Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6    7  >>
Téma: Mars - pilotované lety - úvahy
04.11.2009 - 19:57 - 
A co tak kombinacia?
1/ postavit 100 ton autobus so zasobami, urychlovat ho iontovymi motormi 1,5 roka po drahe tak, aby preletel okolo Zeme pozadovanou cestovnou rychlostou smerom k Marsu
2/ dobehnut a pripojit sa niecim malym ala sojuz
3/ vystupit na Marse, pobyt na Marse,
4/ nastupit na druhy autobus, ktory sa bude prave vracat od Marsu k Zemi


takze zasoby, palivo a obytne priestory , pristavacie a zachranne moduly by si cestovali vesmirom "lacno" urychlene a "draho" by sa urychlovali len osoby.

Ale potrebujem dva autobusy.
 
04.11.2009 - 20:16 - 
quote:
A co tak kombinacia?
1/ postavit 100 ton autobus so zasobami, urychlovat ho iontovymi motormi 1,5 roka po drahe tak, aby preletel okolo Zeme pozadovanou cestovnou rychlostou smerom k Marsu
2/ dobehnut a pripojit sa niecim malym ala sojuz
3/ vystupit na Marse, pobyt na Marse,
4/ nastupit na druhy autobus, ktory sa bude prave vracat od Marsu k Zemi


takze zasoby, palivo a obytne priestory , pristavacie a zachranne moduly by si cestovali vesmirom "lacno" urychlene a "draho" by sa urychlovali len osoby.

Ale potrebujem dva autobusy.



a co takto zaparkovat ten prvy autobus na kvaziorbitalnej drahe okolo marsu a potom ho len trochu stuchnut smerom k zemi?
 
05.11.2009 - 07:46 - 
M : nevím, zda vás zklamu nebo potěším - myšlenka realizazovat dopravu na Mars pomocí "autobusu" a "taxi" není vůbec nová - je s ní hlavně spojován Buzz Aldrin. Heslo pro pana Googla zní : MARS CYCLER nebo také Aldrin cycler.

http://en.wikipedia.org/wiki/Mars_cycler

http://buzzaldrin.com/cycler

http://adsabs.harvard.edu/abs/2004cosp.meet.1977M
 
05.11.2009 - 08:49 - 
quote:
Pekne sa o tom ruskom vyhlásení píše na

http://danielmarin.blogspot.com/search?updated-max=2009-11-01T01%3A35%3A00%2B01%3A00&max-results=7

Je tam i nejaká história pozbieraná vrátane pekných obrázkov a niekoľkých odkazov...Je to ale v španielčine.


Cestina:
http://translate.google.cz/translate?prev=hp&hl=cs&js=y&u=http%3A%2F%2Fdanielmarin.blogspot.com%2Fsearch%3Fupdated-max%3D2009-11-01T01%253A35%253A00%252B01%253A00%26max-results%3D7&sl=es&tl=cs&history_state0=
 
05.11.2009 - 09:25 - 
To je opravdu moc peknej clanek, asi nejlepsi shrnuti jadernejch zdroju, co jsem kde cetl. Mozna konecne nastal cas aby jaderna energie zazila renesanci. 
05.11.2009 - 10:18 - 
quote:
...Heslo pro pana Googla zní : MARS CYCLER nebo také Aldrin cycler...
Dik je to super.
 
05.11.2009 - 14:45 - 
quote:
To je opravdu moc peknej clanek, asi nejlepsi shrnuti jadernejch zdroju...
... a taky o tom , jak se bohužel nechaly rusové oškubat o technologie za krásný voči. Chápu že v té době pádu CCCP prostě nebylo "ničevo" Xetal
 
05.11.2009 - 16:20 - 
Prezentácia k téme?

http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=8069
 
14.11.2009 - 12:21 - 
O sile jadrového reaktora sa vyjadril Lopota takto:

В зависимости от миссии буксиру потребуется энергоустановка мощностью от 500 кВт до 6 МВт. Для реализации полетов дальше орбиты Марса — энергоустановка мощностью 24 МВт. При этом реально достижимо создание в ближайшее десятилетие энергоустановок мощностью 150 кВт — 1МВт, уверен Лопота.

