|
Tak jsem se to prave dozvedel. Puvodne jsem mel chut napsat vetu, ktera by se nedala publikovat pred 22. hodinou, ale nebudu v patek sprosty.
Takze jenom strucne:
NASA v ramci skrtu zrejme planuje ukonceni mise Voyageru a Ulysses.
http://www.spacedaily.com/news/voyager1-05a.html |
|
Asi bych to nebral tak vážně, je to jedna epizodka v nikdy nekončícím boji o peníze. Voyagery dosud dodávají cenné informace, jak by NASA vysvětloval, že na jedné straně se bije o stamiliony dolarů pro New Horizons, který má v těchto měřeních pokračovat) a na druhé straně vypíná fungující aparáty...
A Ulysses - to je sonda ESA, otočit knoflíkem by musel někdo jiný. |
|
citace:
A Ulysses - to je sonda ESA, otočit knoflíkem by musel někdo jiný.
Ale NASA dává k dispozici čas sítě antén DSN, a ten může utnout. |
|
| Je to tak. Byla by to zlatá tečka za spoluprací v programu, do něhož měla NASA také přispět vlastní sondou a kterou nepostavila jenom díky vlastním rozpočtovým škrtům. |
|
tak pokud by udelali tohle, definitivne by se potvrdilo, ze NASA je spolek byrokratickych budizknicemu.
Ostatne uz jednou neco podobnyho udelali, vypojili pristroje, co nechali na mesiici Apolla... myslim, ze seiymometry, ty toho asi opravdu moc noveho neprinasely.
Ale vypnout Voyagery by byl pro me zlocin proti lidskosti. Vzdyt sou nejdal, co sme kdy byli, podle me vzhledem ke gravitacnimu urychleni a naskoku je jina sonda predezene za desitky let /vi o tom nekdo neco?/
Take mi prijde velmi zajimave vyzkouset, jak dlouho vubec muze fungovat, vzdyt to se pustu pristroju vubec nevi, protoze neexistujou dostatecne dlouho! /co sem cetl, tak vydrzi budto do 2020-mozne vycerpani plutoniovych baterii, nebo do 2030, kdy uz pro navigacni system nebude dostatecne jasne Slunce/
Na druhou stranu 4 mil. USD je fakt relativne dost, na to, ze je to jenom castka na komunikaci a analyzy. Nevi nikdo, jestli by se to s technologickym vyviojem casem nemohlo zlevnit? A co je na tom vlastne tak drahe, anteny? |
|
Castka 4mil.$ je skutecne docela vysoka, nevim, co presne ji tak vyhani.
Na druhou stranu je si treba uvedomit, ze je to jenom pakatel ve srovnani s jinymi vydaji NASA. Napr. skrtnutim techto ctyr milionu by se setrilo na jednu jedinou misi raketoplanu vice nez sto let... |
|
| Super, ztratíme spojení s nejvzdálenějšími posly naší civilizace abychom ušetřili 4 mil.$. Ještě můžou odpíchnout funkční MERy. Není nad to šetřit na správném místě. |
|
Už jsem to sem někde psal do fóra o MER. Jelikož se nedá vkládat přímý odkaz, znovu to píši:
--------------------------------------------------------------------
NASA vyčlenila dalších téměř 17 milionů na pokračování mise po dobu následujících šesti měsíců (2,8 milionu na měsíc). Členové vědeckého týmu budou plánovat a vyhodnocovat akce roverů ze již ze svých domovských pracovišť pomocí telekonferencí (snížení nákladů).
---------------------------------------------------------------------
No to snížení nákladů - tak u projektu je uvedeno celkem 141 lidí. Z nich je u nasa přímo zaměstnáno 98 (berme 100) - ostatní jsou z Univerzit nebo ti, co pracují jako konzultanti či vývojáři viz: http://marsrovers.jpl.nasa.gov/people/
Takže toto číslo berme jako směrné pro pokračování mise.
Polovinu vyčleníme na technické náklady - provoz radioteleskopů, nájmy atp. Zbude nám 1,4 milionu dolarů. tak nám vychází průměrný plat kolem 14 tisíc $ (270 tisíc Kč) měsíčně (ročně $168.000) což je doopravdy hodně vysoký průměr i na USA.
