|
citace:
citace:
E.Musk řekl toto..
dvaja anonymný investori, zaplatili za niečo, o čom vlastne ani netušia ako bude nakoniec vyzerať?
radšej asi zostanem skeptický
Že to nevíš ty, neznamená, že to neví oni. |
|
citace:
keby bola prioritou čo najnižšia cena a najnižší čas do realizácie
ja sa domnievam že FH, by nebolo potrebné použiť
lunar flyby "Lindbergh-Zond" zvládne podľa mňa aj "obyčajnčná" f9na
ale ako pravidelný dopravný prostriedok, by bol výsledok totálne nepoužiteľný
To těžko.
Suchá hmotnost CrewDragona má být 6400kg. To F9 na TLI nedá.
https://en.wikipedia.org/wiki/Dragon_2
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/zaklady/sim.htm |
|
citace:
To těžko.
Suchá hmotnost CrewDragona má být 6400kg. To F9 na TLI nedá.
ja som uvažoval o upravenej "jedničke" 4,200 kg
https://en.wikipedia.org/wiki/SpaceX_Dragon
citace:
Že to nevíš ty, neznamená, že to neví oni.
ak majú istotu že s toho niečo bude, prečo chcú zostávať v anonymite?
chcú si ju užiť kým sa dá?
v momente keď nasadnú do kabíny, bude po anonymite asi na dobro
|
|
Jakmile Dragona předěláš na pilotovaného, hmotnost ti vzroste.
Nevím proč. Až budu jednou miliardář a pochopím to, tak ti to řeknu. Slibuji... |
|
o koľko hmotnosť vzrastie?
bude alebo nebude to v rámci limitu?
bez nejakého oficiálneho vyjadrenia od space x "pre TLI to dá toľkoto", o tom ťažko debatovať
na stránke to jednoducho nemajú
je to už dobrý dôvod na "hudrovanie"? |
|
| Ne. |
|
Ohledně možnosti použít Dragon 1 je třeba si uvědomit, že 4200 kg je odhadovaná SUCHÁ hmotnost lodi. K tomu je ovšem třeba připočítat odhadovaných 1000 až 1300 kg paliva (určeného pro manévrování v kosmu). Samotný prázdný Dragon 1 (bez nákladu a bez systému dlouhodobější podpory života) tak už váží cca 5500 kg.
Z odhadovaných simulací mi vychází maximální TLI nosnost (na dráhu od Země k Měsíci) Falconu 9 FT na cca 6000 kg (v "expendable" módu a bez rezervy). Pro případný pilotovaný Dragon 1 k Měsíci je proto podle mne taková nosnost už nedostatečná. Faktem je, že i podle oficiálních prohlášení má soukromá mise kolem Měsíce proběhnout pomocí Falconu Heavy a Dragonu 2, takže asi nemá smysl spekulovat o možnosti použít jen F9 a pilotovaný Dragon 1. |
|
Dragon 1 pilotovaně použít navíc nejde, jelikož nemá možnost záchrany
podstatnou část nárůstu hmotnosti dělají motory Superdraco s palivem |
| 04.3.2017 - 07:26 - dodge | |
|
Může SpaceX skutečně vyslat člověka kolem Měsíce v příštím roce?
http://www.space.com/35884-spacex-moon-mission-2018-feasibility.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20170303-sdc |
|
Oficiální nosnosti raket SpX jsou zde: http://www.spacex.com/about/capabilities
Simulace p. Holuba bude OK. Ovšem s FH by byla nosnost k Měsíci, včetně zaparkování na LLO víc než dostatečná. Zdá se, že SpX chce odstartovat nový závod o Měsíc, tentokrát soutěžit s NASA. V tom zpočátku může vyhrát, protože nemusí dodržovat takové bezpečnostní standardy jako NASA. Pro přistání člověka na Měsíci Saturn 5 k němu vysílal cca 47 tun hmoty. Pro stejný výkon by tedy byly třeba s reservou 4 starty FH a s tím spojené velké komplikace. |
|
citace:
Ovšem s FH by byla nosnost k Měsíci, včetně zaparkování na LLO víc než dostatečná. Zdá se, že SpX chce odstartovat nový závod o Měsíc, tentokrát soutěžit s NASA.
Nosnost FH je sice dostatečná, ovšem schopnosti Crew Dragonu končí tam, kde schopnosti Orionu začínají. Hlavní rozdíl je ve schopnosti přejít na oběžnou dráhu Měsíce a vrátit se odtud na Zemi.
