Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  3    4    5    6    7    8    9  >>
Téma: Vojenský vesmír
19.9.2008 - 12:51 - 
quote:
Jen takove male pripomenuti, jednou z nejucinejsich metod chlazeni pri osviceni laserem je rotace strely ktera, umozni tepelny vykon laseru rozprostrit po celem povrchu v kombinaci s vysoce odrazivym povrchem to muze byt dost ucine. Soucasne laserove zbrane totiz potrebuji ozarovat cil pomerne dlouhou dobu.


Rotace rakety znemozni jeji navadeni. Rotujici raketu nelze ovladat. Navic laser je takove intenzity, ze by to stejne moc nepomohlo. Laser zrejme potrebuje pusobit pouze nekolik vterin.
 
19.9.2008 - 15:14 - 
quote:
quote:
Jen takove male pripomenuti, jednou z nejucinejsich metod chlazeni pri osviceni laserem je rotace strely ktera, umozni tepelny vykon laseru rozprostrit po celem povrchu v kombinaci s vysoce odrazivym povrchem to muze byt dost ucine. Soucasne laserove zbrane totiz potrebuji ozarovat cil pomerne dlouhou dobu.


Rotace rakety znemozni jeji navadeni. Rotujici raketu nelze ovladat. Navic laser je takove intenzity, ze by to stejne moc nepomohlo. Laser zrejme potrebuje pusobit pouze nekolik vterin.


Niekolko sekund ozarovat jedno miesto strely letiacej x km/s a y km vzdialenej a to z pohybujuceho sa aerozavisleho stroja? kazdy zachvev sa premietne do niekolko 100m rozptylu.
Jedina sanca je pouzit impulz v zlomku stotiny sekundy po zamerani luca na strelu a tymto jedinym vystrelom ju zrusit.

Ani staticke lasery nedokazaly ohrozit orbitalne ciele. Proste to co zverejnili nevyzera realne. Myslim, ze skor mlzia okolo podobnej techniky.
 
19.9.2008 - 15:27 - 
quote:
quote:
Jen takove male pripomenuti, jednou z nejucinejsich metod chlazeni pri osviceni laserem je rotace strely ktera, umozni tepelny vykon laseru rozprostrit po celem povrchu v kombinaci s vysoce odrazivym povrchem to muze byt dost ucine. Soucasne laserove zbrane totiz potrebuji ozarovat cil pomerne dlouhou dobu.


Rotace rakety znemozni jeji navadeni. Rotujici raketu nelze ovladat. Navic laser je takove intenzity, ze by to stejne moc nepomohlo. Laser zrejme potrebuje pusobit pouze nekolik vterin.


rotující rakety se řídí krátkejma (načasovanejma) pobybama kormidel nebo změnou směru spalin.
 
19.9.2008 - 15:48 - 
quote:
....Niekolko sekund ozarovat jedno miesto strely letiacej x km/s a y km vzdialenej a to z pohybujuceho sa aerozavisleho stroja? kazdy zachvev sa premietne do niekolko 100m rozptylu.
Jedina sanca je pouzit impulz v zlomku stotiny sekundy po zamerani luca na strelu a tymto jedinym vystrelom ju zrusit.
..., ze skor mlzia okolo podobnej techniky.

Už jste někdy slyšel o adaptivní optice a mikroakcelerometrech?
Ještě jednou si prosím pusťte následující video a pozorně poslouchejte komentář Ricka Garcii. Celá akce, od zaměření cíle do jeho destrukce má trvat 8-12 s.
Nic není nemožné...

http://www.youtube.com/watch?v=6w-ql8msl0U&feature=related
 
19.9.2008 - 15:57 - 
quote:
quote:
quote:
Jen takove male pripomenuti, jednou z nejucinejsich metod chlazeni pri osviceni laserem je rotace strely ktera, umozni tepelny vykon laseru rozprostrit po celem povrchu v kombinaci s vysoce odrazivym povrchem to muze byt dost ucine. Soucasne laserove zbrane totiz potrebuji ozarovat cil pomerne dlouhou dobu.


