| 01.9.2011 - 15:55 - 2Skeptik | |
|
Projekt Hermes bol podla wikipedie zastaveny pretoze, citujem "It was canceled in 1992 since neither cost nor performance goals could be achieved. "
Z prvehop pohladu, bez studia temy sa mi zda, ze Dream Chaser (DCH) je cosi dost podobne Hermesu. Predpokladam ze DCH ma mensi rozpocet nez Hermes. Ak ktosi uvazuje ze by skutocne mohol fungovat tak je to
- pokrokom v technologiach za poslednych 20 rokov, ktore stoja medzi vyvojom DCH a Hermesu? Ak ano ktorych teda?
alebo
- tym ze precenuje moznost uspesneho dovrsenia vyvoja DCH?
Alebo je to inak? |
|
DCH je uplne ina konstrukcia, to nemozete ani porovnavat. Hermes mal mat aj maly nakladovy priestor, neskor sa uvazovalo s pripojenym servisnym blokom. DCH pokial viem nakladovy priestor nema, jeho konstrukcia hojne vyuziva kompozity. Hermes mal kridla, DCH ma iba akesi zakrnele kormidla, atd.
Ja si myslim ze to realizovatelne je, ovsem to neznamena ze to aj zrealizovane bude |
|
| Taky chtějí využít zkušeností NASA s X-38 (CRV) a miniraketoplánu Pentagonu, náklady na vývoj ale budou vysoké. |
|
| otazka je tuďiš jasná.... mají prachy na to to dotahnout do konce, nebo udělají největší kus práce a dotahnou to třeba do poloviny a pak to "krachne".... |
|
citace:
otazka je tuďiš jasná.... mají prachy na to to dotahnout do konce, nebo udělají největší kus práce a dotahnou to třeba do poloviny a pak to "krachne"....
To znalosti dotahle do poloviny se neztrati a nekdo je bud kompletne nebo jen castecne vyzobane vyuzije v dalsim nebo dalsich projektech.
Rozhodne znalosti nezapadnou.
|
|
| Je zajímavé, že na těchto stránkách byla zatím tak extrémně zajímavému a pokrokovému projektu jako je Dream Chaser věnována minimální pozornost. Držím mu palce, protože přináší kvalitativní pokrok oproti konkurenčním projektům a přimlouvám se za samostatné vlákno. |
|
No pokrokový stroj, no jak se to veme, to je dle pohledu na problematiku... Z jednoho pohledu je tento stroj defakto určitý ideový nástupce Kliperu nebo či X 38, (nebo to vypada jako skoro jako kopie projektu BOR-6 / Spiral), nepřináší zatím nic až tak zásadně nového, je to jen "kapsule" pro posádku která má jiný tvar, a je schopná přesného přistání.
Bohužel nenabízí to co STS, MAKS, Buran či SKYLON (pokud bude uveden do provozu) a to je nákladní prostor pro rozličný nesený materiál.
Deam Chaser je ovšem zajímavý projekt a doufejme že uspěje, ale až tolik novinek (nebo přidané hodnoty) zatím nepřináší, i když je pravda že jsem spíš příznivec okřídlených kosmických lodí než těch klasických kapsli, tak bych to měl více opěvovat.
Jinak hlavně zpráva zajímavá v tom že jejich harmonogram počítá s letem do kosmu v příštích dvou letech což jsem nečekal tak brzo.
[Upraveno 16.10.2011 Conquistador] |
|
Pro Dream Chaser jsem oživil jedno zdejší téma (a přesunul do něj i pár relevantních příspěvků). Zde je tedy volný prostor ke sledování postupu tohoto projektu. Osobně doufám, že se Dream Chaser podaří dotáhnout do konce a brzy bude opravdu s lidmi létat na LEO a zpět.
