Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  4    5    6    7    8    9  >>
Téma: Těžba ve vesmíru
26.4.2012 - 16:04 - 
quote:
mal som na mysli firmy ako apple a microsoft, ktore sa venovali osobnym pocitacom a osobnym aplikaciam. Ani jedna z nich samozrejme nevymyslela pocitac ako taky, len ho pouzili inym sposobom


... vždyť to říkám: VIDEOHRY!!!
 
26.4.2012 - 16:08 - 
quote:
quote:
mal som na mysli firmy ako apple a microsoft, ktore sa venovali osobnym pocitacom a osobnym aplikaciam. Ani jedna z nich samozrejme nevymyslela pocitac ako taky, len ho pouzili inym sposobom


... vždyť to říkám: VIDEOHRY!!!


no ved aj ja!!! boli casy ked investori vraveli: "videohry? to co je za blbost? male deti sa hraju. z toho nikdy nebude vynosny trh, nebude to fungovat EKONOMICKY." A kde sme dnes?
 
26.4.2012 - 16:18 - 
a hned tu mame konkurenciu

http://www.googlelunarxprize.org/teams/moon-express/blog/renowned-scientists-join-tech-visionaries-moon-express-mine-moon-planetary

tento team sa chysta tazit na tom najvacsom asteroide v okoli
 
26.4.2012 - 16:49 - 
quote:
mal som na mysli firmy ako apple a microsoft, ktore sa venovali osobnym pocitacom a osobnym aplikaciam. Ani jedna z nich samozrejme nevymyslela pocitac ako taky, len ho pouzili inym sposobom


Nemate pravdu, oni ve skutecnosti pocitac vymysleli.
Ty od IBM byli od roku 1972 okolo 8086, 80286, 80386 vse okolo CPU Intelu.

Kdezto Jablko, Commodore, Atari sli cestou CPU od Motorola 6805, 68000, 68020, 68030, 68040, 68060, PowerPC601 a vejs.

Kazdopadne tyhle firmy museli od zakladu vymyslet novej osobni, nikoliv prumyslovej pocitac. Museli vymyslet grafickej OS, vhodnejsi periferni systemy atd..

Mimochodem dost firem v nemecku (treba BASF, AUDI) pouzivalo pro vyvoj misto Apple/IBM pocitace ATARI ATW s transputery Inmos a jako terminali v podnikove siti ATARI TT.
Ja osobne mel ATARI ST-FM-E, Falcon 030-060, Portfolio, ST-PAD, ST-Acy. Jiste znate OS/2, ktery vlastne vychazi z ATARI GEM-TOS.

Microsoft pocitac nevymyslel zadnej, vytvorili jen software jako MS-DOS, Win3.1, Win95-98 atd..

Mimochodem, posledni vec co jsem do Falcona 060 daval byl Linux 2.2.08 pro MC/DSP MC CPU s KDE.
Ano, pro CPU Motorola MC68k se dela Linux taky. Nahral jsem ho i do me Quadry 950, ale pak jsem se vratil k puvodnimu systemu OS6.

 
26.4.2012 - 17:19 - 
quote:
a hned tu mame konkurenciu

http://www.googlelunarxprize.org/teams/moon-express/blog/renowned-scientists-join-tech-visionaries-moon-express-mine-moon-planetary

tento team sa chysta tazit na tom najvacsom asteroide v okoli


A maj pravdu, alespon to co jsem cetl.
Na tv poradech ala Spectrum, Discovery atd. vysvetlovali, ze napriklad zlato na Zemi je rovnomerne rozprostreno v zemske kure. A ze ty mista, kde je vetsi hustota a jsou tam nebo byli tezari a doly na zlato jsou ta mista, kam kdysi dopadl asteroid.

Vysvetlovali to tak, ze po dopadu impaktu se cast kury roztavil a do stredu impaktu se zacali slevat (par hodin po dopadu) tezke kovy jako wolfram, zelezo, nikl, ale i zlato a dalsi.
Tudiz ve stredu krateru vzniklo urcite "jezero" ruznych kovu, ktere se po zarovnani krateru v prubehu milionu let o neco malo rozmelniho do nejblizsi horniny.
Zkratka padem asteroidu se rovnomerne rozsirene zlato vytavilo a slilo do vetsich kusu a v ramci dna krateru se zvetsil vyskyt tohoto sliteho zeleza ze zlatych zlatinek.
Byl jsem na jihovychodni casti El-Thamadu kde je povrchovy zlaty "rucni" dul v udoli Rachwat. Povoleno rubat do 500g/mesicne na osobu maji dle zakona jen mistni beduinske kmeny, ktere z toho trochu zlata vytarej umelecke predmety, ktere pak prodavaj na trhu v Sharmu/Dahabu/Svate Kateriny . Maj povoleni jen rucni tezby a jen neprumyslove pro "vypomoc" v podstate rodiny.
Koukal jsem do tech skal a kdyz jsem si do ruky utrhl kus mekke horniny, tak mi v ruce mezi "piskem" zustalo par zlatinek, ktere jsem si vzal na pamatku domu.
http://www.ok1mjo.com/all/photo/egypt_2005/Normal%20foto/Ctyrkolka%20-%20zlatonosne%20pohori1.jpg
Sice to bylo pekny, ale zajezd zapujcenym autem do Petry bylo lepsi .

