to co píšeš jsem ani nečetl. Protože je to dlouhý a myslím, že bych to ani nerozporoval.
Jde o to, že neexistovat NASA, neexistuje SpaceX. NASA dala know-how, dala peníze (=zjednodušení, je zajímavý, že furt slyším pravičáky říkat, že zaměstnavatel je chlebodárce a že DÁVÁ peníze, a když to samé zjednodušení použiju u Muska, tak ti samí pravičáci syčí jako klubko zmijí) a dokonce když SpX nebyla schopna dragona dokopat do použitelného stavu, tak tam naklusali chlapci z NASA a dali jim to do kupy. Prostě SpaceX ani OSC nejsou samorosti a NASA potřebovaly, potřebují a potřebovat budou. Je proto od Muska šaškovsky směšné, když dělá trucovitě ramena, že zvládne bez NASA, co vyžaduje nesrovnatelně více know-how, než má vůbec NASA a natož SpX a mnohem více peněz, než má SpX (A možná i NASA) k dispozici.
A místo abyste bu´d moji poznámku ignorovali, nebo ji kvitovali jako faktickou, snažíte se vyrábět zbytečné konstrukce, co zase ten zlý antimusk cernakus plivl za špínu na našeho Boha.
A dost už! Musk není šašek. Ofttopicu zanechejme. [Upraveno 03.7.2014 cernakus]
Wiki na téma financování SpX:
...
As of May 2012, SpaceX had operated on total funding of approximately $1 billion in its first ten years of operation. Of this, private equity provided about $200M, with Musk investing approximately $100M and other investors having put in about $100M (Founders Fund, Draper Fisher Jurvetson, ...).[26] The remainder has come from progress payments on long-term launch contracts and development contracts. As of April 2012, NASA had put in about $400–500M of this amount, with most of that as progress payments on launch contracts.[27] By May 2012, SpaceX had contracts for 40 launch missions, and each of those contracts provide down payments at contract signing, plus many are paying progress payments as launch vehicle components are built in advance of mission launch, driven in part by US accounting rules for recognizing long-term revenue.[27]
...
As of December 2013, SpaceX has a total of 50 future launches under contract, two-thirds of them are for commercial customers.[31][32] In late 2013, space industry media began to comment on the phenomenon that SpaceX prices are undercutting the major competitors in the commercial commsat launch market—the Ariane 5 and Proton[33]—at which time SpaceX had at least 10 further geostationary orbit flights on its books.[32]
SpaceX Chief Executive Officer Musk stated in June 2013 that he intends to hold off any potential IPO of SpaceX shares on the stock market until after the "Mars Colonial Transporter is flying regularly."[16]
A small US$50–200 million funding round is being floated as of April 2014.
citace:ukazte mi nejake zaznamy z testov motora rovnakych parametrov.
V archivech skutečně nic takového jako Merlin není, nejspíš proto, že něco tak bizarního ještě někoho nenapadlo.
Aha, tak sa nam to zamotava. Spx funguje len a jedine vdaka archivom nasa, sama nevyrobi ani hlinikovu trubku. Ale v archivoch nasa nie je nic take ako hlavny motor pouzivany Spx. To je trosku logicky paradox, vsak? Dalej, prosim konkretizuj - co je na merline bizarne? Ved sa bavme konkretne. Zatial citam len same prazdne "nazory". Na to su fakt lepsie politicke fora, tam sa zhromazduju ludia s potrebou odprezentovat nazor [Edited on 03.7.2014 yamato]
to co píšeš jsem ani nečetl. Protože je to dlouhý a myslím, že bych to ani nerozporoval.
Jde o to, že neexistovat NASA, neexistuje SpaceX. NASA dala know-how, dala peníze (=zjednodušení, je zajímavý, že furt slyším pravičáky říkat, že zaměstnavatel je chlebodárce a že DÁVÁ peníze, a když to samé zjednodušení použiju u Muska, tak ti samí pravičáci syčí jako klubko zmijí) a dokonce když SpX nebyla schopna dragona dokopat do použitelného stavu, tak tam naklusali chlapci z NASA a dali jim to do kupy. Prostě SpaceX ani OSC nejsou samorosti a NASA potřebovaly, potřebují a potřebovat budou. Je proto od Muska šaškovsky směšné, když dělá trucovitě ramena, že zvládne bez NASA, co vyžaduje nesrovnatelně více know-how, než má vůbec NASA a natož SpX a mnohem více peněz, než má SpX (A možná i NASA) k dispozici.
