Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  36    37    38    39    40    41    42  >>
Téma: Projekt Dragon / Falcon 9
07.4.2011 - 10:28 - 
quote:

Mame moznost sledovat startujuce inovacie v kozmonautike (o co sme sa tu nedavno spolocne modlili) a napriek tomu stale vidiet preferencie starych predrazenych rieseni, ktore su vraj bezpecnejsie (nie su!). Podla mna najnebezpecnejsie je platit pol miliardy za start a dalsiu miliardu rocne za "udrziavanie kapacit", pretoze to je prahsprosty tunelarsky monopolizmus, ktory dusi akykolvek vyvoj, a tymto sposobom sme sa dopracovali od mesacnych misii po neschopnost dostat sa na orbit.




Zlatá slova.
Což ovšem neznamená, že to SpaceX zvládne, ale není komu jinému držet palce.
 
07.4.2011 - 10:37 - 
quote:
Podla mna najnebezpecnejsie je platit pol miliardy za start a dalsiu miliardu rocne za "udrziavanie kapacit", pretoze to je prahsprosty tunelarsky monopolizmus...


Ja mam skor dojem, ze je to zaujem statu skryte dotovat firmy typu Boeing a pouzivat nato NASA.

Ženeva - Americký výrobce letadel Boeing dostal od americké vlády nepovolenou podporu ve výši nejméně 5,3 miliard dolarů, zjistila Světová obchodní oragnizace (WTO).

Jak podle serveru BBC zjistila mezinárodní skupina soudců, podpora zahrnovala peníze na výzkum a vývoj od vesmírné agentury Nasa.

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=695876
 
07.4.2011 - 10:45 - 
monopolizmus jak hovado... jedna z veci, ktore USA potrebuju urobit, aby sa dostali z krizy, je zbavit sa prebujnelej tradicie lobistov, monopolistov a skrytej podpory zo strany statu (u nas sa tomu hovori klientelizmus)
Kozmonautika (a nie len ona) sa potrebuje drzat skor tradicie suboja applu a microsoftu, garazovych startupov a silicon valley. Rozviaz mi ruky a uhni mi z cesty...
 
07.4.2011 - 11:47 - 
Trochu z jiné strany - unmanned mise.
Kvůli vzrůstajícím cenám současných nosičů má NASA silný zájem certifikovat F9 pro bezpilotní planetární sondy.
Doposud se drží pravidla, že nový nosič je pro vědecké sondy vhodný až po třech úspěšných startech za sebou.
Takže ještě jeden 100% start F9 v tomto roce a Musk je s tímto nosičem kompletně ve hře o vynášení vědeckých satelitů pro NASA.

http://www.spaceflightnow.com/news/n1104/04launchcosts/
 
07.4.2011 - 13:00 - 
http://www.space.com/11311-spacex-huge-private-rocket-moon-mars.html

Tady v článku, který je do velké míry recyklací toho, co jsem sem hodil už včera, ovšem uvádí další působivý slib.

SpaceX rovněž uvažuje o stavbě ještě silnější rakety zvané „super heavy-lift“ vehicle, která by měla asi trojnásobek nosnosti Falcon Heavy čili asi o 50 procent silnější než Saturn 5.

Takový prostředek by pravděpodobně neměl problémy doletět na měsíc, Mars či dále.

Musk SpaceX řekl, že má právě teď malý kontrakt s NASA na zkoumání možností stavět raketu super heavy-lift.

 

____________________
Áda
 
07.4.2011 - 13:11 - 
že by Falcon X ... i když dne nosnosti to vypada spiš na Falcon XX [Upraveno 07.4.2011 Conquistador] 
07.4.2011 - 13:36 - 
"ze by Falcon X..."

hm.. no, za ten čas, čo toto fórum navštevujem som naň "vyklopil", také "kvantum" špekulácií a dohadov, že v niečom sa proste nevyhnutne musím "trafiť"
čiže sa jedná o "kvantový efekt"

k falconu x.. , musím pvedať len jedno
ak nasa za štúdiu falconu x Muskovi zaplatí, tak jej tú štúdiu spraví, ale on "sám" ho realizovať bude, až keď bude "komerčne použiteľný"
 
07.4.2011 - 13:45 - 
ja mam dojem ze 150t nosic, to uz je moc. NASA by bola jediny zakaznik (teda ak sa nepustime do tych vesmirnych hotelov), a to je prilis mala rocna produkcia. Tych 50t je vyuzitelnych jak komercne, tak pre NASA, pride mi to daleko optimalnejsia nosnost.