Tudiz se domnivam, ze na Mesici je to podobne. Kovy jsou rozmistneny ve stredech vetsich krateru a protoze ma Mesic mensi pritazlivost, tak kovove slitky budou blize povrchu nebo primo na povrchu.
Od toho by mohl pomoci blizkopodpovrchovy radar s rozsahem 2-150kHz/10W PA DDS/SDR a zpracovani realtime pres DSP-FPGA na palube roveru/sondy na LLO do 25km nad povrchem.

Delal jsem pokusy s transvertorem k FT897 pro pasmo 20-170kHz/29MHz s 5W PA. Spectran mi ukazoval i zakopane srouby. Ty "smycky" na "vodopadu" delali divy kdyz byl magneticky kov pod smyckovou magnetickou antenou...neco jako minohledacka.

 
26.4.2012 - 17:31 - 
Aka je moznost zistenia zlozenia asteroidov priamo ze Zeme? S ich detekciou "neni" problem, len by ma zaujimalo nakolko presne sa da urcit zlozenie asteroidu len z pozorovania zo Zeme.  
26.4.2012 - 20:36 - 
"Aka je moznost zistenia zlozenia asteroidov priamo ze Zeme? S ich detekciou "neni" problem, len by ma zaujimalo nakolko presne sa da urcit zlozenie asteroidu len z pozorovania zo Zeme."

Ne úplně jednoduché.
Záleží na tom, nakolik je planetka pokryta regolitem, nakolik je regolit tvořen materiálem planetky (zpravidla ano), jaké vlastnosti má tento regolit, zejména velikost zrníček materiálu může dost ovlivnit vzhled spektra. Pak záleží na tom jestli materiál planetky tvoří snadno identifikovatelné materiály nebo ne. Důležitá je také syntéza informací z různých zdrojů. Takovými jsou kromě spekter (pořízených pokud možno při různých fázových úhlech) i třeba radiometrická měření, radarová albeda, či měření hmotnosti (a odvození hustoty). Všechny tyto informace se pak můžou porovnat s nálezy a analýzami meteoritů, které byly nalezeny na Zemi. Doporučuji se pro úplný základ podívat na wikipedii, na stránku o planetkách typu M, které by měly být tvořeny převážně kovy - http://en.wikipedia.org/wiki/M-type_asteroid
 
26.4.2012 - 20:51 - 
Ještě doporučuji tuto stránku wikipedie http://en.wikipedia.org/wiki/Iron_meteorite, zejména část Chemical classification, ze které je patrné, že i když případná těžební loď přiletí k M planetce, ještě to nemusí znamenat výhru. V materiálu může být například až půl kila germania na tunu, ale také jen gram.
Obávám, se tyto údaje se ze země zjistit nedají, a musí se zjistit na místě.
 
26.4.2012 - 21:07 - 
quote:
quote:
quote:
mal som na mysli firmy ako apple a microsoft, ktore sa venovali osobnym pocitacom a osobnym aplikaciam. Ani jedna z nich samozrejme nevymyslela pocitac ako taky, len ho pouzili inym sposobom


... vždyť to říkám: VIDEOHRY!!!


no ved aj ja!!! boli casy ked investori vraveli: "videohry? to co je za blbost? male deti sa hraju. z toho nikdy nebude vynosny trh, nebude to fungovat EKONOMICKY." A kde sme dnes?


"nebude to fungovat EKONOMICKY." A kde sme dnes?"

Castecne jiz OT to bude tato odpoved:

Nebyt uciinneho potirani pitratstvi a rozhojeni hernich konzoli, kde je uzivatel jiz pouhy "nepocitacovy " konzument digitalni zabavy - koupi a strci to do toho a vubec se nezajima kde ziskat kopii jinak - tak by tomu tak nebylo.
Vceten podpory vyroby her ze strany vyrobcu konzoli - kvalitni hra vzdy zvysi prodej te konzole pro kterou je urcena.
Pokud proste zvitezi stahovaci - tak prumysl pocitacovych her bude jako prvni nikoliv jako filmovy a hudebni - tam jsou lespi moznosti - u filmoveho - hlavne realitvne dobra mozna ochrana filmu ci nosice, kdyz je jen distribuci v kinech.

Vysoce rizikove to bylo doposud vzdy je.
 
26.4.2012 - 21:31 - 
"mal som na mysli firmy ako apple a microsoft, ktore sa venovali osobnym pocitacom a osobnym aplikaciam. Ani jedna z nich samozrejme nevymyslela pocitac ako taky, len ho pouzili inym sposobom "

Toto je omyl mnoha lidi zpusobeny mnohem mensim vyzuzitim pociatcu pred rokem 1989 v socialistickych zemich nez na zapade - bylo to zcela prokazatelne.

Bylo to totiz docela jinak.
Jiz velke salova pocitace meli totiz terminaly na zadavni dat a textu a to zrejme jiz od 70. let - mozna ze i drive nekde - misto dernych stitku - tam se data drive data misto terminalu zadavala - rucne na derovacce.

IBM jen na zaklade toho vytvorila prvni osobni pocitac urceny na porizovani dat a textu s moznosti jejich vytisteni na jehlickove tiskarne.
Moc toho vymyslet zas nemusela - klavesnice i obrazovak jiz byla znama i tiskarna prave z techto terminalu.
Bylo to urcene pro zadavani dat , ktere se pak prenaseli do salovych pocitacu a jako lepsi psaci na tvorbu textu a jednodnoduchy tabulkovy kalulator byl k dipozici tez.
Byl rok 1980 a Microsoft jim dodal prvni OS - ktery vychazel z podobnych zarizeni na 8 bitovych procesorech - takze jen EVOLUCE.