Ale aspoň je vidět, že vědec v USA si vydělá.
Takže si vezměte, kolik by NASA ušetřila, kdyby dohled nad tímto projektem převedla například do ČR...
Jinak by to skutečně chtělo detailní vyčíslení nákladů, například v GB průměrný plat vědce, který už získal doktorát, činí 12 828 liber ročně, průměrný plat na Universitě Karlově loni činil 18 500 Kč.
Pro zpřesnění odhadu - využijeme údaje na http://www1.jsc.nasa.gov/bu2/salary.html
tak zjistíme, že medián (průměr je vyšší) v NASA pro inženýry činní v současnosti kolem 80.000 $ ročně, tj. cca 150.000 měsíčně - desetinásobek oproti Univerzitě Karlově (rozdíl medián průměrná mzda). Takže si spočítejte, kolik by NASA ušetřila na platech, kdyby tento projekt nechala dozorovat v ČR. |
|
citace:
Jinak by to skutečně chtělo detailní vyčíslení nákladů, například v GB průměrný plat vědce, který už získal doktorát, činí 12 828 liber ročně
To ma v GB mozna tak uklizecka, hodne pritlac, tak aspon dvakrat az trikrat. |
|
Nevim, treba je v tom nekde chyba a ty platy jsou nizsi. Ale samozrejme, kdyby to prevedli do CR, tak by urcite usetrili. Pokud by to nedelali pres ceskou vladu .
Tak me vubec napadlo, jestli by proste v pripade nejhorsiho mohl nekdo Voyagera koupit a soukrome provozovat dal. Napriklad nejaka univerzita nebo bohaty nadsenec. Mit na konte par miliard $, jdu do toho urcite! |
|
| Jaky je vlastne v soucasne dobe prinos z tech sond? Pokud vim tak na Voyageru je funkcni (nebo jediny dava nejaka smysluplna data) snad jedine magnetometr. U Ulysses je situace podobna. To je dobre tak akorat na studium heliopausy a zamestnava to sit DSN, ktera bude a je velice potrebna pro jine projetky. Pochybuju ze by nekdo jiny nez NASA byl ochoten zrovna do tohodle investovat penize. Pokud chcete ceske vede pomoct, postavte v CR, nebo lepe nekde v Afganistanu v opustenem udoli obri radioteleskop a posadte k nemu ceske vedce. Poslouzite jak ceske vede, tak mistnim rozvojovym ekonomikam. |
|
citace:
To ma v GB mozna tak uklizecka, hodne pritlac, tak aspon dvakrat az trikrat.
Tak to napiš redakci vesmíru, já jsem je považoval za relevantní zdroj. http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=2496 dole. Podotýkám, že je to ve státním sektoru nebo u obrany. |
|
| No mozna ten clanek neni tak moc aktualni, ale doktorand si prijde na cca 800 GBP/mesic cisteho a s hotovym doktoratem tak na 1200 GBP/cisteho. Samozrejme prumerny plat se muze lisit, ale napriklad ucitele se prijdou na mnohem vic. Nema ale smysl hadat se o prkotiny z takoveho platu v GB nikdo nezbohatne. |
|
citace:
Jaky je vlastne v soucasne dobe prinos z tech sond? Pokud vim tak na Voyageru je funkcni (nebo jediny dava nejaka smysluplna data) snad jedine magnetometr. U Ulysses je situace podobna. To je dobre tak akorat na studium heliopausy a zamestnava to sit DSN, ktera bude a je velice potrebna pro jine projetky.
Myslím, že z Voyagerů je dat více, stačí se podívat na stránky projektu. http://voyager.jpl.nasa.gov/
Ten magnetometr se myslím vztahoval na sondu Pioneer 10, ale s tou se již nekomunikuje od 7. února 2003.
http://spaceprojects.arc.nasa.gov/Space_Projects/pioneer/PNStat.html
No, co zaměstnává síť DSN a kolik stojí vytížení sítě pro Voyagery možná nelezneš či vypočítáš zde: http://deepspace.jpl.nasa.gov/advmiss/
Ale plácnout, že data z Voyagerů zahlcují síť DSN je trochu silná káva. Kdyby byla síť přetížená, tak by se nenabízela nová pozorování, ne?