Pár základních odkazů:
http://en.wikipedia.org/wiki/Dream_Chaser
http://www.spacedev.com/space_exploration.php
http://www.nasa.gov/offices/c3po/partners/sierranevada/index.html
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5930 |
|
citace:
No pokrokový stroj, no jak se to veme, ...Bohužel nenabízí to co STS, MAKS, Buran či SKYLON (pokud bude uveden do provozu) a to je nákladní prostor pro rozličný nesený materiál...
Ja to otocim.
Nastastie bez nakladoveho priestoru. Preto ma sancu byt ekonomicky uspesnejsi ako STS i ako standardne kozmicke lode.
STS zlyhal prave pre nedostatok uzitocneho nakladu nielen hore, ale HLAVNE dole.
DC je pri vozeni posadky vytazeny obojsmerne. Ak trochu vylepsia servisovatelnost a medziletovu udrzbu, bude to len bonus.
Najvacsiu cenu nema kg vyvezeny na LEO, ale prineseny spat!
A to si STS vozil len vlastne kridla. fuj.
Plne nalozeny DC je sanca... |
|
Jo to ano ale není variabilní... krom posádky nic nepobere (stejně jako kapsule)... neboli nacpe se do toho velmi málo materiálu, a bohužel nepobere žádný rozměrnější náklad či krabici s experimenty co se bude moci uchytit na hlavní nosník ISS.
V základním modelu DS to bohužel není i když je pravda (abych nezamlčoval fakta) že pří svojí honbě za informacemi jsem natrefil na nepilotovaný "nákladní" DS který měl v oblasti prostoru pro posádky nákladní prostor a vrata pro jeho vyložení.. i když tento cargohold nebyl nic moc velký ale na krabice (ty venkovní např. s Kiba) by mohl stačit"?!" (bohužel jsem neviděl výkresovou ale pouze určitou vizualizační představu takže neznám rozměry).
V tomto ohledu co se týká mých oblíbených okřídlených typu nosičů se mi ač se asi opakuji, nejvíce zamlouvá projekt nebo spíše vize SKYLONU, protože nákladový prostor je řešen v podobě ložných kontejnerů celkem velké velikosti a samotný kontejner (ať je pro posádku, nákladový nebo jen ve formě uchycené družice) je celkem asi nejvíce variabilní a nijak neprodražuje samotný stoj, samotnému automatickému skylonu je jedno jestli veze to či ono, jeho samotná konstrukce (nosiče) se tím neprodražuje, podle mne to je nejlepší nápad skloubit jak nákladní mise nebo ty s posádkou.
|
|
ked uz riesime naklad zvezeny dole, kolko toho vlastne vozil dole raketoplan? Ja mam pocit ze nic moc. Existuje skutocne taka silna potreba vozit veci dole, aby to ospravedlnilo velky a drahy stroj, ako raketoplan alebo skylon? Podla prevadzky STS usudzujem ze asi ani nie.
Nie je potom vyhodnejsi maly, maximalne operativny stroj na vozenie posadky? Konieckoncov, experimenty na ISS sa robia hlavne kvoli informaciam, nie je potrebne zvazat dole cely experiment aj s podpornym zariadenim, pre detailnu analyzu staci priviezt vysledky. |
|
Tady nemluvím ale o laboratorních experimentech přímo na hermetizované palubě ISS ale experimentech které se odehrávají na nosníku v těch velkých paletách... Chtěl bych od Vás tedy objasnit (když STS, SKYLON či MAKS není za potřebí) tak ty velké palety na vyhodnocení experimentů dostanete na palubu ISS (neprolezou airlocky) nebo do čeho je nacpeme když je bude potřeba vyhodnotit na zemi...
Do žádné z těch projektovaných kapsulek to nenarveme (ani to není plánováno, jedině japonsky HTV muže přivést paletu na orbitu ale bohužel na zem již nikoli) je to tuďíš obrovský fail.. A bohužel každý experiment se nevejde do krabice od bot, další bude co v budoucnu až se ve vesmíru začnou vyrábět počítačové čipy (některé firmy o tom již dnes uvažuji, procesy výroby čipu-tranzistorů se zmenšuji na 22NM, a pro menší zmetkovost výroby (která je vysoká) je nulová gravitace velmi výhodná). Čím pak ty palety co se vyrobí na orbitě sneseme dolů... Sice otázka do výhledu budoucna 20 let ale dnes je projektuji kapsulky co mají za těch 20 let létat.