Proste bezny postupny vyvoj - nepotrebuje salovy pocitac firma o 5 zamestancich tak to zkusime cele zmensit do jedne skatule a bylo to - trh tu je. Na zapade se totiz data v elektronicke podobe vymenovali - tede predavali takto objednavky - mnohem drive - telefonni modem nevznikl taky az z internetem - vcetne prenasceni disket misto sanonu s papiry.

Tedy vse je pouha evoluce a hledani dalsiho potencionalniho trhu a nezkousi se zcela zasadni veci.

Pak i pokles cen - jenze to se dlouhodobe predvidalo - pokroky pri vyrobe integrovanych obvody se dali realne ohadnout.

A bez Internetu by se pocitace takto rozhodne nerozisirili na hry by nejspis prevladli konzole a jedina vec je mobil s OS - ten by jedine znamenal mozna prisun pocitacu k lidem.


Pocitac = pro mnoho web, je mail, psani textu a uprava fotek (zde by se to nejspis delalo v tech mobilech a to jeste nedela stejne kazdy - mnoho lidi je rado ze mu fotky z fotoapratu vytiske rovnou tiskarna - ma bezdratove pripojeni k fotoaparatu - a vic ho to nemusi zajimat).
 
26.4.2012 - 22:08 - 
Jeste k tomu minulemu - i kdy je to OT.

Je to velice jednoduche - prirovani - jste fanousek filmu a chcte je videt i doma.
Tak si asi nekoupite promitacku - ale televizi a DVD-prehravec.

A pritom nikdo nerika jak se rozisiril DVD prehravac a TV jako ta samotna skatule.

A to prirovani - jsete fanousek facebooku, chcete past do blogu jako vsichni vasi kamradi, přehrávat a nahravat zabery s kamery na YouTube a mit moznost si napsat a poslat mailem zivotopis do firmy kde se uchazite o praci stejne jako si je hledat na ruznych JOBS.CZ .

Pak si take koupite to co to umoznuje bez OHLEDU JAK SE TO NAZYVA A CASTA I JAK TO VLASTNE VUBEC FUNGUJE.
Mobil s OS ma prilis maly displej a nevhodnou klasvesnici atak si radeji koupite noteook podobny co maji vasi kamradi (pro zsavece to znamena se stejnym OS a podobnou vykonosti).

A jako u te TV - duvod je potreba neco delat a ne ze chete mit doma TV BEDNU.
Stejne jako pro mnoho ldi je to auto - je to jen prostredek prevozu z mista A do mista B vcetne jeho zavadael ci nakladu - kdyby se misto toho bezne pouzivala mala helikoptera ci teleporter tak by si koupil toto misto auta.
Proste on take neni bezne fanousek do aut - dokonce rika obcas i rika ze ho vubec nezajima proc auto jezdi - k zivotu to on nepotrebuje a opravy jsou a to jen a pouze veci servisu jak je provede.

A to je vse - tyto veci meli nejdrive ve firmacha a pak i lidi doma.

 
26.4.2012 - 22:31 - 
quote:
takisto siemens, ericcson a nokia nie su firmy co vymysleli radiovy prenos signalu


Oni hlavne ani nevymysleli prvni mobilni telefon - ten se objevil mnohem driv - v USA a i tam mel svuj vyvoj nez vznikla bunkova radiotelfonni sit - coz je i system GSM - tento princip pouziva jako ostatne vsechny mobilni site na svete.
 
26.4.2012 - 23:28 - 
To je fakt, ale inteligentni bunkova radiofonni sit vznikla sekundarne az z programu APOLLO.
Duvod byl ten, ze bylo potreba udrzovat trvalou synchronni radiokomunikaci s Mesicem.
Na Zemi byli 60-70m paraboly pro DSN komunikaci a 4 zalozni radioteleskopy narychlo doplnene "TRX" pro komunikaci s Mesicem.
Nejvetsi problem bylo udrzet bezesvej handovering mezi pozemnima stanicema, ktere predavali data dal do Hustonu pres radu telko prostredku, ktere dal nesynchronizovane prevadeli data dal do/z Hustonu.
Takze se vymyslela synchronizace na bazi dlouhovlnnych casovek pro onen bezesvej handovering.
A prave ten bezesvej handovering umoznil pozdeji vytvorit vyssi inteligentnejsi bunkovou sit tak, ze se mohlo handoveringovat i behem hovoru aniz by jste to poznali na hovoru.
Ja mel mobil od roku 1991 s predvolbou 601 NMT450 a diky GPS synchronizaci (zaloha byla v DCF77) se muj hovor prehazoval z BTS na BTS i behem hovoru tak, ze jsem ten strih zvukove nepoznal.
To byli posledni analog systemy.... NMT xxx (cislo xxx urcovalo radiove pasmo NMT normy) a system C, ktery se pouzival v Nemecku a byl na SIMku.
Pozdejsi GSM/APCS uz umelo "trhat" i jednotlive bajty.

Mimochodem z NMT telefonu Dancall mam vyrobeny FM prevadec OK0BEZ.
http://www.ok0bez.com/files/OK0BEZ_6.jpg

Zkratka i diky Apollu muzeme podekovat, ze kazdej mame mobil v kapse.

