|
citace:
Hm, v tom je ale háček. Pokud vyjdeme ze STR, tak tachyonové částice mají záporný kvadrát klidové hmotnosti, je to tedy imaginární číslo.
Pokiaľ výjdeme z STR - a v tom by mohol byť ten háčik. Máme istotu, že STR je úplná teória?
Zatiaľ tomu všetko nasvedčuje, lenže taká bola aj Newtonova teória gravitácie prakticky až do čias Maxwella... Potom nastali problémy.
citace:
Navíc změna rychlosti by musela probíhat nespojitě podsvětelná - nadsvětelní atd., ale nic mezi tím.
To je síce pravda, ale nevyplíva to vlastne len z tvaru lorentzovej transformácie? Respektíve inak - v bode v=c je transformácia nespojitá - ale práve len v tomto bode.
Pokiaľ neutrína oscilujú (a to sa má za "dokázané"), táto oscilácia zrejme prebieha ako "nespojitý" jav. To je v mikrosvete vlastne bežné - aj elektrón pri prechode medzi dvomi energetickými hladinami preskakuje "nespojite".
Teda ani zmena rýchlosti oscilujúcich neutrín by nemusela byť spojitá a skutočne by mohli existovať v dvoch rôznych režimoch pohybu - "nadsvetelnom" a "podsvetelnom" - bez spojitého prechodu cez bod v=c...
Tachyóny sú teoretický pojem vytvorený v rámci teórie relativity a z nej sú odvodzované aj ich hypotetické vlastnosti. Lenže "toto" naznačuje, že by teória relativity nemusela byť správna, respektíve úplná, takže |
|
citace:
dalo by sa to slovo "superluminal", preložiť ako "supersvetlo", a neutríno by bolo "superfotón"?
fotón-kvantum, s ešte kratšou vlnovou dĺžkou, než má gama žiarenie,
a ešte vyšším momentom hybnosti
To zase není tak jednoduché. Gamazáření je dost široký pojem a v principu je u fotonů jejich energie shora limitovaná pouze konstantami jako jsou např. Planckův čas, Planckova délka, což by bylo hodně supertvrdé gama. Navíc má foton nulovou klidovou hmotnost a ve vakuu ve všech inerciálních soustavách naměříme jeho rychlost rovnou c. Je to tedy hodně unikátní částice. S fotonem ale např. nejde spojit vztažná soustava.
Neutrina naproti tomu nějakou tu klidovou hmotnost mají, takže se nemohou pohybovat rychlostí c. Dokážou se měnit z jednoho typu neutrina na druhé, což je také unikát, ale vztažná soustava by s nima spojit jít měla. No, a jestli se pohybují menší nebo větší rychlostí než c, je v tuto chvíli ve hvězdách. |
|
citace:
Pokiaľ výjdeme z STR - a v tom by mohol byť ten háčik. Máme istotu, že STR je úplná teória?
Nic lepšího než STR v současné chvíli nemáme a tedy i konstrukce tachyonů je jenom na základě STR. S tou neúplností STR by to mohlo být tak, že STR platí pouze pro v
A k těm nespojitostem rychlosti - no, neutrina jsou natolik divný, že by mě to moc nepřekvapilo, ale nemohou si pomoci, ty skoky v rychlosti nadsvětelná podsvětelná se mi moc nezdají. Třeba se stále pohybují v>c. |
|
citace:
lenže ak si predstavíme priestor - vákuum ako "kvantoví", z určitých "buniek"
táto predstava (niekde nazývaná "kvantová / časopriestorová pena") bola síce celkom lákavá, ale bola vylúčená experimentálne pri pozorovaní gama žiarenia zo vzdialených GRB.
Rozmer buniek časopriestoru mal v tejto predstave nejakú hornú a dolnú medzu, aby príliš nenarušoval ostatné známe a potvrdené teórie. Pozorovania GRB ukázali, že rozmer buniek časopriestorovej peny by musel byť o mnoho rádov menší, než táto teória predpokladala a pripúšťala.
--------------
extrémne tvrdé gama žiarenie to byť nemôže aj preto, že vysokoenergetické fotony majú určitý efektívny prierez pre interakciu s hmotou (foton je i "poľná"/"výmenná" častica elektromagnetického poľa) a teda značne obmedzený dosah - rozptylujú sa na elementárnych časticiach hmoty (p, n, e) a v krajnom prípade dokonca aj na virtuálnych elektrónoch a pozitrónoch (proste vysokoenergetický fotón dokáže "vyraziť" z vákuu časticu na úkor svoje energie). Neutrína majú efektívny prierez podstatne nižší ako fotony bez ohľadu na ich energiu.
citace:
Nic lepšího než STR v současné chvíli nemáme
O tom nie je sporu. Pokiaľ sa ale diskutovaný jav potvrdí, bude treba vymyslieť (a dokázať) teóriu lepšiu.
citace:
Třeba se (neutrina) stále pohybují v>c.