Když to spočítám, tak mi vyjde pro vytížení největší 70m antény pro relaci trvající celkem 1 hod (s natočením a vyhledáním) každý den v roce asi na 360.000 $ ročně. To je tak plat dvou lidí v NASA...
Možná to počítám špatně nebo vycházím ze špatného dokumentu (nechce se mi to všechno pročítat), ale vycházel jsem z hodnoty uvedené pro "hourly Aperture Fee (AF) for DSN support". |
|
citace:
citace:
Jaky je vlastne v soucasne dobe prinos z tech sond? Pokud vim tak na Voyageru je funkcni (nebo jediny dava nejaka smysluplna data) snad jedine magnetometr. U Ulysses je situace podobna. To je dobre tak akorat na studium heliopausy a zamestnava to sit DSN, ktera bude a je velice potrebna pro jine projetky.
Myslím, že z Voyagerů je dat více, stačí se podívat na stránky projektu. http://voyager.jpl.nasa.gov/
Ten magnetometr se myslím vztahoval na sondu Pioneer 10, ale s tou se již nekomunikuje od 7. února 2003.
http://spaceprojects.arc.nasa.gov/Space_Projects/pioneer/PNStat.html
No, co zaměstnává síť DSN a kolik stojí vytížení sítě pro Voyagery možná nelezneš či vypočítáš zde: http://deepspace.jpl.nasa.gov/advmiss/
Ale plácnout, že data z Voyagerů zahlcují síť DSN je trochu silná káva. Kdyby byla síť přetížená, tak by se nenabízela nová pozorování, ne?
Když to spočítám, tak mi vyjde pro vytížení největší 70m antény pro relaci trvající celkem 1 hod (s natočením a vyhledáním) každý den v roce asi na 360.000 $ ročně. To je tak plat dvou lidí v NASA...
Možná to počítám špatně nebo vycházím ze špatného dokumentu (nechce se mi to všechno pročítat), ale vycházel jsem z hodnoty uvedené pro "hourly Aperture Fee (AF) for DSN support".
http://voyager.jpl.nasa.gov/news/profiles_dsn.html
Kdyz jsi mi poslal tak hezky odkaz tak se na to mrkni taky:
On the average, the huge satellite tracking stations of the worldwide DSN tracking system support about 12 hours of tracking, per spacecraft, per day.
Plus deset lidi na plny uvazek neco stoji. Tim ale nechci rict odpojte to. Taky tam pisi, ze jeste funguje nekolik instrumentu, takze to asi smysl prozatim ma.
Tim ovsem taky pada napad na vyuziti pracovni sily v Cesku. Jak rikam: prispejme taky necim do dila a muzeme se podilet i na vyzkumu. |
|
| Zkrátka to chce promyslet objem a hodnotu přijímaných a vysílaných dat z Voyageru a zkusit co nejvíc zkrátit dobu, po kterou zaměstnávají síť DSN. Takový Ulysses v době spánku (dál od Slunce), přece téměř nekomunikuje, v době kdy je u Slunce zase intenzivně měří a přináší výsledky. Vzhledem k tomu, že ze vzdálených sond je teď výrazně aktivní jen Cassini, by neměl být problém s přetížením sítě. Sondy z Marsu komunikují pomocí menších 34 m antén nebo 70 m ? |
|
| Uznavam, ze toho o potrebne komunikaci se sondami mnoho nevim. Proc je tedy potreba s Voyagerem komunikovat kazdy den? Jelikoz je ted hlavnim cilem zjisteni rozsahu heliopauzy, tak by docela stacilo testovat udaje rekneme jednou za tyden, ctrnact dnu. Nebo se palubni zaznamnik sondy zahlcuje a je treba ho denodenne prikazem promazavat? |
|
NA adrese http://voyager.jpl.nasa.gov/mission/weekly-reports/index.htm
najdete status reporty obou sond včetně časového vykrytí sond sítí DSN
Silně bych pochyboval o tom, že by sondy potřebovaly pravidelný dohled, spíš si myslím, že komunikace probíhá ve "volném čase" sledovací sítě.