Mozna pro vysvetleni proc je umoznej bezesvej handovering.
Diky tomu, ze mobil GSM/TETRA/DECT/UMTS v podstate udrzuje aktivni komunikaci s az 6-ti BTSkama v okoli, ktere mobil slysi a udrzuje si je v pameti a nasledne predava tento mobil informace o sile signalu a typech tech az 6-ti BTSkach BTSce, ke ktere je pripojen v rezimu hlavni komunikacni BTSka. Nadrazena BSC (ktera ridi treba az 20 dalsich BTS na malomeste/venkove), pak rekne ostatnim BTSkam, ktere mobil slysi, at si ten mobil prehandoveruje v pripade, ze zacne klesat signal mobilu/aktivni BTS ke ktere je mobil pripojen/nebo v pripade, ze stavajici hlavni BTS s kterou mobil komunikuje jako s hlavni BTS a ktere predava info o tech dalsich BTSkach, ktere slysi, zkratka, kdyz tato hlavni stavajici BTS uz nezvlada mnozstvi hovoru, tak nadrazena BSC pak mobil prehodi (prehandoveruje) na nejblizsi moznou BTS pokud ta ma dostatecny signal od toho mobilu a pokud ma dostatecnou kapacitu prenosoveho radiokanalu.
To je duvod, proc tak casto mate na kraji malomesta signal na mobil jen za 1 carku misto treba za plno 6 carek i kdyz fyzicky vidite BTSku 30metru od vas na rohu panelaku na kraji malomesta. A v servisnim menu zjistite, ze "visite" na BTSce na vesnici i 10km vzdalene jen proto, ze ta vesnicka BTSka neni tolik vyuzivana a tak BSC prehodila vas mobil na tuto vesnickou BTSku v podstate kvuli kapacite site.
Ale pokud jste VIP s urovni treba 6 (rozsah v GSM/UMTS/TETRA je 1 az 15... 13 jsou predplacenky, 15 GPRS data, 3 je zamestnanec operatora-sitemaster...technik a spravce site) s prumernou provolanosti 8kKc, tak vas neprehodi na tu vesnickou BTS, ale naopak vykopne nekoho s vyssim cislem pripority MSISDN SIMky na tu vesnickou BTS jen aby jste vy co delate operatorovi vetsi trzbu mohl svuj jiz prehanderovany mobil na tu prave uvolnenou BTSku, kdykoliv pouzivat.

Ve zjednoduseni to takto v GSM/TETRA/UMTS siti je.

Tudiz diky Apollu jsme se naucili nejen bezesvej handovering, ale i ... ano algoritmus inteligentnosti handoveringu nejen podle sily signalu, ale i podle momentalni kapacity site v oblasti v ktere se prave nalezate.
Cili inteligentnost handoveringu pri Apollu byla v tom, jaka parabola se prave ted bude pouzivat a ktere paraboly jsou prave ted k mání a s jakou kapacitou radiokanalu a nasledny vyber hlavni paraboly...hlavniho komunikacniho radiokanalu s Mesicem.
Pricemz ten technik co to provadel (jeste nemeli tak vykonej CPU) musel znat i silu signalu i na "zaloznich" parabolach, ktere stejne jako hlavni parabola nonstop sledovali Mesic diky V/H rotatoru a jeho "trackeru" (zarizeni snimajici Mesic a dle toho zadava impulsy do motoru rotatoru).
Takze kdyz technik zjistil, ze se Zeme natocila uz tak daleko, ze k poslednimu zubu rotatoru schazi 5-10 kroku, tak prepnul handovering na dalsi parabolu, ktera mela rotator s dostatecnou rezervou impulsu vs pocet zubu na ojnici rotatoru.

PS: Aby to nebylo tak jednoduche vysvetleni principu fungovani GSM/UMTS bunkove site, tak je treba vedet, ze na prihradovem stozaru BTS neni jedna BTS, ale vzdy BTS s mnoha CID (cislo radiokanalu GSM nebo UMTS). Tudiz kdyz jeden CID ma 7 timeslotu TDMA pro hovor, tak jedna CID (predstavte si CID jako jednu radiostanici, pricemz BTSka ma treba 6 radiostanic a jedna radiostanice umi prenest az 7 hovoru soucasne, pricemz jeden hovor nemusi byt hlasovy hovor, ale treba datovy hovor GPRS...cili data) umi prenest 7 hovoru soucasne.
Prumerna BTSka na prihradovem stozaru ma 2 nebo 3 sektorove trialni anteny (900/1800/2100UMTS).
Coz znamena, ze BTSka ma 3x CID na 900MHz, 3x CID na 1800MHz a 1 CID na 2100MHz = (3x7)+(3x7)+20(40 hovoru umi jeden pulkanal UMTS)= 82 hovoru soucasne na jednom stozaru.
Kdyz mate na mesto do 20k lidi v prumeru 4 BTS, tak kapacita BTSek mesta je 43x4=328 hovoru soucasne a kdyz k tomu pripoctem tech nekolik okolnich nevyuzitych vesnickych BTSek s dejme tomu 50 hovory soucasne, tak nam vychazi prumer kapacity mesta a to 378 hovoru soucasne. To je asi duvod, proc treba u Vodafone nejdou jeste videohovory, protoze jen na GSM nemaji dostatecnou kapacitu hovoru pro tenhle stat.
Tohle Apollo nevyresi, ale 4 a 5 celoplosnej ETSI operator ano.



