Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma >
Téma: Chang’e 6 lunar landing mission
25.11.2022 - 11:38 - 
Další čínská sonda na odvrácenou stranu měsíce poletí v roce 2025. Návrat cca 2 kg regolitu.
.


https://twitter.com/CNSAWatcher/status/1596048713280933888
 
18.3.2024 - 00:01 - 

Zdroj obrázku: (Credit: Huang Guochang/Seger YU)

17. března 2024 byla vyvezena dvoustupňová nosná raketa Dlouhý pochod-8 (Y3) na startovací rampu č. 201 na čínském kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan]. Pod aerodynamickým krytem je nová retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2], která bude zajišťovat spojení s měsíční sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6], která má přistát v jižní části odvrácené strany Měsíce. Podle neoficiálních informací se start nosné rakety Dlouhý pochod-8 (Y3) očekává 20. března 2024.



Zdroj obrázku: (Credit: CNSA/Seger YU)

Retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] před připojením k adaptéru nosné rakety.


Krátké video z vývozu nosné rakety:

 
19.3.2024 - 22:23 - 

Zdroj obrázku: (Credit: Space Intelligence/Karthik Naren)

Infografika od Karthika Narena ke startu nosné rakety Dlouhý pochod-8 (Y3) s měsíční retranslační sondou Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2]. 50 m vysoká dvoustupňová nosná raketa Dlouhý pochod-8 má dva pomocné urychlovací motory, každý s jedním raketovým motorem YF-100. Stejné dva motory YF-100 pohání i první stupeň. Motory YF-100 používají jako pohonné hmoty rafinovaný petrolej (RP-1) a kapalný kyslík (LOX). Druhý stupeň má k pohonu zabudované 2 raketové motory YF-75 na kapalný vodík (LH2) a kapalný kyslík (LOX). Start nosné rakety Dlouhý pochod-8 (Y3) z rampy č. 201 na čínském kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan] je naplánovaný na 20. března 2024 v 01:31 SEČ (00:31 UTC).



Zdroj obrázku: (Credit: CNSA/Seger YU)

Spolu s retranslační sondou Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] budou vyneseny i zkušební sondy Tiandu-1 [Tchien-tu 1] (o hmotnosti 61 kg) a Tiandu-2 [Tchien-tu 2] ( o hmotnosti 15 kg), které budou na oběžné dráze Měsíce provádět experimenty s navigací a ověřováním komunikačních technologií během letu ve formaci. Sondy budou při vypuštění spojeny k sobě a (zřejmě) u Měsíce se rozdělí a poletí ve formaci.


Jméno retranslační sondy Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] znamená Stračí most a sonda je pojmenována po stračím mostě ze starého čínského příběhu "O pasáčku a tkadleně", kde jednou za rok vytvoří straky most přes Nebeskou řeku (Mléčnou dráhu), aby se mohla milující dvojice alespoň na chvíli setkat. Je více variant tohoto starého příběhu a koho by to více zajímalo, tak si některou z variant může přečíst třeba zde nebo zde.


Na rozdíl od sondy Queqiao [Čchüe-čchiao], která obíhá po tzv. "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Země - Měsíc, bude sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] navedena na protáhlou dráhu kolem Měsíce s parametry 300 km × 8600 km se sklonem 54,8°. Retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] bude zajišťovat spojení s měsíční sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6], která má přistát v jižní části odvrácené strany Měsíce. V budoucnu se počítá s jejím využitím i u měsíčních sond Chang'e-7 a 8 [Čchang-e].
 
20.3.2024 - 23:04 - 

Zdroj obrázku: (Credit: 张敬宜Tea-tia )

Nosná raketa Dlouhý pochod-8 (Y3) s měsíční retranslační sondou Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] odstartovala 20. března 2024 ve 00:31 UTC z rampy č. 201 na čínském kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan]. Po navedení na dráhu přechodovou k Měsíci, s perigeem 200 km a apogeem asi 420 000 km, byla po 24 minutách od startu uvolněna sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] od druhého stupně nosné rakety, načež byly rozvinuty panely fotovoltaických článků a bezprostředně poté se rozevřela i 4,2 m velká parabolická anténa. Za dvě minuty po oddělení sondy Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] byly od druhého stupně uvolněny i dvě zkušební sondy Tiandu-1 [Tchien-tu 1] a Tiandu-2 [Tchien-tu 2], které směrem k Měsíci letí pravděpodobně spojené do jednoho celku.



