|
Dobry den,
Mam velmi laicku otazku: je dopredu urceny smer letu satelitov okolo zemegule ? Ak sa nevyuzije pomocna sila otacanie Zeme, je mozne 'poslat' satelit na obeznu drahu bez rozdielu smeru (na vychod alebo na zapad) ? Kolko percent robi ta pomoc od Zeme ?
Dalsie otazky su okolo bodov L1 a L2. Viem, ze v tychto bodoch su vyrovnane gravitacne sily Zem-Mesiac a Zem-Slnko. V akej je to ale vyske (L1)? Je to naozaj bod vztiahnuty na polohu Zeme ? Lebo v tom pripade je to elipsa - ak sa to sleduje mimo Zeme z dalsej planety. Je podla mna logicke, ze sa to stale nachadza medzi Zemou a Mesiacom.
Kde sa nachadza bod L2 ?
Dakujem za pochopenie ... |
|
> je dopredu urceny smer letu satelitov okolo zemegule ? Ak sa nevyuzije pomocna sila otacanie Zeme, je mozne 'poslat' satelit na obeznu drahu bez rozdielu smeru (na vychod alebo na zapad) ? Kolko percent robi ta pomoc od Zeme ?
Družice lze v principu vypustit na libovolnou dráhu kolem Země, tedy i směrem "na západ" (v takovém případě se mluví o tzv. retrográdních drahách se sklonem nad 90° [rovníková dráha směrem "na východ" má sklon 0°, polární dráha má sklon 90° a rovníková dráha směrem "na západ" by měla sklon 180°]).
Oběžná rychlost pro jakoukoliv nízkou dráhu je vždy cca 7900 m/s (ať je sklon dráhy jakýkoliv). Pokud dráha vede směrem "na východ" lze od této potřebné oběžné rychlosti odečíst rychlost rotace Země v místě kosmodromu, odkud raketa startovala. Na rovníku je to cca 460 m/s (Sea Launch, Kourou), na Cape Canaveral (28°s.š.) je to cca 400 m/s a např. na Bajkonuru (47°s.š.) je to cca 315 m/s.
Při startu východním směrem z Cape Canaveral tedy teoreticky (se zanedbáním všech ztrát) stačí družici urychlit o cca 7500 m/s pro dosažení oběžné dráhy, zatímco pro start západním směrem by bylo třeba družici urychlit o cca 8300 m/s. Rozdíl v potřebné rychlosti je tedy cca +-5%, což ovšem v nosnosti rakety může činit až desítky procent (protože se zde uplatňuje logaritmický průběh Ciolkovského rovnice).
> Dalsie otazky su okolo bodov L1 a L2. Viem, ze v tychto bodoch su vyrovnane gravitacne sily Zem-Mesiac a Zem-Slnko. V akej je to ale vyske (L1)?
Librační body jsou vztaženy vždy ke dvěma hlavním tělesům a vždy jich existuje pět. To znamená, že soustava Země-Měsíc má librační body L1 až L5 (viz. např. http://www.freemars.org/l5/aboutl5.html nebo http://www.ottisoft.com/samplact/Lagrange%20point%20L1.htm ), ale také soustava Slunce-Země má své (jiné) body L1 až L5 (viz. např. http://math.ucr.edu/home/baez/lagrange.html nebo http://www.esa.int/esaSC/SEMM17XJD1E_index_0.html ). Podobné je to u dalších planet a jejich měsíců.
Librační bod L1 soustavy Země-Měsíc je na spojnici obou těles ve vzdálenosti cca 325000 km od Země a cca 60000 km od Měsíce. Vzhledem k tomu, že Měsíc kolem Země obíhá po elipse, tak samozřejmě i bod L1 se vůči Zemi pohybuje po elipse.
Librační bod L2 soustavy Země-Měsíc je "za Měsícem" (z pohledu od Země) ve vzdálenosti něco málo přes 60000 km. Bod L2 soustavy Slunce-Země je "za Zemí" (při pohledu od Slunce) ve vzdálenosti cca 1,5 mil. km.
(snad je moje odpověď alespoň trochu srozumitelná)
 |
|
Vazeny pan Holub,
Dakujem za vycerpavajucu odpoved, naozaj to pomohlo.
Dovidenia
Juraj |
|
Ahojte vsetci,
Novy den, nova otazka ...