P.S. neda sa niekde kupit opcia na jeden shuttle? az sa tieto nove silne masinky fakt postavia, uplatnim opciu, kupim shuttle, prerobim ho na autobus a budem vozit turistov. Letenka na orbit za 3mil, no nekup to
 
07.4.2011 - 14:00 - 
quote:
P.S. neda sa niekde kupit opcia na jeden shuttle?


to myslíš, potencionálny, viacnásobne použiteľný nosič, s kapacitou 50 ton na LEO?
pretože tam sa momentálne (zdá sa) presunula nosnosť, od ktorej začne byť efektívne ho prevádzkovať [Upraveno 07.4.2011 alamo]
 
07.4.2011 - 14:04 - 
myslim jeden olietany shuttle orbiter. Vyhodim motory, nalozim tam pretlakovy modul s 40-50 kreslami pre pasazierov, a posadim to na tu novu skvelu supa dupa heavy lift raketu s nosnostou 150t za 100mil. (malinovky su gratis) 
07.4.2011 - 14:08 - 
quote:
myslim jeden olietany shuttle orbiter. Vyhodim motory, nalozim tam pretlakovy modul s 40-50 kreslami pre pasazierov, a posadim to na tu novu skvelu supa dupa heavy lift raketu s nosnostou 150t za 100mil. (malinovky su gratis)


aha.. takto.. ja som už myslel že jednostupňový, čosi ako skylon
 
07.4.2011 - 15:06 - 
Po úterní tiskovce dělal Musk ještě hodinové interview v Chairman's Forum.
Myslím, že stojí za to si poslechnout jeho vize a myšlenky.

http://www.youtube.com/watch?v=0UNCdh05ck8&feature=player_detailpage#t=53s
 
07.4.2011 - 16:21 - 
quote:
Po úterní tiskovce dělal Musk ještě hodinové interview v Chairman's Forum.
Myslím, že stojí za to si poslechnout jeho vize a myšlenky.

http://www.youtube.com/watch?v=0UNCdh05ck8&feature=player_detailpage#t=53s


Zaujímavé. Muskova "speach schopnosť" ale stále prezrádza jeho mimácky pôvod,škoda že si konenčne nenajme niekoho, kto ho naučí presvedčivejšie prezentovať jeho názory, dnes by bol oveľa ďalej v zabezpečení financovania svojich projektov vládnymi "grantami"
 
07.4.2011 - 18:11 - 
"Falcony su vehementne prehlasovane za nespolahlive nosice (pretoze su nove...), pritom devina ma zatial 100% spolahlivost a letela na prvy pokus. "

Mam bohuzel velmi spatne zkusenosti kdyz mala zacinajici firma silne preceni sve moznosti a naslibuje to co neni pak schopna splnit - netusi co to obnasi. Ve vyvoji proste pracuji a tak vim jak dulezitou jsou zde zkusenosti a klik problmu se v praxi vyskytnou.
Cela velka cast SW se musela predelat - nebot ona zvladla jen planovane zatizeni - v krizovem stavu musela toho zpracovat vice a tak se proste zahltila - tedy vpodstate spadla - holt nedostatek zkusenosti lidi co to navrhovali byl pricinou - spatne chovani systemu odhadli.

Proste nevi jak je to narocne ta zacinajici firma - a jde mi spise o ten vetsi nosic - jak se ji to bude darit.
A neuspechy mel behem testovani - vzdyt se to o tom zde psalo v diskuzi primo.
Doufam tez ze vse je tak nadimenzovane jak ma byt pry o 40% a ze to neni jen "papirovy" trik.
 