SpaceX nechce soutěžit s NASA. Naopak, Elon Musk v oznámení o pilotovaném obletu Měsíce vyzdvihl pomoc od NASA, spočívající ve finanční injekci, bez které by pilotovanou loď nevyvinul. A zdůraznil, že NASA jako nejdůležitější zákazník bude mít vždy přednost a v případě zájmu dostane místa v prvním Crew Dragonu směřujícímu k Měsíci. Turisté mohou počkat. |
|
citace:
V tom zpočátku může vyhrát, protože nemusí dodržovat takové bezpečnostní standardy jako NASA.
nie je to paradox? NASA, ktorá bola založená za účelom "vydať sa tam kam sa nikto doteraz nevydal" je brzdená bezpečnostnými štandardmi, zatiaľčo súkromná "dopravná" spoločnosť, ktorá "iba" predáva letenky, brzdená nie je. Něco shnilého je v tom státě americkém
|
|
citace:
... Ovšem s FH by byla nosnost k Měsíci, včetně zaparkování na LLO víc než dostatečná...Saturn 5 k němu vysílal cca 47 tun hmoty...
1/ verim, ze let typu Saturn sa nebude opakovat
2/ je niekolko vyhodnejsich koncepcii, pokial sa s Mesiacom uvazuje perspektivne.
Potom by na let na Mesiac mohli stacit aj 2 lety FH |
|
Mě to teda smysl dává.
Jednoduše, mise FH9+Crew Dragonu bude "Zond", mise SLS+Orion bude "Apollo".
Samotný volný průlet bez navedení na oběžnou dráhu s sebou nese relativně malou politickou prestiž (je to "méně než Apollo"), relativně vysoké riziko (let nejde přerušit, zkrátit - je to spíš srovnatelné s historií balónového létání) a hlavně relativně vysoké náklady. Ale jinak vlastně všechny parametry raket i kosmických lodí lze stejně otestovat při jiných misích.
Elon Musk sice NASA symbolicky "trumfne" - ale fakticky jí trumfne v ekonomice provozu (znovupoužití 1.stupně a boosterů, možná i lodi), medializaci ("první pilotovaný let k Měsíci po 50 letech", "první soukromý let do hlubokého kosmu", "rekordní vzdálenost od Země").
Fakticky to je problém spíš pro Čínu a Indii, které o prestiž usilují - a zejména Indie mohla touto relativně technicky nenáročnou misí, která je spíše o přesnosti navedení na dráhu, trpělivosti, výdrži a disciplíně "turisty", docela snadno trumfnout industriálně hodně náročný program čínské pilotované stanice.
S velmi podobným obletem Měsíce se totiž podle astronauti.com uvažovalo u "lunární Gemini", kdy urychlovacím stupněm mohl být buď poslední stupeň jiné rakety (nacvičováno při setkání s Agenou, která byla v jednom případně i znovu zažehnuta pro zvýšení dráhy) nebo mohla být použita některá varianta Titanu III s boostery (indická raketa GSLV Mk.III je téměř přesnou kopií tohoto a i jejich loď se v podstatě má podobat Gemini... a např. jeden kosmonaut místo třeba by na palubě asi mohl vydržet déle)
Čína se asi nespokojí s něčím druhořadým a pokud pošlou k Měsíci člověka, budou chtít okopírovat alespoň to nejprestižnější, co předtím předvedl jen program Apollo.
Takže podle mě SpaceX vyfoukl tuhle metu právě ISRO. Právě oblet Měsíce, možná s nějakým složitým manévrováním typu postupné zvyšování eliptické dráhy a s riskantní průlety posádky radiačními pásy, bylo něco, co bylo v dosahu ISRO spíš, než vlastní kosmická stanice... navíc by stačil nejspíš jen jeden start místo několika startů, apod.
Na druhou stranu... v případě té Indie by to vyvolalo debaty o chudobě, přelidnění, znečištění prostředí, plýtvání zdroji, apod. Zatímco v případě SpaceX je Elon Musk naopak Mirek Dušín, zavádějící elektromobily a solární střechy - takže to nevyvolá kritiku, ale obdiv.
