citace:Opportunity slaví své 11. narozeniny na Marsu. Takže Happy Birthday, Oppy!
První panorama po přistání do kráteru Eagle 25.1. 2004
Nejnovější panorama z vrcholu Cape Tribultation na okraji kráteru Endeavour, leden 2015
Doplňuji plánované/ současné " výkony": O,3 km/ 42 km --- 90 dní / 11 roků ! [Upraveno 25.1.2015 David]
Pro srovnání doplňuji " výkony " Spiritu : 8 km a 6 let.
Mod: z citace odstraněny obrázky. [Upraveno 25.1.2015 David]
Zdá se, že NASA v návrhu rozpočtu na 2016 neplánuje žádné prostředky na misi MER Opportunity. Smutné, ale asi nevyhnutelné.
Je evidentní, že navýšené finance potečou hlavně do nových misí (Mars rover 2020, MAVEN), ale nějaký ten 1 miliónek na Oppy ještě mohli nechat...
Oppy se blíží k cíli nazvanému příhodně Marathon Valley. 27.1. v SOLu 3.914 měl na tachometru 41,88 km. Podle snímků z posledních dnů statečně jede vpřed a tak je možné, že již pomyslnou hranici maratonu překonal.
SOL 3941 - fantastické snímky - bude věčná škoda, pokud provoz zastaví.
Zařízení ovšem již neuvěřitelně " přesluhuje" a může kdykoli selhat, dlužno poznamenat, že plánovaná životnost byla 90 dnů a tok je možné, že plánovači nevěří že v roce 2016 bude ještě pracovat.
Druhým faktorem je zda bude schopen dodávat užitečné údaje.
Dlouhověkost amerických sond je jejich " vadou" od samého začátku kosmonautiky, příkladně již Vanguard-1 pracoval dlouhá léta nad svoji životnost a blokoval radiové pásmo a nedařilo se jej vypnout. Pokud se týče Marsu, tak veleúspěšné sondy Viking musely být též vypnuty a to jak jejich ladery, tak i orbitery. [Upraveno 25.2.2015 David]
Zdá se, že je v geologickém ráji, jedna z hromad kamení vypadá jako torzo zídky " Marťanů", jeden z balvanů je jakoby vylamovám ze skály jako na Velikonočním ostrově.
Myslím, že pri tomto vozítku je na mieste porekadlo "Za málo peňazí veľa muziky". Jedného dňa budú isto exponátom v nejakom marťanskom múzeu a deti pri školských výletoch sa budú prizerať tomu aké z ich pohľadu primitívne stroje posielali ich predkovia na ich planétu] [Upraveno 05.3.2015 Lusyen]
No, děkuju... samozřejmě jsem se na ně podíval, a až potom si uvědomil, že já blbec nevím, jak vypadá vřetení kost dinosaura :-) Náhodné googlení ale ukázalo, že zhruba jako podlouhlý kámen (klidně z Marsu).
Sol 3968 (24.3.2015) : Opportunity překonala první maratónskou vzdálenost 42,195 km na mimozemském tělese, když dojela k místu nazvaném "Marathon Valley".
Gratulace Oppy! , Gratulace JPL! http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=4521
Fantastická trasa, úžasná je však " výdrž" v prostředí m.j. plném ostrého pudru. Snímky mají srovnatelnou kvalitu jako po přistání, Nikde jsem ale nenašel jak jsou na tom ostatní přístroje, jen potíže s pamětí.
Osudem roveru jsou krátery, v prvém rovnou přistál a jeho podrobný průzkum by již onehdy prakticky splnil plánovaný cíl letu, pak putoval k dalším řádově větším kráterům až k současnému obru, kde zřejmě mise skončí, neb není znám další cíl.
citace:... putoval k dalším řádově větším kráterům až k současnému obru, kde zřejmě mise skončí, neb není znám další cíl.