http://infox.ru/science/universe/2009/10/28/Roskosmos_obyeshcaye.phtml
 
14.11.2009 - 21:21 - 
Podle mě se význam jaderné energie při letu k Marsu přeceňuje. Kromě bezpočtu problémů, které souvisí s bezpečností jak pozemní při startu, tak i palubní/letovou/provozní, je tu ještě problém radiačního chlazení (jiné v kosmu není možné): hmotnost konstrukce a rozměry potřebného radiačního chladiče se docela blíží rozměrům potřebných solárních panelů o obdobném výkonu. Takže i když je možné, že hlavně Rusko na jadernou energii vsadí (při startu z nového kosmodromu Vostočnyj si to zřejmě budou moci dovolit - v libovolné fázi letu by zřejmě reaktor spadl do mezinárodních vod - a ne pastevcům žijícím v kazašské stepi na hlavu...), tak nevěřím, že se ve stejném časovém horizontu někdo nepokusí předehnat je pomocí nějakého daleko úspornějšího schématu.

Jedna věc, která se při letech na Mars často podceňuje, a počítá se kvůli ním se zbytečně vysokým celkovým delta-V pro příliš vysokou hmotnost, je ta, že dostat *náklad* na povrch Marsu je v podstatě energeticky méně náročné, než měkké přistání téhož nákladu na Měsíci: protože brždění v atmosféře, ne pomocí paliva. Bezpilotní sondy na Mars dnes nestartují pomocí o nic silnějších nosičů, než kdysi sondy na Měsíc: ale nesou na palubě daleko méně paliva.

Jediné, co potřebujeme "ubrzdit" na oběžnou dráhu Marsu, je v podstatě urychlovací stupeň pro odlet zpět k Zemi - a možná nějaké ty zásoby a obytný modul. Vše ostatní může při příletu mířit přímo na povrch Marsu - posádka, vzletový stupeň, a hlavně zásoby.

A co se zásob týče, tak opět: nemusí letět současně s lidmi po nejrychlejší trajektorii. Mohou letět klidně o rok dříve a nabírat rychlost pomocí iontového motoru.

Další věc je cesta zpátky: u Země není potřeba brzdit, ale prostě jen oddělit návratový modul schopný vstupu do atmosféry podobnou rychlostí, jako při letu od Měsíce. S tímto scénářem počítal už projekt Apollo, který byl mimochodem dimenzovaný i na návrat od Marsu.

Když se celá mise k Marsu rozdělí na zhruba tři přelety, z nichž některé budou optimalizované pro pomalejší bezpilotní přelet nákladu, tak to celé zdaleka nevyjde tak megalomanské, jak se nám to jeví dnes.
 
14.11.2009 - 22:39 - 
"A co se zásob týče, tak opět: nemusí letět současně s lidmi po nejrychlejší trajektorii. Mohou letět klidně o rok dříve a nabírat rychlost pomocí iontového motoru."

Predpokladam, ze jste to zrejme vzal v uvahu, ale presto to radeji napisu - tento samosatne letici modul muze proste nedoletet k Marsu a tak posadka musi mit alespon "havarijni" zasoby pro co nejrychlejsi navrat zpet - pro celou dobu letu az na Zem a stejne i veskere alespon opet "nouzove" vybaveni pro cestu zpet az na Zem.
Nepredpokladam, ze dalsi zasoby by se tam dostali vcas nehlede na riziko - i oni nahradni mohou proste nedoletet.

Stejne bude muset byt lod tak zkonstruhovana,aby posadka mohla v pripade zjistenych zavaznych problemu treba se stupnem pro odlet z povrchu Marsu ho jen proste odhodit a vratit se zpet k Zemi bez nutnosti pristani na nem (o mozne nutnosti manevrovani - zmen rychlosti se nerozepisuji - me znalosti nedokazi odvodit, zdali i v tomto pripade - navrat zpet bez pristani budou nutne).
 
