Za 2 roky může být vše jinak a může sondu vypustit Starship, která se mi jeví pro rychlost letu výhodnější.
Změny jsou vždy možné.
Je to dost ok, Aleši? :-) hhhh...
citace 26.7.2021 - 13:34 - petrpetr:Za 2 roky může být vše jinak a může sondu vypustit Starship, která se mi jeví pro rychlost letu výhodnější.
Změny jsou vždy možné.
Je to dost ok, Aleši? :-) hhhh...
Je to alespoň slušné, takže OK. Ovšem pořád to je pro mne nesrozumitelné a nepodloženě spekulativní.
Nesrozumitelné je to proto, že to je nějaké "tvrzení", ale bez zdůvodnění a bez vysvětlení. Proč se Ti použití Starshipu jeví "výhodnější"?
Nepodloženě spekulativní je to proto, že v originální zprávě je naprosto jasně uvedeno, že sonda má startovat pomocí rakety Falcon Heavy. "Úvahy" (spekulace) o jiných možnostech jsou tedy dost zbytečné a není zatím žádný náznak, že by o tom někdo oficiálně uvažoval.
Samozřejmě téměř nic nelze do budoucna vyloučit (jakékoliv změny), ale musí být jasně řečeno, že v tuto chvíli se jedná jen o spekulativní úvahy a amatérské prověřování dostupných možností.
Starship má být mnohonásobně použitelná těžká nosná raketa (a kosmická loď), takže "výhodný" je pro mise, při nichž se může relativně snadno a rychle vrátit na Zemi (k opakovanému použití), nebo pro mise, kdy do cíle letí sama loď (celá) [a pak zase pokud možno zpět na Zemi].
Ano, pro "rychlejší" sondy lze v principu použít Starship jen jako těžký nosič na LEO, kam by dopravil sondu vybavenou "vlastním silným pohonem" ("třetím stupněm rakety"). Problém je zatím v tom, že SpaceX nemá vhodný "třetí stupeň" k dispozici (např. druhý stupeň Falconu 9 je moc velký [s palivem i těžký] a špatně "slučitelný" se Starshipem). Velmi pravděpodobně by tedy pro "sondu" bylo potřeba využít "třetí stupeň" od "externí firmy", např. Centaur od ULA, nebo nějakou kombinaci horních stupňů na TPL, nebo by ve SpaceX museli rychle vyvinout něco zcela nového. Zvyšuje to ale složitost i cenu celé mise, takže "výhodnost" nemusí být tak jednoznačná, jak to na první pohled třeba vypadá.
Aleši, každý jsme originál.
Do diskuse patří i spekulace, pokud jsou k věci a to byly. To bychom mohli jen papouskovat tweety, clanky apod...
Pan Vítek by neměl radost.
To by jsi si měl uvědomit.
Pro spoustu osob jsou mé příspěvky
srozumitelné.
Naopak jsem se zde dočkal bezdůvodné sprosté urážky z IV. cenové skupiny a nezastal jsi se mne a osoba se chlapsky neomluvila.
Dle mne forum nevedeš dobře a jde to nejlépe vidět na vlákně souvislosti kosmonautiky, kam presouvas prispevky.
Kritika je konstruktivní věc, mysli na to a zkus se poučit.
Není problém mi omyl vysvětlit. Jen ne jsem žák 1 tridy základní skoly, aby nekteri skrtali jako na forech, kde lidem opravují gramatiku.
Jinak se SS to bylo takto mnou myšleno. 3 stupeň v ní. Nejsme prece hloupí...
2 roky jsou dlouhá doba a změnit se může ledasco. To je to kouzlo vývoje Starshipu a aplikace jako levného meziplanetárního tahače.
Jde o cenu 1 kg na LEO A jaký je jeho dosah.
citace 26.7.2021 - 15:04 - Aleš Holub:
Ano, pro "rychlejší" sondy lze v principu použít Starship jen jako těžký nosič na LEO, kam by dopravil sondu vybavenou "vlastním silným pohonem" ("třetím stupněm rakety").
keď už sme pri tom, všimli ste si že aj pre Falcon Heavy sa pri tejto misii počíta s tretím stupňom?
