jaksi ve vleku událostí.
Termín pro odevzdání výsledků se o tyto odklady neposouvá = zůstává fixní!
(Michal Václavík, nebo Jana Kvíderová by mohli vyprávět ...)
ak má niekto záujem
