citace:Ono je to všechno moc hezké, ale vytvářet nové a nové teorie vzniku planet spolu s argumentací, že ta či ona soustava (včetně Sluneční)je raritní či naopak běžná je přinejmenším předčasné - jednoduše proto, že známý vzorek planet (něco přes 200) je zkrátka píliš málo obsáhlý a i prvky v něm zastoupené jsou dány jen a pouze schopnostmi naší pozorovací techniky.
S nadchazejícími objevy terestrických planet budeme zákonitě nalézat i zde více a více rarit (excentrické dráhy, vzdálenosti, rychlosti rotace; planety u dvojhvězd a trojhvězd; samostatně putující planety) a dle toho budou upravovány teorie vzniku - a co dříve nebylo možné, teď možní bude. Jen by to chtělo více pokory (a méně geocentrismu, chtělo by se dodat...)
Nevím, kolik modelů akrekce sluneční soustavy má cenu vytvářet. Fakt je ten, že původní modely byly silně zatíženy určitým rozšířeným „geocentrismem“, neboť jejich tvůrci si představovali, že by mělo vzniknout něco dost podobného soustavě naší. Pak ale začali „koukat“ na skutečné exoplanety a „spatřili“ útvary, které jsou dost odlišné od dosavadních představ. Excentrické dráhy planetárních obrů často existujících v pekelných podmínkách, kdy se celá kovová megaplaneta přeměňuje na vír metalických par v důsledku těsného přiblížení ke slunci, prudké rotace a kolísání povrchových podmínek. Podmínky, za kterých musí být každá malá kamenná planeta podobná Zemi buď sežrána obrem nebo uvržena do slunce, se ukázaly být pravidlem toho, co skutečně nalézáme.
To, co vidíme pochopitelně není asi moc reprezentativním vzorkem úplné skutečnosti, neboť planetární obři s vysokou excentricitou orbity a těsným přiblížením ke slunci se jistě detekují daleko snadněji než tělesa v soustavě našeho typu. Nicméně naše teorie se vyvinula tak, že začala nadržovat těm pekelným světům s rychle rotujícími planetárními obry na excentrických drahách, které nám zpočátku pod dojmem vlastního světa připadaly tak bizarní. Když si příslušní vědátoři začali modelovat na počítačích různé scénáře vývoje sluneční soustavy, v nichž by soustava mohla skončit právě takhle, začaly jim to numerické simulace padat jako k nejpravděpodobnějším konečným stavům právě k tomu, co vidíme v pekelných světech, na které jsme původně koukali s překvapením jako na podivnost. Nejpravděpodobnější scénář vývoje soustavy je prý takový, že se vytvoří tři planetární obři s případným doprovodem menších těles. Obři vzájemně destabilizují svoje orbity do čím dál větších excentrit, až dva obři třetího vyhodí až ze soustavy do mezihvězdného prostoru a zůstanou na svých excentricitách. Menší planety jsou během tohoto vývoje buď obry pohlceny nebo uvrženy do slunce. Takovýto model velice dobře odpovídá tomu, co jsme dosud u planet vzdálených sluncí opravdu spatřili. Aby soustava skončila tak, jako ta naše, musí v modelech dojít k dost divným zvrhnutím vývoje a přinejmenším se to hůř počítá.
Numerické modely v podobě, k jakým jejich tvůrci zatím dospěli, zatím tedy nahlíží na pekelné světy excentrických obrů, jež nás původně udivily, jako na standard a na náš svět jako na raritní evoluční úchylku a nepřičítají jejich opětovné objevování pouze nedokonalosti našich detekčních metod. Z hlediska dosud vypracovaných modelů se zdají být planetární pekla standardnější. Pochopitelně, že vytvořit kvalitní model něčeho tak turbulentního, jako je akrekce planetární soustavy, bude možná složitější než stvořit model atmosféry u nás doma, který by umožnil předpověď počasí na týden dopředu. Při tom u toho počasí je přeci jen víc údajů pro kalibraci modelu. Tak asi není na místě přehnaná důvěra v takovou standardnost, ale bylo by přeci jen dobře model precizovat natolik, aby v něm bylo pro náš svět trochu víc místa. Objeví-li astronomové trochu více takových planetárních „úchylů“ ke srovnání s námi, aby šlo modely trochu kalibrovat na skutečnost, že se vyskytuje i něco tak modelově divného jako náš svět, vznikne snad i pořádný Zemi připouštějící model, aby to nevypadalo, že je vědecky dokázáno, že Sluneční soustava nemůže existovat.