15.11.2009 - 07:35 - 
Pilotovaný průlet kolem Marsu byl v dosahu Postapolla již před padesáti lety, pilotovaný let k Marsu je však bez mezikroku na Měsíc zcela nereálný a pokud je známo na Měsíc se v dohledné budoucnosti nikdo nechystá, dokonce ani Obamova amerika, jak se zdá, takže let na Mars bych posunul možná až na příští století,což znamená, že bude i snadnější, neb se dá prognostikovat kvalitativní posun v úrovní vědy a techniky.
Ruská " karta" se jeví jako imaginární, vždyť v pilotovaných letech ustrnuli na stařičké kombinaci Sojuz/Saljut, dokladem je současný export sovětské prababičky ruských nosičů na francouzkou střelnici v Jižní Americe.
 
15.11.2009 - 08:41 - 
http://infox.ru/science/universe/2009/10/13/Roskosmos_zhdyet_tya.phtml
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Na mezinárodním kosmickém kongresu v Jižní Koreji představil hlava Roskosmosu Perminov krátce i plány Ruska na vývoji nových raket:

1/ Provézt letové zkoušky a zavedení do služby rakety Sojuz 2 s novou řídící aparaturou a novými motory (?) s nosností 8350 kg na LEO z Bajonuru.

2/ Dokončit vývoj raket Angara s nosností 1,5 až 23 tun a nahradit jimi rakety s toxickým palivem.

3/ Vývoj nosiče pro pilotované lety z kosmodromu Vostočnyj. Jeho bloky pak použít pro těžký nosič 50-
60 tun na LEO.

4/ Vývoj supertěžkého nosiče s nosností 130-150 tun na LEO.

Pozn.: Poslední dva typy 3/ a 4/ mohou společně zajistit lety k Měsíci i Marsu. U nosiče 4/ může jít o 5 – modulový první stupeň s motory RD 171 a další 2 stupně na LOX/LH2, tedy jakousi modernizovanou obdobu Saturnu 5.
 
15.11.2009 - 10:39 - 
quote:
hmotnost konstrukce a rozměry potřebného radiačního chladiče se docela blíží rozměrům potřebných solárních panelů o obdobném výkonu.


Ak by sme chceli k medziplanetarnej lodi, urychlenej pomocou ionovych motorov (alebo VASIMR), poslat posadku az na zaver, tak urychlovanie by zrejme prebiehalo tak, aby perigeum drahy ostavalo stale pomerne nizko (aby kabina s posadkou vedela takuto lod pomerne lahko "dohnat"). Teda urychlovanie by nebolo kontinualne, ale len v kratkych casovych intervaloch v perigeu. V takom pripade ovsem vacsinu casu lod nema energeticky odber a len sa vypeka na slniecku. Ak by sme na nu namontovali solarne panely + vykonne baterie/kondenzatory, ktore sa v tomto pasivnom intervale nabijaju, v intervale spustenia motora by sme zrejme mali k dispozicii pomerne znacnu zasobu energie. A to aj bez reaktora.
 
15.11.2009 - 10:43 - 
no a ak by sme taku medziplanetarnu lod dokazali po navrate od marsu zaparkovat na nizkej obeznej drahe pomocou aerobrakingu, nie je problem dotankovat, vymenit co treba (napr. martansky lander), doplnit zasoby a letiet znova. Teda dlhodobe pouzivanie podobne ako ISS. Celkove naklady na jednu pilotovanu misiu na mars by sa mohli vyrazne zredukovat.  
15.11.2009 - 11:08 - 
quote:
Pilotovaný průlet kolem Marsu byl v dosahu Postapolla již před padesáti lety, pilotovaný let k Marsu je však bez mezikroku na Měsíc zcela nereálný a pokud je známo na Měsíc se v dohledné budoucnosti nikdo nechystá, dokonce ani Obamova amerika, jak se zdá, takže let na Mars bych posunul možná až na příští století,což znamená, že bude i snadnější, neb se dá prognostikovat kvalitativní posun v úrovní vědy a techniky.
Ruská " karta" se jeví jako imaginární, vždyť v pilotovaných letech ustrnuli na stařičké kombinaci Sojuz/Saljut, dokladem je současný export sovětské prababičky ruských nosičů na francouzkou střelnici v Jižní Americe.
Jde to napsat i jinak.