[Upraveno 27.4.2012 -=RYS=-]
 
27.4.2012 - 04:40 - 
Napadlo me, ze by mohli tezit i z 270m velkeho slepence kovu jmenem 2010 TK7 co je v L4.






Existuje silnej predpoklad, ze je to slepenec kovovej balvanů z pozorovani drahy a ir odrazu z WISE.
Cili otazkou je, jak moc tezke je dostat se k tomuto Trojanovi a pak od nej k Zemi.
Je jasne, ze prvotni impuls k odletu z LEO k Trojanovi a od Trojana k LEO se udela pomoci hydrazinovych motoru.
Ale pro samotny let budou k dispozici jen iontove motory, budou stacit?

Pochopitelne suprove by bylo, kdyz by na povrchu ponechali nejakou malou vedeckou sondu s kamerou, seismografem a radiomajakem s ASCII textama (CW+PSK31+Prosimity1).

Bohuzel nejsem s myma znalostma schopen odhadnout, jak moc tezke je dostat se k tomuto Trojanovi pomoci dnesnich raketovych motoru+iontovych motoru a pak odlet od nej.

Co se tyce navigace s priblizenim, asi bude pomahat palubni UWB radar http://www.aprs.org/psat/WBB-01.ppt v pasmu 80-120GHz, aby si sonda osahala povrch a pred priletem si vytvorila 3D mapu povrchu cele privracene strany.
Tuto mapu pak asi odesle k Zemi.

Kazdopadne, mohlo by byt dost zajimave monitorovat signal z radiomajaku pres FUNcube dongle prijimac s LNB a 90cm parabolou.

Vzdalenost neni zas tak velka, i jen 5W CW/PSK31 majak do plosne anteny (8-13dBi/2GHz) mirici na Zem ze vzdalenosti cca 20megaKm jde v pohode zachytit s 2-3m parabolou a vhodnym predzesilovacem k S prijimaci typu SDR s alespon -114dBm dynamikou (min 14bit).

Jelikoz je to kamen velkej jako vetsi panelak, tak to sondu nepritahne (asi se bude muset prikotvit).
Horsi by to bylo s kamenem jmenem 3753 Cruithne o prumeru 5km.









 
27.4.2012 - 16:59 - 
quote:
Ještě doporučuji tuto stránku wikipedie http://en.wikipedia.org/wiki/Iron_meteorite, zejména část Chemical classification, ze které je patrné, že i když případná těžební loď přiletí k M planetce, ještě to nemusí znamenat výhru. V materiálu může být například až půl kila germania na tunu, ale také jen gram.
Obávám, se tyto údaje se ze země zjistit nedají, a musí se zjistit na místě.



dakujem za linky, pekne citanie :-) a o to viacej sa mi zacina pacit tento projekt. V podstate ked mu spravne rozumiem tak ani nejde cestou vyvoja novych technologii (to pride neskor az ked sa budu snazit nieco vytazit), ale pouzitia sucasnych na skumanie a pochopenie asteroidov z pohladu moznosti naslednej tazby.

Trochu mi to pripomina space x, tiez v podstate vyuzili stavajuce technologie a skor ako na revolucny vyvoj sa zamerali na ich "ekonomicke" vyuzitie.

ale spet k teme, niekde som zachytil informaciu ze tiez by mali existovat ladove asteroidy, doteraz som si myslel ze z ladu su iba komety. Ako to je? Zo zaciatku by hlavne chceli tazit vodu, nakolko je realne ze najdu pekny asteroid blizko zeme zlozeny prevazne z ladu?
 
27.4.2012 - 20:04 - 
"Ľadové asteroidy" sú zrejme myslené staré jadrá komét, ktorých dráhy boli gravitačným biliardom veľkých planét zmenené z vysoko eliptických "kometárnych" dráh na viac kruhové a menej excentrické dráhy, typické skôr pre asteroidy.
Pokiaľ je perihélium dráhy telesa dostatočne ďaleko od Slnka, teleso sa nestači cele dostatočne prehriať a plyny a voda postupne uniknú len z povrchových vrstiev - vznikne objekt s prachovým povrchom, a jadrom stále obsahujúcim aj vodu a plyny.
Povrchová "kôra" ale môže byť prerazená napríklad dopadom väčšieho meteoru a teleso môže dočasne obnoviť svoju aktivitu - vytvorí si komu, prípadne aj chvost, podobne ako kometa. To isté sa môže stať, ak gravitačný biliad postrčí teleso bližšie k Slnku.

Druhú skupinu potom tvoria objekty podobné kometárnym jadrám, ale obiehajúce vo väčších vzdialenostiach okolo Slnka - v Kuiperovom páse a rozptýlenom disku. Telesá v tejto vzdialenosti sú prakticky nerozpoznateľné od neaktívnych jadier komét a líšia sa len dráhami.

Myslím, že je málo pravdepodobné, že by niektorý z blízkozemských asteroidov obsahoval významnejší podiel vodného ľadu. Také telesá sa môžu vyskytovať až ďalej za dráhou Marsu. [Upraveno 27.4.2012 Alchymista]
 
27.4.2012 - 20:26 - 
Tak Alchymista v podstatě shrnul problém planetek s ledem, nemám co dodat.