The Falcon Heavy could do so with the addition of a Star 48 "kick stage."
Neviem aký letový profil uvažujú, či FH vynesie zostavu na LEO a tam sa zapáli Star48, alebo či FH vynesie celú zostavu na eliptickú / únikovú dráhu a tam to Star48 iba "doklepne"
Ale akokoľvek si petrpetr tie úvahy vycucal z prsta, pri prvom variante by naozaj išiel použiť aj Starship. Za 3 roky síce ešte nebude mať nalietané bohviečo, ale to nemá ani FH...
Dobrý postřeh se třetím stupněm. Na jiné diskusi mne zaujalo, že let bude o půl roku delší oproti SLS, což není benefit.
Přesto to získalo SpaceX. Cena je jasně na straně FH.
Díky za odkaz, Jamato.
1/ ja to vnimam tak, ze zazmluvnujeme za tri roky, tak toznamena finalizaciu podmienok startu vratane zrychleni a vibracii... t.j. naslednych kvalifikacnych skusok, testov a pod.
Takze nie je jednoduche dnes nieco zadefinovat a zajtra to zmenit...
2/ Vacsia lod je lacnejsia, ak je vyuzita... takze to tiez nemusi byt samozrejmost...
3/Overena spolahlivost... tam FH jednoznacne ma vacsie predpoklady
4/ opat sorry za OT ...ad petrpetr... bud rad, ze je Ales taky aky je... ja osobne som mu vdacny za to co robi. Toto forum mozno ma nejake nedokonalosti, ale i svoju jedinecnost...
citace 26.7.2021 - 16:55 - yamato:... Neviem aký letový profil uvažujú, či FH vynesie zostavu na LEO a tam sa zapáli Star48, alebo či FH vynesie celú zostavu na eliptickú / únikovú dráhu a tam to Star48 iba "doklepne" ...
Podle dostupných informací má mít sonda Europa Clipper startovací hmotnost kolem 6 tun, zatímco TPL motor Star 48 má cca 2 tuny paliva a Isp kolem 3000 Ns/kg, takže možné delta-v pro "kick" je maximálně 900 m/s. Druhý stupeň Flaconu Heavy tedy bude muset odvést většinu "práce" a urychlit celou sestavu na prakticky únikovou dráhu (delta-v z LEO nejméně 4000 m/s). Star 48 to může jen "doklepnout". Na víc nemá.
Přesto bude třeba využít dodatečné "gravitační manévry" (u Země a snad i u Marsu, ale ne u Venuše) a doba přeletu bude kolem 6 roků.
P.S.: Na SLS mělo být zřejmě odletové delta-v z LEO nejméně 6500 m/s (pro přímý let k Jupiteru a dobu přeletu kolem 3 roků).
Dokonce rozdíl 3 roky. Otazka je, jakou verzi SLS nabízeli. Tu kterou mají teprve vyvinout?
6 tun k Europě není málo...:-)
Situácia sa na bojisku vyvíja každým okamihom. Jak se jmenoval ten slovenský tv sportovní reportér?...
citace 26.7.2021 - 22:54 - petrpetr:Dokonce rozdíl 3 roky. Otazka je, jakou verzi SLS nabízeli. Tu kterou mají teprve vyvinout?
6 tun k Europě není málo...:-)
Dne 18. května 2018 bylo vydáno rozhodnutí zajistit vynesení mise EM-2 (nyní Artemis II) a vynesení sondy Europa Clipper raketami SLS ve verzi Block 1 s tím, že pořadí těchto dvou startů bude stanoveno později. Zde je originální text rozhodnutí.
Sonda Europa Clipper měla být uvnitř aerodynamického krytu o průměru 5 metrů, používaného na raketě Delta IV Heavy.