Navíc první stupně F9H v té době už téměř určitě poletí jednou použité, takže to bude demonstrovat i něco jako že kosmická turistika vlastně není zas tak dramatickým plýtváním zdroji, apod. Jsem fakt zvědav, kdo poletí. Kdyby to byl nakonec fakt režisér Cameron, dovedu si představit, že to bude stunt při příležitosti uvedení Avatara 2, nebo tak něco (ten je zatím ohlášený na prosinec 2018...) |
|
...jakým způsobem je placená vesmírná turistika plýtvání zdroji?
|
|
Cameron nepoleti, uz bolo oznamene ze to nie je nikto z holywoodu.
Co sa tyka ceny a kapacity FH, zabudame na expendable variant s vyuzitim pouzitych boostrov na konci zivotnosti. Taketo boostre su uz "odpisane", zaplatene a sucasne je mozne vyuzit ich plnu kapacitu. Viem si predstavit ze SpX bude pouzivat taketo boostre prave na tie energeticky najnarocnejsie misie.
Mimochodom uz prvy let FH ma vyuzit olietane boostre, mam dokonca dojem ze oba bocne. Pokles nakladov je zjavne tak velky, ze idu do rizika pouzitia leteneho hardwaru pri najklucovejsom starte od premiery F9... |
|
| http://www.elonx.cz/oblet-mesice-nejpalcivejsi-otazky-zodpovezeny-1-cast/ |
|
| Ještě k ceně "letenek". Pořád se v souvislosti s cenou diskutuje o tom, za kolik to bude, jestli poletí nové součásti (raketa/loď), nebo již použité a olítané atd., aby se to SpaceX vyplatilo. Nevím, ale myslím, že daleko větší prachy půjdou za reklamu, vysílací práva atd., takže v konečné důsledku by z první výpravy k Měsíci od časů Apolla mohl být docela slušný vývar. |
| 06.3.2017 - 23:33 - tycka | |
|
citace:
Mimochodom uz prvy let FH ma vyuzit olietane boostre, mam dokonca dojem ze oba bocne. Pokles nakladov je zjavne tak velky, ze idu do rizika pouzitia leteneho hardwaru pri najklucovejsom starte od premiery F9...
A nebo můžeme trochu spekulovat proč je to tak - výmluva na selhání již jednou použitého stupně stupně - může pak být jen vhodnou zástěrkou za závažnější selhání jiné části rakety. [Upraveno 07.3.2017 tycka] |
| 06.3.2017 - 23:42 - tycka | |
|
citace:
citace:
V tom zpočátku může vyhrát, protože nemusí dodržovat takové bezpečnostní standardy jako NASA.
nie je to paradox? NASA, ktorá bola založená za účelom "vydať sa tam kam sa nikto doteraz nevydal" je brzdená bezpečnostnými štandardmi, zatiaľčo súkromná "dopravná" spoločnosť, ktorá "iba" predáva letenky, brzdená nie je. Něco shnilého je v tom státě americkém
Žádný paradox to zřejmě není - oznámit totiž může jakoukoliv akci. Podle mne pokud je i on nesplní - tak prostě nedostane povolení ke startu z území USA. Stejně jako letecká společnost co neplní bezpečnostní požadavky platné v USA - tak nemůže létat do USA. |
|
citace:
A nebo můžeme trochu spekulovat proč je to tak - výmluva na selhání již jednou použitého stupně
 zase konspirujeme? Si ma rozosmial, do akych absurdit sa az da dohnat apatia voci Muskovi 
Je ti jasne ze planovanie startu tak, aby bol neuspesny, len kvoli "vyhovorke", ktora by v skutocnosti cely neuspech este podtrhla, je holy nezmysel?
citace:
oznámit totiž může jakoukoliv akci. Podle mne pokud je i on nesplní - tak prostě nedostane povolení ke startu z území USA
ale poslednych 10 rokov si neprespal, ze? Videl si ako vyvinuli F9 a Dragon za desatinu obvyklych nakladov, a ako s tym lietaju z uzemia USA, dokonca k obyvanej vesmirnej stanici, ze?