Zřejmě reálnější bude získávání vody z hydratovaných minerálů, ve kterých je voda ovšem vázána a je třeba ji dostat "ven" chemicky či ohřevem(?). Výhodou je, že hydratované materiály se dají zjistit celkem dobře i spektroskopicky a tedy víme, kde se vyskytují.
O hydratovaných minerálech si můžete počíst třeba zde http://www.lpi.usra.edu/books/AsteroidsIII/pdf/3031.pdf, je to kapitola z knihy o planetkách a je celá věnována jen hydratovaným minerálům na planetkách, o čemž svědčí už název Hydrated Minerals on Asteroids: The Astronomical Record.
 
01.5.2012 - 00:41 - 
Vytvorit palivovou stanici na LEO/LLO neni spatny napad.
Dlouhodobe by se skladoval led a kdy bude treba, tak do kryonadrzi se z ledu vyrobi http://www.horizonfuelcell.com/fuel_solutions_hbox.htm dostatek LH2/LOX. Navic pokud nadrze budou ve stinu, tak si myslim, ze ve vesmiru v systemu Zeme-Mesic jde dlouhodobe udrzovat LH2/LOX.

Staci dotahnout vodu z "komet" atd... a zapojit obracene PEM clanek napajenej FTV.

Pak uz zbyva jen upravit "Centaura", aby slo zapalovat motor vice jak jen 10x (je tam jen 10 pyropatron).
To by pak znamenalo, ze ostatni druhy pohonu prejdou do pozadi. Respektive x-hydrazin by se pouzival jen jako napln do korekcnich motorku. Hlavni slovo pro prelety LEO-LLO-povrch Mesice bude mit LH2/LOX a "benzinky" pana Jamese Camerona .




[Upraveno 01.5.2012 -=RYS=-]
 
01.5.2012 - 01:29 - 
quote:
Tak Alchymista v podstatě shrnul problém planetek s ledem, nemám co dodat.

Zřejmě reálnější bude získávání vody z hydratovaných minerálů, ve kterých je voda ovšem vázána a je třeba ji dostat "ven" chemicky či ohřevem(?). Výhodou je, že hydratované materiály se dají zjistit celkem dobře i spektroskopicky a tedy víme, kde se vyskytují.
O hydratovaných minerálech si můžete počíst třeba zde http://www.lpi.usra.edu/books/AsteroidsIII/pdf/3031.pdf, je to kapitola z knihy o planetkách a je celá věnována jen hydratovaným minerálům na planetkách, o čemž svědčí už název Hydrated Minerals on Asteroids: The Astronomical Record.



Rekl bych, ze pruzkumne nebo uz rovnou tezebni sonde ...prototypu... by nemel chybet laserovej snimac odparenych materialu jako na MSL http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/schemata/rucni_bezdotykovy_detektor_a_analyzator_materialu/.
Hezky z dalky "opalit" povrch a z odpareneho oblacku zjistit obsah kamene z ceho se sklada. Samozrejme by to chtelo nekolik "opaleni" na ruznych mistech kamene, aby se potvrdila vyprumerovana cisla.
Bejt ten laser silnejsi s lepsi kolimacni cockou, tak by snimac mohl byt s "astrodalekohledem-snimacem oblacku" pro vzdalene nasnimani oblacku.
S 20W laserem by to slo i na 1km http://www.roithner-laser.com/datasheets/ld_pulsed/rlt_hpl905_50.pdf.

Nabit elyty pro nabojovou pumpu z FTV do obezne drahy Marsu by nemel byt problem.

V te Vidni jsem nekolikrat byl pri nakupu ruznych laseru a detekcnich zarizeni pro vyvoj meho FSO Elspeedy.

Teoreticky muze laser slouzit pro odriznuti kusu ledu a nasledne roztaveni do pripravene "balonove" nadrze. V podstate pokud se casem zlepsi konstrukce takoveto tezebni samocinne sondy, tak by na palube mohl byt rozkladovy PEM clanek, ktery z te vody vytvori po zkapalneni LH2/LOX, ale spise se bude privazet predestilovana voda nasledne protlacena reverzni osmozou http://pardubice.ic.cz/vodik.htm tak, ze ta voda bude cista (pouziti UV zaricu) i pro pouziti posadkou jako voda uzitkova a po dalsi uprave i jako voda pitna.

Takto cista voda muze fungovat v kolobehu stanice i jako chladivo, ochrana pred CME ze Slunce (zmrzla voda v meziprostoru vnejsiho krytu stanice/lodi), jako voda na zalevani hydroponiky atd..
Tato i biologicky cista voda se bude asi pouzivat i v orbitalnich tovarnach, kde ve slouceninach ci tavbach je zapotrebi voda.

Mozna, ze z ruznych sloucenin ledu kometarniho jadra (cpavek atd..) pujde vyrabet i nejaky druhy x-hydrazinu jako paliva minimalne pro korekcni motorky.


Kdyz tak o tom premyslim, tak by to mohlo fungovat podobne jako kdyz jezdi chlapy od firem s balenou vodou v pruhlednych plast bandaskach s vodou na vymenu v masine na pitnou vodu/perlivou pitnou vodu.
Prileti lod, zakoupi urcite mnozstvi pitne vody a urcite mnozstvi uzitkove vody a pripadne LH2/LOX do svych kryogenich nadrzi.
Vodu asi nakoupi v tech barelech a pak na palube si to precerpaj a zbytek daj do skladu materialu.