Dále co když se na ISS nebo nějaké budoucí stanici pokazí nějaké čerpadlo jak to bylo před rokem, jak ho dostaneme domu abychom analyzovali závadu...
Ne né, nákladní prostor se vždy hodí, STS byl drahý kvůli tomu že musel vždy letět s posádkou a už při projektovaní měl tedy mnoho zařízení které se musí udržovat navíc... Což by projektovaný SKYLON či zmodernizovaný MAKS nebo pilotovatelná X 37C nemusela řešit, jelikož by modul s posádkou mohl být autonomní - vložený. DS je na půl cesty, muže dolů něco snést ale i v nákladní verzi vypadal ten prostor velmi stisněný, ale je fajn že alespoň nějaký plánovaný je.
[Upraveno 17.10.2011 Conquistador] |
|
ty chces zabit dve muchy jednou ranou. lenze to niesu muchy ale rozzurene tigre a ak mas len jednu ranu, tak tendruhy ta zozere.
ekonomicky je nutne oddelit dopravu
-posadky,
-materialu jednosmernu,
-materialu obojsmernu
Ale nevidim to cierne.
1/ nakladny derivat odvodis do dvoch rokov. Este aj ESA zvladne vyrobit z ATV za 2-3 roky navratovy modul hoci i pre palety
2/ za 10 rokov bude k dispozicii zastarala X37
3/ experimenty na nosniku mozu / budu mat vyberatelne jadro pre navrat spriemerom do 800mm
P.S. Ja som nikdy nepovedal, ze STS bol zly. Naopak, skutocne ho obdivujem ako vrchol techniky. lenze drahy vrchol.
Ak by si ho ale dokazal vytazit, napr. vozenim 10ton cipov mesacne dolu, tak lacnejsi sposob nenajdes. |
|
citace:
ty chces zabit dve muchy jednou ranou. lenze to niesu muchy ale rozzurene tigre a ak mas len jednu ranu, tak tendruhy ta zozere.
ekonomicky je nutne oddelit dopravu
-posadky,
-materialu jednosmernu,
-materialu obojsmernu
Já to chápu, proto favorizuji okřídlený stroj před koncepci kapsule, okřídlený stroj co nemá žádnou kabinu s posádkou v přímé konstrukci ale v přídavném kontejnéru (který po přistání vyjmeš a nasadíš třeba nákladní kontejner) mi přijde jako velmi efektivní přístup a dalo by se při troše štěstí tím zabit ty dva, defakto tři hladové lvy (postavím je do zástupu a vystřelím z KSVK 12.7 či Steyr HS .50 a budu se modlit)  Defakto tento systém unifikovaných kontejnéru zefektivnil, zjednodušil a především zlevnil nákladní lodní dopravu… Takže co funguje na moři muže fungovat i na orbitě.
citace:
Ale nevidim to cierne.
1/ nakladny derivat odvodis do dvoch rokov. Este aj ESA zvladne vyrobit z ATV za 2-3 roky navratovy modul hoci i pre palety
2/ za 10 rokov bude k dispozicii zastarala X37
3/ experimenty na nosniku mozu / budu mat vyberatelne jadro pre navrat spriemerom do 800mm
1/ no při efektivitě ESA kterou můžeme vidět třeba na Exomarsu tak ten návratový ATV bude tak za 10 let možná později a možná spíš podpoří dodatečný vývoj PPTS s tím že ta kapsule bude moci letět z Ariane V..
2/ vývoj X37c ještě ani snad není spuštěn a je to ve fázi zvažovaní… tohle by možná šlo rychleji jak pilotovaný ATV od ESA.
