|
ak budeme uvažovať spoľahlivosť podľa iss... tak tá je celkom mizerná... v podstate - kazia sa tam aj základné veci (záchody, ventilácia, rozvod energie) a slušná časť práce astro/kosmonautov pozostáva práve z toho, že to všetko opravujú...
samozrejme, na všetko majú náhradné diely, ktoré im pravidelne vozia zo zeme (to pri lete na mars nebude možné)
edit + ot:
@gates - on dáva peniaze do medicíny všeobecne, nielen malária, afaik
[Edited on 25.4.2013 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 25.4.2013 - 22:54 - Machi | |
|
citace:
Bez jádra to IMHO prostě nejde.
Skoro vždy se počítalo v návrzích pro pozemní základnu se solárními panely. I 100 m2 panelů není rozhodně nic nepředstavitelného, je sice problém je poskládat do malého prostoru landeru, ale nic neřešitelného to není.
Jádro by spíše bylo fajn jako součást univerzálního tahače, který by pendloval mezi Marsem a Zemí (jednou za ~500 dní).
Osobně bych se nechtěl spoléhat na výkonný, ale drahý reaktor, který by byl zřejmě jen jeden. Raději bych zvolil více solárních panelů + baterií, kde porucha většinou není fatální (větší redundance).
|
|
Machi:
jenže to tam asi nepočítají, že tam budou navždy, ale jen po dobu mise. Tedy většinu věci si přivezou, energetická spotřeba bude tedy minimální.
100m2 panelů ale dá, dejme tomu 40kWh/den. To je fakt málo. Navíc on by to problém byl. Vezměme napájecí systém ISS ten má právě ten akr panelů a baterky. Baterky váží 2,5 tuny, solární panely bez podpůrných konstrukcí pak mají dost přes 10 tun. Dejme tomu, podpůrné konstrukce třeba nejsou, položí se to víceméně na zem. Nemohou použít thin-film FV, protože ta by se na Marsu do roka rozpadla zářením a erozí.
Pak je tu problém s životností FV panelů (sami si je nevyrobí, FV panely nedodají dost energie na sebevýrobu ani v ČR, natož na Marsu) a životností baterií (ty nepůjde na Marsu vyrobit vůbec). Oni tam budou na dýl, než je běžná životnost a nelze kalkulovat, že jim někdo pošle další.
Ostatně, kdyby NASA neviděla FV na Marsu jako nevhodné řešení, tak do MSL nenacpou prvogenerační RTG zdroj, ale obalí jej FV panely.
Ostatně, jak jinak napájet ty velké rovery-traktory? Takovou hustotu energie a výkonu ze sebe v tom skorovákuu vypotí jedině JR. Na baterky to moc dobře, respektive rychle nepůjde.
Prostě jádro je jádro, výkon neokecáš.
No prostě už na tom zdroji energie to kolabuje. Dokud tam budou mít FV, tak na trvalou základnu můžou s přehledem zapomenout. |
|
tento vypocet bol na fore, je zly?
For a four person station we can caulate:
POWER REQUIRED
Power per person per day = 24 kwh (Larson and Pranke)
Four people = 96 kwh
Reserve = 24 kwh
Total = 120 kwh
PANELS
Average near equatorial surface irradiance = 0.3 kw/m2 (various sources)
Solar panel efficiency = 30% (currently operational on satellites)
Generating period = 10 hrs
Area panels required = 122 m2
With 25% dust obscuration = 153 m2
Allow for worse case dust storm (90% obscuration) = 1530 m2 (50 X50 m which is smaller than by suburban block))
Mass per m2 = 2 kg
Array mass 3060 kg
BATTERIES
Period power required = 14 hrs
Power stored = 70 kwh
Storage efficiency = 0.2 kwh/kg (mid-upper range with current Li batteries)
Mass batteries = 350 kg
With 20% margin = 420 kg
Volume efficiency = 0.6 kwh/L (mid-upper range with current Li batteries)
Volume batteries = 117 L
With 20% margin = 152 L
TOTAL POWER SYSTEM MASS
3.48 tonnes.
|
| 26.4.2013 - 00:05 - tycka | |
|
Přinejmenším těch 30% účinnost je údaj dle mne nadsazený.