07.4.2011 - 18:53 - 
quote:
"Falcony su vehementne prehlasovane za nespolahlive nosice (pretoze su nove...), pritom devina ma zatial 100% spolahlivost a letela na prvy pokus. "

Mam bohuzel velmi spatne zkusenosti kdyz mala zacinajici firma silne preceni sve moznosti a naslibuje to co neni pak schopna splnit - netusi co to obnasi. Ve vyvoji proste pracuji a tak vim jak dulezitou jsou zde zkusenosti a klik problmu se v praxi vyskytnou.
Cela velka cast SW se musela predelat - nebot ona zvladla jen planovane zatizeni - v krizovem stavu musela toho zpracovat vice a tak se proste zahltila - tedy vpodstate spadla - holt nedostatek zkusenosti lidi co to navrhovali byl pricinou - spatne chovani systemu odhadli.

Proste nevi jak je to narocne ta zacinajici firma - a jde mi spise o ten vetsi nosic - jak se ji to bude darit.
A neuspechy mel behem testovani - vzdyt se to o tom zde psalo v diskuzi primo.
Doufam tez ze vse je tak nadimenzovane jak ma byt pry o 40% a ze to neni jen "papirovy" trik.



mam pocit ze vy ste proste negativista

SpaceX precenila svoje moznosti az tak silne, ze ako zacinajuca firma poslala na orbit funkcnu kozmicku lod vlastnym nosicom, a tu lod potom dostala spat na zem. Pred 10 rokmi ciste sci-fi. Aky dokaz este treba?
Toto nie su nejaki amateri - nadsenci z garaze, co sa rozhodli postavit raketu. Musk nabera ludi z aerokozmickeho priemyslu, spicku medzi spickou, nie je lahke stat sa zamestnancom SpaceX (a zaujemcov je mnohonasobne viac nez volnych miest). Rychle napredovanie firmy dokladuje, ze tu robia skutocni majstri remesla, ktorym nikto nehadze polena pod nohy. Navyse sa v plnej miere vyuzivaju data z NASA. Takze tu nejde o nejaky garazovy startup. Oni vedia co robia a na co maju.
 
07.4.2011 - 19:14 - 
quote:
quote:
Podla mna najnebezpecnejsie je platit pol miliardy za start a dalsiu miliardu rocne za "udrziavanie kapacit", pretoze to je prahsprosty tunelarsky monopolizmus...


Ja mam skor dojem, ze je to zaujem statu skryte dotovat firmy typu Boeing a pouzivat nato NASA.

Ženeva - Americký výrobce letadel Boeing dostal od americké vlády nepovolenou podporu ve výši nejméně 5,3 miliard dolarů, zjistila Světová obchodní oragnizace (WTO).

Jak podle serveru BBC zjistila mezinárodní skupina soudců, podpora zahrnovala peníze na výzkum a vývoj od vesmírné agentury Nasa.

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=695876



No a Airbus dostal 3,2mld EUR, což je skoro to samý :-/
 
07.4.2011 - 19:24 - 
tak ma práve napadlo
nakoľko asi bola tá Muskova tlačovka, reakciou na "ťah" ATK s "euroatlantickým" nosičom liberty?
[Upraveno 07.4.2011 alamo]
 
08.4.2011 - 04:45 - 
quote:
quote:
Po úterní tiskovce dělal Musk ještě hodinové interview v Chairman's Forum.
Myslím, že stojí za to si poslechnout jeho vize a myšlenky.

http://www.youtube.com/watch?v=0UNCdh05ck8&feature=player_detailpage#t=53s


Zaujímavé. Muskova "speach schopnosť" ale stále prezrádza jeho mimácky pôvod,škoda že si konenčne nenajme niekoho, kto ho naučí presvedčivejšie prezentovať jeho názory, dnes by bol oveľa ďalej v zabezpečení financovania svojich projektov vládnymi "grantami"


To jen potvrzuje, ze je to mimozemstan.
Po priletu na Zem se rozhodl pomoci pozemstanum k cestam ke hvezdam.
Howg.