3/ to je možné, zkusím pohledat informace jak to s externími vědeckými pokusy je, ale i tak dnes není nic do čeho by se ten náklad o průměru 800 mm vlezl, a také ta paleta muže být zaplombována proti otevření-rozebrání na orbitě.
citace:
P.S. Ja som nikdy nepovedal, ze STS bol zly. Naopak, skutocne ho obdivujem ako vrchol techniky. lenze drahy vrchol.
Já vím podle mne byl také STS vrchol techniky, sice Buran (tedy jeho sériové pilotované verze) by byly koncepčně lepší ale to je již bohužel- bohudík uzavřená kapitola kosmonautiky.
citace:
Ak by si ho ale dokazal vytazit, napr. vozenim 10ton cipov mesacne dolu, tak lacnejsi sposob nenajdes.
Tak už Rusové v 90 letech plánovali orbitální výrobní komplex, takže do budoucna se zmenšováním výrobního procesu a potřeby lepších fyzikálních podmínek pro výrobu to určitě přijde, bavit se o tom kolik tun se toho vyrobí je zatím předčasné, ale myslím že 5-10 tun není až tolik aby se to automaticky řízeno ze země nevyrobilo.
|
|
Co se tyce svozu materialu z LEO dolu, tak v budoucnu, az budou letat "ingoty" z Mesice/asteroidu, tak po zachyceni na LEO bude treba tyto ingoty svezt dolu.
A ono ingot s 3t platiny o velikosti dodavky bude potrebovat nakladni DC.
Co se tyce STS/Buran, kdyz by se to nazahazovalo, ale pokracovala prubezna modernizace-vyvoj, tak by na to prisli a zmodifikovali by STS bez kabiny s vystrelovaci kapsuli s cestujicima na padaku...pro pripad nouze.
Stale jsem presvedcen, ze "zahozeni" STS/Buran byla zavazna chyba.
Mimo jine, Buran byl lepsi i v tom, ze nemel velke hlavni motory, vse odrela Energie. Takze propojeni potrubi nebylo-vice bezpecnosti.
Systemy byli nezavisle na nadrzi-vice bezpecnosti+vice ucelovost Energie jako samostatneho tezkeho nosice.
U Energie byl potencial, aby pridavne boostery i hlavni nosic byli navratove pro znovupouzitelnost.
Kostra Buranu byla trochu jina nez u STS, kabina mohla byt bud o 2m posunuta dozadu (pocitalo se s vystrelovacima sedackama pro vetsi bezpecnost) nebo.... ze by kabina nebyla vubec...ala Skylon.
Navic Buran mel vetsi bezpecnost v tom, ze motory i boostru sly okamzite zastavit (to by zachranilo Challenger).
Kdyz jsem se dival na dokumentaci a podrobnejsi fotky Buranu, tak mi to pripadalo, jako by se rusti vyvojari behem vyvoje na zaklade "tajnych" fotek STS (urcite kopirovali) dostali do urcite urovne, kde zjistili, ze by pouha kopie STS nebyla to prave orechove a tak se jali zkonstruovat svoji verzi STS (treba tou "posuvnou kabinou", pricky byli nezavisle na skorepinove kabina...v podstate kdyz by se stal pripad Challenger u Buranu, tak by slo odtrhnout kabinu s posadkou a na padacich ji zachranit).
|
| 18.10.2011 - 07:34 - Ervé | |
|
Vsadím se, že z vnějších palet se dají bloky se vzorky materiálů odmontovat při výstupu a normálně přinést dovnitř. O návrat se pak postará Dragon, v nouzi i Sojuz. Potřeba dovážet materiál dolů asi není nijak velká, jinak by ESA, JAXA nebo RKA uvolnila peníze na koupi jednoho Sojuzu navíc pro dopravu nákladu. NASA dovezla co šlo při STS-135 a teď čeká na Dragon, ten doveze až dvoutunový ingot.