Pokud je nějaké již mají - tak jistě né ty s alespoň 20 letou životností kterou budou potřebovat - z důvody enormích nákladů na dopravu a tím nutné dlouhé životnosti čehokoliv.
A hlavně baterie LiON - vydrží tak reálně 6 let - tedy skočí ještě před jejich příletem - pokud tam budou od prvních začátků fungovat.
Krom toho něco budou vážit i nutné solární regulátory a navíc je otázka, jestli je do těch panelů zahrnuta i hmotnost elektrických vodičů k nim.
Dále nedokáži odhadnout, zdali je v tom zahrnuta i energetická spotřeba výroby potřebného kyslíku. Pokud bude probíhat elektrolýzou tak mám velký pocit, že nikolv. |
|
Ano je.
Power per person per day 24kWh - mno, na ISS, kde si nemusí vyrábět kyslík, vodu a žvanec, je denní produkce na 6 lidí 960kWh tedy cca 160kWh/osoboden (toto je jen odhad, počítám 12 plných hodin denně po 90kW produkce). Nemám zmíněnou knihu, takže nevím, jestli L&P počíátali energii pro misi vše si sami uděláme nebo všechno si dovezeme. Spíše bych top tipoval na to druhé.
Solar panel effeciency 30% - ani omylem. Nejšpičkovější produkty v komerční sféře 20%. ISS má například jen 7%! Kde vzal 30%, to by mně zajímalo. To jsou laboratorní hodnoty!
Generating period 10 (plných) hodin? Nevím, ale spiše tak jedině v létě.
Tedy výpočty plochy jsou již zcela mimo rámec zanedbání.
Hmotnost 2kg na m2? Jo kéž by, ty špičkovější 10kg na m2. To nemůže být jen vlastní křemíkový film.
Baterie.
200Wh/kg kapacita? Ano, ale má to háček, při uvažované kapacitě to vychází téměř 2 cykly na den, za 3 roky by ty baterky už v podstatě nefungovaly. Ne ty s kapacitou 200Wh/kg. To by musely být LIFEPO a navíc ty s prodlouženou životností, takže hustota energie 70Wh/kg.
Dále je nutné se baterkám starat o komfort (zejména tepelný). Ve finále by zřejmě byly nejlepší Ni-H baterky, které používáme na ISS. Pracují v podstatě za libovolných teplot (na Marsu by nepotřebovaly přímotop) a mají desetitisíce cyklů. Jenže jejih kapacita je max. 50Wh/kg.
Takže opět, výpočty založené na uvedených údajích jsou mimo akceptovatelnou chybu.
Reálná hmotnost potřebného napájecího sytému pro 120kWh/den? Jako na ISS, tedy hodně přes 15 tun. |
| 26.4.2013 - 00:22 - tycka | |
|
citace:
Power per person per day 24kWh - mno, na ISS, kde si nemusí vyrábět kyslík, vodu a žvanec, je denní produkce na 6 lidí 960kWh tedy cca 160kWh/osoboden (toto je jen odhad, počítám 12 plných hodin denně po 90kW produkce). Nemám zmíněnou knihu, takže nevím, jestli L&P počíátali energii pro misi vše si sami uděláme nebo všechno si dovezeme. Spíše bych top tipoval na to druhé.
Na ISS se ten potřebný příkon spotřebovává pak i na nejrůznější výzkumy - část jich běží automaticky zbytek dělají kosmonauti.
Kyslík - alespoň část si ISS sama vyrábí - elektrolýzou odpadní vody - takže další energetická náročnost.
S tím zbytkem více méně souhlaím - taky mne zaujala ta nízká hmotnost - účinnost jsme již rozporoval s ohledem na nutnou dobu životnosti - a 6 let pro baterky tak s tím 1 cyklem denně - jsem proto napsal.
Prostě jen ten příkon ISS brat jako údaj ke srovnání potřebné hmotnosti.
A ještě jsem chtěl naspat - to platí o výkonosti těch panelů až tam budou z nich pravidelně sfoukávat prach - což by vozítka tak snadno nedokázala - oni sami to snad nějak dokáží. |
|
Je třeba zdůraznit jednu častou chybu, kterou lidé při těchto výpočtech dělají. Berou v úvahu buď marketingové nebo laboratorní hodnoty, když jsou hodně uvědomělí, tak špičkové hodnoty komerční sféry.