I kdyz...mozna lobisti zapracuji....bude mit dlouho pripravovanou nahodnou smrtelnou automobilovou nehodu.

 
08.4.2011 - 04:49 - 
quote:
ja mam dojem ze 150t nosic, to uz je moc. NASA by bola jediny zakaznik (teda ak sa nepustime do tych vesmirnych hotelov), a to je prilis mala rocna produkcia. Tych 50t je vyuzitelnych jak komercne, tak pre NASA, pride mi to daleko optimalnejsia nosnost.

P.S. neda sa niekde kupit opcia na jeden shuttle? az sa tieto nove silne masinky fakt postavia, uplatnim opciu, kupim shuttle, prerobim ho na autobus a budem vozit turistov. Letenka na orbit za 3mil, no nekup to


Mam dojem, ze tu 150t raketu bude delat nejen pro NASA a kosmo hotely, ale i pro dulni spolecnosti co chteji kopat na Mesici.
Preci jenom takovej elektrickej buldozer na PEM clanky neco vazi, bagr taky a mobilni plosina s rafinerii tez.

Jsem zvedavej jak pujde vyvoj dal. Mozna Musk otevre druhou fabriku raket na Mesici, aby si dulni spolecnosti mohli to vytezene zlato, platinu atd. privezt na Zem.
Kdo vi, mozna ze prvni lodenici postavi prave Musk.
 
08.4.2011 - 07:31 - 
Fandím Muskovi i jeho Falconu 9H a považuji předpokládané výkony za reálné. Avšak nesdílím optimizmus, že Musk se stane téměř monopolním dodavatelem nosičů pro NASA, státní agentury, soukromý sektor, Mars a Měsíc, přičemž se ani nebere v ohled vývoj a možnosti dalších států.
Co vlastně Musk zatím předvedl? Když opomenu Falkon 1, předvedl raketu F 9 + kosmickou loď Dragon, kterou m.j. považuji za mnohem větší úspěch, než samotný F 9. Ten má tyto základní parametry:

Startovní hmota: 333.400 kg
Nosnost na LEO: 10.450 kg
Celkový počet motorů: 10

Pro srovnání: ATLAS V 401 (téměř 10 let starý):

Startovní hmota: cca 320.000 kg
Nosnost na LEO: 12.500 kg
Celkový počet motorů: 2

Pro srovnání ZENIT 2 ( cca 25 roků starý):

Startovní hmota: 459.000 kg
Nosnost na LEO : 14.400 kg (zhruba přepočteno na 28° šířky)
Celkový počet motorů: 2

Je jasné, že Falkon 9 není žádný zázrak a jak Atlas tak Zenit mohou v případě potřeby udělat stejnou konfiguraci, jako má mít Falkon 9H a to s ještě větší nosností než 53 tun na LEO (hlavně u Zenitu). Rozhodující bude zákazník, cena a rychlost vývoje. V případě skutečné konkurence se můžeme dožít zajímavých cen jak u Atlasu, tak u jiných světových výrobců, takže nevěřím v žádnou převažující dominanci Space X a Falkonů.
 
08.4.2011 - 07:46 - 
quote:

Je jasné, že Falkon 9 není žádný zázrak a jak Atlas tak Zenit mohou v případě potřeby udělat stejnou konfiguraci, jako má mít Falkon 9H a to s ještě větší nosností než 53 tun na LEO (hlavně u Zenitu). Rozhodující bude zákazník, cena a rychlost vývoje. V případě skutečné konkurence se můžeme dožít zajímavých cen jak u Atlasu, tak u jiných světových výrobců, takže nevěřím v žádnou převažující dominanci Space X a Falkonů.