Začíná se uvažovat o kráteru Iazu, dalších deset (nebo tak nějak) kilometrů na jih. Věřím, že by to Opportunity dala. Každopádně u kráteru Endeavour stráví možná roky.
Teda, pokud moudří úředníci v NASA rover předčasně nezaříznou, protože tím v patnáctimiliardovém rozpočtu ušetří úžasných pár desítek milionů...
citace:Teda, pokud moudří úředníci v NASA rover předčasně nezaříznou, protože tím v patnáctimiliardovém rozpočtu ušetří úžasných pár desítek milionů...
Celé konstrukční řešení MERů je super, napadá mě, zda by nebylo lepší poslat na Mars dva nebo tři modernizované MERy, než další MSL. Vyšlo by to na stejné peníze a bylo by možno prozkoumat o řád větší území. Pokud by měl být další cíl 10 km daleko tak i kdyby ihned vyrazil tam bude za tři roky, což se zdá s prodlevou na nynějším stanovišti, kde bude jistě dva roky, poněkud nereálné.
citace:Celé konstrukční řešení MERů je super, napadá mě, zda by nebylo lepší poslat na Mars dva nebo tři modernizované MERy, než další MSL.
Davide, nezapomínej, že dlouhá životnost MERů byla dosažena mj. díky dost náhodným jevům, jakými dust devils určitě jsou. Pokud by se žádný dd přes FV panely MERů nepřehnal (několikrát během mise), zůstaly by beznadějně zaprášené, každým rokem víc a víc, až by rover nakonec přišel o poslední příjem energie a dost možná by nevydržel ani 2 roky.
MSL tento problém nemá. Podle toho co víme, tak Curiosity sice zaznamenala náhlé změny tlaku a teploty v nejbližším okolí, ale opravdový dust devil, který by očistil její povrch od prachu, jsme v kráteru Gale zatím neviděli. => Pokud by Curiosity měla FV panely jako MER, tak by už možná dojezdila.
Mrkni na toto srovnání : http://www.huffingtonpost.com/2014/08/28/nasa-curiosity-rover-two-years-on-mars_n_5723818.html
Jistě by nebyl technicky neřešitelný problém upravit panely jako sklápěcí a prach z nich prostě čas od času " sklepnout", nehledě na to, že větrné víry byly i v oblasti Spiritu a jejich absence bude spíše vyjímkou než pravidlem.
Rozdíl mezi Vikingy a MERy je v pohyblivosti, jakmile Vikingy ofotily okolí a provedly chemický průzkum kam dosáhly, měly význam jen pro meteorologii, na což stačil jeden marsovský rok.
Pokud OPPYmu budou fungovat kamery a bude pohyblivý budou jeho snímky vědeckým přínosem, i když ostatní přístroje budou nefunkční.
Rozdíl mezi Vikingy a MERy je v pohyblivosti, jakmile Vikingy ofotily okolí a provedly chemický průzkum kam dosáhly, měly význam jen pro meteorologii, na což stačil jeden marsovský rok.
Je Vam vsem ale jasne ze se bavime a porovnavame rok 1975 a 2015.Vikingy byt stacionar mely sanci dat nam vetsi znalost klimatu za dlouhe obdobi,pohyb dun,namrzani terenu take v ruznem odobi, svetelne podmínky a co ja vim co dalsi.Byly to do poslední chvile 2 perfektne fungujici stanice na ruznych stranách Marsu.Nevyuzilo se toho a cas ukazal ze to bylo spatne rozhodnuti.
Od Vikingů zpět k MERu. Tento snímek je přibližné 13 let starý a jsou na něm kola Opportunity v high bay JPL, která dnes mají odkrouceno víc než 42 km. Mladý inženýr vpravo je konstruktér tohoto Rover Mobility Systemu Chris Voorhees. Podílel se i na konstrukci MSL a dnes pracuje pro Planetary Resources jako vícepresident pro vývoj kosmických sond. http://www.planetaryresources.com/team/chris-voorhees/