Buran měl spoustu možností, většina měla tak velké vývojové náklady, že by to nikdo nezaplatil, takže shořela celá Energija i s výkonnými LOX-LH motory ve druhém i špičkovými RD-170 v prvním stupni, zatímco raketoplán zachraňuje jak SRB, tak SSME.
Dream chaser je zajímavý projekt, klidně se ale může stát, že náklady narostou tak, že nebude rentabilní, nebo skončí, protože nebudou peníze na vývoj materiálů a systémů, které by rentabilitu zajistili. |
|
Nedávno někde vyšel rozbor, že v nejbližší době bude převyšovat potřeba odvézt více nákladu z STS než dovézt (nemohu to teď najít) Ale hlavní část netvoří nějaké vzorky nebo výsledky pokusů, ale prostý odpad, který může řízeně shořet v atmosféře (v Progresech, ATV, HTV …). To zdaleka nemusí být jen lidský odpad, ale i různé nepotřebné nebo porouchané přístroje, obnošené vybavení posádky, obaly z potravin …
Co se týče Dream Chaser, me se líbí spojení vztlakového tělesa (které nemusí padat někam do moře, ale přistane na jakémkoliv letišti) s moderní a spolehlivou raketou ATLAS V. Její cena je relativně vysoká, ale konstrukce jednoduchá, na ruském motoru údajně Rusové prodělávají, takže asi není drahý a LM má jistě velkou reservu ve snižování ceny, až přijde reálná konkurence. Pro hmotu Dream Chaser by v případě četných letů na LEO možná bylo možno nahradit i drahý stupeň Centaur stupněm na LOX/RP (něco jako stupeň s RD 124 u rakety Sojuz 2-1b). Pak by určitě ATLAS V pouze s 2 motory mohl dobře cenově konkurovat i Falkonu 9 s 10 motory.
|
|
citace:
Nedávno někde vyšel rozbor, že v nejbližší době bude převyšovat potřeba odvézt více nákladu z STS než dovézt (nemohu to teď najít) Ale hlavní část netvoří nějaké vzorky nebo výsledky pokusů, ale prostý odpad, který může řízeně shořet v atmosféře (v Progresech, ATV, HTV …). To zdaleka nemusí být jen lidský odpad, ale i různé nepotřebné nebo porouchané přístroje, obnošené vybavení posádky, obaly z potravin …
Možná jste měl na mysli tento článek na NSF http://www.nasaspaceflight.com/2011/10/iss-managers-possible-de-crew-launches-resume/ , kde se o hromadícím se odpadu na ISS píše toto:
What was lost, however, is the trash capability of Progress M-12M/44P. As previously mentioned, ISS managers would like to dispose of as much cargo as possible prior to a potential de-crew. As such, plans are being formulated to dispose of a high amount of US trash on Progress M-10M/42P, which docked to the ISS back in April and is currently set to depart on 29th October.
According to the presentation, 60 Cargo Transfer Bag Equivalent (CTBE) of cargo will be disposed of on Progress M-10M/42P, whereas the historical average of US trash disposed of on Progresses is 25 CTBE, with the remainder of Progresses 90 CTBE capability being taken up by Russian trash. “Russian agreement that all US trash will be accommodated” noted the presentation.
Looking ahead to upcoming resupply flights, Progress M-13M/45P, set to launch on 30th October, will carry 37 CTBE of US cargo to the station. The SpaceX D2/D3 flight will deliver 41 CTBE, although it has a capacity of 50 CTBE. Orbital’s D1 flight will carry 20 CTBE of cargo, although it has a capacity for 66 CTBE. Japan’s HTV-3 will launch 58 CTBE of cargo, with a capacity for 160 CTBE. And Europe’s ATV-3 will launch with a full complement of 160 CTBE of cargo.
The reason that the full cargo capability of some vehicles is not being exploited is due to trash concerns, with the presentation noting regarding the SpaceX D2/D3 flight “launching empty bags (18 CTBE of the 41) to facilitate maximum disposal capability for SpaceX and Orbital demo flights”.