No najvacsi prispevok SpaceX podla mna bude ze ukazali ako sa to da robit relativne lacno.
To ze sa to da robit iba draho vedel kazdy doteraz
 
08.4.2011 - 08:13 - 
Přesně tak, ta inovace je v tom, že:
1) design i výroba F9 je komplet made in USA a to privátní firmou založenou 8 let před prvním 100% úspěšným letem na LEO
2) cena je 3x nižší než konkurenční nosiče stejné nosnosti
 
08.4.2011 - 08:31 - 
quote:
Jsem zvedavej jak pujde vyvoj dal. Mozna Musk otevre druhou fabriku raket na Mesici, aby si dulni spolecnosti mohli to vytezene zlato, platinu atd. privezt na Zem. Kdo vi, mozna ze prvni lodenici postavi prave Musk.
Další směřování SpaceX, nebo spíš svou celkovou vizi nastínil Musk v rozhovoru po úterní tiskovce.
Muskovým konečným cílem je přispět k trvalému osídlení Marsu lidmi tím, že přinese lidstvu řádově levnější dopravu na LEO. Jako klíčový prostředek k tomuto cíli - zlevnění, vidí nevyhnutelnost PLNÉ znovupoužitelnosti nosičů. I když s FH zlevní kg na LEO 6x, je to podle něj stále málo, jelikož se zatím stále jedná o jednorázově použitelný nosič. Následující vývojovou kapitolou u SpaceX bude zaměření právě na tu znovupoužitelnost nosičů. Palivo tvoří pouze 0,3% ceny startu a pokud budou nosičě bezpečne a v celku vracet na Zem, cena vynesení nákladu se zlevní ne 6x, ale 60x nebo 100x. To bude teprve ten správný průlom v kosmické dopravě.

Ohledně osídlování Měsíce a Marsu zastává Musk názor, že Měsíc není k trvalému osídlení vhodný hned z několika důvodů.
Jako průzkumná základna možná ano, ale ne na perspektivní rozšíření lidské civilizace.
Nevýhody vidí v nízké gravitaci, dlouhém lunárním cyklu den/noc - z toho plynoucí obyvatelné pouze polární oblasti, absence atmosféry, blízkost Země - pokud život na Zemi zničí asteroid, Měsíc bude silně ovlivněn taky.
Mars je pro trvalé osídlení v budoucnu mnohem vhodnější.

Pod to bych se mohl podepsat.
 
08.4.2011 - 08:42 - 
Souhlas, ale je treba si uvedomit, ze bez toho Mesice zadnej Mars nebude.

Mam takovou vizi, ze by se raketa/lod postavila kompletne z "regolitu" na Mesici. Po castech by se dopravili dily na LLO orbitalni lodenici a na Mars by se letelo z Mesice.

Vyhoda je v mensi gravitacni studni nez je Zeme.
A pokud se rozjede v budoucnu MEsicni tezebni prumysl, tak prepravni lode pro habitaty na Mars, vcetne vsech potrebnych (i ISRU) komponentu pro prumysl na Marsu by se vyrabeli na Mesici a tez z Mesice by byli vynasene.
Rekl bych, ze neco jako FH startujici z povrchu Mesice unese vic nez tech 53tun. Cili Mesicni varianta pozemni FH z fabriky na Mesici + vyroba paliva.
Bud by to startovalo najednou nebo po castech by to prepravni moduly povrch Mesice <> LLO stanice na nekolikrat prevazeli na orbitalni lodenici.
Dokonce jstem presvedcen, ze jako prvni se bude stavet "orbitalni" vytah do L bodu mezi Mesicem a Zemi.
Takze by dily lode na Mars mohl vyvezt vytah.

 
08.4.2011 - 10:28 - 
quote:

Je jasné, že Falkon 9 není žádný zázrak a jak Atlas tak Zenit mohou v případě potřeby udělat stejnou konfiguraci, jako má mít Falkon 9H a to s ještě větší nosností než 53 tun na LEO (hlavně u Zenitu). Rozhodující bude zákazník, cena a rychlost vývoje. V případě skutečné konkurence se můžeme dožít zajímavých cen jak u Atlasu, tak u jiných světových výrobců, takže nevěřím v žádnou převažující dominanci Space X a Falkonů.