Rotace rakety znemozni jeji navadeni. Rotujici raketu nelze ovladat. Navic laser je takove intenzity, ze by to stejne moc nepomohlo. Laser zrejme potrebuje pusobit pouze nekolik vterin.


Niekolko sekund ozarovat jedno miesto strely letiacej x km/s a y km vzdialenej a to z pohybujuceho sa aerozavisleho stroja? kazdy zachvev sa premietne do niekolko 100m rozptylu.
Jedina sanca je pouzit impulz v zlomku stotiny sekundy po zamerani luca na strelu a tymto jedinym vystrelom ju zrusit.

Ani staticke lasery nedokazaly ohrozit orbitalne ciele. Proste to co zverejnili nevyzera realne. Myslim, ze skor mlzia okolo podobnej techniky.


Kdyby nebyl predpoklad ze ta zbran bude fungovat, tak uz je davno zrusena. Takovy osud potkal stovky jinych vojenskych projektu. Navic tahle zbran pujde uz brzo na testovani. Opravdu nebezpecna hracka. Konvencnimi prostredky sestrelit nepujde.

Co se tyce statickych laseru tak mi neni jasne proc by nemohly ohrozit orbitalni cile. Miracle uz ohrozil. Americane ale zrejme nechteli provokovat Rusy a Cinany, kteri by se mohli citit pravem ohrozeni.
http://en.wikipedia.org/wiki/MIRACL

ABL tento system ale uz brzy nahradi.
http://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_YAL-1

Taky pozemni laser s kratkym dosahem byl uspesne vyvinut, ikdyz neni dostatecne atraktivni aby byl dan do vyroby.
http://en.wikipedia.org/wiki/Tactical_High_Energy_Laser


 
19.9.2008 - 16:00 - 
quote:

rotující rakety se řídí krátkejma (načasovanejma) pobybama kormidel nebo změnou směru spalin.


Tak to nefunguje.
 
19.9.2008 - 16:58 - 
quote:
...
Taky pozemni laser s kratkym dosahem byl uspesne vyvinut, ikdyz neni dostatecne atraktivni aby byl dan do vyroby.
...


Myslím, že Talon Mobile Laser Air Defense system na tomto videu vypadá na sériovou výrobu a operační nasazení v armádě ...
http://www.youtube.com/watch?v=Zcs0d0pDeQA&feature=related
 
19.9.2008 - 18:38 - 
quote:
quote:
...
Taky pozemni laser s kratkym dosahem byl uspesne vyvinut, ikdyz neni dostatecne atraktivni aby byl dan do vyroby.
...


Myslím, že Talon Mobile Laser Air Defense system na tomto videu vypadá na sériovou výrobu a operační nasazení v armádě ...
http://www.youtube.com/watch?v=Zcs0d0pDeQA&feature=related


Nie som specialista na laser, ale laser ako taky spochybnovat nemienim hlavne na kratke vzdialenosti. Pokial som vsak nieco o nich cital, tak na vacsie vzdialenosti bol ich efekt minimalny. Nie nemozny, len minimalny.

Talon Mobile Laser Air Defense system na videu vyzera fakt nadherne, ale vnimam ho skor ako propagaciu vyrobcu. Mozno som zbytocne skepticky...

btw. adaptivnu optiku je mozne pouzit na vykonové lasery? Na zameriavanie chapem. Ale ani adaptivna optika nie je moja silna stranka.
 
19.9.2008 - 19:15 - 
quote:
quote:

rotující rakety se řídí krátkejma (načasovanejma) pobybama kormidel nebo změnou směru spalin.


Tak to nefunguje.


obávám se že je, kormidla sou vychýlený tak aby raketa stále rotovala a ještě ji kombinací změny vychylek říděj
 
19.9.2008 - 22:54 - 
quote:
...
btw. adaptivnu optiku je mozne pouzit na vykonové lasery? Na zameriavanie chapem. Ale ani adaptivna optika nie je moja silna stranka.