Takze je to asi fakt, ze voda bude alespon zpocatku ta spravna obchodni komodita mozna i s He3 a jiz predpripravenym palivem LH2/LOX (ve vesmiru je jednodussi udrzet kryogeni nadrze vychlazene ve stinu pred Sluncem).







[Upraveno 01.5.2012 -=RYS=-]
 
23.5.2012 - 12:06 - 
Verim, ze vsechny zaujmou nasledujici odkazy z duvodu spojitosti s
Planetaryresources.

Norsko a UK jsou aktualne velmoci v subsea oblasti, ktera ma aktualne
velikost cca 30 miliard s rustem v nasledujicich peti letech na 60 -
80 miliard s realnou sanci vyrovnat se oil a gas prumyslu (tak nebo
tak jsou spojene). S tim souvisi i tezba nerostu. Vse velmi tezke
obory. Proto http://www.spacecentre.no/From+subsea+to+deep+space.d25-TwlrQ5t.ips
.

Vede to k velmi dulezitemu rozhovoru s Peterem Diamandisem z X Prize
Foundation z cca pred 2 lety
http://www.spacecentre.no/?module=Articles;action=Article.publicShow;ID=51454


Kdyz si prectete uvedene odkazy a projdete si stranky
Planetaryresources a trochu i pohledate, tak se dostanete k
http://www.thinkoutsidetheplanet.com/home/

Norsko ma a bude mit penize, mysli na budoucnost, umi planovat,
investuji, s Ruskem urovnali spory o tezbu v Severnim mori, Cinanum
prodavaji pristup k energii z vody a samotne pitne vode, ktere ma Cina
nedostatek, ledovce taji a blizi se zpristupneni severni plavebni
cesty. Maji obrovske zkusenosti s tezkyma podminkama pod morem, v
dolech i jinde, maji take
http://en.wikipedia.org/wiki/Svalbard_Satellite_Station a nebo
http://www.rocketrange.no/ . Satelity uz maji taky sve a
tak muzeme byt mozna prekvapeni odkud prijde v budoucnu v Evrope neco
na zpusob SpaceX.
 
23.5.2012 - 12:19 - 
quote:
... ledovce taji a blizi se zpristupneni severni plavebni
cesty.


he..
 
23.5.2012 - 12:22 - 
quote:
quote:
... ledovce taji a blizi se zpristupneni severni plavebni
cesty.


he..


He bylo presne na co? :-) Popisuji realitu o ktere Norsko, Rusko, Cina, Dansko, Gronsko a Island debatuji a jednaji podle ni. Ze se o tom u nas nemluvi za to nemuzu ja :-)
 
23.5.2012 - 12:48 - 
v zásade na to je tu iná téma.. taká špeciálna aby ostatných neobťažovala..
inak, politici a "klimatológovia" si môžu hovoriť o čom chcú,
napríklad v roku 2007, o tom že v roku 2012 "to" konečne rozmrzne
http://wattsupwiththat.com/2012/05/12/the-arctic-ocean-could-be-nearly-ice-free-at-the-end-of-summer-by-2012/
ale realita nepustí
http://wattsupwiththat.com/reference-pages/sea-ice-page/
 
23.5.2012 - 13:00 - 
quote:
v zásade na to je tu iná téma.. taká špeciálna aby ostatných neobťažovala..
inak, politici a "klimatológovia" si môžu hovoriť o čom chcú,
napríklad v roku 2007, o tom že v roku 2012 "to" konečne rozmrzne
http://wattsupwiththat.com/2012/05/12/the-arctic-ocean-could-be-nearly-ice-free-at-the-end-of-summer-by-2012/
ale realita nepustí
http://wattsupwiththat.com/reference-pages/sea-ice-page/


Ja tady ale prece neresim, jestli se "vedci" uz shodli na tom jestli se otepluje nebo ne ;-) Jen rikam, ze uvedene staty jednaji podle aktualni situace. Tim myslim opravdu jednaji a ne planuji, ale o tom se tady prave moc nemluvi.

At se otepluje nebo ochlazuje prizpusobit/reagovat se musi a muj prispevek souvisi s propojenim jejich tezby, podmorskeho prumyslu a rozumneho hospodareni s Planetaryresources, protoze to v tom medialnim humbuku zanika a zatim k tomu vetsina pristupuje jako k opozdenemu Aprilu nebo fantasmagorii par bohatnych snilku, kdyz realita je uplne jina.
 
25.5.2012 - 12:45 - 
ja by som to nepodceňoval - Island, Norsko, Rusko a Dansko (cez Gronsko) kontrolujú väčšinu prístupov do Severného ľadového oceánu a pri ľubovoľnom delení Arktídy (či už 350/370km výhradná ekonomická zóna alebo "k pólu") im pripadne podstatná časť plochy morského dna.
A pod dnom sú i nemalé zásoby ropy a plynu, predovšetkým v ruskej zóne.

Hrá sa o budúce zdroje energie a tak na dohody, prípadne i vojnu o zdroje, nie je nikdy "priskoro".
Nie je pritom podstatné, či budúci vývoj klímy bude smerovať k otepleniu alebo k ochladeniu - tieto zdroje budú skôr či neskôr využité.
 
25.5.2012 - 14:45 - 
quote:
ja by som to nepodceňoval - Island, Norsko, Rusko a Dansko (cez Gronsko) kontrolujú väčšinu prístupov do Severného ľadového oceánu a pri ľubovoľnom delení Arktídy (či už 350/370km výhradná ekonomická zóna alebo "k pólu") im pripadne podstatná časť plochy morského dna.
A pod dnom sú i nemalé zásoby ropy a plynu, predovšetkým v ruskej zóne.