Kiež by, ale na to by sa zrejme prišlo už dávnejšie.
Ja mám skôr pocit, že to robí len jeden z troch "druhov" neutrín a to ešte len "občas", v závislosti na energii.
Mimochodom, pokiaľ som správne pochopil jeden článok o neutrínach (anglicky, takže som mal problémy s porozumením), tak "časové" rozdelenie jednotlivých "druhov" neutrín pri ich oscilácií medzi všetkými tromi druhmi nie je vôbec symetrické - v stave "elektrónové neutríno" existuje neutríno dlhšie ako v stave "mionové neutríno" a v stave "mionové neutríno" dlhšie ako v stave "tauonové neutríno".
Navyše, v tom článku sa písalo o nejakých "miešacích uhloch" ("mixing angle") a tie "miešacie uhly" tam boli nakreslené tri a rôzne od seba (akoby vychádzali z toho, že neutríno sa zrodí v nejakom určitom druhu a podľa toho osciluje - že si aj v stave ako "mionové neutríno" "pamätá", že je pôvodne "eletrónové neutríno" a podľa toho sa chová) [Upraveno 23.9.2011 Alchymista] |
|
citace:
citace:
Pokiaľ výjdeme z STR - a v tom by mohol byť ten háčik. Máme istotu, že STR je úplná teória?
Nic lepšího než STR v současné chvíli nemáme a tedy i konstrukce tachyonů je jenom na základě STR. S tou neúplností STR by to mohlo být tak, že STR platí pouze pro v
A k těm nespojitostem rychlosti - no, neutrina jsou natolik divný, že by mě to moc nepřekvapilo, ale nemohou si pomoci, ty skoky v rychlosti nadsvětelná podsvětelná se mi moc nezdají. Třeba se stále pohybují v>c.
keď si predstavím (v tej mojej obludnej predstavivosti) ako sa na horizonte udalostí zrodí častica Hawkingovho žiarenia, ako sa prediera smerom od singularity, pritom postupne spomaľuje !!!, a výsledkom toho spomalenia je fotón letiaci rýchlosťou svetla
tak musím dôjsť k záveru, že na počiatku pri zrodení musela mať častica omnoho vyššiu rýchlosť ako rýchlosť svetla
možno dokonca by musela myť vyššiu rýchlosť, než nadsvetelné neutríno
čierna diera by fungovala ako "spomaľovač častíc" [Upraveno 23.9.2011 alamo] |
|
citace:
táto predstava (niekde nazývaná "kvantová / časopriestorová pena") bola síce celkom lákavá, ale bola vylúčená experimentálne pri pozorovaní gama žiarenia zo vzdialených GRB.
Rozmer buniek časopriestoru mal v tejto predstave nejakú hornú a dolnú medzu, aby príliš nenarušoval ostatné známe a potvrdené teórie. Pozorovania GRB ukázali, že rozmer buniek časopriestorovej peny by musel byť o mnoho rádov menší, než táto teória predpokladala a pripúšťala.
a objav častice letiacej rýchlejšie ako svetlo, bez toho aby sa "vyparila" smerom do minulosti, neznamená to náhodou že skoro všetky známe a potvrdené teórie sú teraz na cucky?
ipso facto.. môžeme začať stavať odznovu? |
|
alamo - ale to skutočne funguje...
Trochu inak - fyzikálne teórie (kvantová teória) priamo nezakazujú pohyb nadsvetelnou rýchlosťou. Častica sa smie pohybovať aj nadsvetelnou rýchlosťou nejaký čas, ale potom musí zasa spomaliť. Ako dlho a ako rýchlo sa smie takto pohybovať je dané reláciami (princípom) neurčitosti.
Je to vlastne jav príbuzný virtuálnym časticiam. Dvojica častica-antičastica môžu vzniknúť a nejaký čas existovať na úkor energie "vypožiačanej" z vákua. Potom sa ale musia anihilovať a "vypožičanú" energiu vrátiť späť.
Oba mechanizmy sa uplatňujú aj pri žiarení čiernych dier.
1) Častica sa pohybuje nejaký čas nadsvetelnou rýchlosťou a dostane sa tak na horizont čiernej diery, tam spomalí na "podsvetelnú" rýchlosť a ak sa pohybovala správnym smerom a dostala sa dostatočne ďaleko od horizontu udalostí, aby nespadla späť, uvidíme ju ako časticu, ktorá "sa vynorila" z čierne diery.