A uvedomujes si ze to bolo mozne vdaka tomu, ze sa nemusia topit v papierovych "bezpecnostnych standardoch" ako NASA, ktora za rovnaku dobu a mnohonasobne naklady predviedla jeden skusobny let Orionu a vyprodukovala dokumentaciu o risk-reduction o hmotnosti mensieho asteroidu? |
|
ja ale musím pripustiť, že aj NASA má ohľadom bezpečnostých štandardov veľmi pružné postoje
keď si spomeniem na dlhoročnú prevádzku STS, ktorý akožto dopravný prostriedok pri každom štarte umožňoval pre posádku titul kandidáti na dokonalý vikingský pohreb
alebo súčasné pochybnosti ohľadom sojuzu
odvolávanie sa na bezpečnostné štandardy, môže byť dvojsečná zbraň [Upraveno 07.3.2017 alamo] |
|
bezpecnostne standardy su hlavne velmi ucinny nastroj, ako zabit akukolvek aktivitu v akejkolvek oblasti. Ono najprv je vyvoj techniky, potom sa mozeme bavit o bezpecnosti.
Predstavme si ze by Lindbergov pretazeny, nestabilny a naslepo letiaci stroj musel najprv splnit dnesne standardy FAA. Chodili by sme na lodickach do USA este dnes... |
|
Mimochodom uz prvy let FH ma vyuzit olietane boostre, mam dokonca dojem ze oba bocne.
letěný by měl být jen jeden |
| 07.3.2017 - 13:21 - tycka | |
|
citace:
bezpecnostne standardy su hlavne velmi ucinny nastroj, ako zabit akukolvek aktivitu v akejkolvek oblasti. Ono najprv je vyvoj techniky, potom sa mozeme bavit o bezpecnosti.
Predstavme si ze by Lindbergov pretazeny, nestabilny a naslepo letiaci stroj musel najprv splnit dnesne standardy FAA. Chodili by sme na lodickach do USA este dnes...
Ten létal jen nad polem, kde tudíž nikoho jiného neohrožoval na zdraví a životě.
Předpokládám, že až spadne startující letadlo na školu ve vesnici blízko letiště - tak rodičům těch dětí co v té škole zemřeli - půjdete osobně vysvětlit, že nějaké bezpečnostní standarty FAA byli zrušeny jako přežitek minulosti.
Stejně jako pozůstalým po těch pasažérech v tom letadlo. Že stát již téměř nic negarantuje a je tudíž jen na jejich osobní odpovědnosti jak kvalitní leteckou společnost si vyberou.
Ano stát se to může i s těmito předpisy - jenže díky nim je to omezeno na přijatelné minimum.
|
| 07.3.2017 - 13:30 - tycka | |
|
Připouštím, že pokud bude zajištěno, že soukromá startující raketa nikoho neohrozí na životě - tak by skutečně mohla nést kosmické turisty na své vlastní nebezpečí. Aby nehrozilo, že právníci pozůstalých budou v případě havárie po státu vymáhat vysoké odškodnění.
NASA létá za státní peníze a to jsem již probírali - veřejnost si prostě nepřeje neúspěšnou misi za veřejné peníze. |
|
to co pisete sa vobec neprekryva s realitou, mily priatelu. Lietadla splnajuce statom stanovene bezpecnostne standardy obcas padaju, a obcas padaju aj na tie skoly s detmi. A je to preto, že ponad tie skoly lietaju. Skratka, aj stat s jeho predpismi akceptoval urcite riziko v zaujme normalne fungujucej leteckej prepravy.
Na druhej strane, rakety ponad skoly nelietaju (okrem cinskych...). Lietaju ponad ocean alebo neobyvane oblasti. Napriek tomu sa NASA snazi dosiahnut absolutnu bezpecnost a spolahlivost pre zopar profesionalov, ktori su si vedomi rizika a vedome ho podstupuju.
Nevidim ziadny problem ani ohrozenie verejnosti, ak si do tej rakety letiacej ponad ocean sadne niekto, kto si je vedomy zvyseneho rizika, a toto riziko sa rozhodne podstupit. Tie cvicenia v dokonalosti, ktore NASA praktikuje, nie su nic ine nez politicky alibizmus - je to vladna organizacia a ziadny politik nechce robit smutocne tlacovky. |
|
Tak ono je to i o penězích. Třeba zvednout spolehlivost z 99% na 99.9% ve většině odvětví představuje třeba až zdesetinásobení nákladů.
Nechci ale v tomhle kritizovat NASA, když (zejména v USA) jsou třeba federální výdaje na obranu nesrovnatelně vyšší. Problém je, že ta spolehlivost se hodí. Třeba pro některé mise je potřeba se trefit do celkem přesného startovního okna, kdyby se nestihlo, tak i prostředky vynaložené na ten vývoj byly vlastně vyhozené oknem... takže na těch lidech se to tak jako "trénuje" či "zdůvodňuje", ale drahé je to i z jiných důvodů.