Letounové laserové dělo ABL (AirBorne Laser), instalované na Boeing 747-400F nese název YAL-1A (PrototYpe Atack Laser model 1A).
Jeho adaptivní optika výkonového laseru se spoléhá na deformovatelné zrcadlo optického teleskopu o průměru 1,5 m. Zrcadlo má celkem 341 ovládacích prvků, které mohou provádět až 1000 změn tvaru zrcadla za sekundu!
Celkový vyzařovaný výkon laserového děla se pohybuje řádově v několika MW, takže na zničení všech typů soudobých balistických raket propálením jejich palivové nádrže stačí 3-5 s. Tento letoun s plnými nádržemi paliva má být schopen zničit až 40 balistických raket v intervalu 3-5 sekund.
Hodnota chemické látky, potřebné ke zničení jednoho cíle se odhaduje na pouhých 1000 USD.
Projekt vývoje tohoto zbraňového systému běží už od r. 1996.

Pokud o tom stále někdo pochybuje, odkázal bych ho na článek Laserové Jumbo v L+K č. 2006/11, str. 40-45,
nebo na zestručněný popis v češtině zde: http://www.military.cz/usa/air/future/abl/airlaser.htm
nebo podrobněji v angličtině tady: http://en.wikipedia.org/wiki/YAL_1A


[Upraveno 19.9.2008 poslal pospa]
 
20.9.2008 - 21:24 - 
quote:
... Zrcadlo má celkem 341 ovládacích prvků, které mohou provádět až 1000 změn tvaru zrcadla za sekundu!
Celkový vyzařovaný výkon laserového děla se pohybuje řádově v několika MW, takže na zničení všech typů soudobých balistických raket propálením jejich palivové nádrže stačí 3-5 s. ...


Mozno na uzky okruh rakiet (vacsinou asi starych) a za vybornych podmienok uznam, ale

1/ ked si spomeniem ze v Iraku mali problem s obycajnym laserovym navadzanim...

2/ kolko z tych niekolko MW raketa skutocne absorbuje?

3/ Na rychle rakety a rakety so zmenou smeru s adaptivnou optikou pod 100kHz nemaju sancu. ten 1kHz za pokojneho letu akotak, ale za horsieho pocasia?

myslim, ze to skonci ako vsetky ostatne laserove projekty. Preukaze sa moznost, pripadne sa vyrobi par exemplarov a projekt sa odlozi.

V kazdom pripade nech to len dotiahnu najdalej ako sa da, lebo v tomto projekte vidim sancu alternativnych pohonov.
 
22.9.2008 - 08:19 - 
Důvodem vysokého účinku YAL má být právě pobyt jak letounu, tak i cíle nad oblačností - ve výškách nad 10 km je atmosféra řídká a bez mraků, dýmu, prachu a podobných pro lasery nepříjemných a rozptylujících/absorbujících věcí. 
22.9.2008 - 11:31 - 
quote:
Důvodem vysokého účinku YAL má být právě pobyt jak letounu, tak i cíle nad oblačností - ve výškách nad 10 km je atmosféra řídká a bez mraků, dýmu, prachu a podobných pro lasery nepříjemných a rozptylujících/absorbujících věcí.


Velky rozptyl laseru v atmosfere byl vzdycky problem. Podobne pozemni lasery maji efektivni dosah jen radove 10km. ABL letici ve vysce nad 10km na tom bude o hodne lepe.
Nejsem si jisty jak moc pomaha adaptivni optika, ale asi vyrazne, jinak by ji nepouzili.
Pouziti infracervenych delek pro laser je zrejme jednak kvuli vysokym vykonum a i lepsimu pohlcovani energie cilovym objektem.
Jako zbran na kratkou vzdalenost lze pouzit laser o vykonu nekolika desitek kilowat a proti delostreleckemu naboji staci par stovek kilowat.
Raketu na kapalna paliva typu scud nebo soucasne iranske rakety (s tenkou stenou nadrze) bude tady mozno sestrelit na vzdalenost nekolika stovek (pry 400)km.
Rakety na TPH se silnejsi stenou budou odolnejsi, takze bude nutne strilet z kratsi vzdalenosti.

