|
Kdo se umi modlit modlete se at brzy prijde 24. slunecni cyklus. Normalne prichazi se zeleznou pravidelnosti kazdych 10 az 11 let. Nyni uz cekame skoro 13 let. Dalsi odklad muze znamenat tragicke ochlazeni klimatu.
http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-globalni-oteplovani-ochlazovani
Nevim jak na vas, ale na me to pusobi docela hororove. To neni jako zvedani hladiny mori, proti ktere muzete neco delat. Proti rozmarum Slunce jsme absolutne bezbranni.
[Poznámka A.H.: Toto téma je na zdejším fóru offtopic, ale protože je o něj zájem, nechávám ho zde v mírně potlačeném režimu (bez rozesílání mailů a bez zobrazování v RSS)] |
|
| Dost si to odnese Čína a Rusko (to už v rozpočtech počítalo se zvýšením teploty a levnou těžbou na Sibiři, po pádu ceny ropy to bude další rána), USA poklesem zemědělské produkce omezí potravinovou pomoc Africe, takže tam budou opět hladomory, růst cen potravin vyvolá krize po celém rozvojovém světě. Naštěstí to trvá dost dlouho, takže bude čas na změny. Prosadí se víc geneticky modifikovaných odolných potravin (konečně ustanou nesmyslné protesty), to opět vyvolá pokles spotřeby chemikálií, postřiků a hnojiv (proti zimě nepomáhají). Pro nás to znamená víc zbrojit, posílit hranice Evropy proti přílivu emigrantů a urychlit výstavbu atomových elektráren, kvůli růstu cen energií zateplujeme už léta. |
|
http://www.swpc.noaa.gov/ftpdir/weekly/RecentIndices.txt
kdyz se podivate na pocty slunecnich skvrn a porovnate to s poslednim minimem v roku 96 tak z toho jde opravu hruza. Neco se tam deje. Slunecni skvrny se ne a ne objevovat. Prubeh je naprosto odlisny od poslednich cyklu.
Jsou tady astronomove, tak by nam to snad mohli vysvetlit. |
|
Nejsem sice astronom, ale doporučuji mrknout na stránku o "kosmickém počasí", převážně tedy o aktivitě našeho Slunce:
http://spaceweather.com/
Zajímavý článek webu SCIENCE@NASA, odhadující 130 milionů obyvatel USA bez elektřiny a následně do několika hodin i bez vody v případě sluneční bouře podobné té z roku 1921.
http://science.nasa.gov/headlines/y2009/21jan_severespaceweather.htm
Loni bylo napočítáno rekordních 200 dnů bez slunečních skvrn. Naposledy bylo slunce tak "čisté" v roce 1954 s 241 dny bez ss.
http://science.nasa.gov/headlines/y2008/30sep_blankyear.htm
[Upraveno 02.2.2009 poslal pospa] |
|
citace:
Nejsem sice astronom, ale doporučuji mrknout na stránku o "kosmickém počasí", převážně tedy o aktivitě našeho Slunce:
http://spaceweather.com/
Vypada to ze Slunce je jako beranek. Predpoved pro dalsi dva dny je taky klid. |
|
citace:
citace:
Nejsem sice astronom, ale doporučuji mrknout na stránku o "kosmickém počasí", převážně tedy o aktivitě našeho Slunce:
http://spaceweather.com/
Vypada to ze Slunce je jako beranek. Predpoved pro dalsi dva dny je taky klid.
Ale pozor!
Podle klasických filmových klišé je vesmír velmi zrádný a temně hučí ...  |
|
| Vsak ony ty skvrny jednou vyskoci. Jen se zda, ze tentokrat je cekani ponekud dlouhe. Cim delsi bude, tim slabsi bude cyklus a to muze mit vliv na klima. Soucasne se nam to globalni otepleni nejak zpomalilo, tak doufejme ze se neprehoupneme do globalniho ochlazeni. Ja osobne bych vital pomale oteplovani o desetinku stupne za dekadu. |
|
| Po pravdě by nám výraznější oteplení (řádově o pár stupňů) možná i prospělo .. jednak by se do jednoltivých pásů vrátily původní rostliny, druhak by mohlo dojít k zalesnění a kultivaci Afriky, kde by mohla začít zemědělská revoluce (takže dle mého opak oproti hladomorům). No a celkově bychom si zase zpětně uvědomili jistou pokoru vůči přírodě ... |
|
citace:
Po pravdě by nám výraznější oteplení (řádově o pár stupňů) možná i prospělo .. jednak by se do jednoltivých pásů vrátily původní rostliny, druhak by mohlo dojít k zalesnění a kultivaci Afriky, kde by mohla začít zemědělská revoluce (takže dle mého opak oproti hladomorům). No a celkově bychom si zase zpětně uvědomili jistou pokoru vůči přírodě ...
