a sluneční aktivita pozvolna klesá jsem zvědavej co to udělá s teplotou řekl bych že CO dva bude mít zase pauzu a projeví se oscilace oceánů a energie slunce no necháme se překvapit .....
Když ukazuje poslední zalednění před 18 000 lety (kolem 18:00), tak mi z té mapy přijde, že zalednění severozápadní Evropy a severovýchodu Sev. Ameriky nebylo ani tak kvůli ochlazení, jako kvůli tomu, že severní pól byl někde v jihovýchodním Grónsku.
citace:Když ukazuje poslední zalednění před 18 000 lety (kolem 18:00), tak mi z té mapy přijde, že zalednění severozápadní Evropy a severovýchodu Sev. Ameriky nebylo ani tak kvůli ochlazení, jako kvůli tomu, že severní pól byl někde v jihovýchodním Grónsku.
Což je samozřejmě blbost, severní pól byl tam, kde je, to co je tam vidět je asymetrie zalednění Evropy a Ameriky, důvod je hlavně Golfský proud
Zkusím to shrnout v několika větách ( o přednáškách na to mám hodinu)
Precese - rotace zemské osy v prostoru, jako když se kýve káča, perioda 21 tisíc let, mimo jiné vede k tomu, že 10,5 tisíce let není stálicí Polárka, ale Vega, na pozici zemských pólů samozřejmě nemá vliv, mění pozici ročních období v rámci oběžné elipsy, tedy asi onen posuv jarního bodu
Nutace - kývání osy, rozptyl jejího sklonu je od 22 po 24,5 stupně, perioda je 40 tisíc let, to je mimochodem asi hlavní parametr vedoucí ke vzniku glacialū
Třetí pohyb je změna elipticity oběžné doby s periodou 100 tisíc let
Tyhle tři periodické pohyby vedou k tomu, že za maximálně nepříznivých podmínek přijde severní polokoule mezi 60 až 80 stupněm o 30 procent energetického příkonu oproti opačnému extrému, v tu chvíli narůstají ledovce a planeta se případně do pleniglacialu
Před 18 tisíci lety sice vrcholí poslední doba ledová, ale začíná opačný extrém maximálního příkonu, jenže trvá dalších 10 tisíc let, než to všechno roztaje
Myslel jsem tím zjednodušeně, že pomalou rotací zemské osy v prostoru - precesí zemské osy se posouvá jarní bod, v současnosti hodnota posunu jarního bodu je 50,26" /rok.
S tou precesí jde o to, jak je orientovaná zemská osa vzhledem k pozici Země na oběžné dráze. V současnosti je to tak, že když na severní polokouli máme léto a severní polokoule je tedy přikloněná ke Slunci, tak je Země v apocentru. Za polovinu precesního cyklu tomu bude zase naopak, přikloněná severní polokoule a Země bude v pericentru. Z hlediska příkonu sluneční energie ten rozdíl bude asi jenom pár procent, ale dlouhodobějším horizontu se tyhle změny mohou projevit na změnách klimatu.
Ještě bych k tomu dodal jednu věc, kterou jsem v předchozím příspěvku nezmínil. Ono by se mohlo zdát, že je to jedno, když je severní polokoule přikloněná a Země je nejdále od Slunce atd., že se to nakonec nějak v celkovém klimatu zprůměruje. Ono jde však i o to, jak vypadá severní polokoule oproti jižní a rozdíl je ten, že severní polokoule má mnohem více pevniny, jižní zase má spíše oceány. Během precesního cyklu se tedy i mění, jak se energie pohlcuje a odráží pevninami a oceány.
Honza Vacek: přesně tak, jde o rozložení kontinentu, s tím posunem léta a zimy, kdyby byla dráha země kruhová, tak se nic neděje, ona ale není
Nejhorší situace nastane, když je sklon osy největší a zima na severní polokouli nastane v odsluní maximálně eliptické dráhy, to dělá oněch 30 % energie dolů, oproti opačnému stavu ( platí pro severní polokouli, 60 až 80 stupeň)
Již jako malý kluk jsem se zajímal o astronomii. Vzpomínám, že tehdy v knize „Zajímavá astronomie“ bylo napsáno, že kdybychom nakreslili silnější čarou zemskou dráhu jako kružnici o průměru 1 m, skutečná elipticita dráhy Země bude jen nepatrně vyšší, než je tloušťka této čáry na papíře. Možná to bylo trochu přehnané z důvodu, aby autor upřesnil představy lidí o eliptické dráze Země.
Ve skutečnosti je perihélium 147 mil. km a apohelium 152 mm km, což není moc rozdílné od kružnice. Proto asi největší vliv na změny podnebí má změna sklonu zemské dráhy k ekliptice ekliptice – jak píše pan Šída – rozptyl sklonu od 22 do 24,5 ° a periodě 40.000 let, při dnešním sklonu dráhy 66,5°
[Upraveno 24.7.2018 PinkasJ]
Současná elipticita je jenom 0,017 a snižuje se, ale může narůst až na 0,07
a ano, není náhodou, že ve spodním pleistocénu mají glaciály periodu 40 tisíc let, oscilace sklonu osy jsou zde patrně řídící, teprve od středního pleistocénu se cyklus přepne na periodu +- 100 tisíc let, podle všeho se na sebe nabalují všechny cykly
Ty změny sklonu rotační osy, o kterých píše Petr Šída vypadají nějak takhle
a za posledních 5 mil. roků to vypadá takle:
Z těch obrázků je vidět, že kromě kratší periody kolem 40000 roků, jsou tam ještě delší v řádu miliónu roků.