Pilotovaný průlet kolem Marsu byl před necelými padesáti lety pouze papírovým snem o dosahu Postapolla, pilotovaný let k Marsu je však bez mezikroku na Měsíc možný, jak naznačuje studie Flexible Path, a dokonce ani Obamova Amerika dosud nevytlačila Měsíc zcela z dohledné budoucnosti, o letu na Mars se stále mluví v rámci tohoto století.

Ruská "karta" se jeví jako velmi zajímavá, vždyť silně uvažují o ukončení vládní podpory stařičké kombinaci Sojuz/Saljut, dokladem je současná podpora nového ruského kosmodromu Vostočnyj s pravnučkou sovětské prababičky ruských nosičů.
 
15.11.2009 - 14:03 - 
Plány jsou plány, ale nejsou to konkrétní kroky, až Rusko předvede alespoň test prvního stupeň nosiče na 100-130 tun na LEO, tak od toho okamžiku bude mít k Měsíci ještě celé desetiletí nesmírně náročné práce, o Marsu ani nemluvě. 
15.11.2009 - 15:52 - 
Rusové stále mají schopnost zkonstruovat nosič s nosností 100+ tun na LEO. Na hotové Energije sice strop spadl, ale na jejich plány, montážní haly a patřičné konstrukční stroje nikoliv. Její konstruktéři jsou sice převážně mrtví či senilní, ale jedná se funkční stroj a tak jich již není třeba (naštěstí). Narozdíl od USA tak nemusí znovuvyvíjet superraketu. Na druhou stranu, zatím se s restartem Energije moc neuvažuje. Rusové jsou v oblasti montáže na orbitě více než zkušení a sebevědomí jim v tomto směru nechybí.

Ovšem vše se uvidí až kolem roku 2012. V té době už bude už bude technická koncepce rozhodnuta definitivně a jsem si skoro jist, že projekt letu na Mars bude jeden z hlavních volebních témat. Proto to taky Medvěděv tak načasoval.
 
15.11.2009 - 16:11 - 
xChaos:

Výkon slunečních panelů, i kdyby se jednalo o panely s nereálnou 100% účinností může být u Země cca 1373 W/m2. Ekvivalentní radiační tok na stejnou plochu pak dokáže vyprodukovat absolutně černé těleso při pouhých 395 K. Tj. cca 121 stupně celsia. Takový systém čerpadlo/výměník/chladič pro takové teploty je lehce zkonstruovatelný i v domácích podmínkách. V případě klasických systémů sodíkem chlazených reaktorů v ponorce se pohybujeme u teplot od 400 K do 700 K a tedy i radiačních toků na m2 od 1400W do 13600W. Potíž je, v tom, že pro pohon JZE+EPS ve vesmíru je potřeba takových výkonů, kdy přiměřené chladící systémy by měly pracovat s teplotou kolem 2000 K a to je už opravdu nepříjemně hodně.

Primitivnější jaderný pohon pak má výhodu v tom, že chlazen je přímo palivem a je tím dosaženo vynikající účinnosti. Nevýhodou je, že takový motor musí umět vyvhrnout aktivní zónu v případě přerušení provozu, aby se předešlo tepelnému přetížení. Ekologie jak sviňa i v kosmickém měřitku :-)
 
15.11.2009 - 18:51 - 
quote:
Rusové stále mají schopnost zkonstruovat nosič s nosností 100+ tun na LEO. Na hotové Energije sice strop spadl, ale na jejich plány, montážní haly a patřičné konstrukční stroje nikoliv. Její konstruktéři jsou sice převážně mrtví či senilní, ale jedná se funkční stroj a tak jich již není třeba (naštěstí). Narozdíl od USA tak nemusí znovuvyvíjet superraketu. Na druhou stranu, zatím se s restartem Energije moc neuvažuje. Rusové jsou v oblasti montáže na orbitě více než zkušení a sebevědomí jim v tomto směru nechybí.



Nějak mně ten rozdíl mezi znovuvývojem Energie či Saturnu(defacto dnešního Aresu 5) uniká. Infrastruktura pro výrobu Energie je v troskách ať už reálně či obrazně stejně jako v případě Saturnu. Obdobně je to i v případě personálního zabezpečení. Jediný rozdíl vidím v tom, že některé segmenty Energie našli uplatnění u jiných raket.
Nevím jak je to s Ruskem se sebevědomím, ale ambice jsou odpovidající jejím finančním možnostem.