Myslis asi ochlazeni, ne? Nicmene vetsich vynosu se dosahuje v rozvinutejsich krajinach nez v Africe. Pro Evropu, Kanadu, Cinu Rusko a Ukrajinu by to znamenalo problem. |
|
Omlouvam se, myslel jsem ochlazeni  Problemem Afriky je, ze neni sobestacna a ze tam neni mozne pestovat rozumne rostliny. Prave v tom by mohlo velmi pomoci ochlazeni ... |
|
citace:
...Nicmene vetsich vynosu se dosahuje v rozvinutejsich krajinach nez v Africe. Pro Evropu, Kanadu, Cinu Rusko a Ukrajinu by to znamenalo problem.
Takze doba ladova bude spravny cas na rozbehnutie výroby jedla "Marsovskou" technologiou? 
|
| 02.2.2009 - 16:35 - jirka44 | |
|
citace:
Zajímavý článek webu SCIENCE@NASA, odhadující 130 milionů obyvatel USA bez elektřiny a následně do několika hodin i bez vody v případě sluneční bouře podobné té z roku 1921.
jak to tak sleduju, nemusí to být ani sluneční bouře, stačí sněhová a už mají v Kansasu problémy..... |
| 02.2.2009 - 17:03 - David | |
|
Kolem roku 1000 bylo Grónsko i Labrador zcela bez ledu, byly tam zelené pastviny a pásl se tam skot a v Evropě nejen že nejezdila auta, ale netopilo se ani uhlím, pouze dřevem a ještě velice málo.
Tehdy ovšem nebyla média a tak to prošlo celá staletí bez povšimnutí.
Obdobně doby ledové nastaly aniž by kdo přestal spalovat uhlík.
Celé " globální oteplování vinou člověka " je jen humbuk, ve skutečnosti naše globální počasí zásadně ovlivňuje jen naše rodná hvězda.
Člověk ve městě vydrží bez tekoucí vody a elektřiny několik týdnů,ostatně již několikrát se bez elektřiny ocitly města na východě USA a v klidu to přežila. |
| 02.2.2009 - 18:08 - Adolf | |
|
Mít strach nebo se upínat s nadějemi ke Slunci je docela na místě. Životní prostředí Země totiž nekončí někde za stratosférou, nýbrž začíná na Slunci a má docela cenu uvažovat o našem počasí a našem klimatu jako o derivátu počasí a klimatu slunečního. Také to globální oteplování, kterému se zrovna máme to štěstí těšit, neprobíhá jen na Zemi, ale ještě výrazněji na Marsu, Jupiteru a Saturnu, jak tu svého času zmiňoval Sulinar.
Všechny ty vlivy jsou dost spletité. Např. při velkých výronek sluneční plazmy, je Země chytá a stahuje k sobě na póly svým magnetickým polem. Tím však výrazně ovlivní globální proudění vzduchu v našich normálních výškách hluboko pod ionosférou. Dochází pak k rozlévání plazmy od pólů směrem k rovníku. Tím však poklesne rozlévání chladného polárního vzduchu do jižních oblastí. V takových případech je v arktických oblastech dost zima, zatímco v mírném pásmu je daleko tepleji. Když ale není co ze slunečního větru magneticky chytat, rozlévá se hodně polární vzduch, kolem pólů je příjemně teplo, zatímco v mírném pásu máme výrazně chladněji. Ty proudy rozlévání chladného vzduchu prochází zhruba oblastmi, kudy se vždy v glaciálech šířily ledovce. Ovšem atmosféra Země se chová jako určité těleso, co si pořád vyvažuje těžiště (ne jen tepelně podmíněné tlakové rozdíly), a tak je proudění plazmy v ionosféře velice významné pro děje v naší nízké atmosféře.