Teraz vazne: ak sa satelit nachadza vo vyske viac ako 36000 km nad rovnikom, tak ma obeznu dobu okolo Zeme prave jeden den, takze akoby bol stale na jednom mieste (z pohladu zo Zeme).
Teraz moja zaludna otazka: ak spojime vsetky mozne body, tak to vytvori jeden prstenec okolo Zeme (v rovine rovnika). Netvytvoria mozne polohy jeden valec, rotacnu parabolu alebo ine rotacne teleso ? Je to mozne len nad rovnikom ?
Dakujem za pochopenie ...
S pozdravom
Juraj |
|
Geostacionarni draha je jen jedna a ma tvar prstence, mozna lepe receno kuznice se stredem v gravitacnim stredu Zeme. Jakakoliv jina obezna draha kolem Zeme se zanedbanim vlivu ostatnich teles a nehomogenit v gravitacnim poli Zeme ma vzdy tvar elipsy (ve specialnim pripade take kruznice). Tech moznych drah je tolik, ze vpodstate kompletne vyplnuji cely prostor.
Obeznych drah s periodou 24 hodin taky existuje nepreberne mnozstvi, ale jen na geostacionarni draze se satelit jevi jako nehybne visici nad Zemi. |
|
> ... Netvytvoria mozne polohy jeden valec, rotacnu parabolu alebo ine rotacne teleso ? Je to mozne len nad rovnikom ?
Nejsem si jist, jestli to Jirka popsal dostatečně jasně, takže pro jistotu:
- pravá geostacionární dráha musí ležet přesně nad rovníkem, musí být kruhová a ve výši cca 36000 km tak, aby měla periodu shodnou s periodou rotace Země
- taková dráha je u Země jen jedna a je to kružnice (žádný válec ani nic jiného)
- po této jediné dráze se pohybují všechny geostacionární družice (v různých místech té kružnice)
- (vše výše uvedené samozřejmě platí jen při zanedbání všech možných rušivých vlivů a nepřesností) |
|
citace:
Ahojte vsetci,
Novy den, nova otazka ...
Teraz vazne: ak sa satelit nachadza vo vyske viac ako 36000 km nad rovnikom, tak ma obeznu dobu okolo Zeme prave jeden den, takze akoby bol stale na jednom mieste (z pohladu zo Zeme).
Teraz moja zaludna otazka: ak spojime vsetky mozne body, tak to vytvori jeden prstenec okolo Zeme (v rovine rovnika). Netvytvoria mozne polohy jeden valec, rotacnu parabolu alebo ine rotacne teleso ? Je to mozne len nad rovnikom ?
Dakujem za pochopenie ...
S pozdravom
Juraj
Z toho ako je ta otazka formulovana, mam pocit, ze si predstavujes, ze druzica by mohla Zem obiehat po kruhovej drahe , ktorej rovina by bola rovnobezna s rovinou rovnika, ale bolo by to na inej zemepisnej sirke. Tak by druzica mohla byt "zavesena" napriklad priamo nad Bratislavou. Ak to naozaj myslis tak, tak to nie je mozne. Rovina drahy druzice musi vzdy krizovat rovnik. Specialnym pripadom je samozrejme, ked rovina drahy druzice a rovina rovnika su totozne. To je pripad geostacionarnych druzic. |
|
Dakujem kazdemu za odpoved, o jednu nejasnost mam menej vo svojej hlave.
Este raz dakujem a tesim sa nabuduce.
Juraj |
|
Dobry den,
Teraz som pozeral na katalog kozmickych telies a co som bol schopny najst, tak najstarsie teleso (ludskou rukou vyrobene) je vo vesmire 1958-002B, je to na drahe 653 km/3841 km. Je tam uvedene, ze predpokladana doba zivota je 300 rokov.
Ak draha ISS je len o niekolko kilometrov nizsia (320 - 350 km), tak preco je tam taky vyrazny brzdiaci ucinok zemskej atmosfery, ze to musi byt stale korigovany ?
Teleso 1958-002B bolo skontrolovane v rokoch 2006, 2003 a 2001. A medzi tym ? Ako vedia, ze presne identifikuju to teleso ?