Je nezmysel hodnotit Falcon 9 podla nosnosti. Nosice Falcon mali byt prelomove cenou, nie nosnostou. A to sa, damy a pani, podarilo. Ak vychadzame z cien uvadzanych na strankach SpaceX, tak tie su tretinove oproti americkej konkurencii. Nevraviac o tom ze cele to zabralo necelych 10 rokov vyvoja, a mame 2 funkcne nosice a treti na ceste, pozemnu infrastrukturu a potencialne pilotovanu kozmicku lod. Tu sa snad ani neda porovnavat s konkurenciou, kedze ta za poslednych 30 rokov nic noveho nevyvinula, zato zhltala neuveritelne kvanta penazi.

Dufam ze SpaceX NEbude mat monopolne postavenie. Dufam ze sa rozbehne skutocny konkurencny boj, kde sa bude bojovat o kazdy start. Ale nie lobovanim v kongrese, ale cenou a kvalitou. To sa potom nebudeme stihat divit, co vsetko sa zrazu da a jak dlho vlastne trva proces vyvoja a inovacii.

Ohladom kolonizacie, okrem rapidneho poklesu cien za start za klucove povazujem zvladnutie ISRU technologii. Mesiac by som vnimal ako surovinovu zakladnu, osidlenie bude skor charakteru ubikacii pre robotnikov, plus nejaky priestor pre vedu, na masivnejsie osidlenie je asi predsa len vhodnejsi Mars. V neposlednom rade je tam ovela viac vody, Mesiac so svojimi polarnymi zasobami nemusi na masivnu spotrebu stacit.
 
08.4.2011 - 11:32 - 
quote:
Souhlas, ale je treba si uvedomit, ze bez toho Mesice zadnej Mars nebude.


Nerad bych rozpoutával zbytečný flamewar, ale fakt nemůžu souhlasit.

Ačkoliv ostatní diskutéři tady trochu poupravili můj názor, že pro náklad je povrch Marsu (pomocí padáků a aerobrakingu) lépe dostupný, než měkké přistání na Měsíci (pomocí brzdících motorů) - není to tak docela pravda, bohužel - tak návrat na Měsíc, jakkoliv je zajímavý (hlavně s přihlédnutím k těm podzemním tunelům, zřejmě trvale obyvatelným), nemá až tak moc společného s cestou na Mars.

Spousta technologie bude samozřejmě univerzálně použitelná pro obě mise - ostatně, i velitelská sekce lodi Apollo byla navržená pro návrat vyšší rychlostí, kterou by se Apollo vracelo od Měsíce. (V současnosti si podle mě nejde reálně představit, že by nějaký větší "vícenásobně použitelný" planetolet při cestě zpět hladce zabrzdil na nízké oběžné dráze - ať už poletí od Měsíce nebo od Marsu - a to ani při použití jaderného pohonu, na který pořád spousta myslitelů sází - nejspíš by takový planetolet zůstal po prvním použití na eliptické dráze kolem Slunce...).

Hlavním problémem, proč nejde jednoduše poslat lidi alespoň na průletovou misi kolem Marsu, dnes není hmotnost zásob a paliva, které by se muselo vynést na nízkou oběžnou dráhu (a zvláště s Falconem 9 toto problém nebude). Problém je, že nevíme, jaké budou reálné účinky kosické radiace (a hlavně erupcí na Slunci) během dvouletého pobytu lidí v otevřeném kosmu: nejdéle tam kosmonauti zatím byli max. asi tak týden, a min. během první fáze návratu na Měsíc to nebude o moc lepší.

Pilotovaná mise k L2 Země-Slunce, tedy do vzdálenosti 1,500,000 km od Země, by v současnosti byla naprosto zásadním skokem k otestování budoucích misí. Odhaduji, že by trvala min. 5x tak dlouho, než oblet Měsíce (ale možná je to chybný odhad ?). Tzn. šlo by o cca 4 týdny dlouhý pobyt mimo nízkou oběžnou dráhu - ale za zlomek nákladů oproti přistání na Měsíci. Ale současně relativně bez rizika, s nutností nakládat jen minimum paliva, apod.
 