Zbran se bude hodit zrejme ve vypjatych chvilich, kdy napriklad Iran bude hrozit odpalem raket, ale jeste nedoslo k zahajeni boju, ci kratce po zahajeni boju, nez budou nalezena a zlikvidovana vsechna odpalovaci zarizeni. Zbran ma kapacitu cca 40 vystrelu, coz muze usetrit spustu trablu.

 
23.9.2008 - 19:18 - 
quote:
quote:

rotující rakety se řídí krátkejma (načasovanejma) pobybama kormidel nebo změnou směru spalin.


Tak to nefunguje.
Práveže funguje.
U PTRS Maljutka (a niektorých ďalších PTRS) je dokonca rotácia strely podmienkou fungovania, podobne aj PLRS Strela S-2 má len jeden pár riadiacich kormidiel a funguje na princípe rotácie.
 
24.9.2008 - 11:43 - 
quote:
quote:
quote:

rotující rakety se řídí krátkejma (načasovanejma) pobybama kormidel nebo změnou směru spalin.


Tak to nefunguje.
Práveže funguje.
U PTRS Maljutka (a niektorých ďalších PTRS) je dokonca rotácia strely podmienkou fungovania, podobne aj PLRS Strela S-2 má len jeden pár riadiacich kormidiel a funguje na princípe rotácie.


To je zajimave, ale jedna se o pomale raketky letajici v huste atmosfere a s kratkym doletem. Jejich pripadne sestrelovani laserem se asi nebude prilis lisit od sestrelovani delostreleckych granatu, ktere taky rotuji.
Existuji i nejake balisticke rakety, ktere pri letu rotuji? Videl jsem kdysi jeden filmecek o protiraketove obrane, kdy raketa byla vystrelena ze sila a jeste pred zazehem hlavniho motoru ji pomocne raketky roztocily. Mel jsem za to, ze je to jen pocatecni stabilizace a rotace je pozdeji zastavena. Nezjistil jsem o jaky typ se jedna.
 
24.9.2008 - 12:08 - 
quote:
quote:
quote:

rotující rakety se řídí krátkejma (načasovanejma) pobybama kormidel nebo změnou směru spalin.


Tak to nefunguje.
Práveže funguje.



Pokud by raketa rotovala dejme tomu nejakych 10 otacek za vterinu (jedna otacka za 1/10 vteriny), tak se kormidla muzou vychylit do pozadovaneho smeru pouze dvakrat za otacku dejme tomu na 1/100 vteriny. Celkove tak kormidlo muze stravit vychylene jen asi petinu casu a neustale kmitat tam a zpet.
Pro pomale letici rizene rakety proti nepohyblivym cilum to bude urcite stacit.
Pochybuju ale ze je to to prave pro balisticke rakety. Kvuli ridkemu vzduchu ve velkych vyskach by asi bylo nutno pouzit rizeni tahu, ktere bude mit urcite problem se neustale prestavovat v radech setin vteriny do neutralni polohy a pak zpet do vychylky.

Mozna je to proste u nerotujicich raket efektivnejsi a spolehlivejsi.
 
24.9.2008 - 14:49 - 
Existuje viacero spôsobov riadenia smeru pohybu rotujúceho objektu. U delostreleckých projektilov stredných a veľkých kalibrov (a tiež u balistických rakiet) sa napríklad v 70. a 80. rokoch celkom úspešne testovala metóda, založená na vysúvaní dosky v tvare kruhového segmentu z trupu strely. Fungovalo to až do rýchlosti okolo 10 000 otáčok za minútu.