Za týden končící 14.1. 2005:
There were 64.3 hours of DSN scheduled support for Voyager 1 of which 8.3hours were large aperture coverage. There was one real-time change made on 01/09 [DOY 009] when DSS-25 supported 9.0 hours in place of DSS-15 down due to a red MASER [DR G102872]. The total actual support for the period remained unchanged.
There were 53.8 hours of DSN scheduled support for Voyager 2 of which 30.8 hours were large aperture coverage. There were no real-time or schedule changes during the period. |
|
Díky, ale komunikace probíhá tak dlouho asi z toho důvodu, že těch 12 hodin je Voyager vzdálen od nás, takže asi čekají jestli příkazy dojdou v pořádku...
Osobně bych se domníval, že příjem všech dat určitě netrvá 12 hodin per satelit, ale že 70 metrové DSN zkrátka nemají tolik práce... Přenosová rychlost 160 b/s by znamenala za 12 hodin přenos při desetinásobné redundaci 86 MB dat...
Jinak když se mrkneš do dat z předchozího odkazu, tak je zajímavý současný nárůst nízkoenergetických částic (LECP) o vyšších energiích za poslední tři roky.
Jinak k těm zařízením : z 11 zařízení je jich 5 v provozu. Jsou to: magnetometr pro měření rozložení magnetických polí (přístroj MAG), přístroj na měření nízkoenergetických nabitých částic (přístroj LECP), ultrafialový spektrometr (UVS), zařízení pro sledování kosmického záření (CRS) a experiment plasmových vln (PWS). Zbylé, nyní nevyužívané přístroje (kvůli spotřebě) jsou: širokoúhlá kamera, teleskopická kamera, infračervený radiometr, radiometr a fotopolarimetr.
Při úprku Voyageru 1 3,6 AU za rok by ho byla škoda vypínat, ne? Za chvíli by měl být v mezihvězdném prostoru. Zajímalo by mě, jestli se na to vypisují sázky ;-) |
|
Tak to vypada, ze Voyagery prece jen DSN ponekud zahlcuji. Urcite komunikace neprobiha nejakou zavratnou rychlosti a mozna bude brzo nutno pouzit i vice (70m?) anten. To nevypada jen jako bezna rutina.
The finely tuned and ultra-precision antenna pointing capabilities of the DSN allow the Voyager missions to continue to send new and never before seen scientific data from the farthest reaches of space. Every time the DSN sends commands to the Voyager-2 spacecraft the DSN has made a routine of successfully doing the nearly impossible. An analogy of successfully getting a DSN transmitter signal into Voyager-2's limited receiver window, would be like throwing a baseball across thousands of miles of ocean, and being able to get that baseball to pass through a very small port-hole window of a moving cruise ship.
In the future, as these record-breaking distances continue to increase for both of these extreme-distance voyagers, the DSN is planning to implement new techniques to continue to be able to communicate with both spacecraft. Combining the very weak signals (or arraying) several antennas together may be needed again in the not too distant future. The DSN has already supported the Voyager-2 spacecraft by employing this technique. When Voyager-2 flew-by the planet Neptune on its way out of our solar system, the DSN helped to enhance the scientific value of this encounter by arraying multiple antenna and using signal-combining techniques.
"As with anything that manages to stand the test of time, the past becomes the future"…
|
|
Uniká mi, proč potom NASA navrhuje NEW HORIZONS, kde bude stejný problém (já vím, za nějakých 15 let) se slábnutím signálu a s jeho příjmem na Zemi. Navíc půjde o sondu osamocenou a s méně přístroji. Ušetřené čtyři miliony dolarů NASA trn z paty nevytrhne.
Určitě bych ty sondy nechal v provozu ještě aspoň dva roky, ať oslaví třicetiny.
Stejně doufám, že tohle je uměle vyvolaný problém, který se v průběhu tohoto projektu opakuje už poněkolikáté. |
|
Aby NASA s NEW HORIZONT neujel vlak, pokud se nemýlím měla zkoumat krom jiného atmosféru Pluta, jenže Pluto se už vzdaluje od Slunce a atmosféra co nevidět začne zamrzat.
