17. března 2024 byla vyvezena dvoustupňová nosná raketa Dlouhý pochod-8 (Y3) na startovací rampu č. 201 na čínském kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan]. Pod aerodynamickým krytem je nová retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2], která bude zajišťovat spojení s měsíční sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6], která má přistát v jižní části odvrácené strany Měsíce. Podle neoficiálních informací se start nosné rakety Dlouhý pochod-8 (Y3) očekává 20. března 2024.
Infografika od Karthika Narena ke startu nosné rakety Dlouhý pochod-8 (Y3) s měsíční retranslační sondou Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2]. 50 m vysoká dvoustupňová nosná raketa Dlouhý pochod-8 má dva pomocné urychlovací motory, každý s jedním raketovým motorem YF-100. Stejné dva motory YF-100 pohání i první stupeň. Motory YF-100 používají jako pohonné hmoty rafinovaný petrolej (RP-1) a kapalný kyslík (LOX). Druhý stupeň má k pohonu zabudované 2 raketové motory YF-75 na kapalný vodík (LH2) a kapalný kyslík (LOX). Start nosné rakety Dlouhý pochod-8 (Y3) z rampy č. 201 na čínském kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan] je naplánovaný na 20. března 2024 v 01:31 SEČ (00:31 UTC).
Spolu s retranslační sondou Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] budou vyneseny i zkušební sondy Tiandu-1 [Tchien-tu 1] (o hmotnosti 61 kg) a Tiandu-2 [Tchien-tu 2] ( o hmotnosti 15 kg), které budou na oběžné dráze Měsíce provádět experimenty s navigací a ověřováním komunikačních technologií během letu ve formaci. Sondy budou při vypuštění spojeny k sobě a (zřejmě) u Měsíce se rozdělí a poletí ve formaci.
Jméno retranslační sondy Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] znamená Stračí most a sonda je pojmenována po stračím mostě ze starého čínského příběhu "O pasáčku a tkadleně", kde jednou za rok vytvoří straky most přes Nebeskou řeku (Mléčnou dráhu), aby se mohla milující dvojice alespoň na chvíli setkat. Je více variant tohoto starého příběhu a koho by to více zajímalo, tak si některou z variant může přečíst třeba zde nebo zde.
Na rozdíl od sondy Queqiao [Čchüe-čchiao], která obíhá po tzv. "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Země - Měsíc, bude sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] navedena na protáhlou dráhu kolem Měsíce s parametry 300 km × 8600 km se sklonem 54,8°. Retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] bude zajišťovat spojení s měsíční sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6], která má přistát v jižní části odvrácené strany Měsíce. V budoucnu se počítá s jejím využitím i u měsíčních sond Chang'e-7 a 8 [Čchang-e].
Nosná raketa Dlouhý pochod-8 (Y3) s měsíční retranslační sondou Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] odstartovala 20. března 2024 ve 00:31 UTC z rampy č. 201 na čínském kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan]. Po navedení na dráhu přechodovou k Měsíci, s perigeem 200 km a apogeem asi 420 000 km, byla po 24 minutách od startu uvolněna sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] od druhého stupně nosné rakety, načež byly rozvinuty panely fotovoltaických článků a bezprostředně poté se rozevřela i 4,2 m velká parabolická anténa. Za dvě minuty po oddělení sondy Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] byly od druhého stupně uvolněny i dvě zkušební sondy Tiandu-1 [Tchien-tu 1] a Tiandu-2 [Tchien-tu 2], které směrem k Měsíci letí pravděpodobně spojené do jednoho celku.
Oproti první sondě Queqiao [Čchüe-čchiao] o hmotmosti 448 kg byla sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] vylepšena a má hmotnost 1 200 kg. Nosná raketa Dlouhý pochod-8 se dvěma pomocnými urychlovacími motory dokáže vynést na dráhu přechodovou k Měsíci asi 1 300 kg. Po příletu k Měsíci bude sonda navedena na protáhlou eliptickou dráhu s parametry 300 km × 8600 km se sklonem 54,8°, kde bude zajišťovat spojení s měsíční sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6], která má přistát v jižní části odvrácené strany Měsíce. Vypuštění sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6] se očekává v květnu 2024.