Dakujem (aj za pochopenie) |
|
Dráhy vesmírných těles (planet i družic) se řídí známými zákony (Keplerovy) a lze je spočítat dopředu i dozadu na několik let bez větších chyb. U pasivních družic to není tak přesné, protože se zde projevuje vliv nepředvídatelné změny hustoty atmosféry vlivem sluneční činnosti, ale i tak je dráha známa na dlouhou dobu a je nepravděpodobné, že by se nějaká družice sama od sebe ztratila (pokud nezmění svoji dráhu například explozí nebo srážkou s něčím jiným). Proto stačí jen občas se ujistit, že je družice v předpovídané poloze a jen čas od času provést opravu výpočtu polohy.
Hlavní vliv na životnost družice má výška její dráhy a poměr hmotnost/velikost. Na stejné dráze vydrží mnohem déle těleso s velkou hmotností proti tělesu stejné velikosti, ale lehkému. Čím je družice větší, tím má větší plochu kterou se tře o zbytky atmosféry a je tím více bržděna => má kratší životnost. Družice Vanguard 1 (1058-002B) má sice hmotnost jen asi 1,5 kg, zle její rozměry jsou miniaturní – je to koule o průměru asi 15 cm, takže ji lze s ISS jen těžko srovnávat. Navíc dráha ISS je kulová ve výšce cca 350 km a Vanguard je na protáhlé dráze, kde je i minimální výška dvojnásobná, ale v této výšce se pohybuje jen krátkou dobu. Většinu oběhu tráví ve větších výškách s řidší atmosférou (čím vyšší dráha tím pomaleji po ní letí – 2. Keplerův zákon) a proto je také její životnost i bez korekcí řádově mnohem větší než ISS.
V SPACE 40 http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1958/I002B.HTM je pěkně vidět, že se její dráha za posledních skoro 50 let moc nezměnila nebo se můžeme podívat na Explorer 1 (1958-001A), jak apogeum dráhy tohoto dvoumetrového válce o průměru 16 cm a váze 5 kg klesalo až družice zanikla. Počáteční parametry dráhy byly srovnatelné s Vanguard 1, jen perigeum bylo ve výši ISS.[Upraveno 25.1.2007 poslal avitek] |
|
Dobry den pan Lukavsky,
Dakujem za presnu odpoved.
Juraj |
|
Dobry den prajem,
Teraz som precital cast z PDF materialu o ISS, a tam (okrem inych veci) bolo spomenute, ze na sovietskej vesmirnej stanici ALMAZ bol instalovany 'vesmirny' kanon. Mohol by niekto o tomto projekte nieco povedat ? Co akcia-reakcia ? Pocas strelby ako korigovali drahu aby sa stanica neroztocila ?
Dakujem |
|
citace:
Teleso 1958-002B bolo skontrolovane v rokoch 2006, 2003 a 2001. A medzi tym ? Ako vedia, ze presne identifikuju to teleso ?
Na stránkách SPACE-40 je uveden jen velice omezený výběr parametrů dráh, protože si uvědomte, že za posledních cca. 15 roků bylo pro všechny katalogizované objekty (těch létajících k dnešnímu dni je 10154) zveřejněno celkem 60237920 dráhových elementů, tedy průměrně na jeden jediný objekt 6000! To by byly ve SPACE-40 neuvěřitelně dlouhé stránky, kdybych tam dával všechno. V podstatě výběr je dělán automaticky programem, a to tehdy, dojde-li k významné změně parametrů (ať již manévrem, nebo přirozeným způsobem); jinak, nedojde-li k velké změně, tak v posledních 5 rocích dávám nové parametry dráhy do SPACE jednou za 3 roky (proto např. u Vanguardu ty roky 2003 a 2006).
Podívám-li se na objekt 1958-002B Vanguard 1, tak od začátku letošního roku bylo zveřejněno celkem 26 nových elementů dráhy; znamená to, že byly aktualizovány každý den! A za tu dobu se dráha nezměnila měřitelným způsobem.
Tam, kdy se dráhy mění rychle, např. družice nebo jiné objekty krátce před zánikem v atmsféře, bývá denně několik nových drah, prakticky na každém oběhu nejméně jedna, tekdy asi 15 až 20 drah denně.
[Upraveno 25.1.2007 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
... bolo spomenute, ze na sovietskej vesmirnej stanici ALMAZ bol instalovany 'vesmirny' kanon. Mohol by niekto o tomto projekte nieco povedat ? Co akcia-reakcia ? Pocas strelby ako korigovali drahu aby sa stanica neroztocila ?