A místo abyste bu´d moji poznámku ignorovali, nebo ji kvitovali jako faktickou, snažíte se vyrábět zbytečné konstrukce, co zase ten zlý antimusk cernakus plivl za špínu na našeho Boha.
A dost už! Musk není šašek. Ofttopicu zanechejme. [Upraveno 03.7.2014 cernakus]
:) myslim ze to zbytocne dramatizujes. Taktiez nebudem rozporovat to co pises, pretoze samotna SpX vzdy jasne a zretelne hovorila, ze funguju s vyraznou podporou NASA a bez nej by to vyzeralo inak. Musk je vzdy prvy, ktory toto zdorazni, takze tie ramena si len domyslas
S tym lietanim na mars bez NASA - a co ma chudak povedat? Je jasne ze on na ten mars chce. Ma povedat ze bez NASA uz nebude chciet? Alebo ma povedat ze my sa sice budeme snazit dalej, ale asi sa nam to nepodari? To sa moze rovno rozlucit s polkou zamestnancov, pretoze ti ludia tam nepracuju pre dobre platy alebo prijemne pracovne podmienky (ani jedno v SpX nie je)
Takze Musk nemoze povedat ze bez NASA to nedame. Ale musi robit vsetko pre to aby SpX a NASA boli takpovediac jedna ruka, pretoze doletiet na mars bez NASA, resp. bez statnej podpory je, ako Musk rad hovori, "unlikely"
Na NSF se objevil odkaz na prezentaci Boeingu z 14.5.2014 ohledně jimi navržené architektury pilotované mise na Mars ("Mission to Mars in Six (not so easy) Pieces"). Je to sice jen "powerpoint", ale je to fakt pěkné a zajímavé. Pokud by se to uskutečnilo, tak první lidé přistanou na Marsu během jara 2036.
Podívejte se na ty dokumenty a dejte vědět, co si o tom myslíte.
Mě to připadá zajímavé proto, že to poměrně harmonicky spojuje řadu "zlepšováků", které jsme tu i my v minulosti diskutovali (využití pohonu s vysokým Isp, skládání sestavy v libračním bodě EML2 [za Měsícem], odlet k Marsu s využitím průletu kolem Země, doprava části vybavení na Mars předem, přistání s využitím nafukovacího tepelného štítu, nafukovací obytný modul, možnost vícenásobného použití některých dílů).
Zatím to jen čtu, takže reaguji na časovou osu - pozitivum malého počtu startu raket silně převáží negativum - dlouhé doba celkové mise. V podání NASA to znamená nepředstavitelně předražené (v desítkách miliard) komponenty aby vydržely těch 6 let.
Laciná mise na Mars musí, zejména v podání NASA, být fofr. Ideálně v jediném okně tam i zpět (samozřejmě to stojí značné množství delta v). Tak aby nebyly neúměrně vysoké nároky na spolehlivost.
Navíc se zase všechno po cestě zahodí, takže jen výlet.
EDIT:
Několik docela drahých komponent se vyhazovat nebude, takže je to zajímavější. Potíž je, že při délce trvání jedné mise například u SEP (tažná elektro-Hallová jednotka) bude problém s životností některých komponent (speciálně u fotovolatických panelů). Ovšem tohle může vyřešit ten MW grade reaktor co se snaží vyčuchat rusové. 15-30 let totiž není dnes u vojenských plavidel problém a dtto se může podařit i u kosmického reaktoru. Navíc ohromný benefit - JR bude mít u MARSu plný výkon, nikoliv jako FV panely třetinový. To by mohlo výrazně snížit dobu nutné mise.
Zaujalo mně, že studie nepočítá s VASIMR. Autoři asi Ad Astře nevěří. [Upraveno 05.7.2014 cernakus]
Na projekt Apollo se " spotřebovalo " dvanáct sestav, na Mars bude potřeba polovina. Vývoj, díky Apollu bude srovnatelný, tak i cena bude srovnatelná s projektem Apollo - to USA klidně zafinancují neb to bude možná o řád levnější než raketoplán + ISS na LEO.
