|
quote:
quote:
Napríklad.. Oni keď povedia slovo "otrok" .. Použijú slovo "slave" ..
Slovan.. a ehm.. A vôbec sa nezamyslia nad tým, že to môže niekoho do krvi uraziť...
to slovo ale pochadza z latinciny 
ze sa citis urazeny zrovna po tom latentnorasistickom karnevale, co nam tu tak pekne rozkvitol, to je celkom zabavne
Není to tak jednoduché, otrok se latinsky řekne servus nebo slave, ale germánské jazyky si z této dvojice jako otroka vzaly už jen jeden výraz, angličtina slave, němčina sklave, což je dané tím, že značná část otroků ve středověku měla opravdu slovanský původ.
A vůbec netuším, jaký latentněrasistický karneval máš na mysli, fakta jsou fakta, ať už se politickým korektníkům líbí nebo ne. |
|
a slav je slovansky vyraz pre slavny, doteraz pritomny v slovanskych menach (bohuslav, miroslav...)
keby ta vasa debata bola o faktoch, tak poukazete na konkretnych ludi, ktori boli vybrati do posadok kvoli farbe pleti a nemali pritom dostatocnu kvalifikaciu. To som tam nepostrehol, ale popravde to moc nesledujem, ak to tam je tak ma oprav. |
|
Zajímavá odpověď na otázku v názvu tohoto klubu:
https://zephyrnet.com/there-will-be-a-remote-control-car-race-on-the-moon-in-2021-seriously/
"Přece aby tam středoškoláci mohli uspořádat závody autíček na vysílačku!"
Na druhou stranu... proč vlastně ne. Možná jsou to lépe vynaložené peníze na vzdělání, než spousta jiných utracených milionů... nedovedu odhadnout, jestli zrovna na gymplu by mi tohle bavilo, jako teenager jsem potom už měl takové existenciální období... na základce by mi to bavilo určitě, v pozdějším věku samozřejmě taky. |
|
quote:
Možná jsou to lépe vynaložené peníze na vzdělání, než spousta jiných utracených milionů...
A to je zaroven odpoved na otazku, preco kolonizovat vesmir a co by sme tam akoze tazili.
Nuz budeme tam tazit LUDI!  Supertalenty inspirovane pre vedu a techniku, namiesto youtubu a instagramu. Cela generacia vedcov dodnes uvadza, ze pre vedu ich inspirovalo Apollo. Jeden uspesny vedec ma vacsi ekonomicky prinos ako 10 ton zlata dovezenych z marsu |
|
Zajímavý názor. Asi je to pravda.
Lepší než sedět u tabletu... |
|
yamato: a to je odpověď i na to, proč dělat kolonizaci Marsu.
Představ si člověka, který se narodil a dospěl na neteraformovaném Marsu. Pokud to nebude mít́ zhoubné následky, tak máš kosmonauta zvyklého žít ve skafandru, v relativně stísněných prostorech a kterému snad vyhovuje menší gravitace. |
|
quote:
tak máš kosmonauta zvyklého žít ve skafandru,
No nevím, ale podle mě by ty děti z Marsu chodily ven ve skafandru stěží častěji, než my v zimě na hory lyžovat. Pár vycházek asi ano, ale vzhledem k náročnosti, radiaci a celkové zbytečnosti stěží každý den...
Byly by to děti, zvyklé celý život žít zavřené v podzemním tunelu. Ok, jistě by i tak bylo spousta podnětů... virtuální realita, počítačové hry... ale už jen třeba pustit jim pozemský film by muselo být trauma. Musely by být nešťastné, že samy žijí v nehostinné poušti a snili by o výletě na Zemi (mimochodem, odlet z Marsu bude prostě náročnější a celkově vzácnější, tedy "dražší", než cesta tam)
Proto pořád opakuju, že stálá základna na Marsu je samozřejmě super nápad a rád bych se toho dožil - ale "kolonizace" je asi podobně málo pravděpodobná, jako "kolonizace" Antarktidy (tam se děti taky nerodí).
Multi-planet species můžeme myslím být i tak... prostě udržovat tam stálou přítomnost, to ano. Ale ještě pěknou řádku let by pro dítě narodit se a hlavně vyrůstat někde v podzemním tunelu na Marsu bylo docela trauma... |
|
quote:
ale už jen třeba pustit jim pozemský film by muselo být trauma. Musely by být nešťastné, že samy žijí v nehostinné poušti a snili by o výletě na Zemi (mimochodem, odlet z Marsu bude prostě náročnější a celkově vzácnější, tedy "dražší", než cesta tam).