Na druhou stranu s průzkumem oblastí za Saturnem a dále by bylo lepší počkat a ponechat to až rychlejším sondám s jaderným pohonem. |
|
| Ale kdepak, čekat nemá smysl, lepší poslat jednu pomalou teď (když ještě funguje atmosféra), než za 10 let zastavit vývoj rychlé sondy kvůli penězům. New Horizons měla startovat už za 2 roky, ne ? Navíc v době, kdy bude NH potřebovat spojení 70 m DSN, už Voyagery nebudou v provozu. |
|
citace:
Ale kdepak, čekat nemá smysl, lepší poslat jednu pomalou teď (když ještě funguje atmosféra), než za 10 let zastavit vývoj rychlé sondy kvůli penězům. New Horizons měla startovat už za 2 roky, ne ? Navíc v době, kdy bude NH potřebovat spojení 70 m DSN, už Voyagery nebudou v provozu.
Souhlas, je lépe mít více sond a vysílat je pravidelně, protože periferie naší sluneční soustavy je velmi zajímavá - a velmi rozsáhlá. Škoda jen, že se neplánuje žádná sonda k Sedně, ta je podle mne mnohem zajímavější než Pluto...
Jinak DSN vzniklo právě kvůli sondám k vnějším planetám, tak by alespoň měli více práce či peníze na rozvoj sítě. Pokud si vezmu, kdyby SETI jelo na takových 100 metrových otočných anténách...
BTW, proč SETI nemělo snahu namontovat přijímač na současné 70 metrové radioteleskopy? |
|
citace:
Škoda jen, že se neplánuje žádná sonda k Sedně, ta je podle mne mnohem zajímavější než Pluto...
Obávám ,že pokud by jste chtěl poslat sondu s klasickým pohonem k Sedně, tak výsledky této mise sklídí Vaši X*prapravnuci. Ale skoro jistě by této sondě dříve došla energie.
Pro ilustraci:
Pluto:
Průměrná vzdálenost od Slunce: 39,4817 AU, 5906,4 mil. km
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pluto_(planeta)
Sedna: 500Au (největší vzdálenost od Slunce, ale stejně)
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1895
Když se k Plutu letí asi 10-20let, tak si to dopočítejte.
|
|
Soucasna vzdalenost Sedny je asi 86AU, takze zdaleka neni tak nedosazitelna. Uz ted je napr. Voyager 1 dal.
Na druhou stranu si nemyslim, ze by Sedna byla buhvijak vyjimecny cil. Takovych teles jeste najdeme... |
|
Ano blíží se k periheliu, které činí 75 AU.
Tato je diskuze je trochu hypotetická, kromě New Horizont se o žádné jiné sondě k Plutu či dále neuvažuje.
Za 10-15 let zde máme nukleární pohon, sice těžko řící jakými rychlostmi umožní se sondám pohybovat(případně ve spolupráci s gravitačním urychlením planet či Slunce) a pak se uvidí. |
|
citace:
Na druhou stranu si nemyslim, ze by Sedna byla buhvijak vyjimecny cil. Takovych teles jeste najdeme...
No je to těleso, které mohlo být do naší Sluneční soustavy zavlečeno odjinud (odhad kol 1%), i když se spíše uvažuje, že její dráha byla deformována jinou hvězdou...
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1797
Podle mne určitě zajímavější než Pluto. Těles jemu podobných je spousta, proto si myslím, že sonda k němu nemá až tak velký význam. |
|
| Já bych řekl, že Pluto je teď nejvýznamnější cíl, jiný důležitější asi není - zatím ještě funguje atmosféra, jak vlastně vypadá Pluto a Cháron, je to nejvzdálenější primární cíl ze všech letů sond. Navíc po průletu kolem Pluta snad sonda potká i nějaký cíl z Kuiperova pásu. Vzhledem ke vzdálenosti a přesnosti dráhy to bude rozhodně jedna z nejtěžších misí. Podobnou sondu mohou pak vyslat i k jiným vzdáleným cílům - třeba k Neptunu a dalším objektům Kuiperova pásu (k Sedně). |
|
| Takže pokud chcete vědět všechno o sondě New Horizons, prohlédněte si stránky http://pluto.jhuapl.edu/index.php - startovní okno se otevře 11.ledna 2006, podle fotek z montáže družice budou připraveni. Zajímavá je variabilita startovních oken - při zpoždění startu se poletí k Plutu bez asistence Jupitera, ale o 3-4 roky delší cestou. |