26. března 2019 viceprezident USA Mike Pence pověřil NASA, aby urychlila plán příštího pilotovaného přistání na Měsíci z roku 2028 na rok 2024. Následně bylo rozhodnuto použít první z těchto dvou raket SLS Block 1 pro Artemis II a druhou pro Artemis III. Vynesení sondy Europa Clipper bylo formálně odloženo až na čtvrtý start rakety SLS Block 1, ale NASA čtvrtý exemplář horního stupně ICPS neobjednala. Místo toho požádala Kongres, aby v textu rozpočtového zákona odstranil požadavek použít pro vynesení sondy Europa Clipper raketu SLS. To by umožnilo přesunout sondu na komerční raketu a čtvrtou SLS uvolnit pro Artemis IV, nyní však nikoli ve verzi Block 1, ale v nové verzi Block 1B s horním stupněm EUS. To se podařilo 21. prosince 2020, kdy byl schválen rozpočtový zákon se zněním: "NASA použije SLS pro misi Europa Clipper, pokud je SLS k dispozici a pokud analýza torzního zatížení potvrdila vhodnost sondy Europa Clipper pro SLS. Za předpokladu, že tyto podmínky nelze splnit, provede administrátor úplnou a otevřenou soutěž na výběr komerční nosné rakety pro misi Europa Clipper." NASA následně konstatovala, že stanovené podmínky pro vynesení raketou SLS splnit nelze.
Takže radši SLS použijí pro Artemis. Dal by se místo Star 48 použít pro Europa Clipper stupeň Zefiro 9 z Vegy? Při necelých 10 tunách hmotnosti by to byl optimální stupeň.
citace 26.7.2021 - 19:03 - Aleš Holub:Přesto bude třeba využít dodatečné "gravitační manévry" (u Země a snad i u Marsu, ale ne u Venuše) a doba přeletu bude kolem 6 roků.
P.S.: Na SLS mělo být zřejmě odletové delta-v z LEO nejméně 6500 m/s (pro přímý let k Jupiteru a dobu přeletu kolem 3 roků).
Po startu na raketě Falcon Heavy s urychlovacím stupněm Star 48 v říjnu 2024 má následovat průlet kolem Marsu v únoru 2025 a kolem Země v prosinci 2026. Přílet k Jupiteru je plánován na duben 2030, tedy 5,5 roku po startu.
Propočty délky přímého přeletu od Země k Jupiteru při použití SLS Block 1 vycházely podle konkrétního startovního okna v intervalu od 2,5 do 3,2 roku.
citace 26.7.2021 - 13:34 - petrpetr:Za 2 roky může být vše jinak a může sondu vypustit Starship
citace 26.7.2021 - 16:16 - petrpetr:2 roky jsou dlouhá doba a změnit se může ledasco. To je to kouzlo vývoje Starshipu a aplikace jako levného meziplanetárního tahače.
Jde o cenu 1 kg na LEO A jaký je jeho dosah.
Nemůže. Tady je originální text prohlášení o výběru. Byla vyhlášena úplná a otevřená soutěž, která nebyla omezena na nosné rakety uvedené ve smlouvách NASA Launch Services. SpaceX tedy mohlo navrhnout Starship. Jenže to neudělalo a navrhlo Falcon Heavy, s nímž vyhrálo. ULS (United Launch Services) navrhl Vulcan Centaur. Cenový faktor nehrál při výběru roli, pouze byla provedena analýza přiměřenosti navrhované ceny.
citace 27.7.2021 - 22:23 - petrpetr:Nikdy neříkej nikdy. Starship změní přístup do vesmíru.
Podle prohlášení o výběru byly slabosti návrhu SpaceX vyváženy letovou historií raket Falcon 9 v hodnoceném období. Falcon Heavy je ve své úspěšné letové historii se třemi úspěšnými lety stále ještě na začátku. Rizika spojená se službou rakety Falcon Heavy jsou však podle prohlášení o výběru znatelně vyvážena rozsáhlou hardwarovou shodou s raketou Falcon 9 FT, která má významnou letovou historii.