No, to je otázka. Bylo by např. pro dítě amazonského Indiána nebo australského domorodce traumatizující zhlédnout film, zobrazující šílený bordel někde v New Yorku, Šanghaji nebo Tokiu? Nebo případně bídu slumů v Kalkatě, Lagosu atd.? Anebo totálně zničenou a zdevastovanou "přírodu" v okolí ropných věží? Nelebedilo by si nakonec, že žije tam, kde žije? [upraveno 20.12.2020 19:15] |
|
Těším se na komerční využití měsíce. Státy jsou v zajetí daní, povolenek a na druhou stranu vyplácení rent vojákům v zálivu a dalším, kteří řeší nesmrtelnost bidena nebo trumpa...
|
|
quote:
Těším se na komerční využití měsíce.
Na komerční využití měsíce se nejvíce těší Číňané až zjistí z dovezených vzorků co se hodí na jejich jaderný či elektrotechnický průmysl, Afriku už asi vytěžili a tak je na řadě Měsíc pak Mars a pak pásmo planetek mezi Marsem a Jupiterem. "Země středu" se jistě nenechá nikým omezovat. |
|
quote:
Jsou jen vybrané prvky, které se vyplatí z kosmu na Zemi dovézt. Jejich seznam neznám.
Viděl bych to max na He3+ ...
pred 10 rokmi platilo cena na LEO 4000USD/kg, z LEO 18000USD/kg.
Mesiac je nasobne drahsi, plus okrem dopravy este tazba a prevadzka.
Tazit vo vesmire sa teda oplati cokolvek radovo nad 100.000,-USD/kg.
Ale vzhladom k neexistujucej infrastrukture aj viac.
S rozvojom kozmonautiky naopak zas menej...
https://www.kurzy.cz/komodity/palladium-graf-vyvoje-ceny/
- platina ... 40.000USD/kg,
- zlato ..... 61.000 USD/kg
- palladium . 85.000USD/kg,
- rhodium .. 570.000 USD/kg |
|
| predstavujem si ingoty palladia zapecene v regolitovej guli, vystrelene z mesacneho povrchu elmag katapultom, pristavajuce v atlantiku ako meteory |
|
quote:
predstavujem si ingoty palladia zapecene v regolitovej guli, vystrelene z mesacneho povrchu elmag katapultom, pristavajuce v atlantiku ako meteory
A nebo těžba, hutě a manufaktury v místě. |
|
Ahoj, rhodium je také favorit. Vzácné, super vlastnosti. Jen ten chemický proces separace bude trochu složitější:
https://en.wikipedia.org/wiki/Rhodium
Po objevu měl vzácný prvek jen malé aplikace; například na přelomu století se termočlánky obsahující rhodium používaly k měření teplot až do 1 800 ° C. [14] [15] Mají výjimečně dobrou stabilitu v teplotním rozsahu 1300 až 1800 ° C. Samo pokovování šperků apod...
Průmyslová těžba rhodia je složitá, protože rudy jsou smíchány s jinými kovy, jako je palladium , stříbro , platina a zlato, a rhodia nesoucích minerálů je velmi málo . Nachází se v platinových rudách a extrahuje se jako bílý inertní kov, který se obtížně taví.
Platina samo také.
Yamato, plně souhlasím s dělovou koulí obalenou regolitem do šelfového moře u Boca Chica. Snad nebude prudit FAA, že tam budou lítat kuličky. :-)
|
|
quote:
quote:
predstavujem si ingoty palladia zapecene v regolitovej guli, vystrelene z mesacneho povrchu elmag katapultom, pristavajuce v atlantiku ako meteory
A nebo těžba, hutě a manufaktury v místě.
Tak co jsem tak koukal, tak Palladium se hodně těží v Norilsku. Proti tomu Měsíc nebo asteroidy nevypadají zas tak nehostině.... |
|
Xchaosi ano, ale nesklouzávej na Zemi, víš, že je to tu citlivá záležitost.
Víme co chceme He3+, Rhodium, Palladium. Transportní prostředek je vyvíjen skupinou firem v čele se SpaceX pod NASA a doprava zpět technologií koulí do moře, jak napsal Yamato.
Helium 3+ těžba z plazmového větru ale takto nepůjde, to je to hlavní. Tudíž těžit se dá z plazmového větru, zchladit na teplotu blízkou absolutní nule, a přepravit na oběžnou dráhu Země nebo na Zemi.
To vidím jako velký oříšek.
Zároveň to musí být rychlé, protože He3 uniká každou nádobou. |
|
David Rajmon je možná nejlepší prospektor na světě.
Přednášel na konferenci Lunar and Planetary Science
https://www.researchgate.net/publication/252892732_Suspected_Earth_Impact_Sites
Ten bude vědět detaily i o měsíci. Zajímá se intenzivně o vesmír. Zkusím jej zkontaktovat. |