Nosný systém silně asociuje " odložený "Saturn-5. Ten mohl ve vylepšené verzi vynést na LEO 150 tun a na Marsu mohlo být lidstvo výrazně před koncem M.S..
Sázka na raketoplán se ukázala jako slepá ulička, jeho vývoj měl být zastaven již v definiční fázi, kdy se ukázalo, že idea opakovatelné použitelné sestavy je nereálná. Korunu všemu dala na ISS, šitá na míru omezeným sovětským možnostem, která požírala a stále ze setrvačnosti nesmyslně požírá kosmické peníze ve velkém, jako " černá díra " jak ji trefně ohodnotil dr. Grygar a která zbrzdila vývoj kosmonautiky ve světe o 3O a v Rusku o 50 let.
Když si uvědomíme, že Saturn-5 ve nepatrně vylepšené verzi mohl jedním letem mohl vynést na LEO stanici o váze kolem 15O tun o průměru 10 m, jeví se dvacet let " budování" ISS z dvacetitunových " kousků " , jejímž výsledkem je poruchový třímetrový " tunel" jako zcela scestné.
citace:Na projekt Apollo se " spotřebovalo " dvanáct sestav, na Mars bude potřeba polovina.
Do ceny projektu "Mars" bych počítal všechny starty SLS od roku 2017, protože celý program SLS a Orion má od počátku Mars jako konečný cíl, kde ARM apod. jsou jen postupné kroky na cestě k tomuto cíli. Podle té prezentace tedy celkem 16 raket SLS.
citace:Vývoj, díky Apollu bude srovnatelný, tak i cena bude srovnatelná s projektem Apollo - to USA klidně zafinancují neb to bude možná o řád levnější než raketoplán + ISS na LEO.
Projekt Apollo v cenách roku 2014 stál 210 miliard dolarů. Existuje totiž všeobecný růst cenové hladiny v čase, označovaný jako inflace. Nemůžeš čerpat částky z knih roku 1970 a tvrdit, že Apollo stálo desetinu toho, co raketoplán a kosmická stanice dohromady.
Věta "to USA klidně zafinancují" je dost velký blábol. Už není studená válka a na současné rozpočty obrovský projekt dle prezentace Boeingu z 14.5.2014 prostě nevychází. Připojuji graf procentního podílu rozpočtu NASA na celkovém federálním rozpočtu, který mluví za vše. Křivka nemá rostoucí trend ani po Bushově projevu o návratu na Měsíc z roku 2004 ani po doporučení Augustinovy komise z roku 2009 zvýšit rozpočet na pilotované lety o tři miliardy dolarů ročně.
no najvyssi cas aby to chytil do ruky niekto iny celkom si viem predstavit medzinarodnu organizaciu na sposob ESO, ktora je financovana prispevkami clenov a program si urcuje sama (a hlavne dlhodobo). A vyuziva sukromnikov ako subdodavatelov...
Peníze, které NASA vynakládala ročně na provoz raketoplánů se mi zdají dostatečné na rozvoj nového pilotovaného programu NASA. Pokud by raketoplány létaly tak by na nový systém jistě nebylo.
Ostatně tak NASA pokračuje od samých počátků, programy, které " vyčpěly" zastavuje a nahrazuje novými pokročilejšími a to nejen v pilotované oblasti. Příkladně projekt Ranger mající za jeden z úkolů neřízené přistání na Měsíci byl zastaven po třech pokusech / neúspěšných/ ve prospěch Surveyoru a tím USA získaly několikaletý náskok před SSSR, který provedl patnáct pokusů, než úkol obdobný Rangeru splnil. Nebo planetární lety, v každém dalším " okně" letěla sonda NASA zcela nové pokročilé konstrukce.