K Maľjutke - riadenie je zabezpečené dvojicou trysiek, ktoré mechanicky kmitajú v jednej rovine a poháňané sú plynovým piestový mechanizmom - normálne preklápanie trysiek vytvára symetrický impulz. Vo vhodnej polohe telesa strely a tým aj trysiek je elektromagnetom pozdržané preklopenie trysiek a tým je vytvorený asymetrický ťah motoru. Princíp je údajne použiteľný na nariadenie striel až do rýchlosti otáčania okolo 50 otáčok za sekundu. Treba mať na pamäti, že Maľjutka je tiež prababička - konštrukcia pochádza z konca 50. rokov a princíp tuším ešte z II.sv.vojny.
 
25.9.2008 - 10:33 - 
Existuje několik řízených dělostřeleckých granátů, nemluvím o pomalu rotujících z hladkých hlavní, ale o rychle rotujících - Dart (76mm Rapid), Copperhead (155 mm) a ruský a francouzský ekvivalent - takže je to vyřešené. Žádná raketa nerotuje tak rychle jako dělostřelecký granát, navíc zrychlení nad 1000 g. 
25.9.2008 - 10:38 - 
PODLE MNE JSOU GRANATY OVLADANE ZMENOU TEZISTE HLAVICE MECHANISMEM UVNITR  
25.9.2008 - 11:59 - 
quote:
Existuje několik řízených dělostřeleckých granátů, nemluvím o pomalu rotujících z hladkých hlavní, ale o rychle rotujících - Dart (76mm Rapid), Copperhead (155 mm) a ruský a francouzský ekvivalent - takže je to vyřešené. Žádná raketa nerotuje tak rychle jako dělostřelecký granát, navíc zrychlení nad 1000 g.


Granaty ci rakety rotuji z prosteho duvodu udrzeni stability. Nejsem na to expert, ale nemyslim si ze by byly zapotrebi nejake obzvlast velke rychlosti rotace. U nerizenych projektilu je to asi jedno, u rizenych bude lepsi rotovat pomaleji, aby ridici elementy staciy reagovat. Z pohledu laseru ktery by tyto projektily sestreloval je rychlost rotace vcelku nepodstatna, energie se rozlozi proste po celem obvodu plaste tak jako tak at rotuje pomale nebo rychle.
Otazkou tedy je co je vyhodnejsi pri konstrukci rizenych strel - jestli ji stabilizovat rotaci a pak staci treba dva ridici elementy ktere se budou vychylovat v radu setin ci tisicin vteriny.

Nebo je mozne taky strely nenechat rotovat a pak je nutne ji stabilizovat vice kridelky (nebo pomocnymi raketovymi motory). ktere budou reagovat pomaleji (ale efektivneji?).

Co se tyce Copperheadu, tak bych si nebyl az tak uplne jisty ze rotuje po celou dobu letu. Skoro bych rekl ze rotuje v prvni fazi kdy leti jako delostrelecky naboj a v rizene fazi se rozlozi kridelka a rotace se mozna zastavi a spise se zmeni v kluzak. Pohon nepotrebuje protoze k cili klouze z vysky a nici ho silou vybuchu naloze.
Kdyby rotovala, tak by podle meho nazoru nemohla dostatecne efektivne pouzit vtlak kridelek.

 
25.9.2008 - 14:13 - 
Delostrelecká granáty typu Copperhead či ruský Kitolov a Krasnopol sú vystrelované ako rotujúce, ale rýchlo strácajú rýchlosť otáčania po roztvorení krídiel a kormidiel a k cieľu letia stabilizované krídlami s malými otáčkami. Napriek tomu je ich rýchlosť otáčania niekoľko otáčok za sekundu.
Celkom zaujímavý systém korekcie vymysleli rusi - na strele je na dne namontovaných niekoľko (6-8) "impulzných" raketových motorčekov na TPH s mimoriadne krátkou dobou činnosti (údajne okolo 0,1ms) - strela rotuje normálne a vo vhodnej polohe a vzdialenosti od cieľa je jeden alebo niekoľko motorčekov odpálených čím strela dostáva "kopance", ktoré ju smerujú na cieľ. Manévrovací priestor strely nie je veľký - z výšky cca 1km je to len 50-100 metrov, presnosť dopadu (CEP) je okolo 1,5 metra. Je teda potrebné pomerne presné zamierenie do priestoru cieľa.