Co se týče Marsu máme první dekádu za sebou a předpokládaný termín pro pilotovaný let se nám opět posunul za horizont 20 let, nic nového. Samozřejmě pokládám let k Marsu s přeskočením Měsíce za možný ,ale nikoliv moudrý, protože v Měsíci vidím ideální tréninkovou základnu pro pilotované lety k jiným světům
 
15.11.2009 - 19:52 - 
Pokud má let k Marsu obsahovat přistání posádky na povrchu, pak se náročnost a složitost letu s letem na Měsíc nedá vůbec srovnávat, jedná se kvalitativní skok a nikoli jen jeden ! K Marsu se navíc dá letět jen ve vhodném startovacím okně, čili s pauzou 2 let, sám let nepotrvá dny,ale měsíce či roky.Příprava automatických sond je v poměru k tomu zcela jednoduchá a trvá celé roky. Jestliže realizace letu na Měsíc trvá cca 10-15 let, pak realizace letu na Mars si vyžádá nejméně 20-30 let tvrdé práce a to za předpokladu, že nosič bude již otestován při letech na Měsíc.
Bylo by dobré vzpomenout si na optimistické prognózy při ohlášení amerického návratu na Měsíc. Nejen, že to amíci do roku 2020 zcela jistě nestihnou, ale nápady, že by to mohl někdo jiný stihnout dříve, tedy do roku 2020 a amíky předstihnou se již po několka letech ukazují jako zcela scestné, navíc nikdo krom USA nekoná žádné kroky, které by jen " zaváněly" letem na Měsíc, o Marsu ani nemluvě / Ruský Mars 500 nemá s přípravou konkrétního letu na Mars nic společného zrovna tak by mohl někdo zavřít dobrovolníky na 50 let a "simulovat" let k Proximě /.
Zkrátka bez " politického motoru" jaký mělo Apollo je pilotovaný let ne Měsíc v nejbližších 20 letech velmi nejistý a pilotovaný let na Mars v tomto století čirou utopií.
 
16.11.2009 - 02:01 - 
"a pilotovaný let na Mars v tomto století čirou utopií."
Zde bych byl dost opatrny - jakmile prijde novy motor jak stale doufam, napriklad na princupu antigravitace (snad emitovanim gravitonu vytvari gravitacni silu co pusobi proti Zemske gravitaci a tim ho urychluje) - tak by mohl nastat tak velky skok, ze cesta na Mesic by skutecne byla vynechana - byla by totiz temer zbytecna - cesta k Marsu za pomoci tohoto motoru by mohla byt alspon v urcitem okne jen casove o neco delsi (maximalne tydny - coz lze jiz i dnes z hlediska zabezpeceni zivota zajistit) nez cesta na Mesic...
 