2) v blízkosti horizontu udalostí vznikne pár častica-antičastica. Jedna z nich spadne do čiernej diery - druhá teda už nemá s čím anihilovať a je zrazu voľná a pri správnom smere pohybu a dostatočnej rýchlosti môže odletieť preč. Opäť teda uvidíme časticu, ktorá "sa vynorila" z čiernej diery. |
|
citace:
alamo - ale to skutočne funguje...
Trochu inak
takže páry?
no dobre..
to čo prenikne ku nám je častica, to čo padá do čiernej diery jej antičastica
zásadná otázka je, aké vlastnosti by mal "antifotón"?
v zásade opačné ako fotón
keby narazil na elektrón, na orbitále okolo atómvého jadra, vlastne by tento elektrón mal stratiť časť svojej energie, a klesnúť smerom dole?
a ako ho nazvať?
Noxón - Tmón - častica tmy?
http://pataveda.cuzco.sk/?noxon
Noxón(Tmón) a jeho miesto v modernej fyzike
   [Upraveno 23.9.2011 alamo] |
|
ach jo...
Už si dosť veľký, tak by si ma vedieť, že fotón je zároveň svojou vlastnou antičasticou.
Príbuznosť s virtuálymi časticami je v tom, že tieto tiež existujú len v rámci možností daných reláciami neurčitosti.
[Upraveno 23.9.2011 Alchymista] |
|
veď práve..
preto mám o supersymetrii veľké pochybnosti
doslova by podľa nej mohla existovať "antihmota", ktorá je už naozaj "anti" na druhú, keby sa stretla s normálnou hmotou zanhilovalo by to naozaj dokonale, nezostal by ani len sprška fotónov, nezostalo by nič, bol by to doslova opak veľkého tresku
"Noxón" by bol jednotkou, kvantom antienergie |
| 23.9.2011 - 23:45 - ...bo | |
|
http://cdsweb.cern.ch/record/1384486
Tady je záznam. Popisuje tam taky systém synchronizace hodin mezi OPERou a CERN s přesností na 2.3 ± 0.9 ns |
|
citace:
Kiež by, ale na to by sa zrejme prišlo už dávnejšie.
A proběhl vůbec experiment, který by měřil rychlost neutrin s takovou přesností, aby se na to přišlo?
Něco o možné tachyonové povaze neutrin je na konci článku:
http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/neutrina/neutrina.html
Mám ale pocit, že indicií, která naznačují tachyonovou povahu neutrin je poměrně hodně. |
|
| Pokud však připustíme tachyonovou povahu neutrin, tak je jasné proč SETI, CETI apod. nic nenašly. Komunikace morseovkou s velice nízkoenergetickými neutriny je totiž mnohem rychlejší než nějaké EM záření. |
| 24.9.2011 - 01:10 - Alchymista neprihlasený | |
|
citace:
A proběhl vůbec experiment, který by měřil rychlost neutrin s takovou přesností, aby se na to přišlo?
"tachyony predsa neexistujú" - to aspoň platilo do predpredvčerajšku ako písmo sväté.
citace:
tak je jasné proč SETI, CETI apod. nic nenašly
A zároveň taká technika spojenia chráni obsah komunikácie vyspelejších rás pred ešte nedorastenými civilizáciami. |
| 24.9.2011 - 01:46 - ...bo | |
|
citace:
citace:
A proběhl vůbec experiment, který by měřil rychlost neutrin s takovou přesností, aby se na to přišlo?
"tachyony predsa neexistujú" - to aspoň platilo do predpredvčerajšku ako písmo sväté.
citace:
tak je jasné proč SETI, CETI apod. nic nenašly
A zároveň taká technika spojenia chráni obsah komunikácie vyspelejších rás pred ešte nedorastenými civilizáciami.
Pánův hlas |
|
"A zároveň taká technika spojenia chráni obsah komunikácie vyspelejších rás pred ešte nedorastenými civilizáciami."
to je jasné, ani krováci nedokážu pozerať kanál HBO, ak mi na to nedodáme potrebné zariadene..
...................................................................
napadla ma otázka, keď existuje nulové množstvo energie vyjadrené teplotou 0°K, nemohlo by existovať aj nejaké maximálne možné neprekročiteľné množstvo energie Q°K?
keď dosiahneme nulové množstvo energie 0°K, fyzikálne deje v čase ustanú a pozorovať beh času bude nemožné - "studená singularita"
keď dosiahneme Q°K, fyzikálne deje v čase sa zastavia, a pozorovať beh času bude nemožné
mohli by mať čierne diery, teplotu Q°K? a teda ich označiť ako "horúcu singularitu"?
a čo sa stane s objektom, ktorý nemá dostatočnú hmotnosť na to aby sa pri pridávaní ďalšej energie, prepadol do singularity? [Upraveno 24.9.2011 alamo] |
|
Myslím, že horná medza energie (teploty) na jednotku hmotnosti neexistuje v klasickom zmysle.