Pro klimatické oscilace tady na Zemi modifikující ty výrazné výkyvy způsobené Milankovičovým cyklem, to vypadá, že je asi nejdůležitější magnetická aktivita Slunce. Jeho svítivost se prý mění jen nepatrně, ale jestli tu máme globální ochlazování či oteplování, závisí hlavně na jeho magnetismu a řádění slunečního větru. Když je Slunce zběsilé, je teplo, když je magneticky líné, je zima – např. v Malé době ledové. Nikdo pořádně neví, proč to je. Je o tom hypotéza, jak ionizované částice ovlivňují tvorbu mraků, ale prozatím, je zhruba stejně věrohodná, jako ty divné CO2 modely globálního oteplování zaplacených klimatologických pornografů, co se propůjčili Zelené mytologii o antropických příčinách přirozeného klimatického vývoje. Nikdo to moc dobře neví, jak to stále stejně svítící Slunce dělá, ale dělá to nějak magneticky, plazmou. Když je silná sluneční aktivita, odstiňuje nás od tvrdších složek kosmického záření, které mají vliv na izotopické složení některých pozemských prvků. Díky tomu lze magnetickou aktivitu Slunce do minulosti sledovat spolu s teplotou globálního klimatu a divit se těm silným korelacím.
Slunce nás tedy může hodně potrápit nebo být na náš přívětivé. Je to jen na něm a my s tím nic nenaděláme.
Co se týče těch teplot, kdyby byla teplota vyšší o několik stupňů, tak je to skutečně dost. Je třeba si uvědomit, že rozdíl mezi dobou ledovou a dobou ledovou je v průměrné teplotě planety asi 4 C. Kdyby byla teplota v našem interglaciálu o 2 C vyšší než teď, bylo by to jako koncem interglaciálu před 110 000 roky, kdy byla průměrná teplota o tolik vyšší než teď. Ty byly takové ty západoevropské země jako Francie, Anglie aj. dosti hojně porostlé palmami. Být takhle teplo, tak je to fakt síla. Nyní žijeme na konci Malé doby ledové, z níž se posledních asi 200 let globálním oteplováním vzpamatováváme. Dosud ještě teplota Země nedosáhla holocenního průměru. Malá doba ledová, která přišla zhruba s 30-tiletou válkou (nebo spíš ta válka přišla s ní) a trvá prakticky dodnes, ač my jsme nejspíš na jejím samotném závěru ve fázi kýženého zotavení, byla nejchladnější klimatickou epizodou posledních 10 000 let. Podobně chladno bylo ještě, když interglaciál nebyl ještě moc stabilizovaný. Podle všeho to vypadá, že pro ni byla velice příznačná malá sluneční aktivita.
Jinak ve středověku třeba, bylo výrazně tepleji než teď. Nejtepleji v tomto interglaciálu ale bylo v neolitu a době bronzové. Fakt je ovšem ten, že když ustoupí ledovce, začne v Africe vysychání a dezertifikace a objeví se znova Sahara. Nicméně v době, kdy během holocénu bylo na Zemi nejlépe – neolit a doba bronzová – nebyla Afrika natolik vyschlá, jako je teď, ve zvláště chladné části interglaciálu. Všechno je to dost složité. S případným oteplením klimatu také nic moc Africe neslibují, ale v hospodářsky vyspělých zemích by se produkce potravin v důsledku toho měla zvýšit.
Přijde-li oteplení, měli bychom si spíš polepšit. Žijeme ve zvláště chladné části nejspíš asi nechladnějšího interglaciálu od počátku ledových dob a dostat se aspoň na holocenní průměr by to tedy mělo být požehnání. Při tom celý kvartér je asi nejchladnější a k životu dlouhodobě nejnepřátelštější období planety za posledních aspoň 400 milionů let. Přesto však žít dnes není zas taková smůla. Holocén je asi extrémně chladný interglaciál, ale má jednu výhodu. Je to také extrém klimatické stability. Pro celý kvartér jsou totiž příznačné obrovské klimatické oscilace. Po celou dobu jeho trvání, ať šlo o dobu ledovou či meziledovou, klima neustále prudce oscilovalo. Výkyvy o stupeň či dva během deseti či jen pěti let, probíhaly prakticky neustále a příroda byla vystavena nesmírné klimatické nestabilitě. Teprve studený holocén s touto turbulencí ustal. I když tu v porovnání s interglaciály plnými evropských palem pěkně mrzneme, užíváme si ale nesmírné stability. Někteří badatelé to dokonce interpretují tak, že je zákonité, že právě v této době došlo k vývoji usedlé zemědělské společnosti a civilizace, neboť jindy se kvůli klimatickým turbulencím vyvinout nemohla, ač homo sapiens na to už asi vývojem mozku dávno měl.