Hrá sa o budúce zdroje energie a tak na dohody, prípadne i vojnu o zdroje, nie je nikdy "priskoro".
Nie je pritom podstatné, či budúci vývoj klímy bude smerovať k otepleniu alebo k ochladeniu - tieto zdroje budú skôr či neskôr využité.



To je jedna z veci co jsem tim chtel rict a taky to, ze jak Planetaryresources, tak firmy z odkazu maji zkusenosti z tezby a podmorske tezby coz jsou velmi tezke podminky a maji diky tomu velmi dobre predpoklady uspet i "nahore". Nehlede na to, ze na to maji i penize narozdil od NASA a podobnych :-)
 
11.6.2012 - 22:31 - 
http://www.geekwire.com/2012/asteroid-mining-company-thousands-investment-requests/#utm_source=GeekWire+Daily+Digest&utm_medium=email&utm_campaign=8cceecf712-daily-digest-email

PLR obdrzali 2500 ziadosti o moznost investovat do spolocnosti. Neviem o ake obnosy asi tak islo, ale mozeme byt svedkami zrodu noveho priemyslu. Jeden predpoklad je splneny - mysliet vo velkom
 
12.6.2012 - 17:49 - 
quote:
http://www.geekwire.com/2012/asteroid-mining-company-thousands-investment-requests/#utm_source=GeekWire+Daily+Digest&utm_medium=email&utm_campaign=8cceecf712-daily-digest-email

PLR obdrzali 2500 ziadosti o moznost investovat do spolocnosti. Neviem o ake obnosy asi tak islo, ale mozeme byt svedkami zrodu noveho priemyslu. Jeden predpoklad je splneny - mysliet vo velkom


2500 lidí co nezná komatiku jinak než ze SciFi filmů může být přesvědčeno jak snadná je to záležitost a tudíž jak ¨realný zdroj příjmů.
Kdyby se dozvěděli cosi o realitě - kolik hornin se na Zemi zpět z vesmíru dostalu a jen z Měsice tak by nejspíš jako ti co si to zřejmě zjistili od toho nejspíš upustili.
 
12.6.2012 - 18:12 - 
quote:

2500 lidí co nezná komatiku jinak než ze SciFi filmů může být přesvědčeno jak snadná je to záležitost a tudíž jak ¨realný zdroj příjmů.
Kdyby se dozvěděli cosi o realitě - kolik hornin se na Zemi zpět z vesmíru dostalu a jen z Měsice tak by nejspíš jako ti co si to zřejmě zjistili od toho nejspíš upustili.


preco by sa mali vozit na zem? ekonomika je nejako priestorovo viazana na zem? to by prvi americki kolonisti mali akoze miestne zdroje vozit spat do europy na spracovanie? myslite inak

PLR nastastie mysli inak a ich plan je celkom realny. Nevidim nic nerealne na prenajimani kapacity vesmirnych teleskopov (prvotny plan), studiu asteroidov (druhotny plan) a tazbe vody a niektorych prvkov na asteroidoch s naslednym predajom PRIAMO V KOZME (tercialny plan). Kto mysli vo velkom a neboji sa riskovat, zarobi
 
12.6.2012 - 20:22 - 
quote:
quote:

2500 lidí co nezná komatiku jinak než ze SciFi filmů může být přesvědčeno jak snadná je to záležitost a tudíž jak ¨realný zdroj příjmů.
Kdyby se dozvěděli cosi o realitě - kolik hornin se na Zemi zpět z vesmíru dostalu a jen z Měsice tak by nejspíš jako ti co si to zřejmě zjistili od toho nejspíš upustili.


preco by sa mali vozit na zem? ekonomika je nejako priestorovo viazana na zem? to by prvi americki kolonisti mali akoze miestne zdroje vozit spat do europy na spracovanie? myslite inak

PLR nastastie mysli inak a ich plan je celkom realny. Nevidim nic nerealne na prenajimani kapacity vesmirnych teleskopov (prvotny plan), studiu asteroidov (druhotny plan) a tazbe vody a niektorych prvkov na asteroidoch s naslednym predajom PRIAMO V KOZME (tercialny plan). Kto mysli vo velkom a neboji sa riskovat, zarobi




Pronajem teleskopu - možná ANO, studiu asteroidov - je otázka koho to bude zajímat pokud na nich nebudou vhodné suroviny snad kromě vody.

Prodej ve vesmíru je jediná přímo realizovatelná cesta - otázka komu a za kolik. Stavba lodi k Marsu či lépe stálá základna na Měsíci je jediné místo kam si představuji realný možný odbyt - záleží zde na použitelných surovinách přímo na Měsíci.

Jinak mě nepřipadá, že to stavbu technologicky náročnžých družic a sond - tedy nikoliv cena materiálu a cena vynesení nějak zvlášť zlevní, aby se to za komlikace vyplatilo.

"neboji sa riskovat, zarobi "
A nebo prodělá celé mění - což ovšem zas tak nemusí být špatné pokud jsou tito aktivity jen záminkou k vylákání peněz od důvěřivců a následné jejich vytunelování formou například ruůzných předražených studií a nebo i staveb - těch teleskopů například.
 
<<  4    5    6    7    8    9  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.445082 vteřiny.