Včera 8. ledna ve 23:00 SEČ odstartovala z kosmodromu Wen-čchang nosná raketa CZ-7A. Ta na dráhu přechodovou ke geostacionární dopravila družice Shijian 23 (Š'-ťien) a Shiyan 22A a 22B (Š'-jen). Všechny se pomocí vlastního pohonu dopraví na dráhu geostacionární. Družice Shijian 23 je velmi pravděpodobně novou (experimentální) telekomunikační družicí. O menších družicích Shiyan 22 nejsou známé žádné podrobnosti a bude zajímavé sledovat jejích chování na oběžné dráze. Mohlo by totiž jít o inspekční družice.
Dnes v 05:01 SEČ z Jiuquanu odstartovala raketa CZ-2C s družicí pro dálkový půzkum Země. Podle neoficiálních zpráv šlo o egyptskou družici s názvem Helusi-1 (nebo Horus-1).
Nevím, zdali 2029. Detaily k nosiči nesdělili, ale časem něco prosákne.
Z článku: https://spacenews.com/china-unveils-lunar-lander-to-put-astronauts-on-the-moon/
„Dosáhli jsme průlomu v klíčových technologiích pro novou generaci nosné rakety pro posádku, kosmickou loď nové generace, lunární lander a skafandr pro přistání na Měsíci,“ Ji Qiming, asistent ředitele China Manned Space Engineering Office. (CMSEO), řekl CCTV 24. února
Čína již pracuje na nové generaci nosné rakety pro posádku, která by vypustila vesmírnou loď nové generace. Poslední jmenovaná má v roce 2020 zkušební misi v klasickém provedení. Bude částečně znovu použitelná a bude větší a schopnější než současná čínská kosmická loď Shenzhou s posádkou.
Nová nosná raketa přijde na nízkou oběžnou dráhu Země a tříjádrovou lunární konfiguraci. Jeho vývojář CASC se zaměřuje na testovací let verze LEO v roce 2027.
Nosič nyní také získal označení Dlouhý pochod 10, podle informací prezentovaných na výstavě vedle jeho modelu.
„Implementační plán pro přistávací stupeň na Měsíci s čínskými charakteristikami dostal podobu. Letos plně implementujeme naše výzkumné a konstrukční úkoly pro fázi přistání na Měsíci, jak bylo naplánováno,“ dodal Ji.
Myslím, že koncepce dvoustupňového landeru, z něhož prvý stupeň bude expendable je rozumná. Na rozdíl od LEM Apolla prvý stupeň může být velmi jednoduchý (možná i na TPH), jen prostě převezme většinu kinetické energie. Druhý stupeň pak jemně dosedne, aniž spotřeboval mnoho paliva a pak vrátí loď na LLO. Celková bilance hmot bude příznivější.
Když k letu na Měsíc použijí reusable nosič s koncepcí jako SpX - bez modulová koncepce 1.stupně (jak o tom již psali), budou mít velmi pružný prostředek k letům na Měsíc. V článku se ale píše „triple core configuration“ a Long March10, ta má ale LEO nosnost jen 70 tun, musely by být 2 starty
citace 1.3.2023 - 09:14 - Grofino:
"Čína již pracuje na nové generaci nosné rakety pro posádku, která by vypustila vesmírnou loď nové generace. Poslední jmenovaná má v roce 2020 zkušební misi v klasickém provedení. Bude částečně znovu použitelná a bude větší a schopnější než současná čínská kosmická loď Shenzhou s posádkou."
Podle polských stránek Loty kosmiczne by v nejbližší budoucnosti měla startovat raketa CZ-5 s bezpilotní kosmickou lodí nové generace XZFS. Ten start je údajně očekáván již od konce ledna t.r.
citace 1.3.2023 - 10:26 - PinkasJ:Myslím, že koncepce dvoustupňového landeru, z něhož prvý stupeň bude expendable je rozumná. Na rozdíl od LEM Apolla prvý stupeň může být velmi jednoduchý (možná i na TPH), jen prostě převezme většinu kinetické energie. Druhý stupeň pak jemně dosedne, aniž spotřeboval mnoho paliva a pak vrátí loď na LLO. Celková bilance hmot bude příznivější.
Když k letu na Měsíc použijí reusable nosič s koncepcí jako SpX - bez modulová koncepce 1.stupně (jak o tom již psali), budou mít velmi pružný prostředek k letům na Měsíc. V článku se ale píše „triple core configuration“ a Long March10, ta má ale LEO nosnost jen 70 tun, musely by být 2 starty
Oddělovat stupeň těsně nad povrchem je nebezpečné. Není čas na nic v případě nouze. Navíc stejně musíte oddělovat podvozek a krabice od vybavení a zásob. TPH je na nic, slabý Isp a nemožné manévrování.
Pokud by brzdili a přistáli s kyslíkovodíkovým pohonem na Měsíci, zůstali by na povrchu rozměrné nádrže vodíku, které můžou využít jako sklady, laboratoře nebo ložnice na stanici.
Re Ervé:
To oddělení prvého stupně může být ve výšce 100 nebo i více m. V budoucnu asi bude vodík využit, pokud by se dal vyrobit z vody na Měsíci, zatím to vypadá jen na budoucnost, pokud nepřekvapí sdružení kolem Blue Origin.
Použití rakety Long March10 s LEO nosností 70 tun by zcela zřejmě vyžadovalo 2 starty a setkání na LEO nebo u Měsíce. Zda staví superraketu na metan jako SHS od SpX je otázka. Psali o tom.
Dva starty po 70 t stačí, ale musíte mít vodík pro odlet k Měsíci až ve druhém startu - jinak se vypaří a unikne při čekání. Leda že by se setkali až na orbitě Měsíce, ale to je větší riziko.
Kdysi jsem spočítal, že 70 t stačí pro let na Měsíc a la Apollo, pokud se kyslíkovodíkový pohon použije jak pro zbrzdění u Měsíce, tak pro přistání LEM na Měsíci. Byla by ale třeba nová lehká návratová kabina (miniApollo nebo měsíční Gemini) jen pro 2.
Uvidíme změny v průběhu vývoje.
Re Grofino:
Dík, to je to, o čemž jsem říkal, že už to někde psali.To by byla rozumná cesta, zvláště, kdyby dokázali ve vrchním stupni aplikovat vodík. [upraveno 2.3.2023 17:19]
CASC byl navržen tak, aby boční pomocné vzletové stupně, určené pro několik raket z rodiny Long March, mohly být zachráněny a později případně znovu použity.