Kdybych se něčeho od našeho sluníčka hodně bál, tak by to byl návrat k této klimatické nestabilitě kvartérního standardu. To už by nebylo oteplování o 0,1 C za desetiletí jako při současném globálním oteplování „prudké“. To bychom mohli také stihnout za století dvacet globálních oteplení a ochlazení o jeden či dva stupně a těžko si představit, co by to s námi udělalo. Jestli se něčeho hodně bojím, tak je to návrat k této nestabilitě, kterou tahle nestabilita slunečního cyklu klidně může ohlašovat. Doufejme však, že ne.
Každopádně se divím, že Slunce nemonitorujeme a nezkoumáme dostatečně. Ani vlastně nevíme, co se děle na odvrácené straně Slunce, ač nás to významně životně ovlivňuje.
____________________
Áda |
|
citace:
zvedani hladiny mori, proti ktere muzete neco delat.
Co můžeš proti ,,zvedani hladiny mori,, dělat? To by mě docela zajímalo? |
|
Odsťahovať sa...
Z Holandska napríklad do Ruska - Sibír už údajne začína rozmŕzať.
Možno (zdanlivo) "trochu blbá" voľba, ale lepšie ako sa utopiť.
A to utopenie začne byť pri vzostupe hladiny oceánu už o niekoľko málo metrov práve v Holandsku, ale nielen tam, prudko aktuálne.
Ohrozené zaplavením sú vlastne všetky oblasti ležiace na nízkom, plochom pobreží alebo dokonca, ako Holandsko, pod úrovňou hladiny oceánu. To, čo predviedol hurikán Katrina koncom leta 2005, sa zopakuje vo výrazne väčšom merítku, hoci i viac roztiahnuté v čase a priestore. Proste ak je teraz pobrežný protipovodňový systém kdekoľvek postavený na "bezpečnú" hladinu +10 metrov, ktorá nemôže byť teoreticky nikdy dosiahnutá, pretože najsilnejšie búrky urobia povedzme +8 metrov, pri vzostupe hladiny oceánu to prestane stačiť, pretože rezerva nebude 10, ale osem či len šesť metrov - a systém vodu neudrží. Pritom takého "zrútenie" pobrežných ochrán bude mať skôr "katastrofický" než "krízový" či "postupný" scenár, ktorý sa dá predpokladať povedzme v juhovýchodnej ázii, kde záplavy pri vzostupe hladiny oceánu takisto nastanú, ale protizáplavové ochrany neexistujú.
Niekde som čítal, že ak stúpne hladina svetového oceánu o jeden meter, vyženie to z domovov takmer 50 milionov ľudí, ak by sa roztopil celý Grónsky ľadovec, hladina morí a oceánov by stúpla o vyše šesť metrov - a to by údajne znamenalo vyše pol miliardy presídlencov.
Fotka v linku by mala ukazovať, kde a koho vytopí +1 meter hladiny svetového oceánu:
http://infranetlab.org/blog/wp-content/uploads/2009/01/09_01_24_climateproofnl03.jpg
[Upraveno 02.2.2009 poslal Alchymista] |
|
| Nedá se nic dělat ani s oteplením ani s ochlazením. Ty kecy o CO2 jsou naprostá iluze vytvořená obchodníky s deštěm, kteří sledují jen své cíle. Jediné co se dá dělat je čekat a přizpůsobovat se. |
|
Problém je v tom, že klimatickej zmene a počasiu stále nerozumieme a vlastne ani nevieme, čo je "normálny stav". Globálny stroj na počasie funguje z pohľadu ľudského života veľmi pomaly - a hovoriť o nejakom globálnom prehľade o vývoji počasia môžeme povedzme až od 2.sv. vojny - to je len niečo viac ako pol storočia, čiže veľmi málo. Lokálne záznamy sú dlhšie, ale dlhé maximálne 4000 rokov do minulosti - a to ešte s veľkými výhradami, o lokálnych "vedeckých" záznamoch môžeme hovoriť len nejakých 200 rokov. Pritom sa napríklad zdá, že fenomén El-Niňo - Južná oscilácia je hlavným motorom a funguje v hlavnom cykle dlhom okolo 2000 rokov.
citace:
Jediné co se dá dělat je čekat a přizpůsobovat se.