Krátké, ale docela povedené video ze startu nosné rakety Dlouhý pochod-8:
Rozevření 4,2 m velké parabolické antény zachycené kamerou na druhém stupni nosné rakety:
Oproti první sondě Queqiao [Čchüe-čchiao] založené na standardizované platformě CAST-100 o hmotnosti 448 kg byla nová retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] postavena na tříosé stabilizované standardizované platformě CAST-2000 s hydrazinovým pohonným systémem s celkovým tahem všech motorů 130 N. U obou sond byla použita rozkládací drátěná parabolická anténa o průměru 4,2 m. Spolu se zásobou pohonných hmot a přístrojového vybavení má sonda hmotnost 1 200 kg a její plánovaná životnost byla prodloužena z 5 let (u sondy Queqiao [Čchüe-čchiao]) na 8 let. Hlavním úkolem sondy bude zprostředkovávat spojení s měsíční sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6] a později i s Chang'e-7 a 8 [Čchang-e], jakož i v současnosti probíhající misí Chang'e 4 (Čchang-e 4) a vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2).
Retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] je vybavena i trojicí vědeckých přístrojů:
Grid-based Energetic Neutral Atom imager (GENA): Detektor neutrálních atomů pro pozorování pozemské magnetosféry.
Extreme Ultraviolet Camera (EUC): Kamera pro extrémní ultrafialové záření, která dokáže pořizovat extrémní ultrafialové snímky zemské ionosféry.
Lunar Orbit VLBI (Very-long-baseline interferometry) EXperiment (LOVEX): Záměrem experimentu je použít 4,2 m velkou anténu jako radioteleskop během čtyř hodin, které sonda stráví nad severním pólem Měsíce během každého oběhu. Sonda bude využívána ve spojení s pozemními dalekohledy pro interferometrii s dlouhou základnou ve vzdálenosti 400 000 km.
Na startovací rampě č. 101 na kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan] je připravená nosná raketa Dlouhý pochod 5 (Y8) s čínskou měsíční sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6]. Start nosné rakety je naplánovaný na 3. května 2024 v 11:30 SELČ (09:30 UTC). Sonda Chang'e-6 [Čchang-e 6] má přistát na odvrácené straně Měsíce, konkrétně v jižní části kráteru Apollo, odkud by měla odebrat až 2 kg vzorků měsíčního regolitu a dopravit je zpět na Zemi. Celá mise má trvat asi 53 dnů. Spolu s 8 200 kg vážící sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6] bude k Měsíci vypuštěna i malá pakistánská sonda (cubesat) ICUBE-Qamar (iCube-Q) o hmotnosti asi 7 kg.
I přes nepříznivé počasí, kdy bylo zamračeno a deštivo, odstartovala podle plánu 3. května 2024 v 09:27 UTC (11:27 SELČ) nosná raketa Dlouhý pochod 5 (Y8) s čínskou měsíční sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6] ze startovací rampy č. 101 na kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan]. Po 37 minutách od startu se sonda oddělila od druhého stupně nosné rakety, který ji navedl na přechodovou dráhu, s parametry 200 - 380 000 km, směrem k Měsíci, kam dorazí za 5 dnů.
Hezký snímek dvojice zažehnutých motorů YF-77 v centrálním prvním stupni a osmi motorů YF-100 ve čtyřech bočních pomocných urychlovacích stupních. Motory YF-100 pohání rafinovaný petrolej (RP-1) a kapalný kyslík (LOX), zatímco YF-77 mají jako pohonné hmoty kapalný vodík (LH2) a kapalný kyslík (LOX).
Byl zveřejněný snímek celkové sestavy měsíční sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6] z předstartovních pozemních příprav, který vzbudil rozruch, protože je na něm vidět malé čtyřkolové vozítko připevněné na přistávacím modulu, o jehož účelu se nic neví. Předpokládám, že ponese kameru a bude pořizovat snímky odběru vzorků z odstupu od modulu. Ale to je jen má spekulace.