V oblasti pilotovaných letů zastavila vždy NASA všechny pilotované programy ve prospěch dalšího vývojově pokročilého, přes tradiční pláč " příznivců " že bude ostuda když USA několik let nebudou mít kosmickou loď pro dopravu na LEO. Výsledkem byl vždy skokový posun v kvalitě pilotovaných letů a epochální vítezství v MOON RACE, dnes to není jiné, " oběť" raketoplánů, znamená, že se možná už letos dočkáme letu nejmodernější kosmické lodi pro lidskou posádku. Pokud by se raketoplány neposlaly " do šrotu" nebylo by to ani v roce 2020.
Jsem si vědom, že popudím příznivce ISS, ale pokud se této kosmonautika nezbaví, bude jen " taxikařit" na LEO, jak trefně přirovnal ruské snažení ohledně ISS již před několika lety ruský prezident Putin.
Zcela chápu Sověty, že svého času, když nedokázali letět na Měsíc, si vytyčili úkol na který stačili, tj. vesmírnou stanici na LEO, ale nechápu Američany, že jim na tento trik " skočili" a zastavili perspektivní program PostApollo ve prospěch " taxikaření" na LEO, byť pomocí jistě úžasných, ale neefektivních raketoplánů.
Získaný oddech Rusům prospěl, jejich systém Angary je již moderní a jak se zdá i perspektivní, takže se možná můžeme těšit na nějakou repriku " kosmických závodů " buď na Měsíc, nebo dokonce na Mars.
Davide, nutno ti uznat, že ideolog do Rudýho práva by jsi byl dobrej. Má to tu údernost.
Ale ta křivka co postoval Hošek je snad výmluvná dost. Se svým přístupem a přitom stále se zmenšujícím rozpočtem nasa nemá ani na návrat na Měsíc, natož nějaký Mars
Dále jak Braun, tak Koroljov neviděli jako cíl nějakej chladnej šutr, ale Mars (o kterém se tehdy domnívali vědci, že je vhodnější pro život, než je). Ale prostě když USA dostaly už po druhý nabudku v kosmických závodech, tak si Kenedy sedl s poradci a vymejšleli, jak Sověty utřít. Jediným kritériem byla co nejrychlejší proveditelnost, aby pokud možno John slízl smetanu. Efektivita a smysl (které Apollo tak jak bylo nakonec uděláno nemělo) nehrály žádnou roli. Samozřejmě, že vědci a pohlaváři vesmírného programu šilhali po Marsu, proto taky vyvíjeli jaderné motory, které jediné měly reálnou šanci na primitivní a velmi omezené konstrukci Saturnu Marsu dosáhnout. A stejným směrem koukali Sověti.
Dovolím si tvrdit, že za nedobytí Marsu a ustanovení trvalých kolonií "vděčíme" právě krátkozrakosti Kenedyho a jeho poradců. Vyplýtvaly se nepředstavitelné prostředky na slepou uličku konstrukce a po Měsíci už elán opadl (zjistilo se, že dobývání cizích těles daňové poplatníky tolik netankuje a nepřítele to nezlomí), Sověti pak neměli důvod uspěchávat svůj Marťanský program.
Ovšem ty, dle tebe zbytečné stanice, byly v podání Sovětů příprava na ten Marťanský let. V případě USA žádný Mar´tanský let nehrozil a tedy nebylo nutkání mít stanice. Naopak na základní výzkum v kosmu byl raketoplán dost dobrý (svojí nosností dolů).
PS:
Na Angaře Rusáci svůj Marťanský program nepostaví. Na to nemá nosnost. [Upraveno 05.7.2014 cernakus]
citace:
Dovolím si tvrdit, že za nedobytí Marsu a ustanovení trvalých kolonií "vděčíme" právě krátkozrakosti Kenedyho a jeho poradců. Vyplýtvaly se nepředstavitelné prostředky na slepou uličku konstrukce a po Měsíci už elán opadl (zjistilo se, že dobývání cizích těles daňové poplatníky tolik netankuje a nepřítele to nezlomí), Sověti pak neměli důvod uspěchávat svůj Marťanský program.
pokial tou slepou ulickou myslis jednorazovo pouzitelne technologie obludnych rozmerov a pomerne nizkej efektivnosti, tak suhlasim.
Dobyvanie planet pomocou dnesnej technologie (ktora je dedicstvom zavodu o vesmir) je ako snaha dosiahnut nadzvukovu rychlost pomocou preplnovaneho dvanastvalca...