16.11.2009 - 06:49 - 
Let k Marsu není otázkou jak to tam dopravit, ale sestava vlastní kosmické lodi o váze stovek tun. Budemeli sedět na zemi a ne létat v oblacích, pak zjistíme, že je stále špičkovým výkonem dostat k Marsu náklad o váze jedné či dvou tun, který by byl po absolvování cesty funkční, nemluvě již o přistání, na které mají monopol USA. Kde je návrat, kde je mnoha měsíční pobyt posádky na nudné cestě. Každý let automatické sondy, počítaje od ideového návrhu, vyžaduje skoro deset let příprav a to ještě má v programu poměrně jednoduché úkoly. Jakmile se vyskytne další nový úkol zpravidla dochází k odkladům na další " okna" viz poslední odklady ruské a americké sondy, u obou je jejich novátorský, ale ve srovnání s pilotovaným letem jednoduchý " jako si uvázat tkaničku u boty ", a přesto se realizace protahuje k hranici dekády. Čas neúprosně letí, již uplynula desetina nového století a příkladně Měsíc je stejně nedostupný jako byl před téměř čtyřiceti lety lety po skončení Apolla a na tom nezměnil ani první" pololet" Aresu.Takže pilotovaného letu na Mars se možná dočkají dnešní mimina, ovšem ne všechna, jen ta která dosáhnou metuzalémského věku. 
16.11.2009 - 09:13 - 
Quote: Nějak mně ten rozdíl mezi znovuvývojem Energie či Saturnu (defacto dnešního Aresu 5) uniká.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Myslím, se nikdy nebudou vracet k Energii, i kdyby měli peníze, protože její koncepce, stejně jako STS a potažmu ARES 5 je nevýhodná. U STS byla daná specifickými požadavky v USA na znuvupoužitelnost motorů, především SSME, tak vznikl 1,5 stupňový systém. V Rusku byl tento systém přejat namísto rakety Vulkan na požadavek shora, aby vyvinuli přímý ekvivalent k STS i když ve skutečnosti moc reálně se znuvupoužitelností motorů nepočítali. Kdyby místo obrovské nádrže LOX/LH2 se 4 motory RD0120 umístili uprostřed další pátý modul na LOX/RP s jedním motorem RD 0170, dostanou co se týče tahu ve vakuu minimálně stejnou hodnotu, avšak tahu u země o dost vyšší. Potřebná ekvivalentní hmota paliva by pro práci tohoto prvého stupně sice vzrostla o cca cca 27% (porovnány průměrné hodnoty Ispsl a Ispvac), avšak objem nádrží by byl nesrovnatelně menší. Nádrže a tedy i prázdná hmota druhého LOX/LH2 stupně by byla podstatně menší (obdobné k Saturnu 5) a dostali by čistě 2-stupňový systém, který by dosáhl lepší parametry než 1,5 stupňový u Energie a byl by levnější, provozně jednodušší.

Co se týče letu s přistáním na Marsu v dohledné budoucnosti, jsem spíše skeptický, ale určitě by se nezačalo letem s přistáním, ale nejdříve by se provedl let jen na jeho vysokou kruhovou dráhu, vyzkoušení všech systémů zabezpečení dlouhodobého letu a to je z technického hlediska srovnatelné s letem na Měsíc a přineslo by to více nových poznatků z hlediska technického i fyziologického. V další budoucnosti by výsadkový modul pro přistání mohl na LMO již čekat na přílet druhé lodi s posádkou.
 
16.11.2009 - 09:57 - 
Je potřeba si uvědomit, jaké možnosti případná pilotovaná expedice kosmonauti na Marsu má, co ji omezuje a jaké výsledky mohou osobní účast upřednostnit před automaty.
Tak zaprvé, je třeba vzít v potaz, že marsovská atmosféra je z hlediska zajištění životních podmínek prakticky rovná vakuu, práce a pohyb ve skafandru bude stejně neohrabaná, jako na Mšsíci, s tím rozdílem, že silnější gravitace může sice usnadnit pohyb po vlastních nohou, ale bude namáhavější a bude více ohrožovat pádem. Takže nějaké představy kosmonautů plazících se po skalách a vkleče kladívkem oklepávajících vzorky asi není blízká realitě, budou je sbírat klackem. Akční radius průzkumu bude omezen podobně, stěží bude myslitelná výprava dále než nějakých 10-15 kilometrů vozítkem na baterky. Samozřejmě, v mistě základny mohou mít elektrický zdroj na nabíjení, ať již solární, nebo nukleární, ale to na věci příliš nezmění. Stěží bude možný přesun na velké vzdálenosti, pochybuji, že v té skoro žádné atmosféře je možný nějaký vrtulník, nanejvýš by bylo možné raketové létadlo, ale na nej nebudou pohonné hmoty a bude velké riziko, že se nepovede návrat. Jistě by se každému líbilo třeba slaňování do kaňonů.
Tím je expedice velmi omezena, v poloměru dostupnosti nejspíš nebudou rozdílné terény a tedy ani geologická rozmanitost, takže se expedice omezí na nejkratší dobu pobytu v řádu dní. V případě expedice dlouhé, řekněme roční, by již musela být vybudována rozsáhlá infrastruktura včetně získávání vody a pohonných hmot, vozidla dlouhého akčního radiusu poháněná nukleárním pohonem uzpůsobené na dlouhodobý pobyt v kabině, základna zahrabaná pod zem (bagr), těžba vody (zase bagr). K tomu se přidají problémy se všudypřítomným jemným prachem.
Takže, budoucí expedice bude jen krátká, víceméne politická exhibice, a pak se zase dlouho nebude dít nic. Musel by se na Marsu objevit skutečně nějaký zázrak, aby se tam někdo znovu vypravil. To můžeme s použitím Occamovy břitvy klidně škrtnout.
Je tedy otázka, jestli by nebylo nejlépe už konečně poslat na Mars několik "bezpilotních geologů-sbětatelů" s návratem se vzorky, a pak se teprve rozhodnout, zda se tam vůbec vypravit osobně.
Konečně, pominu -li možnost navštívit také nějaký asteroid, je to na dlouhou dobu jedinná destinace, kam se lidská posádka ve sluneční soustavě může reálně vypravit.
 