A s ohľadom na to, čo som napísal vyššie, čakať možno aj ďalšie "sťahovanie národov". |
| 03.2.2009 - 07:24 - David | |
|
| Souhlasím s Alešem.Iluze o ovlivnění kolísání teploty v planetárním měřítku je stejný nesmysl jako kdysi populární " poručíme větru, dešti". |
| 03.2.2009 - 07:53 - David | |
|
citace:
Odsťahovať sa...
Z Holandska napríklad do Ruska - Sibír už údajne začína rozmŕzať.
Možno (zdanlivo) "trochu blbá" voľba, ale lepšie ako sa utopiť.
odstěhujte se do hor, ty budueme bourat až jako poslední .. |
|
citace:
...Každopádně se divím, že Slunce nemonitorujeme a nezkoumáme dostatečně. Ani vlastně nevíme, co se děle na odvrácené straně Slunce, ač nás to významně životně ovlivňuje.
myslím, že odvrácenou stranu sledujeme minimálně pomocí helioseismologie
http://spaceweather.com/ |
|
| Navíc sledování Slunce se neustále zlepšuje, Soho funguje dál, ACE, Trace a nové Stereo A + B. Hlavní problém je krátká doba, po kterou tyto data máme, možná se dá leccos vyčíst i ze starých dat (nap. Skylabu). |
|
citace:
Díky tomu lze magnetickou aktivitu Slunce do minulosti sledovat spolu s teplotou globálního klimatu a divit se těm silným korelacím.
Tá korelácia sa týka aj súčasného oteplovania? Mám na mysli súčasnú magnetickú aktivitu slnka, či je monitorovaná, či je zvýšená oproti minulosti a či to koreluje s globálnym oteplením.
Btw. v minulosti som sa tiež rozčuloval nad globálnym oteplovaním a nad tým ako ludia ničia túto planétu, ale to som bol mladý a blbý Teraz mám pocit že to nebude zrejme celkom tak, súčasné oteplovanie iných planét je dostatočne silný argument na zamyslenie, nevraviac už o tom že v súčasnosti sú akékoľvek iné názory na túto tému takmer zločin, hlavne v EU, čo nemá s vedeckým prístupom veľa spoločného a mne je to odporné |
|
citace:
citace:
zvedani hladiny mori, proti ktere muzete neco delat.
Co můžeš proti ,,zvedani hladiny mori,, dělat? To by mě docela zajímalo?
Samozrejme ze se tezko da hladina mori snizit lidskymi silami, ale zvysovani hladiny lze uspesne celit. Tedy do jiste miry. Par desitek centimetru sice muze potopit cele oblasti Bangladese, ale jine oblasti lze zachranit hrazemi, nebo napriklad prizpusobenim zastavby obcasnemu zatopeni pri vysokem prilivu a bourkach. Urcite ucinejsi zpusob nez omezovani emisi CO2. |
|
citace:
citace:
Díky tomu lze magnetickou aktivitu Slunce do minulosti sledovat spolu s teplotou globálního klimatu a divit se těm silným korelacím.
Tá korelácia sa týka aj súčasného oteplovania? Mám na mysli súčasnú magnetickú aktivitu slnka, či je monitorovaná, či je zvýšená oproti minulosti a či to koreluje s globálnym oteplením.
Btw. v minulosti som sa tiež rozčuloval nad globálnym oteplovaním a nad tým ako ludia ničia túto planétu, ale to som bol mladý a blbý Teraz mám pocit že to nebude zrejme celkom tak, súčasné oteplovanie iných planét je dostatočne silný argument na zamyslenie, nevraviac už o tom že v súčasnosti sú akékoľvek iné názory na túto tému takmer zločin, hlavne v EU, čo nemá s vedeckým prístupom veľa spoločného a mne je to odporné
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sunspot_Numbers.png
Tento graf ukazuje silnou aktivitu slunce jiz od roku 1950. V poslednich letech aktivita mirne klesala, ale stale je hodne vysoko. Take se globalni oteplovani uz v roce 2000 pravdepodobne zastavilo. V soucasne dobe se kumuluje vice faktoru smerujicich k opetovnemu ochlazovani. Aktivita slunce klesa (zatim nevime jak moc klesne) a po 30 letech prevladajicich El Nino se v poslednich letech dostava ke slovu i La Nina. Nakonec bude mnohem slozitejsi falsovat data, takze je predpoklad. Ze se alarmiste muzou dockat neprijemneho prekvapeni. Samozrejme ze to nezabrani ve vyhruzkach, ze se jedna jen o prechodny jev a oteplovani se za nekolik desitek let vrati s jeste vetsi silou. Uz to ale nebude ta smesna hokejka a ty amaterske linearni extrapolace nelinearnich deju.