Ale pokiaľ prekročíš istú hranicu, energia tepelného pohybu častíc bude tak veľká, že pri zrážkach častíc sa budú rodiť nové častice na účet ich pohybovej energie - miesto ďalšieho zvyšovania energie/teploty systému začne narastať hmotnosť systému.
Potom vyvstane aj otázka, aká je hmotnosť systému a ako je systém viazaný, pretože pri malej hmotnosti bude viazaný hlavne elektromagnetickými silami a bez vonkajšieho silového pôsobenia sa bude pri dodávaní energie rozpínať - až sa rozptýli celkom. Pri dostatočnej hmotnosti bude viazaný gravitačne a "rozptylovať" sa začne, keď časť častíc dosiahne rýchlosť tepelného pohybu porovnateľnú s únikovou rýchlosťou.
Dodávaním energie (zahrievaním) teda vznik čiernej diery spočiatku odďaluješ. Keď ale rýchlosť tepelného pohybu častíc dosiahne hodnoty postačujúce na vznik nových častíc, hmotnosť systému vzrastie a klesne jeho teplota - a systém sa pravdepodobne gravitačne zrúti na čiernu dieru. (Neuvažujem rôzne ďalšie efekty, ako vznik gama fotónov či neutrín a podobne, ktoré umožňujú systému zbaviť sa prebytku energie jej vyžiarením.)
Nemám ale presnejšie povedomie o tom, či je vôbec prípustné uvažovať o objekte typu čierna diera ako o objekte, ktorý má "nejakú" teplotu významne odlišnú od absolutnej nuly - podľa definície čierna diera "nevyžaruje" vôbec (je to dokonalé "absolutne čierne teleso") - a hawkingovo žiarenie zodpovedá veľmi nízkym teplotám rádu milikelvinov.
[Upraveno 24.9.2011 Alchymista] |
|
citace:
Nemám ale presnejšie povedomie o tom, či je vôbec prípustné uvažovať o objekte typu čierna diera ako o objekte, ktorý má "nejakú" teplotu významne odlišnú od absolutnej nuly - podľa definície čierna diera "nevyžaruje" vôbec (je to dokonalé "absolutne čierne teleso") - a hawkingovo žiarenie zodpovedá veľmi nízkym teplotám rádu milikelvinov.
soráč..
ale ak si to chcem nejak všetko predstaviť, a použijem na to tú zavrhnutú teóriu "kvantovej priestorovej peny", tak sa mi akosi znižuje počet paradoxov vecí ktoré sú spolu v rozpore, a zvyšuje počet vecí ktoré si dokážem predstaviť, a veci a udalosti sa dostávajú do väčšej súvsťažnosťi
keďže všetka energia sa dá v podstate pokladať za "hybnosť" - pohyb, a previesť na pohyb
tak sa dopracujem k predstave čiernej diery ako rotujúceho objektu
predstava v "2D" vezmime kus papiera-plochu, na ňu si narysujme kruh, tento kruh "vystrihnime", a v "priestore" na "2D" ploche prudko roztočme
na hranici, obvode kruhu vznikne horizont udalostí
a keďže sa jedná o jediný celiství segment priestoru, v ktorom už žiadne častice nie sú, teplota tam môže byť kľudne aj °0K
a všetka energia je uložená, do samotného priestoru ktorý sa prudko pohybuje |
|
No neviem...
Rotujúca čierna diera (uhlový moment hybnosti J > 0) "Kerrova čierna diera" má nad horizontom udalostí eliptickú oblasť - ergosféru. Kerrove čierne diery môžu mať napríklad aj "prstencovú" singularitu a toroidný horizont udalostí.
Ak by bola čierna diera ešte aj elektricky nabitá (Q ≠ 0), bola by to "Kerr-Newmanovu čierna diera".
V tejto oblasti s klasickými mechanickými predstavami (či "sedliackym rozumom") nepochodíš, jednoducho preto, že sa obvykle zavádzajú špeciálne metriky priestoru, aby sa deje vôbec dali matematicky popisovať. Bez matematického popisu je to totiž vždy len "varenie z vody" - špekulácie bez podkladu.