16.11.2009 - 10:40 - 
quote:
Je potřeba si uvědomit, jaké možnosti případná pilotovaná expedice kosmonauti na Marsu má, co ji omezuje a jaké výsledky mohou osobní účast upřednostnit před automaty...


Tento rozbor mi pripada zajimavy a blizky pravde. Na druhou stranu, je zde otevrenou otazkou, zda zde budou pouzitelne nejake jeskyne. Byly nalezeny mista, kde teoreticky jeskyne mohou byt a vzhledem k jejich ochrane pred sluncem by se zde mohla opakovat situace z mesice (i kdyz, potvrzeni vyskytu vody na mesici mi pripada stale jeste hodne pritazene za vlasy).
Rozhodne pres tenkou vrstvu atmosfery se mi zda Mars priznivejsi protoze:
- atmosfera byt tenka je schopna uz castecne chranit pred zarenim
- povrch obsahujici oxidy zeleza, pravdepodobne dalsi slouceniny muze byt lepsim zdrojem pro pripadnou vypravu nez povrch mesice
- jemny prach je i na mesici

Rozhodne jak na Mesici tak na Marsu bych se primlouval za maximalni vyuziti automatizace - priprava osidleni pro lidskou posadku. Nejenom kvuli mozne budoucnosti, ale predevsim pro pripad problemu a zajisteni moznosti preziti minimalne po dobu tri let. Prestoze si musi privezt i tak zasoby, jedna se o vypravy srovnatelne narocnosti s cestou do Antarktidy v prubehu 15 stoleti. Uz tenkrat by se jednalo se o technologicky moznou vypravu, ktea by znamenala obrovske riziko. Mesic je nam bliz, ale jakmile se dostane lod s posadkou za hranici obezne drahy, potencialni zachrana je sazkou do loterie (Apollo 13...).
Proste, jakekoliv vypravy v sobe maji urcity zakalkulovany prvek rizika a dle Murphyho ... co se muze pokazit se take pokazi.
 
16.11.2009 - 12:18 - 
x : "jakmile prijde novy motor jak stale doufam, napriklad na princupu antigravitace.."

http://www.flightglobal.com/blogs/hyperbola/2009/10/video-controversial-emdrive-to.html
http://www.wired.com/dangerroom/2008/09/chinese-buildin/

kto vie..
 
16.11.2009 - 13:16 - 
quote:
t
Takže, budoucí expedice bude jen krátká, víceméne politická exhibice, a pak se zase dlouho nebude dít nic.
Musel by se na Marsu objevit skutečně nějaký zázrak, aby se tam někdo znovu vypravil. To můžeme s použitím Occamovy břitvy klidně škrtnout.



Ano, politická exhibice. Politici rozhodují o financování. Vyhlásit projekt: "Let na Mars" je hezké a moc to nestojí (velkou hubu na to má). Politik si je vědom, že to bude dlouhé a poradci ho v tom ujistí. Příprava letu na Mars je běh na velmi! dlouhou cestu. V čase trvající 20 a více! let. Politik přemýšlí v horizontu do deseti let. Chce aby mu to přineslo politické body. Letu na Mars se vůbec nemusí dočkat. Příklad USA, Bush snadno vyhlásil program Constellation a Obama to musí řešit za situace kdy zoufale potřebuje peníze jinde. Přitom Obama se politického úspěchu z letu na Měsíc nedočká, proč by pro to něco dělal? Kennedy vyhlašující program Apollo měl před sebou velký politický cíl, předehnat Rusy a bylo to také v jeho politické perpektivě do deseti let! Mohl i získávat body pro své brášky (Kennedyové v politice byli 3!). Dnes se dá vyhlásit něco rychlého a efektního do konce volebního období, to ano, to má zelenou.
Let lidí na Mars je velice, opravdu velice drahý a výsledek je v nedohlednu, nic pro politika. Ten je krátkozraký.
Ostatně i tady v Česku můžeme pozorovat krátkozrakost politiků co se týče financování vědy. Chtějí vědu, která má přinést okamžitý úspěch, věda ovšem vyžaduje trpělivost, musí se čekat. Trpělivost a čekání, to jsou vlastnosti, které většině politiků chybí.