Sestříhané video ze startu nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y8):
Spolu se sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6] byla směrem k Měsíci vynesena i malá sonda ICUBE-Qamar o hmotnosti 6,5 kg. Přestože se uvádí, že se jedná o pakistánskou sondu, tak ve skutečnosti je to společný čínsko - pakistánský projekt, na kterém se podílí Šanghajská dopravní univerzita (Shanghai Jiao Tong University - SJTU), která patří mezi prestižní čínské univerzity a pakistánský Institut kosmických technologií (Institute of Space Technology - IST) spolu s pakistánskou Komisí pro výzkum vesmíru a horních vrstev atmosféry (Space & Upper Atmosphere Research Commission - SUPARCO). V Pakistánu ji nazývají ICUBE-Qamar (zkráceně ICUBE-Q) a v Číně SJTU Siyuan-2 [S'-jüan 2]. Sonda ICUBE-Qamar je na cestě k Měsíci spojena se sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6], od které se oddělí po dosažení oběžné dráhy Měsíce, což se očekává 8. května 2024. Oběžná dráha má mít parametry 200 - 8 600 km s oběžnou dobou 12 hodin. Sonda má dvě kamery s rozlišením 1 280 × 720 pixelů, kterými bude pořizovat snímky Měsíce a Země a očekává se, že při oddělení pořídí i snímky sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6]. Měla by měřit i měsíční magnetické pole a testovat komunikaci a řízení malých sond. Kolem Měsíce už obíhají dvě malé sondy Tiandu-1 [Tchien-tu 1] (o hmotnosti 61 kg) a Tiandu-2 [Tchien-tu 2] ( o hmotnosti 15 kg), které tam byly dopraveny spolu s retranslační sondou Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2]. Plánovaná životnost sondy ICUBE-Qamar je tři měsíce. Sonda je zřejmě pojmenovaná po Qamaru ul Islam, profesoru na Institutu kosmických technologií (IST) a řediteli projektu měsíční sondy ICUBE-Q.
Prosím Vas sú dajaké bližšie informácie, kedy by mohol čínsky lander pristávať na mesiaci? Zachytil som ešte v komente od pana Vaclavíka, že by to malo byť na prelome maj/jún. Či už je znamy presnejší údaj.
Blíží se čas přistání čínské měsíční sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6] na odvrácené straně Měsíce. Jako plánované místo přistání byla vybrána oblast v jižní části pánve (kráteru) Apollo. Vynikající článek o místě přistání je na serveru Kosmonautix od Karla Zvoníka: Co přiveze Chang’e-6 z odvrácené strany Měsíce?
K přistání sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6] by mělo dojít v noci z 1. na 2. června 2024. Některé zdroje uvádějí čas kolem půlnoci UTC (02:SELČ). Na YouTube je dokonce odpočet živě, ale je otázka, jak je to přesné:
Uživatel sítě X @SegerYu zveřejnil hezké video plánovaného místa přistání, kde je vidět, jaká je to "placka". První a poslední snímek videa směřuje na sever:
Nosná raketa Atlas V s kosmickou lodí Starliner dnes neodstartovala, tak můžeme přesunout pozornost na další významnou událost. Přistání čínské sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6] na odvrácené straně Měsíce. Ale v Číně je informační ticho. Do přistání zbývá asi 6 hodin (přistání se předpokládá 2. června 2024 v 02:00 SELČ (00:00 UTC) a už několik dní nebyla zveřejněna žádná informace, jak mise probíhá. Teoreticky, by měl být přistávací modul v tuto dobu už oddělený od servisního modulu.
Sonda Chang'e-6 [Čchang-e 6] je v podstatě záložní za Chang'e-5 [Čchang-e 5] a přistání bude probíhat prakticky stejně. S jedním významným rozdílem, že to bude na odvrácené straně Měsíce. Spojení se sondou bude zajišťovat retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2], která obíhá Měsíc po velmi protáhlé dráze (200 - 16 000 km).
Lander čínské lunární sondy Chang'e 6 (Čchang-e) dnes v 00:23: 15.861 SELČ úspěšně přistál na povrch Měsíce. Číně se tak podařilo úspěšně přistát na Měsíci již počtvrté v řadě a podruhé na odvrácené straně Měsíce. Mediální pokrytí mise je však bohužel poměrně slabé.