Pokiaľ by si urobil to, čo popisuješ ako 2D analógiu, tak by sa mala správne špirálovito roztočiť aj oblasť papieru/priestoru okolo tvojej vystrihnutej kruhovej plochy. [Upraveno 24.9.2011 Alchymista] |
|
citace:
Pokiaľ by si urobil to, čo popisuješ ako 2D analógiu, tak by sa mala správne špirálovito roztočiť aj oblasť papieru/priestoru okolo tvojej vystrihnutej kruhovej plochy. [Upraveno 24.9.2011 Alchymista]
a to sa čo?
to sa preukázateľne odohráva..
dokonca aj okolo našej matičky zeme, by sa to malo odohrávať
16.4.2011 - 11:51 - Adolf
citace:
http://www.space.com/11372-black-holes-warped-space-time-visualization.html
Časoprostor kolem černých děr vizualizován
Stephanie Pappas, LiveScience Senior Writer
Date: 13 April 2011 Time: 07:04 AM ET
Dva spirálně tvarované víry (žluté) vířícího prostoru linoucí se z černé díry a vírokřivky (červené čáry) tvořící tento vír.
CREDIT: The Caltech/Cornell SXS Collaboration
Fyzikové poprvé vizualizovali to, co probíhá během kolize dvou černých děr, čímž poskytli vhled do toho, co jeden z badatelů nazval „bouřkovým chováním“ časoprostoru při takovýchto fúzích.
Toto zjištění by mohlo výzkumníkům pomoci interpretovat gravitační signály z vesmíru tak, aby z nich reprodukovali kosmické události, které je vytvořili, řekl výzkumník z této studie Kip Thorne, teoretický fyzik z California Institute of Technology. Tato studie rovněž otevírá nové cesty k pochopení černých děr, gravitace a kosmologie.
„Představte si to jako, kdybychom viděli pouze povrch oceánu za klidného dne,“ řekl Thorne LiveScience. „Nikdy jsme neviděli oceán za bouře, nikdy jsme neviděli lámající se vlny, nikdy jsme neviděli vodní tříšť … Nikdy před tím jsme nechápali, jak se zakřivený časoprostor chová za bouře.“
Právě v tomto jsou černé díry a časoprostor provázány: Obecná teorie relativy navržená v roce 1915 Albertem Einsteinem popisuje, jak gravitace ovlivňuje masivní, obrovité věci, jako jsou černé díry a samotný vesmír. Podle této teorie, gravitace vlastně muchlá tkanivo časoprostoru tak, že masivní objekty ohýbají vesmír (představte si je jako zápasníky sumo na měkké žíněnce), takže objekty kolem si nemohou pomoci a padají k nim. I čas lze gravitačně ohnout, jak vyplývá z teorie.
Vortex a tendex – vír a šlahounogýr
Jinými slovy výzkumníci mají dobrou pomůcku k vytváření takových sil u klidně se vrtících černých děr. Dařilo se jim rovněž simulovat výsledky srážek černých děr, aby tak viděli, jaké typy gravitačních vln taková kolize vytváří. „To, co jsme nebyli schopni udělat, je ponořit se hlouběji a podívat na to samotné jejich splynutí,“ řekl Thorne. Video: http://www.livescience.com/13677-black-holes-space-time-warps-simulated.html
K vizualizaci splynutí černých děr využili badatelé jednoho starodávného a jednoho novoučkého konceptu: víročar a gýročar (vortex lines and tendex lines). Tyto křivky jsou ekvivalentem silokřivek kreslených k popisu magnetických polí, řekl autor studie Robert Owen, postdoktorandský astronomický výzkumník z Cornell University.
Vírokřivky představují kroutivou sílu v časoprostoru. Kdybyste do vírokřivky spadli, vaše tělo by tělo by se ždímalo, jako to děláte s mokrou utěrkou, řekl Owen. Gýrokřivky (tender lines), které představují nový koncept, představují síly napínání při zkroucení. Vizualizace vírokřivek: http://www.livescience.com/13683-black-holes-warped-space-time-visualization.html
„Šlouhounogýr (tendex) je vlastně nové slovo, které jsme museli vynaleznout, protože před tím neexistovalo,“ řekl Owen.
Výzkumníci pomocí supercomputerů vytvořili simulace vírokřivek a gyrokřivek, které by se vytvořily při splynutí černých děr. Jejich vzor se liší podle toho, jak k tomu splynutí dochází, řekl Thorne. Např. čelní srážka dvou černých děr vyvrhne z tohoto splývání víry tvaru koblihy. Dvě černé díry vinoucí se vzájemně kolem sebe po spirále vytváří velice odlišné uspořádání. Galerie černých děr: http://www.space.com/31-black-holes-universe.html
„Právě zde vidíme víry linoucí se ze splývajících černých děr, které se vrtí kolem fúzujících děr jako spirální ramena naší galaxie nebo jako voda stříkající z hlavic rotujících chrličů,“ řekl Thorne.