I když oficiální místa tuto skutečnost nikdy nepotvrdila, byl nejméně na prvních dvou Almazech vypuštěných do vesmíru (pod názvy Saljut 2 a Saljut 3) instalovan rychlopalný kanon. Jednalo se o adaptaci leteckého kanonu Nudelman-Richtěr NR-23 pod názvem Ščit-2 (česky Štít).
Byl montován na vnějším povrchu stanice rovnoběžně s její podélnou osou. Při střelbě byla orientace stanice automaticky kontrolována systémem silových gyroskopů (tzv. gyrodyny). Vzhledem k otřesům způsobeným střelbou, bylo zakázáno zkoušet kanon v době přítomnosti posádky na stanici. Měl se použít jen v případě nezbytné sebeobrany stanice.
Parametry kanonu:
typ: jednohlavňový
hmotnost bez střeliva: 39 kg
ráže: 23 mm
hmotnost střely: 200 g
úsťová rychlost: 690 m/s
teoretická kadence (rychlost střelby): 800 ran/min
praktická kadence: asi 700 ran/min
Měl sloužit jako obrana proti blízké inspekci stanice americkými raketoplány, eventuálně proti automatickým tahačům, umožňujícím navedení stanice do atmosféry a tím její zničení.
Na Saljutu 5 podle tvrzení jednoho z členů záložní posádky (kosmonaut Lisun) nebyl. Naproti tomu Popovič, který velel Saljutu 3, jeho exeistenci potvrdil, s dodatkem, že naštěstí jej nemusel použít.
Podle neoficiálních zpráv byl na jedné stanici (z dříve uvedeného Saljut 3) byl úspěšně vyzkoušen krátce před zánikem stanice, která byla záměrně navedena do atmosféry Země 1975-01-24.
Nepříliš podrobný snímek kanonu je na
http://www.russianspaceweb.com/almaz_ops2.html
V zelené krabici na následujícím obrázku je uložen kanon:
http://www.friends-partners.org/partners/mwade/graphics/a/almazgun.jpg
Dost rozmazaný snímek kanonu:
http://www.astronautix.com/graphics/a/almazgu2.jpg
Dále se tvrdí, že další Almaz (Salut 5) měl být vyzbrojen 2 neřízenými raketovými střelami.
____________________
Antonín Vítek |
|
Ja si myslim ze to musi byt fama.
Jak by ten kanon zamerovali?
Mozna ze o tom nekdo mohl skutecne chvili uvazovat, ale myslim ze prakticky to muselo byt nerealizovatelne. Mozna ze tu zpravu vypustili Rusove zamerne na zmateni nepritele. |
|
citace:
Ja si myslim ze to musi byt fama.
Jak by ten kanon zamerovali?
Mozna ze o tom nekdo mohl skutecne chvili uvazovat, ale myslim ze prakticky to muselo byt nerealizovatelne. Mozna ze tu zpravu vypustili Rusove zamerne na zmateni nepritele.
No, muze to pochopitelne byt fama, ale pri zvazovanem urceni (tedy obrana pred "prepadnutim stanice raketoplanem") by to naprosto stacilo - mireni proste otocenim cele stanice a presnost nemusi byt nic moc - staci "efektivni dostrel" na 10 metru... |
|
To by bylo ovsem dobre jen v tom pripade, ze by si nekdo chtel s takto vybavenou stanici dat randezvous.
Ani pak neni vubec jiste, jestli by zavcas dokazali identifikovat nepratelsky raketoplan touzici po spojeni s takovou stanici. Mozna by jen stacilo provadet uhybne manevry, nebo berany duc.
Kazdopadne by takovy kanon zrejme nebyl nic platny proti klasickym ASATum a urcite tehdy nemeli automaticky system schopny detekovat zavcas nejakou hrozbu, natoz zamerit kanon na vzdalenost vetsi nez par desitek metru.
Pokud to melo byt delano manualne, pak by potrebovali hned nekolik kosmonautu aby dreli nepretrzite hlidky.
Mozna ze tehdy premysleli jinak. |
|
Třeba s ním chtěli ničit klíčové satelity USA na LEO. V té době ještě ASATy nebyly.
|
|
citace:
Jak by ten kanon zamerovali?