Jenže zařízení pro vesmír nejsou consumer grade, dokonce ani industry grade, ale nejméně military grade. To znamená, všechny takový ty marketingově viditelný parametry jsou dost poddimenzovaný a ve srvonání s běžnou komercí hodně slabé. Ono to jde vidět i na té ISS.
jenže to je právě ta finta, vesmír neodpouští. všechno musí být robustní a výkon jde stranou spolehlivosti a odolnosti.
Proto Rusácis dělají jejich orbitální tahač jaderný. Samozřejmě, kdyby použili komerční špičku, tak by tam ten reaktor ani nemusel být, jeho elektrický výkon by nahradilo pole panelů 3000 m2. A kdyby se použil jen ten film natažený na nějakých uhlíkových prutech, tak by to vážilo tak 6 tun. Tedy méně, než jaderný reaktor.
Jenže by to ve vesmíru nepřežilo nejspíše ani den.
A u této mise je životnost naopak alfa omega. Očekávám, že dříve jak za 20 let od teoretického dne jejich letu nebudou technologie, které by umožnily jim levně a operativně dodat náhradní díly. Počítejme proto minimální autonomii v délce 20 let.
Fotovoltaika, Falcon Heavy, Dragoni to vše je díky tomuto požadavku ze hry.
tycka:
ten prach už tam mají započítán a snad i relevantně (25% a 90%).
Ten kyslík - máš pravdu, furt na to zapomínám. Na ISS se vyrábí hlavně z vody, jak mně tu nedávno kolegové poučili.
Nicméně jak jsem už výše nastínil, největší spotřeba energie je získat vodu z marťanské půdy, pak je teprve extrakce kyslíku z takto získané vody.
Co se týče spotřeby eletkřiny na experimenty - ano, nicméně hydroponika a skleník, ty to IMHO trumfnou. A pokud by tam měly být i pece či 3D tiskárny, tak i výkon ISS na osobu je málo. To samé, pokud by rovery měly mít baterky. Denně by mohly spotřebovat klidně i 20kWh a jejich vlastní panely jim tohle nedodají.
[Upraveno 26.4.2013 cernakus] |
|
Súhlas s cernakusom - ten "energetický" výpočet je prehnane (až smrteľne) optimistický.
Mars dostáva od Slnka ~590 W/m^2 (44% toho čo Zem), takže už tých "priemerných" 300W počas solu je nadsadený optimizmus.
http://ccar.colorado.edu/asen5050/projects/projects_2001/benoit/solar_irradiance_on_mars.htm
Denný priemerný slnečný osvit NAD ATMOSFÉROU vo W/m^2:
Navyše, čo počas prachovej búrky, trvajúcej pár týždňov, či skôr pár mesiacov, keď priehľadnosť atmosféry výrazne klesne?
Batérie už boli rozobrané - prvoradá je dobová životnosť a životnosť na počet cyklov, a tiež odolnosť pri poruche regulačného systému , merná kapacita oproti tomu až ďaleko vzadu.
Ďalšia vec - skleník.
Má mať najmenej "pár" hektárov, a treba ho osvetľovať, aspoň 500-600W/m^2 a hlavne vykurovať, aspoň na 18-20°C aby tam vôbec niečo vyrástlo, pri priemernej vonkajšej teplote tak -60 až -80°C, teda rozdiel proti okoliu je nejakých 100°C a viac. Netrúfam si odhadnúť potrebný príkon, ale pri ploche stropu a podlahy (stavá sa prakticky na permafroste) 2× "pár" hektárov z neho budú možno až desiatky kilowattov utekať aj pri veľmi slušnej tepelnej izolácii.
V skratke - systém solárne panely + batérie je slabšie (hlavne menej výkonné a menej spoľahlivé) riešenie ako reaktor. |
| 26.4.2013 - 06:54 - Machi | |
|
Souhlasím, že ty údaje jsou extrémně optimistické.
Celou dobu se tady bavíme o ceně, která by musela být co nejnižší a oni navrhnou řešení odpovídající vlastnímu vývoji! (drahé!)