V další simulaci, v níž vrtící se černé díry obíhají kolem sebe vzájemně, se víry rozptylují jeden na druhém, řekl Thorne.
Stopování zdroje
Výzkumníci pracují na třech následných studiích, aby prozkoumali podrobnosti v tom probíhající dynamiky, řekl Owen. Řekl, že výzkumný tým předpokládá, že gýry a víry použijí k vyšetření mnoha situací, při nichž jsou gravitační síly zvláště silné, včetně toho, co bylo těsně po Velkém třesku, který možná náš svět vytvořil před asi 13,7 miliardami let.
Zda z této vizualizační metody vzejde nějaký cenný vhled, se ještě teprve uvidí, řekl LiveScience fyzik Richard Price z University of Texas, Brownsville and Southmost Texas College. Tato metoda má však větší potenciál, než jakákoliv jiná metoda, jakou známe, řekl Price.
„Jak jsem o tomto výzkumu zaslech, udělalo to na mě dojem: ‚Jo. Tohle by mohlo fungovat,‘“ řekl Price, který se této studie neúčastnil.
„Nemůžete spočítat všechno; musíte vědět, na co se podívat,“ dodal Price. „A proto potřebujete schopnost vizualizace.“
Výsledky také mohou výzkumníkům pomoci s pochopením zjištění z Observatoře gravitačních vln laserovou interferometrií – Laser Interferometer Gravitation-Wave Observatory čili LIGO, což je přístroj, který detekuje gravitační vlny z vesmíru. Před tím výzkumníci ještě o kolizí černých děr nevěděli dost, aby si vypočetli, jaký druh vln by měl LIGO hledat, řekl Thorne. Nyní vědci, když tyto vlny přijdou, tak je už začínají interpretovat.
„Chceme umět se na tvary těchto vln podívat a zvládnout i projít to zpětně tak, abychom řekli, co se dělo, když to ty vlny vytvořilo,“ řekl Thorne.
Od LiveScience: http://www.livescience.com/
[Upraveno 24.9.2011 alamo] |
|
áno o kúsok nižšie je ďalší Adolfov preklad
"Experiment známý jako Gavity Probe B využil čtyřech ultra-přesných gyroskopů umístěných v satelitu, kde proměřovaly dva aspekty Einsteinovy teorie gravitace. Prvním je geodetický efekt čili zakřivování prostoru a času kolem gravitačního tělesa. Druhým je unášení referenční soustavy, které je funkcí toho, jak rotující objekt vtahuje do své rotace i prostor a čas."
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=649&pid=68408#pid68408
aj okolo našej zeme, sa priestor deformuje do "špirálovita" |
|
Alamo: Černá díra má nade vší pochybnost obrovskou hmotnost. Ta krát c^2 dává obrovskou energii, žeano. To mi nějak s nulovou teplotou nejde dohromady.
Černá díra vzniká kolapsem těch nejhmotnějších hvězd [nad 8 Sluncí]. Obrovské množství hmoty se směstná do maličkého prostoru. Tam mi taky nějak nepasuje nízká teplota.
Černá díra rozhodně nemá nulovou energii. Kdyby nic jiného, vznikají i v jejím okolí páry virtuálních částic [vždy vznikne pár částice + antičástice]. Pokud jednu částici z páru pohltí, částice nemohou anihilovat zpět na energii, kterou si na svůj vznik vypůjčily od vakua. Tuto energii za ně musí vakuu vrátit právě ta černá díra.
Pokud je teplota vakua někde kolem 3 K, těžko najdeš objekt, který bude samovolně chladnější.
Pojem "kvantová pěna" je na místě, pokud se podíváme na (časo)prostor hodně zblízka, na subatomární úrovni. Tam už právě teorie relativity se svým kontinuálním popisem hladkého časoprostoru nejde používat. ____________________
--
MIZ |
|
citace:
Alamo: Černá díra má nade vší pochybnost obrovskou hmotnost. Ta krát c^2 dává obrovskou energii, žeano. To mi nějak s nulovou teplotou nejde dohromady.
...
Pojem "kvantová pěna" je na místě, pokud se podíváme na (časo)prostor hodně zblízka, na subatomární úrovni. Tam už právě teorie relativity se svým kontinuálním popisem hladkého časoprostoru nejde používat.