Druhou vecou je distribúcia žiarenia na povrchu. Je celkom rozdiel, či je priemer stopy laseru (10-30cm) zamierený na strelu s priemerom do 20cm alebo na teleso s priemerom 2 metre. V prvom prípade má materiál cieľa na "ochladnutie" len pol otáčka, v druhom povedzme 9/10 času jednej otáčky.

Milan81 - o tom som nepočul, aj keď by to fungovať mohlo, má to dva veľké problémy - potrebuješ priestor v strele na presunu a značnú "mŕtvu" záťaž, ktorú budeš presúvať a druhý - potrebuješ veľmi výkonné a rýchle mechanizmy, ktorými ju budeš presúvať.
Aerodynamické kormidlá majú veľkú výhodu v tom, že malými silami pohonov kormidiel dokážeš vytvoriť obrovské aerodynamické riadiace sily
 
27.9.2008 - 14:53 - 
Dobra zprava: Rusko bude budovat jakousi protiraketovou obranu a jakousi vesmirnou obranu.

http://www.novinky.cz/clanek/150568-rusky-prezident-chce-modernizovat-jaderny-arzenal.html

To ze rakety s jadernymi nalozemi dokazi nekolikrat znicit cely svet neni nejaka novinka a uz jsme si na to davno zvykli. Je vcelku jedno jestli vam na hlavu spadne nejaka predpotopni jaderna bomba, nebo nejmodernejsi tisickrat drazsi, ucinek bude stejny.
Na kazdou zbran je ale nutne nasadit protizbran, aby rovnovaha zustala zachovana. Zatimco pred par desitkami tisic let na sebe lide hrozili klacky a ostepy (takze nutne doslo k vynalezeni stitu), ted na sebe civilizovane hrozi raketama (a vynaleza se protiraketovy stit). Princip je stejny, ale pokrok je nezadrzitelny.

 
27.9.2008 - 16:23 - 
hlúpe je, že sa už neobnovuje rovnováha síl, ale rovnováha strachu. Ako je známe, len šialenci sa neboja.

Inak v Rusku protiraketová obrana v podstate funguje - zabezpečuje obranu Moskvy o okolia a funkčná je zhruba od 80. rokov (systém A-135 so 64 antiraketami a rádiotechnickými prostriedkami - RL riadenie boja Don-2 a ďalšie prostriedky).
 
27.9.2008 - 21:40 - 
quote:
hlúpe je, že sa už neobnovuje rovnováha síl, ale rovnováha strachu. Ako je známe, len šialenci sa neboja.

Inak v Rusku protiraketová obrana v podstate funguje - zabezpečuje obranu Moskvy o okolia a funkčná je zhruba od 80. rokov (systém A-135 so 64 antiraketami a rádiotechnickými prostriedkami - RL riadenie boja Don-2 a ďalšie prostriedky).

Čeho se bohatýr Ivan bojí, Ameriky? ta už končí. A EU? Ta se třese hrůzou aby si matičku Rus nerozhněvala.!
 
27.9.2008 - 22:07 - 
quote:
Čeho se bohatýr Ivan bojí, Ameriky? ta už končí.
Lenže pri odchode zo slávy môže ešte naposledy skúsiť tresnúť dvermi alebo skúsiť odvrátiť neodvrátiteľné a urobiť niečo šialené a zúfalé...
Zmačknúť ten povestný červený gombík, napríklad.
To je to, z čoho mám aspoň ja osobne skutočne vážne obavy. Ekonomickej kríze sa nevyhneme, to by som bral ako fakt - takmer nevyhnutný ekonomický pád ameriky stiahne so sebou väčšinu sveta keď nie rovno pod vodu, tak aspoň do poriadneho bahna. Treba dúfať, že to bahno nebude ešte aj rádioaktívne.
 
