Elon Musk v minulosti toužil po dosažení kompletní znovupoužitelnosti raket Falcon. První stupeň rakety a aerodynamické kryty dnes už jsou běžně používány opakovaně, ale znovupoužitelnost horního stupně je vzhledem k jeho orbitální rychlosti o dost komplikovanější.
Elon Musk v minulosti toužil po dosažení kompletní znovupoužitelnosti raket Falcon. První stupeň rakety a aerodynamické kryty dnes už jsou běžně používány opakovaně, ale znovupoužitelnost horního stupně je vzhledem k jeho orbitální rychlosti o dost komplikovanější.
ono hlavne pri znovupouzitelnom prvom stupni stratis cca 1/2 nosnosti.
ak mas znovupouzitelny aj horny stupen, stratis 3/4 nosnosti.
Ak priprava na strat je 1/2 ceny, tak efektivita nemoze byt motivaciou. (A ak je tam riziko novej technologie, tak sa necudujme konceptu A6, odhliadnuc od inych dovodov.)
Este tak pri prvom stupni, ak stratis trochu menej ako 1/2 nosnosti a cenu za pripravu na start stlacis pod 1/2 ceny startu, tak sa ti zacne roztvarat priestor pre znovupouzitelnost prveho stupna. Ale stratu 3/4 nosnosti nevykryjes, ani ak by raketa bola zadarmo.
Ked SpX zacinal, tak som odhadoval, ze znovupouzitelnost do 4 letov toho isteho stupna je drahsia ako jedorazovy, a ze to stalo za to, to si povieme az od 7 letov. Vobec som si nevedel predstavit, ze Musk bude s jednym lietat viac ako 10 krat... (aj zavedene nosice v tom case dosahovali tak 85 - 95% uspesnost a Musk vlastne tiez)
citace 27.5.2023 - 08:14 - Martin Jediny:
Ked SpX zacinal, tak som odhadoval, ze znovupouzitelnost do 4 letov toho isteho stupna je drahsia ako jedorazovy, a ze to stalo za to, to si povieme az od 7 letov. Vobec som si nevedel predstavit, ze Musk bude s jednym lietat viac ako 10 krat... (aj zavedene nosice v tom case dosahovali tak 85 - 95% uspesnost a Musk vlastne tiez)
Uvidíme čo s tým spraví, preškálovanie do fakt veľkých rozmerov.
Ako povedal Johann Wolfgang von Goethe.
„Šedivá je teorie, jen strom života věčně zelená se.“
citace 27.5.2023 - 17:53 - Lubos Majdan:... Ak platí jedna polovica, tak pri lete Starlink ...
neriesil som to detailne. Na to aj tak nemam data. 1/2 je priblizny odhad.
Ak plati wiki https://en.wikipedia.org/wiki/Falcon_9
FT: 8.3 t (18,000 lb) Expended
5.5 t (12,000 lb) when landing on ASDS[1]
3.5 t (7,700 lb) when RTLS[6]
tak pri ASDS vyuzivaju 66% nosnosti, ale pri
RTLS vyuzivaju len 42% nosnosti...
Jednoducho znovupouzitelnost nie je az taky zazrak. Resp. tiez ma svoju cenu a limity. A znovupouzitelny horny stupen je na tom este daleko horsie.
Jenomže zákazníka nezajímají procenta nosnosti, zákazníka zajímá cena za kilo na orbitu a to, jestli má raketa spolehlivost 80% nebo 99%. A v tomto nemá Falcon 9 žádnou konkurenci. Electron je na tom dobře, ale je to jiná liga. Uvidíme, co dokáže Neutron.
Expended je varianta pro likvidaci olétaných stupňů nebo zákazníka se speciálními potřebami. RTLS zase pro lehké náklady, výhodou je snadná záchrana jen za cenu paliva navíc - pár set tisíc dolarů.
citace 29.5.2023 - 18:40 - Martin Jediny:Súhlasím, a tento prístup som ani nikdy nerozporoval.
Jde o to, že uvádíte *ztrátu nosnosti* 34-58%, ale to není ztráta, je to využití paliva pro návrat a přistání. Lépe napsáno, SpaceX má raketu s nosností 3,5 t, 5,5 t nebo 8,3 t na GTO, o třetinu až polovinu levnější než konkurence. Zákazník si jen vybere, která varianta se mu hodí.
Myslím si, že cena za kilogram nákladu zajímá zejména nás fandy, kteří si porovnáváme nosiče mezi sebou. Podobná oblíbená metrika je poměr startovací hmotnosti k hmotnosti max. nákladu, která sice vypoví o technické vyspělosti nosiče, ale tím to v zásadě končí.
Zákazníka, kromě výše uvedené spolehlivosti, zajímá zejména cena za misi. Zde částečně může balancovat mezi sofistikovaností, miniaturizací a hmotností družice. U komerčních misí, např. na GEO, zákazníka zajímá jak rychle dosahne cílové dráhy. Každý měsíc na cestě u (některých) geo družic znamená vysoké mil. USD výpadku v příjmech. To je třeba také důvod proč si občas někdo poptá a zaplatí Falcon-heavy a letí přímo na GEO.
Vědecké mise k planetám mohou ušetřit na nosnosti rakety a zvolit sofistikované přeletové, ale časově náročné dráhy. Po dobu přeletu jim ale stále běží náklady na velký tým zaměstnanců, DSN sítě apod. a to také hraje roli v celkových nákladech na misi.
Podívejte se na poslední starty rakety Electron s družicemi Tropics, tj. jen s nějakými 2 x 5 kg na raketě. Pokud na to budeme koukat metrikou USD/Kg, tak je to asi 650 tis USD/kg, což je ranec. Nákladově na misi to ale je těch 6,5 mil. USD za start plus zbytek na družice letící na specifickou dráhu na kterou by se jen těžko dostaly v rámci sdíleného (tj. levnějšího) startu. Konkrétně u Tropics, kde selhala služba vynesení raketou Astra, je nuté ocenit i flexibilitu Rocketlabs s realizací "neplánované mise" nějakých 8 měsíců po uzavření kontraktu. To je také něco co dříve bylo nemyslitelné a zákazníci to rádi zaplatí. SpaceX tuto flexibilitu umí díky recyklování ještě lépe. Stačí totiž jednoduše prověřit nosič, natankovat a letí se. Není třeba vyrábět celý první stupěň!
Kde metrika USD/kg zcela pohoří jsou Cubesaty. I když 1kg cubesat poletí na Falcon 9 (nominálně pod 3000 USD/kg), tak i přesto náklady za takovéto vynesení jsou zpravidla nad 45 000 USD(/kg).
[upraveno 30.5.2023 18:07]
Arx, cena za misi pro zákazníka je rozhodující a spolehlivost.
Jelikož jsou na světovém komerčním trhu v současnosti volné 2 rakety, tak se musí napasovat zákazník buď na Falcon 9 nebo Electron.
Další firmy nemají co nabízet, ani Arianegroup.
Číňané možná nabízejí, ale nevím o někom, kdo by je komerčně využil.
Z Cape Canaveral (SLC-40) v noci na dnešek odstartovala raketa Falcon-9R a na GTO oběžnou dráhu úspěšně vynesla indonézskou telekomunikační družici Satria-1. První stupeň rakety (B1067.12) přistál na prámu ASOG na moři.
Ale hranice rekordních 200 startů v letošním roce (oproti loňským 179 a 135 předloni) už je skoro dosažena...dokonce to vypadá až na 205 až 206 startů. Je to téměř čtyřnásobek startů oproti rokům 2004/2005.
Dnešní start Yaogan-41 již má označení 2023-197A.