08.4.2011 - 12:08 - 
quote:

Pilotovaná mise k L2 Země-Slunce, tedy do vzdálenosti 1,500,000 km od Země, by v současnosti byla naprosto zásadním skokem k otestování budoucích misí. Odhaduji, že by trvala min. 5x tak dlouho, než oblet Měsíce (ale možná je to chybný odhad ?). Tzn. šlo by o cca 4 týdny dlouhý pobyt mimo nízkou oběžnou dráhu - ale za zlomek nákladů oproti přistání na Měsíci. Ale současně relativně bez rizika, s nutností nakládat jen minimum paliva, apod.


A s pouzitim FH ako nosica by naklady skutocne boli "smiesne". Vlastne netreba nic vyvijat, da sa to vyskladat z hardweru ktory mame alebo v blizkej dobe budeme mat - ako kabina Dragon, ako habitat Bigelow, EDS - druhy stupen Falconu. V Trunku moze byt este nainstalovany motor z druheho stupna F1 na navratovy manever.

Vyskum na ISS je pekny, ale treba sa pohnut dalej a dat si "rande s realitou"
 
08.4.2011 - 12:59 - 
Lety k planetám, budou snad relativně dostupné až s rozvojem dnes exotických pohonů. Třeba takový fůzní pohon by hodně pomohl. Loď pro let k Marsu, či pásma asteroidů by vážila 500 - 1000 tun. S raketou s nosností 150 tun, by nebyl zase takový problém ji poskládat na nízké orbitě a odstartovat od Země. Při vysokém isp a odpovídajícím tahu by větší potřebná rychlost k opuštění pozemské zóny gr. vlivu byla mnohem menším problémem, než postavit fabriku na rakety na Měsíci. Mimochodem jsem jediný komu tento nápad (postavit fabriku na rakety na Měsíci) přijde v dnešní době jako naprostá pitomost? Vždyť máme dnes problém postavit raketu na Zemi se vším dostupným zázemím.


 
08.4.2011 - 13:12 - 
quote:
Lety k planetám, budou snad relativně dostupné až s rozvojem dnes exotických pohonů. Třeba takový fůzní pohon by hodně pomohl. Loď pro let k Marsu, či pásma asteroidů by vážila 500 - 1000 tun. S raketou s nosností 150 tun, by nebyl zase takový problém ji poskládat na nízké orbitě a odstartovat od Země. Při vysokém isp a odpovídajícím tahu by větší potřebná rychlost k opuštění pozemské zóny gr. vlivu byla mnohem menším problémem, než postavit fabriku na rakety na Měsíci. Mimochodem jsem jediný komu tento nápad (postavit fabriku na rakety na Měsíci) přijde v dnešní době jako naprostá pitomost? Vždyť máme dnes problém postavit raketu na Zemi se vším dostupným zázemím.



az taka pitomost to nie je, ale asi by neslo o rakety s parametrami "pozemskych" rakiet. Skor nieco velice jednoduche, s pretlakovou dodavkou paliva a relativne nizkym vykonom.

Nezabudajme ze dnes uz existuje technologia kovovych 3D plotterov, je teda celkom realne si prislusnu raketu na mesiaci "vyrenderovat"
 
08.4.2011 - 16:22 - 
Nemýľ sa...
Veci vyrábané na 3D plotroch sa v súčasnosti hodia v lepšom prípade ako "lacná" náhrada nenáročných plastových dielov. Na čokoľvek náročnejšie sú vhodné len veľmi obmedzene a k použiteľnosti na náročné konštrukčné prvky povedie ešte riadne dlhá cesta.
Proste - na 3D plotri sa dá vyrobiť čerpadlo do zahradnej fontánky, veril by som, že sa tak dá vyrobiť aj funkčná vodná turbína, ale neverím, že by sa tak dalo vyrobiť turbočerpadlo na skvapalnené plyny s rozumnou hmotnosťou alebo spaľovacia komora kvapalinového raketového motoru.
Problém je v tom, že akonáhle začne hrať významnejšiu úlohu samotná štruktúra materiálu, vznikajúca a menená pri klasických výrobných postupoch, produkty 3D tlačiarní nevyhnutne prehrávajú v každom smere.
 
<<  36    37    38    39    40    41    42  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.412715 vteřiny.