30% účinnost je možná nejblíže z těch údajů. 28% dávají špičkové (velmi drahé) GaAs panely při optimálních podmínkách.
2 kg je optimistické. 4 kg/m2 je reálnější.
Dnešní rovery mají baterie, kterým klesne kapacita na nějakých 50% po 10-ti letech. To znamená, že baterie by se musely pravidelně měnit.
Pointa celkově je, že tato společnost, když chce letět na Mars, musí použít osvědčené a vyzkoušené technologie a realistické hodnoty s velkou rezervou. Oni všude počítají s extrémně optimistickými hodnotami a s technologií nad úrovní NASA!
Solární panely + baterie jsou vhodným řešením (na tom si trvám, žádný vhodný reaktor totiž není k dispozici), ale rozhodně by nestačil jeden let pro jejich dopravu, protože hmotnost by byla více než ony 3 tuny.
Nechápu proč tu všichni řeší skleník. Na to nemá prověřenou technologii ani NASA, natož nějaká naivní společnost.
Několik desítek let by jim tam zásoby potravin museli stejně vozit.
A to samozřejmě opomíjíme hledisko zdravotní.
Co takový zánět slepého střeva, žlučníkové a ledvinové kameny atd.? [Upraveno 26.4.2013 Machi] |
|
len aby som vysvetlil ten vypocet, to bol chalan z nasaspaceflight.com fora, nie priamo od Mars One. Ziadne presne vypocty od Mars One neexistuju (teda aspon som na ziadne zatial nenarazil) takze je to skor odhad ake parametre by potrebovali + kolko by to mohlo vazit.
Kazdopadne dokedy nebude funkcny HF a nebude sa vediet kolko Reddragon dokaze doviest na mars je to skor vsetko len teoreticka diskusia a ziadne realne cisla nemozeme ocakavat od Mars One, iba odhady na forach..
kazdopadne dakujem za vsetky prispevky, aspon si to potom viem skorigovat s inymi odhadmi |
|
Nevíte někdo, jak dlouho vydrží zrno, mouka, těstoviny? Snažil jsem se to dohledat a není to tak snadný jak jsem si myslel.
Samozřejmě tyto komodity vydrží rozhodně déle než jsou běžné doby spotřeby na nich v komerční sféře. Ale o kolik.
Jde o to, že kdyby vydržely těch 20 let (zrno by snad i mohlo), tak nemusí řešit skleník a zůstala by jen hydroponika v obydlených prostorách. Pokud by jí tam bylo opravdu hodně, byly by schopny vyrobit značnou část kyslíku pro potřeby obyvatel samy (list rostliny produkuje údajně 5ml/h).
V každém případě by museli být vegetariáni. Maso se pro nízký obsah škrobů neoplatí dovážet a chovat na Marsu už vůbec. |
| 26.4.2013 - 12:22 - dodge | |
|
citace:
Nevíte někdo, jak dlouho vydrží zrno, mouka, těstoviny? Snažil jsem se to dohledat a není to tak snadný jak jsem si myslel.
Samozřejmě tyto komodity vydrží rozhodně déle než jsou běžné doby spotřeby na nich v komerční sféře. Ale o kolik.
Jde o to, že kdyby vydržely těch 20 let (zrno by snad i mohlo), tak nemusí řešit skleník a zůstala by jen hydroponika v obydlených prostorách. Pokud by jí tam bylo opravdu hodně, byly by schopny vyrobit značnou část kyslíku pro potřeby obyvatel samy (list rostliny produkuje údajně 5ml/h).
V každém případě by museli být vegetariáni. Maso se pro nízký obsah škrobů neoplatí dovážet a chovat na Marsu už vůbec.
Vím že na VŠCHT byly testovány vojenské masové konzervy z 1. světové války, tehdy staré asi 80. let. Nebyly shledány závady které by bránily poživatelnosti, byla však zjištěna nízká nutriční hodnota potravin. Je otázkou jaký podíl na snížení nutriční hodnoty mělo stárnutí a z jak kvalitních surovin byly potraviny vyrobeny. |
|
| cernakus: a co susene maso? ako doplnok stravy? |
|
Každý kilogram stravy dovezené ze Země bude stát minimálně 20000 USD. To znamená, že ten kilogram bude muset mít co největší výživnou hodnotu. To maso obecně nemá pro nízký podíl sacharidů a tuků. Sušené tím tuplem.