The trash concerns stem from the possibility that the rate of cargo deliveries aboard the ISS may surpass the disposal capabilities of the vehicles, leading to an “overstow” situation. One CTBE of common trash per three crewmembers – or two CTBE per six crewmembers – is created every day on the ISS.
|
|
| Ano, je to ten článek |
|
| Jsem už starý na to, aby mne vzrušovaly různé projekty typu DRAGON, MPCV, PPTS, které budou loveny z moře jako jsem viděl u Apollo před 50 roky, nebo přinejlepším přistávaly ve stepi. Ani nejsem zvědav na rakety typu Falkon 9 nebo Sojuz. Přece lidstvo po 50 letech musí postoupit trochu dále a nezdůvodňovat vše jen nižší cenou a větší bezpečností (často neověřenou).Proto fandím všem perspektivním projektům typu Dream Chaser, X-37, Skylon, Maks, Klipper a raketám typu Atlas 5 a Angara. STS a Buran –Energia byly ekonomicky propadáky, ale byla to špička technického rozvoje v tomto oboru a snad nelze vše zatratit, nýbrž najít východisko jak z hlediska ceny , tak technické úrovně, která by odpovídal potřebám 21, století. |
|
citace:
Jsem už starý na to, aby mne vzrušovaly různé projekty typu DRAGON, MPCV, PPTS, které budou loveny z moře jako jsem viděl u Apollo před 50 roky, nebo přinejlepším přistávaly ve stepi. Ani nejsem zvědav na rakety typu Falkon 9 nebo Sojuz. Přece lidstvo po 50 letech musí postoupit trochu dále a nezdůvodňovat vše jen nižší cenou a větší bezpečností (často neověřenou).Proto fandím všem perspektivním projektům typu Dream Chaser, X-37, Skylon, Maks, Klipper a raketám typu Atlas 5 a Angara. STS a Buran –Energia byly ekonomicky propadáky, ale byla to špička technického rozvoje v tomto oboru a snad nelze vše zatratit, nýbrž najít východisko jak z hlediska ceny , tak technické úrovně, která by odpovídal potřebám 21, století.
Já jsem sice mlád ale stímto mohu pouze souhlasit.... |
|
citace:
Jsem už starý na to, aby mne vzrušovaly různé projekty typu DRAGON, MPCV, PPTS, které budou loveny z moře jako jsem viděl u Apollo před 50 roky, nebo přinejlepším přistávaly ve stepi. Ani nejsem zvědav na rakety typu Falkon 9 nebo Sojuz. Přece lidstvo po 50 letech musí postoupit trochu dále a nezdůvodňovat vše jen nižší cenou a větší bezpečností (často neověřenou).Proto fandím všem perspektivním projektům typu Dream Chaser, X-37, Skylon, Maks, Klipper a raketám typu Atlas 5 a Angara. STS a Buran –Energia byly ekonomicky propadáky, ale byla to špička technického rozvoje v tomto oboru a snad nelze vše zatratit, nýbrž najít východisko jak z hlediska ceny , tak technické úrovně, která by odpovídal potřebám 21, století.
a v com je prosim rozdiel medzi atlasomV a sojuz? Stare, modernizovane, spolahlive, jednorazove rakety.
Dragon nebude loveny z mora, dobuducna sa vazne rata s motorickym pristavanim. A dosadnut z orbity na plochu velkosti heliportu je podla mna minimalne ekvivalentne pristavaniu na runway. A to nespominam ze vyhovujuca runway nie je vsade, ale vhodny placek sa vsade najde. Dalsia vec je ta, ze skylon alebo maks nikdy nepoleti dalej ako na LEO, takze tazko hovorit o nejakom univerzalnom taznom koni.