Jinak souhlasím, že by mělo být umožněno podstoupit (přijatelné) riziko zvlášť těm, kteří si to navíc ještě financují sami. (Je to navíc i divácky atraktivní...). Stát ale z podstaty svého fungování, když něco staví, tak obvykle věci které by selhávat neměly (u dopravní infrastruktury: námatkou mosty) - a víceméně je to asi i nějaký atribut, podle kterého lidi naopak rozlišují, že něco je asi stát a musí to brát vážně. Je to složitý hlavolam politických zájmů a prosté setrvačnosti... ale pokud vedlejší efekt je, že sondy na zajímavá místa pořád startují, tak to nevidím jako problém...
Samozřejmě, všichni doufáme, že se bude létat víc a na víc míst... ale zase kdyby se to pojalo čistě ekonomicky, tak by se brzy celá ekonomika outsourcovala do Číny a Indie, protože i věda a technologie začíná být na Západě moc drahá...
Podle mě je to takhle celkem správně nastavené... kdo si ta platí sám, ať si riskuje za výlet bez skutečného přínosu a ustavování rekordů, jako tomu bude v případě SpaceX. No a NASA dostává víceméně konstantní peníze a v podstatě potřebuje donutit ty, kdo o ní rozhodují, aby se taky za ty peníze něco fakt zajímavého dělo - takže je to všechno nebo nic.
Jinak SLS je samozřejmě taky sestaveno z dílů od soukromých dodavatelů, kromě pár velmi NASA-specifických provozů jsou za tím stejné firmy, jaké tvoří ULA. Takže SpaceX je zajímavý spíš tím, že je to jediná na mega-korporátní ULA skutečně nezávislá americká kosmická firma, která skutečně s něčím někam létá... (no dobře, Orbital/ATK... ale...)
Tady se pořád šije do NASA a její byrokratičnosti a neochotě podstupovat riziko... ale spíš by bylo na místě zamyslet se nad tím, proč je ULA tak drahá a jak to vlastně nějaký americký antimonopolní úřad mohl nechat dojít takhle daleko, apod. Kdyby jednotlivé členské korporace ULA spolu místo vytvoření kartelu "kooperativně soutěžily" (to může znamenat např. i využívání stejných subsystémů v systémech
různých dodavatelů, apod.), mohly už dávno být tam, kde je dnes SpaceX.
Nebo jinak: proč se ULA spokojila s vládními zakázkami a nesoutěžila o soukromé zakázky skrz to, že by pracovala na vícenásobném použití na vlastní náklady, jako SpaceX? Problémy korporátního sektoru nejsou tak nepodobné problémům v Rusku (až na to, že by si přeci jen nemohli dovolit, aby jim to padalo díky zfušované práci tak často, jako Rusům). Korporace jsou nakonec tak trochu "socialismus" a "centrální plánování". Nejde ani tak o to, jestli ten, kdo se pouští do soutěžení je "vládní" indická ISRO (ta nakonec ale hodně stojí na nadšencích...) nebo "soukromník" Elon Musk a SpaceX. Problém je, že korporace jsou strašně neosobní mechanismy, které se nakonec zaměřují jen na udržení podílu na trhu a skutečný smysl toho, co dělají, je jim buřt.
Prostě navrhuju místo trefování se do NASA trefovat se do ULA. (Celí SpaceX jsou možní vlastně stejně z velké části díky zakázkám od NASA a jejich objem menší, než vše, co kdy NASA zaplatila ULA a Orbital/ATK...) |
|
citace:
Mimochodom uz prvy let FH ma vyuzit olietane boostre, mam dokonca dojem ze oba bocne.
letěný by měl být jen jeden
nie, uz je tam zmena. Letene maju byt oba bocne boostre.
https://www.nasaspaceflight.com/2017/03/spacex-falcon-9-echostar-23-slc-40-return/ |
|
citace:
citace:
Mimochodom uz prvy let FH ma vyuzit olietane boostre, mam dokonca dojem ze oba bocne.
letěný by měl být jen jeden
nie, uz je tam zmena. Letene maju byt oba bocne boostre.
https://www.nasaspaceflight.com/2017/03/spacex-falcon-9-echostar-23-slc-40-return/
Aha, to mi uniklo, to bude zajímavé |