Ano. Navíc jde i o konstrukci. Saturn V byl speciálně dělán na jediný druh zátěže. Vlhké sny o modifikaci na Novu byly jen vlhkými sny, tehdejší stav materiálových technologií a prakticky ani dnešní toto neumožňují. Jediná možnost je "stohovatelnost". Tedy případ SLS. Dalším velkým přínosem SLS s moderní půlstupňovou konstrukcí je velké navýšení nosného objemu. V materiálech postuntých Alešem je i porovnání nosičů nejen podle nosnosti na LEO, ale objemu. SLS oproti Saturnu V v tomto dominuje právě díky tomu, že tah na centrální stupeň není v podstatě bodový (ze spoda), ale po celé jeho délce (boku). Díky tomu není třeba kuželovitého profilu, ale může se použít modernější válcový a také může být mnohem vyšší C centrálního stupně. Samozřejmě ještě větší objemovou nosnost měla Eněrgija a "nákladní STS". Ovšem i stávající objemová nosnost SLS je obrovský pokrok a pro Mars dostačující (ovšem ne zcela například ruská mise na Mars s použitím Eněrgije nepotřebovala nafukovací tepelný štít, Eněgija byla schopná ho vytáhnout nahoru i rozbalený)
Také sázka na vodíkový stupeň byla šlápota vedle. Jaderné měly mnohem větší potenciál, ale vyžadovaly mnohem delší vývoj a pro cestu k Měsíci nebyly nezbytné. Celé Apollo i s Lunárním modulem pak byly úplně mimo jakoukoliv použitelnost pro Mars. Ale tam je to vcelku jasné, přistávací a návratové technologie se šijí na míru tělesu, na který se letí. To bylo stejné se Sojuzem LOK a modulem LK.
Znovupoužitelnost samozřejmě by dnes měla být velkou snahou, ale docela chápu, že v 60-70tých letech by to bylo nad síly techniky. Navíc u jaderných termálních motorů je toto komplikovanější.
V každém případě si myslím, že cíl měl být Mars a dneska bychom jej měli kolonizovaný. A Měsíc jako derivát Marsovských technologií zřejmě taky.
citace:" oběť" raketoplánů, znamená, že se možná už letos dočkáme letu nejmodernější kosmické lodi pro lidskou posádku. Pokud by se raketoplány neposlaly " do šrotu" nebylo by to ani v roce 2020.
citace:Peníze, které NASA vynakládala ročně na provoz raketoplánů se mi zdají dostatečné na rozvoj nového pilotovaného programu NASA.
Doba mezi prvními dvěma starty STS byla sedm měsíců a průměrná doba mezi jednotlivými starty v celém období 1981 - 2011 byla tři měsíce. V kontrastu s tím, za stejné peníze je plánovaná doba mezi prvními dvěma starty SLS čtyři roky.
Výsadková droptéra pro pohodová přistání na Marsu.
Úspěšné přistání Curiosity inspirovalo vývojáře ESA v programu výsadkové droptéry. Prototyp Skycrane už má za sebou první letové testy v simulovaném prostředí Marsu.
-Nastesti je pravdepodobnejsi ze je nekde spis porazi auto s ridicem z Lega,nez něco podobneho.
Osobne bych je vsechny pro srandu zavrel do tel.budky na 2 hod.a bylo by vsem zucastnenym tak z desetiny jasne co je ceka.Pred tim bych je ale narval česnekem a fazolovou polevkou aby se cas urychlil na hodinu a aby zbytecne nezdrzovali.
A naco je ve fotkácj ten hypotetický XCOR Lynx? Ten projekt má výrazně menší šanci na realizaci než Spaceship2, a tak s ním nepočítám. Stavět raketové letadlo s kapacitou 1+1 je IMHO hovadina.
citace:A naco je ve fotkácj ten hypotetický XCOR Lynx? Ten projekt má výrazně menší šanci na realizaci než Spaceship2, a tak s ním nepočítám. Stavět raketové letadlo s kapacitou 1+1 je IMHO hovadina.
ale technologicky mi je xcor sympatickejsi...
Prevadzkovo daleko prekonava spaceship
[Edited on 03.7.2014 yamato] 