Klima proste osciluje. Jednou jsme dole, jednou nahore. Uzijme si tepleho leta dokud muzeme. |
|
citace:
Take se globalni oteplovani uz v roce 2000 pravdepodobne zastavilo.
To naznacuje aj vyvoj teplot. V grafe, na ktory odkazujem, je uvedena ODCHYLKA priemernej mesacnej teploty za celu planetu v prislusnom mesiaci od dlhodobeho priemeru. Modra vlnka hore, je podiel oxidu ulhiliciteho namerany na Mauna Loa. Je to inak moja ostro sledovana stranka...
http://www.junkscience.com/MSU_Temps/RSSglobe.html |
| 03.2.2009 - 11:26 - Adolf | |
|
citace:
Tá korelácia sa týka aj súčasného oteplovania? Mám na mysli súčasnú magnetickú aktivitu slnka, či je monitorovaná, či je zvýšená oproti minulosti a či to koreluje s globálnym oteplením.
Tato korelace je sledována především ve velmi dlouhém časovém horizontu minulosti. Výzkumy probíhají od počátku tohoto desetiletí. Nemám bohužel moc času teď hledat odkazy, ale viz např. tyto:
http://www.unisci.com/stories/20022/0606022.htm
http://www.popularmechanics.com/science/earth/4248062.html
http://sciencenow.sciencemag.org/cgi/content/citation/2008/1217/1
http://www.newscientist.com/article/mg19125691.100
http://www.globalwarmingart.com/wiki/Image:Solar_Activity_Proxies_png
Myslím, že po jejich shlédnutí, si každý může snadno najít 50 dalších.
____________________
Áda |
| 03.2.2009 - 11:47 - Adolf | |
|
citace:
To naznacuje aj vyvoj teplot. V grafe, na ktory odkazujem, je uvedena ODCHYLKA priemernej mesacnej teploty za celu planetu v prislusnom mesiaci od dlhodobeho priemeru. Modra vlnka hore, je podiel oxidu ulhiliciteho namerany na Mauna Loa. Je to inak moja ostro sledovana stranka...
http://www.junkscience.com/MSU_Temps/RSSglobe.html
Dlouhodobé změny globální teploty byly vždy v korelaci s hladinou CO2. Ovšem tak, že teplota vždy předcházela CO2, a tato koncentrace je veličinou s dost velkým odstupem vlečenou teplotou. Hlavně tedy šlo o teplotu ocenánů, která má větší setrvačnost než teplota vzduchu a objeví se závěsu za dlouhodobým trendem změn teplot ovzduší. Když výrazně stoupne či klesne teplota oceánů, stoupá či klesá koncentrace CO2 v ovzduší. Myslím, že když se člověk zamyslí nad docela elementární fyzikální chemií, tak ho to tak moc nepřekvapí.
 ____________________
Áda |
|
| Abychom byli presni, tak prvni slunecni skvrna 24.cyklu cislo 981 se objevila 4. ledna 2008 - trochu pozdeji nez je obvykle, ale pocet skvrn se mel rychle zvysovat. Nezvysuje. Technicky tedy 24. cyklus uz zacal. Zajiva otazka taky je o kolik lepe je nyni mozno pozorovat skvrny a kolik skvrn by bylo mozne pozorovat s technikou z minulych stoleti. Ten rozdil mozna bude vyznamny pri velmi slabem cyklu, kdy skvrny budou nevyrazne a pred nekolika staletimi mohly snadno uniknout pozornosti. Ten graf s historickymi hodnotami by pak nemusel byt uplne presny a pocet slunecnich skvrn v minulych stoletich by pak byl podhodnoceny. |
|
| Jenomže tím hůř pro nás, protože vždy v historii bylo skvrn hodně, jedinou výjimkou byla právě malá doba ledová. |
|