MIZ to od teba vôbec nie je pekné
práve si ma akurát donútil, aby sa moja myseľ "ohla", a vypľula zo seba, fakt obludnú predstavu, experiment zo strojom na výrobu čiernych dier.. navyše ten stroj by bol naložený na palubu obrovskej lode schopnej pohybu, od spomalenia voči "absolútnym súradniciam v priestore" na 0c, po dosiahnutie 1c rýchlosti svetla voči "absolútnym súradniciam"
skoro sa mi s toho zavaril mozog 
radšej som to "vytesnil" a nahradil inou otázkou, ešte šialenejšou
čo sa stane s fotónom ktorí zastane v priestore?
doslova sa v ňom zastaví.. podľa klasickej predstavy by mal prestať existovať?
pretože ak už uznáme že sa priestor rozpína, a šum a fuk nás zaujíma, či je "bunkoví", alebo "hladký"
pohybujúci sa fotón sa nám v takomto dostatočne veľkom rozpínajúcom sa vesmíre, kde sa rýchlosť rozpínania na každú jednotku vzdialenosti zdvojnásobuje, dopracujeme sa k tomu že v určitej vzdialenosti od nás toto rozpínanie dosiahne rýchlosť svetla, a fotón letiaci s tej vzdialenosti smerom k nám zostane teda "natvrdo" pribitý v priestore, a tam sa bude len tak vznášať
otázkou je keby k tomu fotónu niekto "pristúpil", a začal skúmať interakciu hmoty s ním, čo by videl? [Upraveno 24.9.2011 alamo] |
|
citace:
Pokud však připustíme tachyonovou povahu neutrin, tak je jasné proč SETI, CETI apod. nic nenašly. Komunikace morseovkou s velice nízkoenergetickými neutriny je totiž mnohem rychlejší než nějaké EM záření.
To uz udelal Eli 18-tem dile druhe serie Star Gate Univerze kdyz se "naboural" do krystalu rozbite hvezdne brany a takto nadsvetelne vysilal morseovkou, ze drony jsou pryc, at pro ne prileti raketoplanem.
Kazdopadne by bylo zajimave ridit Oppyho v realnem case a v realnem case dostavat HD video na Zem bez latence-pingu 6 az 44 minut (55.7mkm - 401mkm).
Jenze nejakou dobu jeste potrva nez se naucime "modulovat" neutrino.
[Upraveno 24.9.2011 -=RYS=-] |
|
citace:
citace:
tak je jasné proč SETI, CETI apod. nic nenašly
A zároveň taká technika spojenia chráni obsah komunikácie vyspelejších rás pred ešte nedorastenými civilizáciami.
Ono to tak zase neni.
Standardni radiove signaly z TV/R/atd vysilacu co vysilame uz temer 100 let jsou i pri extremnich vykonech nekterych vysilacu po 2ly na urovni kosmickeho sumu. Zkratka tyto VSESMEROVE vysilace nejsou dostatecne vykone a tak Zeme narozdil od predstav nekterych blaznu stale neni onim radiovym majakem pro jine civilizace.
Ale..
Ale pokud se pouzije ten samej PA vykon do vysokoziskove anteny (parabola 40-500m) s uzkou sirkou vysilaneho pasma (cca 20-100Hz), tak to je neco jineho.
Takovej signal je mozno s beznou antenou (10-500m) a heliem chlazenym SDR prijimacem zachytit az ve vzdalenosti 80-140ly.
To samozrejme zavisi na tom, jestli "tam" je nekdo kdo ma takovou prijimaci antenu s jakostnim prijimacem a jestli ten nekdo ma ve spravnou chvili kdy proletava signal skrze jejich planetarni soustavu namirenou antenu (s SDR prijimacem naladenym na spravny kmitocet) k takove male zlute hvezdicce, ktere mistni bytosti rikaji Slunce.
Takze pokud chceme na sebe upozornit, tak by bylo treba vytvorit vhodnou uzkopasmovou zpravu co by nevypadala prirodne (treba prvocisla vysilana po celej tyden) a vysilaci antena by se musel postupne namirit na vsech cca 31 hvezd co vypadaji, ze by mohli mit vhodnou planetarni soustavu se zonou zivota okolo hvezdy.
Trvalo by to 31 tydnu to vse odvysilat (napocital jsem v inetove kartografii 31 hvezd co vypada na vhodne planetarni soustavy do vzdalenosti 100ly). Muselo by se vysilat nekde v oblasti vodiku cca 1440MHz s TWT PA co by dalo na 10Hz sirce pasma tak 600kW PA....coz pri pouziti velkych radioteleskopu by nemel byt problem.
A pak uz jen cekat na odpoved ve spravny cas.
Takze napriklad zamirit na Sirius-B, vysilat tyden a za 16 let presne znova namirit anteny a poslouchat odpoved. Mozne doporuceni je poslouchat cca 6 mesicu od kazde hvezdy, nez se "tamni" rozhodnou odpovedet...pravdepodobne odvysilat ta sama prvocisla "pozpatku".
