Obě sněmovny USA odsouhlasily předlohu zákona na vojenské výdaje 2015, kde se mj. zakazují výdaje na nákup ruských motorů RD 180 pro rakety Atlas 5. Musí ho podepsat ještě president. Není jasné, zda se to bude týkat i dalších roků. Podle kontraktu 2014 má Rusko dodat v tomto roce 5 motorů, což zřejmě nepodléhá zákazu. Nějaké motory má ULA na skladě, takže nějaký čas vystačí a má se vyvíjet americký ekvivalent.
Ten nosič na obrázku je Atlas V 422? Sice má dostatečnou nosnost, ale už po Columbii komise psala, že dvě RL-10 v Centauru způsobují neúnosné riziko - jejich malý tah vede k trajektorii, která při poruše vede k návratu kabiny s přetížením 20g - posádka a asi ani štít to nevydrží.
Prezentační videa k ohlášení výstavby nové 61-ti metrové věže s výtahem, 13-ti metrovou přístupovou rampou včetně "White Room" pro posádku CST-100 na LC-41.
Výstavba by měla trvat cca 18 měsíců.
Projekt CST 100 zatím plní jako jediný harmonogram, což se nedá říci o konkurenci která je v násobném skluzu / neplní více postupných kroků/.
Zdá se tedy, že zdánlivě vysoká cena nese své ovoce a dokládá, že případná sázka na " levné", může přijít velice draho a to nemám na mysli tunel Blanka.
citace:Projekt CST 100 zatím plní jako jediný harmonogram, což se nedá říci o konkurenci která je v násobném skluzu / neplní více postupných kroků/.
Už jsme tu rozebírali rozdílnou filozofii obou vývojových programů (SpX vs. Boeing). U Boeingů dělají na začátku hlavně ty "papírové" milníky, přičemž reálné testy systémů a celé lodě nechávají až na konec programu. To přináší naopak vyšší riziko, že až ke konci při testech narazí na něco, co je zdrží. SpX naopak volí postup průběžného testování reálného HW a SW na podskupinách a větších celcích - budují svou vývojovou zkušenost více na reálných testovacích datech, než na simulacích a do detailu propracovaném návrhu konstrukce.
Oba přístupy povedou k cíli. Na hodnocení, který z nich bude nakonec rychlejší, nebo eventuálně způsobí zpoždění, si budeme muset počkat do konce roku 2017.
Jenže Boeing zase vychází ze svých dřívějších zkušeností - už toho pro NASA vyrobil dost a ani zkušenosti ze špičkové letecké techniky nejsou určitě k zahození.
citace:Jenže Boeing zase vychází ze svých dřívějších zkušeností - už toho pro NASA vyrobil dost a ani zkušenosti ze špičkové letecké techniky nejsou určitě k zahození.
Zkušenosti nejsou nikdy k zahození, ale důležitá je taky cena a perspektiva dalšího vývoje konstrukce.
Vývoj a certifikace CST-100 bude NASA stát 2x tolik, než u Dragona 2.
U CST-100 taky nezměníte přistání pomocí padáků a airbagů někam do široké pouště na motorické přistání na heliport kosmodromu, jak tomu má v budoucnu být u Dragonu 2.
S CST-100 taky nepřistanete na Měsíc a na Mars (v cargo verzi), u D2 by to jít mělo.
V tom snad nejsme ve sporu - jsou to jiné lodě, s jinou koncepcí a s jinými možnostmi.
Jen jsem chtěl naznačit, že Boeing může jít jinou cestou konstruování a zkoušení než SpX. Mnoho z toho, co navrhuje, už má dávno odzkoušené a nemusí tudíž konstruovat na základě pobíhajících dílčích testů. Může si s menším rizikem dovolit soustředit se na návrh a výrobu .
To, že Boeing stojí dvakrát víc je prostě proto, že si to může dovolit a že si tak cení svých inženýrů a že vychovává inženýry i pro SpX ... Ti je pak na chvíli přetáhnout vysají a vyhodí ...
Jinak bylo jasné, že program musí mít dva výrobce a bylo v podstatě jasné, že jedne bude Boeing a druhý SpX, nic jiného ani nemohlo být ... a jelikož bylo logické, že SpX půjde s cenou až nesmyslně dolů, Boeing si prostě uchoval cenu ... Toť vše ...
Jinak ona ta proklamovaná zaměnitelnost je u Spx také pouze na papíře ... Nic víc nemají, čili s ní operovat a říkat, že je to výhoda oné koncepce je více jak optimistické.
Po vzoru svého velkokapacitního dopravního letounu 787 Dreamliner se Boeing rozhodl pojmenovat i svou novou kosmickou loď CST-100 Starliner. K oficiálnímu oznámení nového jména došlo v bývalé budově OPF, která momentálně prochází renovací a úpravami pro konečnou montáž a testy nové komerční lodě. http://spacenews.com/boeing-renames-commercial-crew-vehicle-cst-100-starliner/
Ocelová konstrukce obslužné věže na SLC-41 již obsahuje všech sedm segmentů. V nadcházejících týdnech se věž začne vybavovat instalací výtahu, střechy, bílé místnosti, přístupového ramene a další infrastrukturou.
Doug Hurley, Bob Behnken, Eric Boe a Suni Williams si byly u příležitosti slavnostního uložení nejvyššího nosníku prohlédnout přístupovou věž pro posádku i přístupové rameno s bílou místností.
Trup prvního Boeing CST-100 Starliner je sešroubováván techniky pracujícími v Boeing Commercial Crew a Cargo Cargo Processing Facility v NASA Kennedy Space Center dne 2. května 2016 při zkouškách tlakové nádoby.
Kabina Boeing CST-100 Starliner se blíží k ISS v představě grafika
Technik sleduje spojení horní a dolní části prvního kompletního trupu pro Boeing CST-100 STARLINER při provádění zkoušek konstrukce na KSC 2. května 2016.
Horní a spodní kopule se spojuje a vytvoří první kompletní obal pro Boeing CST-100 STARLINER k provední zkoušek konstrukce na KSC 2. května 2016.
Pohled na horní kopuli Boeing CST-100 'STARLINER v NASA KSC.
Pohled na spodní kopuli prvního Boeing CST-100 'STARLINER v NASA K SC.
Boeing CST-100 "Space Taxi" bude nést osádku čtyři nebo více astronautů na nízkou oběžnou dráhu Země a ISS. Maketa s figurínami astronautů byla odhalena 9. června 2014 v KSC.
Celkově 6-měsíční zpoždění
První let bez posádky na LEO nyní červen 2018
První zkušební let s posádkou nyní srpen 2018
První operační mise ISS nyní prosinec 2018
teraz ocakavam taku hatersku lavinu, ako ked posuva terminy SpX. Podme, do toho, realisti
Tak jo. Fuj, hanba, podvodníci, zloději! Nic jim nebouchlo, a přesto ty vysavače veřejných peněz nedokážou dodržet jediný termín! Můžou se stydět!!!
Dobrý?