Bohužel o penězích rozhodují oni! Nestane-li se zázrak na Marsu, pak na pilotovaný let je naše naděje mizivá. U politiků není vidět vývoj k lepšímu chápání potřeb vědy (celosvětově).
 
16.11.2009 - 15:29 - 
Kennedy byl ve zcela jiné situaci, měl konkurenci a to konkurenci velmi zdatnou v získávání " kosmických bodů" a měl jasný cíl " dostat USA na vedoucí místo v kosmu a to bez Apolla nešlo. Obama to má jednoduché, USA v kosmu jasně vedou, soupeř nikde, tak nač plýtvat penězi na to co USA stejně již jednou / resp. dvanáctkráte/dokázaly a navíc před čtyřiceti lety! Obama let na Měsíc vůbec nepotřebuje a navíc jakékoli mrhání penězi se mu vemi vymstí ve ztrátě popularity. Takže můžeme klidně říci jako Cernan před čtyřiceti lety " Sbohem Měsíci / na dalších padesát let /". Je to ovšem škoda, věda a technika kvalitativně proti stavu před padesáti lety pokročila a pro další růst by let na Měsíc docela potřebovala, škoda, že je krize, jinak by to šlo jako " po másle". 
16.11.2009 - 17:23 - 
Karel Bejček trefil hřebíček na hlavičku. Probém je aktuální ekonomický systém (rychlý zisk, dlouhodobé projekty moc nevoní) a politický systém.

Ovšem v Rusku není tak úplně tržní kapitalizmus (jde spíše o lidumilnou formu imperializmu podobného číně - ta má obzvláště tvrdý imperializmus) a rozhodně tam není standardní demokratura (= teoreticky demokracie, fakticky diktatura elit) jako je v USA.

Zatímco v USA by se mohla vládnoucí elita zbláznit a dělat všechno dobře, stejně by nevydržela déle než 4 volební období (lidé prostě chtějí změnu jen tak z principu -> porážka perspektivního Al Gora Bushem), v Rusku to mají Putinovci víceméně jisté do té doby, dokud si budou Rusové pamatovat horší časy. A protože Rusové už na "skvělé" časy Jelcina zapomínají, musí naše duo medvídek a puťka začít hrát na jiné struny, než plný břuch a teplo doma.

A to je právě podle mně šance na realizovatelný Mars 2020. Aktuální vládci ruska hrají na nacionální a seběvědomou strunu. Proto se zdálo, že se restartuje studená válka. Militantní republikáni se do ní hnali po hlavě. Obama však umně ze závodů ve zbrojení couvá a tak si Rusko hledá jiný píseček na nacionální zápolení.

Proto očekávejme nejhorší (zrušení pokusů lidstva dostat se na Mars v následující dekádě), ale doufejme v nejlepší (závody v kosmu).

Mimochodem - atmosféra marsu je dostatečně hustá a teplotně stabilní pro používání extralehkých skafandrů. S použitím nanotkanin třeba z Liberce lze vyrobit skafandr ne nepodobný neoprénu na marsu použitelný. Takže obavy, že na Marsu budou třeba extratežké skafandry s omezenou pohyblivostí jsou liché. Dokonce hustota atmosféry je dostatečná na provoz mobilních generátorů kyslíku z atmosférického CO2. Byť je otázkou, zdali je tato možnost efektivnější než vlastní zásoby kyslíku.
 
<<  1    2    3    4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.330876 vteřiny.