Naprosto stejně, jako se zaměřuje kanon stihačky při vzdušných soubojích. Namíříte celé latedlo, v tomto případě celou stanici. Byl montován fixně.
Existenci potvrdili kosmonauti po glasnosti. V době, kdy létely první Almazy se o tom nevědělo.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Třeba s ním chtěli ničit klíčové satelity USA na LEO. V té době ještě ASATy nebyly.
Není pravda. Letové zkoušky ASATů v SSSR začaly už v roce 1963 (Poljot 1), ostrá zbraň (Kosmos 249) byla vyzkoušena v roce 1968.
První stanice Almaz (Saljut 2) startovala v roce 1973 (ta havarovala na dráze ještě dřív, než se k ní vydala první posádka) další (Saljut 3) letěl v roce 1974. Tedy o 5 resp. 6 let později než začaly ostré zkoušky sovětských ASATů.
Navíc používat dvacetitunovou stanici na "honění" nějakých družic je nesmysl. Za tím účelem začal vývoj Sojuzu VI (vojennyj istrebitěl), ale ten se nedostal dál než na rýsovací stoly. Zjistilo se, že i to je ve srovnání s bezpilotními malými ASATy neefektivní, neoparativní a neekonomické. Vyhrály automaty (jako i jinde, např. fotografická rozvědka z oběžné dráhy - tu měly taky dělat Almazy).
[Upraveno 26.1.2007 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
citace:
Jak by ten kanon zamerovali?
Naprosto stejně, jako se zaměřuje kanon stihačky při vzdušných soubojích. Namíříte celé latedlo, v tomto případě celou stanici. Byl montován fixně.
Posadka by to mozna pomoci dalekohledu mohla skutecne udelat. Jenomze to by byla obrana jen proti objektum ktere by se stanici chteli dokovat. Pochybuju ze je mozne sestrelit rucnim zamerovanim objekt pohybujici se rychlosti treba jen nekolika stovek m/s. Navic by trosky zniceneho objektu stejne mohly zasahnout stanici.
Taky by museli objekt zavcas detekovat. To znamena, ze by museli dostat hlasku ze zeme, ze se k min blizi cizi objekt, pak by ho museli lokalizovat, preorientovat celou stanici a zacit palbu.
Me to prijde jako hrozne nerealisticky scenar.
Logictejsi mi prijde ze to byl test utocne zbran. Mohli se pokusit zlikvidovat nahodou kolem proletajici satelity. Kdyby meli celou flotilu takovych stanic s automatickym zamerovanim, tak by to snad slo. V pripade valky by par nepratelskych satelitu mohli sundat.
Mozna by mohli sundat nejaky satelit i v dobe miru, bylo by tezke jim neco dokazat.
Existenci potvrdili kosmonauti po glasnosti. V době, kdy létely první Almazy se o tom nevědělo.
|
|
citace:
Posadka by to mozna pomoci dalekohledu mohla skutecne udelat. Jenomze to by byla obrana jen proti objektum ktere by se stanici chteli dokovat.
Pokud jste četl jeden z mých příspěvků pořádně, účel skutečně byl (alespoň deklarovaný), obrana pro blízké inspekci, případně dokování tahače, nebo útok protidružicí.
Pro zaměřování měli periskopický dalekohled.
____________________
Antonín Vítek |
| 27.1.2007 - 18:01 - Radek | |
|
Koukám tu na Vaši diskusi a pokusím se doplnit.
V dokumentu o životě V.N.Čelomeje je část věnována zbrani Vámi probírané. Vývoj Almazu patříl do kompetence OKB-52 v době po roce 1966 CKB Mašinostrojenija, což je Čelomejovo OKB.
V krátkém výstřižku (celý tam dát nemohu) jsem krom filmových záběrů zmíněného kanonu (nevím do jaké míry jsou autentické) dal popis, který vypráví Vladimir Poljačenko, hlavní konstruktér NPO Mašinostrojenija. Na konci hovoří člověk, kterého asi všichni poznáte i bez titulku.
Dokument pod jménem „Almaz“ stáhnete na ftp://81.19.45.134/
Přihlašovací jméno „redboy“ heslo není třeba. Vel. cca. 13M
|
|
Ahojte,
Mozem teraz naozaj 'jemne laicku' otazku ?