28.9.2008 - 09:39 - 
quote:
Treba dúfať, že to bahno nebude ešte aj rádioaktívne.
koukám, že se Vám zdárně podařilo dostat do zde již uzavřeného tématu [Upraveno 28.9.2008 poslal dubest]
 
28.9.2008 - 15:11 - 
quote:
quote:
Treba dúfať, že to bahno nebude ešte aj rádioaktívne.
koukám, že se Vám zdárně podařilo dostat do zde již uzavřeného tématu [Upraveno 28.9.2008 poslal dubest]

Já se omlouvám ale mě děsně štve ta arogance nabyté svobody. A zneužívání demokracie k návratu k rétorice velkohubé a neomylné totalitní éře. Děkuji.
 
29.9.2008 - 11:55 - 
quote:

Inak v Rusku protiraketová obrana v podstate funguje - zabezpečuje obranu Moskvy o okolia a funkčná je zhruba od 80. rokov (systém A-135 so 64 antiraketami a rádiotechnickými prostriedkami - RL riadenie boja Don-2 a ďalšie prostriedky).


Nefunguje, myslim ze neni v soucasnosti aktivni. Navic sestrelovani priletajicich raket jadernou nalozi neni zadna selanka. Papalase v bunkrech by to nicmene asi ochranilo. To bylo reseni pro obdobi studene valky. V pripade plneho globalniho konfliktu by to asi stejne nebylo k nicemu.

 
29.9.2008 - 12:16 - 
quote:
quote:
Čeho se bohatýr Ivan bojí, Ameriky? ta už končí.
Lenže pri odchode zo slávy môže ešte naposledy skúsiť tresnúť dvermi alebo skúsiť odvrátiť neodvrátiteľné a urobiť niečo šialené a zúfalé...
Zmačknúť ten povestný červený gombík, napríklad.



Myslim ze se lekate stinu. Svet mel uz parkrat opravdu blizko jaderne konfrontaci a nic se nestalo. Rusko a Amerika jsou uz od 50. let jadernymi velmocemi a jeste minimalne par desitek let jadernymi velmocemi neprestanou byt. Ikdyz bylo Rusko v nejhorsim utlumu, vzdycky melo dost sil zlikvodovat kohokoliv. Stejne tak US, ktera uz desitky let stoji nad propasti (podle nazoru nasich soudruhu).
Rusko ted proste jen chce za Evropske penize dostat zpet to o co prisli za Gorbacova a Jelcina.

Pokud by se mel Ruska nekdo bat, tak to jsou jeho byvale satelity. Pokud by se mel nekdo bat Ameriky, tak jsou to teroriste podnikajici bombove utoky na jejich zajmy.

Rusko a Americane se vzdycky nejak dohodnou, popripade nepujdou proti sobe primo.

quote:

To je to, z čoho mám aspoň ja osobne skutočne vážne obavy. Ekonomickej kríze sa nevyhneme, to by som bral ako fakt - takmer nevyhnutný ekonomický pád ameriky stiahne so sebou väčšinu sveta keď nie rovno pod vodu, tak aspoň do poriadneho bahna. Treba dúfať, že to bahno nebude ešte aj rádioaktívne.


Ja mam spise vazne obavy z toho, ze Evropa bude v utlumu jeste dlouho pote, co Americane budou zase v dobre kondici.
 
04.12.2008 - 09:05 - 
Projekt Boeing ABL dokončil pozemní část testovacího programu.
Silový laserový paprsek prošel systémem řízení palby přímo na palubě letadla, který ho zaostřil a namířil na simulovaný cíl balistické rakety.
V příštím roce začne fáze letových testů včetně sestřelu letícího cíle (air-to-air)

http://www.spacewar.com/reports/Boeing_Airborne_Laser_Successfully_Activates_High-Energy_Laser_999.html
 
<<  3    4    5    6    7    8    9  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.294349 vteřiny.