Samotný sestup na povrch Měsíce byl zahájen v 00:09 SELČ motorickým brzdícím manévrem ve výšce 15 km nad povrchem. Jako místo přistání byla zvolena jižní část velkého impaktního kráteru Apollo. Předběžné koordináty jsou 42°6′ j.š. a 154°24′ z.d. Podle čínských zdrojů proběhlo přistání dle předpokladů do vybrané oblasti, ale poloha ještě nebyla upřesněna. Proběhlo tedy někam do oblasti vyznačené na mapě písmenem „F“.
Po přistání začaly přípravy na zahájení odběru vzorků. Oproti misi Čchang-e 5 by měl celý proces trvat namísto 22 hodin pouze 14 hodin. Odebrat a vrátit zpět na Zemi by se mohly až 2 kg materiálu. Po dosednutí začaly pracovat vědecké přístroje – dvojice kamer, penetrující radar a spektrometr. Aktivovaly se i evropské přístroje – francouzský detektor DORN pro studium přenosu prachu a detektor nabitých částic NILS od ESA (ten bude poprvé v historii měřit negativně nabité ionty na povrchu Měsíce). Pasivním přístrojem je blok italských koutových odražečů INRRI. Komunikaci s landerem Čchang-e 6 na odvrácené straně Měsíce zajišťuje retranslační komunikační družice Queqiao-2 (Čchüe-čchiao) obíhající okolo Měsíce. Ta byla vypuštěna 20. března 2024 a slouží a bude sloužit i dalším čínským lunárním misím. Práce na povrchu Měsíce jsou u landeru sondy Čchang-e 6 omezeny na 48 hodin. K odletu vzletového stupně tak dojde na přelomu 3. a 4. června. Následovat bude spojení se zbytkem sondy na oběžné dráze, předání vzorků a odletu k Zemi 20. června. Přistání je naplánováno na 25. června 2024. Vzorky budou následně roztřízeny a katalogizovány a stejně jako v případě mise Čchang-e 5 bude jejich část nabídnuta vědcům z celého světa. V dalších letech plánuje Čína ještě dvě mise do oblasti jižního pólu Měsíce. Sondy Čchang-e 7 a 8 by mohly startovat v roce 2026 a 2028. Připojuji ještě mapu Měsíce s vyznačením pozemských objektů (misí) na povrchu. Jejím autorem je Phil Stooke.
První větší doplnění informací k čínské lunární misi Chang'e 6 (Čchang-e). Podle zatím neoficiálních informací přistál lander necelých 20 km severoseverovýchodně od plánovaného místa. Tedy 41°38′ j.š. a 153°59′ z.d. namísto 42°06′ j.š. a 154°24′ z.d. Odběr materiálu proběhne (probíhá) několika způsoby. Drobné kameny a regolit budou odebrány z povrchu lopatkou případně mohou být „odvrtány“ speciálním nástrojem, který stejně jako lopatka může zajet lehce pod povrch. Tyto vzorky budou při opakovaných odběrech uloženy do samostatné schránky, který bude následně přesunut do návratového kontejneru. Z hlubších podpovrchových vrstev bude materiál až z hloubky 2 metrů odvrtán jádrovým vrtákem. Materiál bude podobně jako v případě sond Luna postupně vtlačován do flexibilní hadice (střeva), které umožní zpětně snadno odlišit z jaké hloubky vzorek je. Hadice se následně navine do pouzdra a umístí do návratového kontejneru.
V 01:38:10 SELČ byl završen 49 hodin, 14 minut a 54 sekund dlouhý pobyt landeru sondy Chang'e 6 (Čchang-e) na povrchu Měsíce. Z přistávací části odstartoval vzletový stupeň s odebranými vzorky a po 6minutovém motorickém lezu dosáhl oběžné dráhy okolo Měsíce. Výška periselenia byla okolo 15 km, aposelenia okolo 180 km. Následovat bude spojení s orbitální části mise Čchang-e 6 a k předání vzorků. Podle CNSA byly na povrchu splněny všechny cíle včetně práce evropských vědeckých přístrojů. Dle očekávání bylo na povrch Měsíce vysazeno malé vozítko, které pořídilo snímky celé přistávací sestavy Čchang-e 6. Možná se časem dočkáme i videa odletu vzletové části. Pouze připomenu, že zpět na Zemi by se vzorky měly vrátit 25. června.