Pokud maso, tak konzervované, ale i tam platí, že kilogram masa ani zdaleka tak nenakrmí, jako kilogram mouky. |
| 26.4.2013 - 14:03 - dodge | |
|
citace:
Každý kilogram stravy dovezené ze Země bude stát minimálně 20000 USD. To znamená, že ten kilogram bude muset mít co největší výživnou hodnotu. To maso obecně nemá pro nízký podíl sacharidů a tuků. Sušené tím tuplem.
Pokud maso, tak konzervované, ale i tam platí, že kilogram masa ani zdaleka tak nenakrmí, jako kilogram mouky.
Základní složky stravy
Naše strava je tvořena mnoha a mnoha různými potravinami. Pestrost naší stravy je základním kamenem pro udržení optimálního zdraví a kondice. Avšak není to jen pestrost, ale i výživná hodnota, která vede ke zkvalitnění života. Zde bych proto pojednal o šesti základních živinách, které by v naší stravě určitě neměli chybět.
Sacharidy
Cukry jsou základním zdrojem energie pro normální činnost svalů a celého těla. Sacharidy dělíme na cukry (jednoduché sacharidy) a škroby (složité sacharidy). Sacharidy jsou primárním zdrojem energie při intenzivním tréninku. 60% veškeré konzumované energie by mělo pocházet právě ze sacharidů.
Bohaté na sacharidy - škroby je např. rýže, brambory, obilniny či pečivo. Jednoduché sacharidy bychom měli přijímat především z ovoce a zeleniny, nikoliv ze sladkostí a čokolády.
→ Bez ovoce a zeleniny to nepůjde
Lipidy
Tuky jsou zdrojem energie, která se používá při aktivitách nižší intenzity či při dlouhotrvajících tréninkových aktivitách. Tuky živočišného původu jsou reprezentovány potravinami typu máslo, sádlo či tučné maso a jsou obvykle označovány jako nasycené, čímž přispívají k onemocnění srdce a cév. Tuky rostlinného původu bývají naopak nenasycené a tím pádem méně škodlivé. Representují je především různé oleje (olivový, lněný). Lipidy by měly tvořit asi 25% celkové denní dávky energie.
Bílkoviny
Bílkoviny jsou nezbytné pro tvorbu a údržbu svalové hmoty, červených krvinek, vlasů, tkáně a hormonů. Bílkoviny přijímané ve stravě jsou při trávení rozloženy na aminokyseliny, které se poté, co dorazí na místo určení zase promění na bílkoviny svalů a tkáně.
Bílkoviny se používají jako zdroje energie pouze v krajních případech, když už jsou spáleny veškeré zásoby sacharidů a tuků. Asi 15% z celkového příjmu energie by mělo připadnout na bílkoviny.
Potraviny bohaté na bílkoviny jsou především hovězí a vepřové maso, ryby, drůbež a luštěniny (fazole, čočka, hrách).
Vitamíny
Vitamíny v těle vytváří funkčně jakési katalyzátory, které regulují chemické reakce. Vitamíny jsou složité chemické látky, které si organismus většinou neumí vytvořit, ale pro správnou činnost je potřebuje. Vitamíny nejsou zdroji energie.
Minerály
Minerály jsou, podobně jako vitamíny, metabolickými katalyzátory. Podílí se na spoluvytváření těla a regulují důležité tělní procesy. Stejně jako vitamíny nejsou zdrojem energie.
Voda
Voda je vedle ostatních živin prakticky nenahraditelnou látkou. Voda tvoří 60-75% váhy našeho těla. V těle má voda mnoho a mnoho různých funkcí, ale mezi ty hlavní patří - regulace tělesné teploty, odvádění odpadních látek a podpora metabolismu. Stejně jako vitamíny a minerály není ani voda zdrojem energie. |
|
Kedysi dávno som čítal niečo o dlhodobom uchovávaní potravín v "protiatomových krytoch" - požadovaná životnosť konzervovaných zásob potravín mala byť minimálne 25 rokov. Zásoby mali byť prevážne dehydrované, lyofizované, konzervované, ožiarené, a spracovávané a balené v ochrannej inertnej atmosfére (dusík, argón).