Zdroj obrázku: (Credit: Wu Lei)

Oproti první sondě Queqiao [Čchüe-čchiao] o hmotmosti 448 kg byla sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] vylepšena a má hmotnost 1 200 kg. Nosná raketa Dlouhý pochod-8 se dvěma pomocnými urychlovacími motory dokáže vynést na dráhu přechodovou k Měsíci asi 1 300 kg. Po příletu k Měsíci bude sonda navedena na protáhlou eliptickou dráhu s parametry 300 km × 8600 km se sklonem 54,8°, kde bude zajišťovat spojení s měsíční sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6], která má přistát v jižní části odvrácené strany Měsíce. Vypuštění sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6] se očekává v květnu 2024.



Krátké, ale docela povedené video ze startu nosné rakety Dlouhý pochod-8:





Rozevření 4,2 m velké parabolické antény zachycené kamerou na druhém stupni nosné rakety:

https://twitter.com/SegerYu/status/1770331027682001142 [upraveno 20.3.2024 23:06]
 
21.3.2024 - 23:09 - 

Zdroj obrázku: (Credit: Wu Lei)

Oproti první sondě Queqiao [Čchüe-čchiao] založené na standardizované platformě CAST-100 o hmotnosti 448 kg byla nová retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] postavena na tříosé stabilizované standardizované platformě CAST-2000 s hydrazinovým pohonným systémem s celkovým tahem všech motorů 130 N. U obou sond byla použita rozkládací drátěná parabolická anténa o průměru 4,2 m. Spolu se zásobou pohonných hmot a přístrojového vybavení má sonda hmotnost 1 200 kg a její plánovaná životnost byla prodloužena z 5 let (u sondy Queqiao [Čchüe-čchiao]) na 8 let. Hlavním úkolem sondy bude zprostředkovávat spojení s měsíční sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6] a později i s Chang'e-7 a 8 [Čchang-e], jakož i v současnosti probíhající misí Chang'e 4 (Čchang-e 4) a vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2).

Retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] je vybavena i trojicí vědeckých přístrojů:

Grid-based Energetic Neutral Atom imager (GENA): Detektor neutrálních atomů pro pozorování pozemské magnetosféry.

Extreme Ultraviolet Camera (EUC): Kamera pro extrémní ultrafialové záření, která dokáže pořizovat extrémní ultrafialové snímky zemské ionosféry.

Lunar Orbit VLBI (Very-long-baseline interferometry) EXperiment (LOVEX): Záměrem experimentu je použít 4,2 m velkou anténu jako radioteleskop během čtyř hodin, které sonda stráví nad severním pólem Měsíce během každého oběhu. Sonda bude využívána ve spojení s pozemními dalekohledy pro interferometrii s dlouhou základnou ve vzdálenosti 400 000 km.
 
12.4.2024 - 14:59 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1778768140224082300  
27.4.2024 - 12:45 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1784172441406672932  
02.5.2024 - 22:57 - 

Zdroj obrázku: (Credit: Space Intelligence/Karthik Naren)

Na startovací rampě č. 101 na kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan] je připravená nosná raketa Dlouhý pochod 5 (Y8) s čínskou měsíční sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6]. Start nosné rakety je naplánovaný na 3. května 2024 v 11:30 SELČ (09:30 UTC). Sonda Chang'e-6 [Čchang-e 6] má přistát na odvrácené straně Měsíce, konkrétně v jižní části kráteru Apollo, odkud by měla odebrat až 2 kg vzorků měsíčního regolitu a dopravit je zpět na Zemi. Celá mise má trvat asi 53 dnů. Spolu s 8 200 kg vážící sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6] bude k Měsíci vypuštěna i malá pakistánská sonda (cubesat) ICUBE-Qamar (iCube-Q) o hmotnosti asi 7 kg.
 