Jinak ty různé analogie je lepší nepoužívat, jsou hodně zavádějící. Když vyjdeme ze střední sluneční konstanty 1360 W/m^2. Tak vlivem excentricity dráhy kolísá v rozmezí 1408 W/m^2, když je Země v pericentru a 1317 W/m^2, když je v apocentru. Je to tedy rozdíl 91 W/m^3, což je 6,7%.
Je někde spočteno, jestli v řádu řekněme milionů roků může nastat taková konstalace poloh Země, Měsíce, Slunce a planet, aby došlo k podstatné změně sklonu zemské osy nebo elipsy zemské dráhy?
Nejspíše ano. V dnešní době, kdy už se moc nemusí hledět na výkon počítačů, mohou ty numerické modely zahrnout prakticky všechny vlivy, které působí na tělesa sluneční soustavy, jaké současná fyzika zná. Takže např. v efemeridách JPL (DE4XX) se berou v úvahu i relativistické efekty, vliv záření atd. Dokonce se v nich počítá i s pohybem těch největších asteroidů. Výsledkem je to, že ty efemeridy mají přesnost lepší než desítky km u vnitřních planet a mají je spočítané jak do minulosti, tak i do budoucnosti. Horší je situace u vnějších těles (zhruba od vzdáleností Uran Neptun), protože tam neznáme jaká všechna tělesa jsou v KB pásu.
Jinak je dobré si dohledat informace vždy ke konkrétnímu setu, aby bylo jasné jaké měl vstupní parametry a s čím vším počítal. Ta vysoká přesnost se ovšem týká jenom těch krátkoperiodických. U těch dlouhodobějších ta přesnost už tak vysoká není a vlastně je i obtížně testovatelná.
zajímavé je, že před tím půlmilionem let začínají nejdrsnější glaciály, které vůbec byly, s vyšším sklonem osy to bude souviset
celkově je klima o několika trendech, dlouhodobě za posledních víc jak 20 milionů let průměrná teplota klesá, před 2,5 miliony let se dostala tak nízko, že oscilace dráhy začaly startovat doby ledové, před milionem let se prodloužil jejich interval a intenzita, která se ještě umocnila před půl milionem let
zatímco průměrnou teplotu jako takouvou řídí spíš konstalace kontinentů, oscilace jsou dílem změn orbitálních parametrů
ještě k tomu výpočtu, Milankovič svoje první výpočty dělal bez jakékoli techniky a trvalo mu to dlouho, jak jsme na tom dnes dobře ...
citace:Je někde spočteno, jestli v řádu řekněme milionů roků může nastat taková konstalace poloh Země, Měsíce, Slunce a planet, aby došlo k podstatné změně sklonu zemské osy nebo elipsy zemské dráhy?
Vzpomněl jsem si, že kdysi jsem si hrál s orbitálními elementy. Nejsou to příliš dlouhodobé změny, jenom +/- 250 roků. Takhle za to období vypadá změna sklonu zemské dráhy k ekliptice J2000. Osa x je ve dnech.
Sice to vypadá jako lineární změna, ale tipnul bych si, že v období o několik řádů delším, by to byl jenom kousíček nějaké periodické změny.
citace:Je někde spočteno, jestli v řádu řekněme milionů roků může nastat taková konstalace poloh Země, Měsíce, Slunce a planet,
okrem toho co tu bolo povedane, tak na kratke obdobie je to ok.
na dlhsie obdobie sa
1/ zacnu nascitavat odchylky
2/ zanedbatelne zjednodusenia zacnu byt nezanedbatelne
3/ zacnu prejavovat neuvazovane vplyvy (medziplanetarny prach, bludiace hviezdy a planety,..., výkon Slnka)
...
hodně to na sebe navazuje pokud bude AMO delší dobu v mínusu tak nás čeká brzi pád teplot. Jsem zvědavej asi tam bude nějaké doba reakce no to ukáže čas
Ještě tohle srovná pokud mám tedy nastavené dobře hodnoty
Mezi tím ledem a AMO nějaké souvislost asi bude asi tam bude hodně dalších věcí ale je tam jasně vidět pokud byl AMO v plusu tak byly poklesy rozlohy ledové plochy.
je zajímavé si porovnat AMO a teplotní řady vypadávají z toho přímé souvislosti jaký má atlantik vliv. Pkud se ale AMO na delší dobu přepne tam určitě brzi pocítíme změnu
za posledních několik let bylo v kladné hodnotě několik oceánských oscilací jak krátkodobých tak dlouhodobých a vsoučasné době jsou náznaky pepnutí do záporných hodnot. No jsem zvědavej bude tam nějaká prodleva ale mohlo by to být zajímavé ....
This implies that the cooling effect of present-day man-made aerosol pollution, such as the tiny particles in car emissions and power plant stacks, may have been overestimated.
zajímavý článek k sluneční aktivitě a v dlouhodobém vyvoji by to mohla být i pravda co tam píše je to sice starší ale pokud se vezme v potaz že by oceány měly mít setrvačnost i několik desítel let a jsou tam zhruba cca 60(30)nebo 100 a více leté periody a pokud se podíváte na dlouhodobé změny ve sluneční aktivitě tak tam tyhle periody jsou taky ...