Ak sila posobiaca na nejake teleso smeruje mimo tazika, tak vyvolava krutiaci moment. Zatial je vsetko OK, ale ako je to s upravou drahy pre ISS ? Robi to klasicky Sojuz (Progress) tym sposobom ze zapali svoj hlavny pohon ? Ako je tam vyriesena otazka smerovania ? Podla mojho nazoru tam musia 'pustit' urcite percento cez vsetky trysky aby bolo smerovanie dodrzane. Tieto trysky su ale planovane na pohon kozm. lode a nie stanice, tak ako je tam s vydrzou ?
Dakujem ... |
|
citace:
Ak sila posobiaca na nejake teleso smeruje mimo tazika, tak vyvolava krutiaci moment. Zatial je vsetko OK, ale ako je to s upravou drahy pre ISS ? Robi to klasicky Sojuz (Progress) tym sposobom ze zapali svoj hlavny pohon ? ...
Pro korekce dráhy se nepoužívají hlavní motory SKD, ale pouze motory DPO (dvigatěli přičalivanija i orientacii) a to pouze a jen lodí Progress. Sojuzy se z bezpečnostních důvodů ke korekcím dráhy komplexu nepoužívají vůbec.
Motory DPO jsou skutečně značně slabé (viz popis některého z posledních Progressů na SPACE-40, např. http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2006/I045A.HTM ), proto při korekcích pracují po dobu desítek minut. Dají se však kombinovat tak, aby se případně částečně kompenzovaly krouticí momenty, způsobené nesymetrií tahu vzhledem k těžišti. Aby to nembylo moc problematické, používají se zejména lodě, připojené k zadnímu stykovacímu uzlu modulu SM. Při jednom z posledních takových manévrů dne 2006-11-29 došlo dokonce k problémům, protože odchylka orientace překročila naprogramované meze v palubním řídicím počítači systému SUDN. Bylo to způsobeno mj. tím, že po připojení konstrukce ITS P3/P4 je stanice značně nesymetrická.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Takže SKD se nepoužívá, protože nesymetrie stanice neumožňuje vyrovnávat jeho tah jen motorky DPO. Taky to znamená, že palivem se plýtvá, protože část tahu se navzájem ruší kvůli nesymetrii a navíc se používají motorky s nízkým Isp. Chtělo by to iontový motor, který by využíval přebytku el. energie v době spánku. Vasimr už se k testování na ISS nepřipravuje ? |
| 22.2.2007 - 12:14 - Ladze | |
|
Dotaz
Jak na ISS nebo i jinde mimo přitažlivost zvážím hmotnost předmětu když nemám "tu tíhu"? Jak vlastně odlétající lodě zjistí kolik naložily mat. (váhu předmětů). Předpokládám, že se musí zadat do palubního počítače kolik váží pro výpočty tahů.
Díky |
|
citace:
Dotaz
Jak na ISS nebo i jinde mimo přitažlivost zvážím hmotnost předmětu když nemám "tu tíhu"? Jak vlastně odlétající lodě zjistí kolik naložily mat. (váhu předmětů). Předpokládám, že se musí zadat do palubního počítače kolik váží pro výpočty tahů.
Díky
Jen lehce upřesním: Hmotnost tam musí být napsaná "od výrobce".  Vážením nečeho zjistím tíhu té věci, což je síla, jakou je přitahováno k zemi. Na oběžné dráze v beztíži má vše tíhu nula. Hmotnost je ale samořejmě konstantní a hraje roli např. pro velikost síly potřebné ke změně dráhy apod. ____________________
--
MIZ |
| 22.2.2007 - 12:39 - Ladze | |
|
Jen lehce upřesním: Hmotnost tam musí být napsaná "od výrobce". Vážením nečeho zjistím tíhu té věci, což je síla, jakou je přitahováno k zemi. Na oběžné dráze v beztíži má vše tíhu nula. Hmotnost je ale samořejmě konstantní a hraje roli např. pro velikost síly potřebné ke změně dráhy apod.
Tohle ja vím taky, ale zajímají mě ty věci které to na sobě nemají. To bude asi část experimentů, možná odpadky(ne vše odveze progres nebo ano?) |
|
Ještě mě napadlo, že by místo váhy mohla fungovat nějaká malá centrifuga. Ale tu tam asi nemají...
IMHO to dělají odhadem. ____________________
--
MIZ |