03.5.2024 - 07:54 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1786272504341835930  
03.5.2024 - 11:53 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1786328238844780784  
03.5.2024 - 23:20 - 

Zdroj obrázku: (Credit: CNSA/Wan Ke/Liu Wei/Zhang Gaoxiang/Li Kang/Du Xinxin/Xiao Hailin/Chen Xiao/Qi Chuang/CNSA Watcher)

I přes nepříznivé počasí, kdy bylo zamračeno a deštivo, odstartovala podle plánu 3. května 2024 v 09:27 UTC (11:27 SELČ) nosná raketa Dlouhý pochod 5 (Y8) s čínskou měsíční sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6] ze startovací rampy č. 101 na kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan]. Po 37 minutách od startu se sonda oddělila od druhého stupně nosné rakety, který ji navedl na přechodovou dráhu, s parametry 200 - 380 000 km, směrem k Měsíci, kam dorazí za 5 dnů.



Zdroj obrázku: (Credit: CNSA/Wan Ke/Liu Wei/Zhang Gaoxiang/Li Kang/Du Xinxin/Xiao Hailin/Chen Xiao/Qi Chuang/CNSA Watcher)

Hezký snímek dvojice zažehnutých motorů YF-77 v centrálním prvním stupni a osmi motorů YF-100 ve čtyřech bočních pomocných urychlovacích stupních. Motory YF-100 pohání rafinovaný petrolej (RP-1) a kapalný kyslík (LOX), zatímco YF-77 mají jako pohonné hmoty kapalný vodík (LH2) a kapalný kyslík (LOX).



Zdroj obrázku: (Credit: CNSA/Karthik Naren)

Byl zveřejněný snímek celkové sestavy měsíční sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6] z předstartovních pozemních příprav, který vzbudil rozruch, protože je na něm vidět malé čtyřkolové vozítko připevněné na přistávacím modulu, o jehož účelu se nic neví. Předpokládám, že ponese kameru a bude pořizovat snímky odběru vzorků z odstupu od modulu. Ale to je jen má spekulace.


Sestříhané video ze startu nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y8):

 
05.5.2024 - 23:57 - 

Zdroj obrázku: (Credit: Shanghai Jiao Tong University/Institute of Space Technology/Seger YU)

Spolu se sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6] byla směrem k Měsíci vynesena i malá sonda ICUBE-Qamar o hmotnosti 6,5 kg. Přestože se uvádí, že se jedná o pakistánskou sondu, tak ve skutečnosti je to společný čínsko - pakistánský projekt, na kterém se podílí Šanghajská dopravní univerzita (Shanghai Jiao Tong University - SJTU), která patří mezi prestižní čínské univerzity a pakistánský Institut kosmických technologií (Institute of Space Technology - IST) spolu s pakistánskou Komisí pro výzkum vesmíru a horních vrstev atmosféry (Space & Upper Atmosphere Research Commission - SUPARCO). V Pakistánu ji nazývají ICUBE-Qamar (zkráceně ICUBE-Q) a v Číně SJTU Siyuan-2 [S'-jüan 2]. Sonda ICUBE-Qamar je na cestě k Měsíci spojena se sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6], od které se oddělí po dosažení oběžné dráhy Měsíce, což se očekává 8. května 2024. Oběžná dráha má mít parametry 200 - 8 600 km s oběžnou dobou 12 hodin. Sonda má dvě kamery s rozlišením 1 280 × 720 pixelů, kterými bude pořizovat snímky Měsíce a Země a očekává se, že při oddělení pořídí i snímky sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6]. Měla by měřit i měsíční magnetické pole a testovat komunikaci a řízení malých sond. Kolem Měsíce už obíhají dvě malé sondy Tiandu-1 [Tchien-tu 1] (o hmotnosti 61 kg) a Tiandu-2 [Tchien-tu 2] ( o hmotnosti 15 kg), které tam byly dopraveny spolu s retranslační sondou Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2]. Plánovaná životnost sondy ICUBE-Qamar je tři měsíce. Sonda je zřejmě pojmenovaná po Qamaru ul Islam, profesoru na Institutu kosmických technologií (IST) a řediteli projektu měsíční sondy ICUBE-Q.
 
08.5.2024 - 08:55 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1788100111530123532  
09.5.2024 - 08:25 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1788455195699036216  
11.5.2024 - 11:51 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1789231798578201064  
21.5.2024 - 08:45 - 
Prosím Vas sú dajaké bližšie informácie, kedy by mohol čínsky lander pristávať na mesiaci? Zachytil som ešte v komente od pana Vaclavíka, že by to malo byť na prelome maj/jún. Či už je znamy presnejší údaj. 
21.5.2024 - 20:04 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1792979644821520775  
 


Stránka byla vygenerována za 0.112253 vteřiny.