Nelze asi moc brzy čekat, že bychom mohli přezkoumat tamní kopce a skály, duny a prachové ďábly jako na blízkých planetách naší soustavy. Dost nám takové komparativní vzorky geneze světů ale asi pomůžou zpřesnit vývojové modely naší vlastní soustavy a vyvodit z nich další závěry o našem možná že podivném světě. Hledání něčeho tak nerelevantního pro naši skutečnost, jako jsou tyto planety, se pak možná ukáže jako docela dobré vodítko k pochopení vlastního světa a zužitkování v tak praktické vědě, jakou je geologie.
citace:... to mi připomíná že první raketoplán ma také jméno ze Startreku nebo se mýlím?
Ano, šlo ale o prototyp, určený pouze pro zkušební lety v atmosféře, Enterprise. Původně se měl jmenovat Constitution, ale na základě celonárodní dopisové kampaně fanoušků Star Treku byl nakonec pokřtěn takto.
Samotný název Enterprise je tradiční jméno amerických lodí - od sloopu z roku 1775 (který ukořistila parta Benedicta Arnolda), přes slavnou letadlovou loď CV-6 z 2. světové až po první jadernou CVN-65, která vystupovala i v jednom Star Trekovském filmu, pamatuji si scénu, kde se Čechov ptal v Pearl Harboru s ruským přízvukem strážného, kde kotví Enterprise.
Doufám že pro pátrání po exoplanetách budou vypuštěny i jiné družice než Corot, zatím to se SIM vypadá dost bledě a ESA taky omezuje.
Doufám že vyjdou mise Terrestrial Planet Finder (TPF) NASA
a Darwin (ESA). Které se chystají tuším na rok 2015 ale do té doby se může stát ještě cokoliv.
nie faktických...
ale ten postoj je úžasný niekde nejaké observatórium objaví niečim vyznamnú planétu a vyjadrenie nasa ku tomu obsahuje popis kepleru, spitzeru, hst a jwst a v podstate nič o samotnom objave
tak aspoň jim gratulují, jinde jsem nic takového neviděl(myslím státní kosmické agentury) a když chci info tak jdu na http://www.eso.org/ [Upraveno 18.10.2012 dubest]
citace:tak aspoň jim gratulují, jinde jsem nic takového neviděl(myslím státní kosmické agentury) a když chci info tak jdu na http://www.eso.org/ [Upraveno 18.10.2012 dubest]
jj, ja viem, že tam je info len proste ma pobavila tá správa
Na Country radiu popisovali nově nalezenou planetu velikosti Země avšak velmi blízko své hvězdy - oběh za 8 hodin !
Zamyslel jsem se nad systémem " hledání" exoplanet pomocí přechodů před diskem jejich hvězdy. Podmínkou takového přechodu je aby naše Země ležela v rovině jejich oběžné dráhy, nebo aby planeta obíhala tak " blízko" aby tato podmínka nebyla nutností.
To splňují i tzv. " horké jupitery " jejichž velikost dále změkčuje vpředu uvedenou podmínku.
Závěrem je možno zobecnit fakt, že čím dále je potenciální exoplaneta dále od své hvězdy nebo čím větší úhel svírají roviny proložené drahou Země a exoplanety, tím menší je naděje ji pomocí zákrytového efektu najít.
Efektivnější bude systém odfiltrování přímého světla hvězdy a detekce odraženého světla od obíhajících planet.
Davide, pripravuje se soustava Cubesatu 3U pro tato pozorovani z orbity 800-200km.
Psal jsem organizatorum toho projektu, at sice na Cubesaty osadi majak AX25 v HAM pasmu, ale at data delaj min v pasmu 13cm a vejs, nebo at to daj do profi pasma 2.2GHz.
Je jasne, ze pokud pouziji HAM pasmo, tak je vyhoda, ze musi ze zakona vysilat v otevrenem datovem kodu a standartu, pravdepodobne AX25 9k6FSK KISS.
Takze staci zvukova karta a sirokej FM prijimac prehledak na dekodovani dat.
Jak jsem to cetl, tak vypocty by se delali na palube Cubesatu pres Xilinx a ARM v Linuxu.
Ma tam byt bifokalni optika CCD pro 4k video.
Palubni mikro gyroskopy budou udrzovat smer zamereni po dobu pulobehu Zeme.
Tak uvidime jak to dopadne.
U hvězdy - červeného trpaslíka - Proxima Centauri byla především spektrografem HARPS na observatoři ESO La Silla v Chile objevena planeta o hmotnosti 1,3 Země, která obíhá uvnitř dráhy Merkuru s periodou 11,2 dne. Může na ní být kapalná voda, ale exoplanetu Proxima b ozařuje intenzivní ultrafialové a rengenové záření. Více viz http://www.astro.cz/clanky/exoplanety/v-obyvatelne-zone-u-nejblizsi-sousedni-hvezdy-byla-objevena-planeta.html [Upraveno 24.8.2016 jch]
len proste ma pobavila tá správa