Pre uchovávanie sa pre zachovanie nutričných vlastností požadovalo:
- zložky stravy s hlavným obsahom sacharidov a škrobov možno uchovávať v dehydrovanom stave pri normálnej teplote,
- zložky stravy s hlavným obsahom bielkovín, od obsahu 1% bielkovín v sušine, i dehydrované, by mali byť uchovávané pri zníženej teplote,
- zložky stravy s obsahom tukov (od obsahu 3% tuku v sušine) musia byť uchovávané pri zníženej teplote
- vitamíny rozpustné vo vode možno dehydrovať a uchovávať v inertnej atmosfére pri normálnej teplote, vitamíny rozpustné v tukoch by mali byť uchovávané pri zníženej teplote. Predpokladal sa pokles obsahu účinných látok až 75-80% počas 25 rokov.
- v zásobách mali byť uložené aj niektoré aminokyseliny v čistej forme.
- predpokladala sa recyklácia vody a spotreba 1 liter vody na prípravu potravín, 2 litre vody na pitie a 5 litrov na ostatné účely na osobu a deň. Pitná voda mala byť doplňovaná minerálmi.
Tieto údaje sú najmenej tak štvrť storočia staré, možno aj viac, takže modernejšie údaje môžu byť i dosť odlišné.
|
|
par clankov ohladom Mars One.
http://www.space.com/20680-mars-one-colony-astronaut-selection.html
- 6B$ je cena len za prvu 4 clennu posadku, kazda dalsia posadka by stala 4B$. Zasobovacia misia by mala stat 250M$.
- ochrana pred radiacou pocas letu by mala byt 25cm vrvstva vody.
- zakladna by mala byt 2,5km pod "priemernou urovnou terenu", medzi 40 az 45 stupnov severnej sirky.
- mali by mat 2 rozne typy roverov, jeden inteligentny a druhy len ako vozik-tahac ktory by mal za ulohy presuvat moduly z pristavacej plosiny na zakladnu (odhad 1,6km)
- prva misia vypusti komunikacny satelit, skusobny rover a 2,5 tonovy zasobovaci modul (teraz neviem ci tolko ma byt v nom zasob alebo to je celkova hmotnost)
- habity na marse by mali byt zakopane (prikryte) 1,8metrovou vrvstvou ako ochrana pred radiacou, v case pristatia prvej posadky pristane aj habitan pre druhu posadku, ako zaloha.
- voda bude ziskavana z marsu, budu mat sklennik kde budu pestovat ryzu, riasy, hmyz  , huby, paradajky...
- podpisali kontrakt s Paragon Space Development Corp. pre vypracovanie studii o podpore zivota a skafandru (life support and space suit systems)
- zatial maju financie na zacatie vybera uchadzacov a na kontrakt s Paragon.
http://www.space.com/20164-mars-colony-life-support-systems.html
- par detailov o kontrakte s Paragon Space Development Corp.
http://www.space.com/19398-mars-one-martian-lansdorp-founder-interview.html
- par odpovedi na obecne otazky, jedna zaujimava: uplnu samostatnost neocakavaju hned ale az za par 10-tok rokov
|
| 26.4.2013 - 18:15 - tycka | |
|
Píše o tom i Technet - je u toho článku i živá diskuze na toto téma:
http://technet.idnes.cz/kolonizace-marsu-0er-/tec_vesmir.aspx?c=A130425_142146_tec_vesmir_vse |
|
6 miliard je docela dost peněz. To jsem zvědavej, kdo jim je dá.
Ochrana před radiací 25cm vody má podobný efekt jako 210 metrů atmosféry, tedy žádný.
Nevím co je 2,5 km pod průměrnou úrovní terénu, ale pokud myslí lokální, tak to bude v horách, tedy se sluníčkem to bude špatný.
Dva typy roverů je kontraproduktivní. Postačí jeden typ, do kterého jim google jistě milerádo nainstaluje řidící AI (lepší reklamu na Google car si neumím představit), hlavně to musí být bezúdržbové, robustní a jaderné monstrum.