Tim o sobe budeme vedet.
|
|
Alamo: Foton se nikdy v prostoru nezastaví. Otázka, co by se s ním stalo, kdyby zastavil, nemá smysl. Může dojít k situaci, kdy se nám jeví, jako by zastavil, ale to je ta relativita, na kterou pořád zapomínáš.
Foton z povrchu Slunce letí do mého oka 8 minut. BTW za tu dobu se Slunce posune na obloze o celý svůj průměr, takže ho vidíš někde, kde už není. Foton z povrchu další nejbližší hvězdy Alfa Centauri na to potřebuje přes 4 roky. To je všechno ale můj čas, změřený z mé pozice. Ten foton letí rychlostí světla, limitní rychlostí, při které čas stojí. Jeho start z povrchu hvězdy, let vesmírem a přistání v nějakém čidle mého foťáku, to vše z jeho pohledu proběhne současně v jediný kratičký okamžik.
Když ty se vydáš přímo k černé díře a začneš do ní padat a já tě budu pozorovat z bezpečné vzdálenosti a budu pořád od té černé díry stejně bezpečně daleko, uvidíme každý rozdílné věci. Já budu vidět, jak se tvůj pád do černé díry postupně zpomaluje - fotony letící od tebe ke mně budou čím dál více brzděny gravitací černé díry. Ty to budeš mít naopak. Poměrně brzy uvidíš, jak zestárnu a zmizím a celý vesmír budeš vidět čím dál více zrychleně - hvězdy se začnou pohybovat, brzy začnou rotovat celá souhvězdí, zběsile kolem sebe kroužit galaxie. Všechno je to relativní a záleží nejen na pozorovaném, ale i na pozorovateli, kde je a jak se vůči pozorovanému pohybuje.
I pokud bych se pohyboval skoro tak rychle jako pozorovaný foton a viděl jej tedy téměř bez pohybu, s fotonem by se nic nedělo. Není důvod. ____________________
--
MIZ |
|
Jenze nejakou dobu jeste potrva nez se naucime "modulovat" neutrino.
[Upraveno 24.9.2011 -=RYS=-]
To bude fajn, takový všesměrový telekomunikační neutrinový signál nahradí satelity. Problém bude jak zachytit a zpracovat signál, třeba v mobilu když si neutrino dělá co chce a ignoruje jakékoli zákony. |
|
citace:
Jenze nejakou dobu jeste potrva nez se naucime "modulovat" neutrino.
[Upraveno 24.9.2011 -=RYS=-]
To bude fajn, takový všesměrový telekomunikační neutrinový signál nahradí satelity. Problém bude jak zachytit a zpracovat signál, třeba v mobilu když si neutrino dělá co chce a ignoruje jakékoli zákony.
Minimalne ze zacatku pujde o velke radiove systemy.
Zcela jiste ne mobilni zarizeni.
A predevsim se to nasadi tam, kde by bylo zapotrebi, tedy u sond DSN.
Takze k antenam 3 velkych stredisek DSN asi pribudou budovy s neutrino radiostanici a sondy budou mit zdvojeny system..radiovej a neutrinovej.
|
|
citace:
I pokud bych se pohyboval skoro tak rychle jako pozorovaný foton a viděl jej tedy téměř bez pohybu, s fotonem by se nic nedělo. Není důvod.
v prípade, ak je samotný priestor "skonštruovaný" z "niečoho" s minimálnou energiou, mal by ten zastavený fotón nadobudnúť charakter toho "niečoho", veľkého množstva toho "niečoho" s minimálnou energiou,
mal by sa zmeniť na priestor samotný
bol by to opak toho, čo sa deje na horizonte udalostí vyparujúcej sa čiernej diery
tam by sa diala konštrukcia hmoty, s priestoru a energie čiernej diery
v prázdnom priestore by sa konala "dekonštrukcia", fotón by mal čosi ako "polčas rozpadu"
na tej predstave "rastúcich" a deliacich sa potencionálov priestoru sa mi čosi nezdalo, niečo by vznikalo z ničoho
ale ak sa hmota deštruuje na energiu, energia na priestor, a prebieha aj opačný proces, pripadá mi to ako uzavretý systém
|
|
Tak znovu: Foton se sám od sebe nezastaví. Může být pohlcen např. elektronem, kterému ten foton odevzdá svou energii. Nějak nepozorujeme, že by se fotony ztrácely samy od sebe v prostoru.
Hmota se může měnit na energii a naopak. Ani jedno se nemůže jen tak ztrácet nebo jen tak z ničeho vznikat. Prostor není ani hmota ani energie. ____________________
--
MIZ |
|