Ale inak suhlasim, taky skylon by bol rozhodne vacsi pokrok nez falcon9.
|
|
Quote: a v com je prosim rozdiel medzi atlasomV a sojuz? Stare, modernizovane, spolahlive, jednorazove rakety.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mezi Sojuzem a Atlasem V je značný rozdíl: Když nepočítám variantu Atlasu s boostery na TPH, jeho jeden motor prvého stupně má skoro stejný tah jako 5 motorů Sojuzu a má lepší parametry. Atlas V má druhý stupeň LOX/LH2, takže jen ve 2-stupňové variantě může vypouštět tělesa na GTO nebo k Měsíci a planetám. Může proto používat jen jeden navigační systém. U Sojuzu stupeň Fregat má svou nezávislou navigaci. Řízení vlastní rakety je ve 3 stupni. Domnívám se, že ještě možná 15 – 20 roků nebude vyvinuta lepší jednorázová raketa než je Atlas 5 a takové rakety se budou ještě dlouho používat. Asi by se mu rovnal modernizovaný Zenit, pokud by k tomu došlo. Angara je trochu jiná kategorie zaměřená spíše na |
|
| universálnost (doplňuji) |
|
| no ved dobre, ale stale je to jednorazova raketa. Ak sa bavime o niecom "lepsom", ako skylon alebo maks, tak nerozumiem preco do tejto kategorie staviate aj atlas, a v com je principialny rozdiel oproti falconu? Silnejsi motor a lepsi navsystem nepovazujem za principialny rozdiel. |
| 21.10.2011 - 20:54 - Jaro. | |
|
citace:
Jsem už starý na to, aby mne vzrušovaly různé projekty typu DRAGON, MPCV, PPTS...
Asi nie ste sám, čo bolo vidno i na boji RKK Energia s Roscosmosom, ktorý nedokázali niekoľko rokov presvedčiť o vhodnosti Klipperu. Nakoniec vyhrala vidina spolupráce s ESA a politické tlaky ovplyvnené Orionom. Berte navyše do úvahy, že i po páde Sevastyanova nový riaditeľ Lopota stále pretláčal okrídlený prostriedok, teda snažil sa urobiť kompromis konceptom transformera. A to už nehovrím, že tie tlaky tam sú asi stále, pretože pri jednom z vyjadrení Popovkina tohto roku ohľadom nasmerovania Ruskej kozmonautiky bolo, že by sa im viac hodilo vyvíjať niečo okrídlené. A to neverím, že mal z vlastnej hlavy. |
|
| Kolik by vlastně stalo usilí a peněz vytáhnou te šuplíku vlastně kompletní dokumentaci ke Kliperu.. Energia v projektu kliper přeci došla až do fáze vyroby prototypu, pokud si to ještě dobře pamatuji... Co tomu brání... Myslím technicky nikoli politicky... |
|
" Energia v projektu kliper přeci došla až do fáze vyroby prototypu, pokud si to ještě dobře pamatuji... Co tomu brání... Myslím technicky nikoli politicky... "
Asi totez jako sehnat dnes orginalni nahradni dily na auto, kde vyroba skoncila v 60.letech .
U elektroniky a i navazeneho zarizeni na ni (ruzne druhy elektromagnetickych ventilu) umocnene procesy po konci SSSR to je prakticky stejne jako u veterana - v dokumentaci navrzeni vyrobci docastek a dalsiho specifickeho materialu jiz proste nejsou k dispozici ci alespon jiz nemaj moznost to vyrobit. |
|
| Oprava - zrejme jde o novejsi vec nez jsem si myslel - domnival jsem nejdriv ze jde lod z 80.let podobne jako byl treba Buran apod. - takze nedostupnost soucastek asi nebude tak velka jak jsme mel na mysli. |
| 22.10.2011 - 08:18 - Radek Valkovič | |
|
| Kliper byl projekt, který skončil několika powerpointovými prezentacemi a výrobou makety. Chybí dodělat jen zlomek - celý vývoj a zkoušky (kompletní aerodynamika), asi 95% prací za 1-? miliard eur. rusko na to nemá a nejbližších 10 let mít nebude, pokud se Klipru nechopí armáda - a to je nepravděpodobné, není to X-37. |
|