Mimochodem, nezapomínejme, že z Nizozemí pochází drtivá většina podvodných firem Evropy (na pofidérních arbitrážích nás Nizozemí stálo desítky miliard korun). Taky to může být nějaká nová pyramida. |
|
citace:
Píše o tom i Technet - je u toho článku i živá diskuze na toto téma:
http://technet.idnes.cz/kolonizace-marsu-0er-/tec_vesmir.aspx?c=A130425_142146_tec_vesmir_vse
Shledl jsem nedavno o tom reportaz na CT24 a byl jsem prekvapen ze i reporteri byli dost mimo.Tecnicka stranka veci je vicemene nezajimala akorat zduraznovali ze v prvni fazi se za poplatek asi 38 eu prihlasilo vice nez 10.000 zajemcu.Coz je i pro maleho povodnicka dost velky vyvar a sdelovaci prostredky vsemu jen nahravaji.Tak ze zajemci maji smulu - nebo jim to vubec nepali. |
|
| 38 eur v zapadnej europe je prd vo vetre, takze tam moze byt aj kopa recesistov zvedavych co z toho vylezie |
|
Asi tak, pro západ je 40 Eur jako naše stovka. Přitom do Superstar pošlou naši lidé klidně i více, jen aby nějakej písklák, kterýho si oblíbili nevypadl.
Poslat tedy 100 korun do loterie letu na Mars není zase tak ujetý. Loterie to je ať už se poletí nebo ne. Už při 10000 zájemcích je šance mizivá. Při miliónu už podobná vítězství ve sportce. |
|
| http://www.osel.cz/index.php?clanek=6887 |
|
citace:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6887
Tak je to správny krok,,, dobré PR znamená väčšiu pozornosť verejnosti,,, a väčšia pozornosť verejnosti znamená väčšie financie,,, to platí rovnako pre štátny aj pre súkromný sektor,,,a čo znamenajú v kozmickom výskume väčšie financie vieme všetci - nevyhnutnosť,,, aj keď cesta na Mars s ľudskou posádkou si vyžaduje nie len veľké peniaze ale priam astronomické,,, každopádne nejak sa začať musí,,, a každá akcia čo pritiahne pozornosť ľudí od futbalu, celebrít a konzumu smerom ku kozmonautike je voda na náš mlyn |
|
| http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-59847250-jednosmerna-mise-na-mars-dobrodruhy-neodrazuje-uz-se-jich-prihlasilo-80-tisic |
|
citace:
http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-59847250-jednosmerna-mise-na-mars-dobrodruhy-neodrazuje-uz-se-jich-prihlasilo-80-tisic
Žeby to boli tí, ktorí neplatia alimenty alebo im hrozí nejaká exekúcia?
 |
|
citace:
citace:
http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-59847250-jednosmerna-mise-na-mars-dobrodruhy-neodrazuje-uz-se-jich-prihlasilo-80-tisic
Žeby to boli tí, ktorí neplatia alimenty alebo im hrozí nejaká exekúcia?
Podľa mňa to skončí tou reality show na Zemi ,, teda tým akože výcvikom
Bol by som nadšený ak sa mýlim ale myslím, že pravdepodobnosť, že by sa toto realizovalo o 10 rokov je tu každému zrejmá |
|
| Pokud se do toho zamíchá Musk, tak bych se moc nedivil. 2xFH, Dragon, Sundancer a nějaký LOX/LH2 urychlovací stupeň? |
|
boli tu silne pochybnosti ze na toto sa niekto da, a ejhla - dalo sa 80tis. zaujemcov. Takze stat sa moze vselico
Ako obvykle ide o chechtaky, ak by reality show zaznamenala sledovanost na urovni celosvetoveho osialu, tak tych chcechtakov moze byt tolko ze tam fakt poletia.
Spomenme, ze komercne uspesne boli aj take blbiny ako bigbrother alebo vyvoleni, tak preco by ludia nesledovali nieco podobne, akurat ze prostredie nebude izolovane akoze, ale naozaj, a napatie nebude vyvolavane scenaristom, ale haprujucim LSS? |
|
