Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  27    28    29    30    31    32    33  >>
Téma: Rozpočet NASA na FY 2011
08.8.2010 - 09:23 - 
http://spaceflightnow.com/news/n1008/06atk/

Ať už projde Sněmovní nebo Senátní návrh rozpočtu, tak Atk zvítězí. Kdo něco tuší o zákulisích americké politiky a třeba četl Feynmanovu zprávu o příčinách katastrofy Challengeru, tak asi chápe, jak odvážným pokusem o "vzpouru" byl pokus odříznout Atk od vládního "vepřového" a donutit tuhle firmu chvíli fungovat jenom díky daleko skromnějším zakázkám tržního sektoru (ano - věřím, že pro jejich produkty je místo na trhu, ale jejich podíl na trhu by byl daleko menší, než by odpovídalo klíčové roli, kterou obří TPH boostery dostaly v programu Constellation).

Komercionalizace pilotovaných letů na LEO mohla podle mě posunout kosmonautiku od desítky let dopředu a výrazně zvětšit množství a tím i dostupnost pilotovaných startů. Je škoda, že politickou podporu získala spíše další podpora stávajícího přešlapování na místě.
 
08.8.2010 - 09:46 - 
quote:
Opravdu hodně se zajímám o historii a právě ta mě dovedla k pochopení funkce společnosti. Veřejný sektor je samozřejmě potřebný - je to společný podnik, na kterém se lidé shodli, že ho budou financovat společně ve prospěch všech. Bohužel nemá konkrétního majitele a jeho problém je v motivaci a zodpovědnosti vedení a dále v tom, že disponuje anonymními penězi. Zákonitě je to prostředí, kde ruka ruku myje. To je holý fakt. Přesto se bez nich opravdu neobejdeme.



Přesně takhle vidím situaci i já !

Nejsem zastáncem škrtů v rozpočtu za každou cenu, minimálního státu, apod. Ale na druhou stranu - jakmile se dostaneme k reálné ekonomické činnosti, tedy nakupujeme nějaké suroviny, zaměstnáváme lidi a něco vyrábíme - tak tam by měl podle mě stát zadávat zakázky na volném trhu, kde si konkuruje několik menších subjektů, které mohou vsadit na různé strategie a vyzkoušet, která z nich se nejvíce osvědčí. Evoluci nelze "nadekretovat" shora.

Anonymní vlastnictví je podle mě problém nejen u státu, ale i u firem, jejichž akcie jsou už příliš dlouho anonymně obchodovány. Komerční "start-upy" často nabízí přímou odpovědnost majitele za rozhodnutí - která je u pouhých manažerů korporací daleko menší. Třeba Musk vstoupil s akciemi Tesla motors na burzu teprve nedávno - jaká je přesně momentální struktura SpaceX, to nevím - ale jde každopádně o firmu, která reprezentuje konkrétní vize konkrétních lidí - zatímco za takovým Boeingem vidím jen finanční mlhu na straně vlastníků a desítky let zakázek ze strany státního sektoru na straně odběratelů. Je tak těžké pochopit, proč fandíme startupům, které přináší do oboru jinou kulturu a nové lidi, s úplně jiným zázemím, než jsou - převážně vojenské - státní zakázky ?
 
09.8.2010 - 00:52 - 
Stale podle mne dokola - trh je proste prilis maly na to aby to slo - proste ty firmy - vice - se proste nemohou uzivit.
Rozhodne dokud to nebude platit alspon Celosvetove a to rozhodne platit brzo nebude - propaganditicky ucel letu do vesmiru je stale velice silny a tak proste staty spolehaji na sve nosice.
Neverim, ze je mozne cenu z mnoha ruznych duvodu stlacit tak, aby vysilani lidi bylo ekonomicky zajimave i pro firmy posilt tam sve lidi na komercni praci i komecni vyzkum - ne vyzkum placeny z grantu.

Uz jsem to pasal i v jinych odvetvich je firem tak malo predevsim v malych statech jako jsme my - nebot specialni zakazky mohou delat pouze firmy co to znaji a ta je bud 1 a nebo 2 bezne.
Jine se do toho nehrnou - neni zas toho tolik - ani je to jen neuzivi - aby riskovali narocne ziskani zkusenosti pretahnutim casti zamestancu k sobe a nakoupenim specialniho vybaveni.
A ty firmy co to delaj nejsou zas tak strasne drahe (i udrzovani specilaniho vybaveni neco stoji a pokud lezi ladem tak i to si musi zapocitat do sve rezie), aby to byla tak lukrativni vec pri ktere se by jim to vyplatilo riskovat.
 
09.8.2010 - 01:00 - 
"zatímco za takovým Boeingem vidím jen finanční mlhu "
Pokud je tam nekolik silnych (tedy s velkym podilem vlastniku) tak proste je tam realny majitel - a klidne zbytek muze vlastnit kdokoliv - proste ma to sve silne vudce.
 
09.8.2010 - 06:08 - 
quote:
"zatímco za takovým Boeingem vidím jen finanční mlhu "
Pokud je tam nekolik silnych (tedy s velkym podilem vlastniku) tak proste je tam realny majitel - a klidne zbytek muze vlastnit kdokoliv - proste ma to sve silne vudce.


Otázka je čo je to silný majiteľ, koľko akcii vlastní. Nedávno som čítal že B.Gates-spoluzakladateľ Microsoftu vlastní cca 5% jeho akcii. Ak niekto vlastní vo firmách viac tak sú to právnické osoby napr. investičné fondy, banky, ... a tie vlastní opäť X vlastníkov takže je za tým naozaj "finančná mlha". S vlastníckymi vzťahmi je to veľmi zložité. Reálne o smerovaní firiem často rozhoduje vedenie firmy, nie majitelia akcii s počtom 1, 2, 3% ktorí sa už považujú byť veľkými vlastníkmi akcii.
 
09.8.2010 - 08:58 - 
Hlavným cielom kažedj firmy je zisk. Ak produkt neprinesie zisk,končíme.Je jedno či má desať alebo milion akcionárov.Ak treba niečo urobiť aj napriek istej strate, nastupuje verejný sektor, rozpočtové organizácie ako NASA .Cestu na mesiac zo ziskom by nikto nedokázal ani dnes.Bez NASA by to proste nešlo.Aj ked subdodávatelia pre NASA North American Rockwell a další na lunárnom programe zarobili, pre NASA a americký rozpočet to bola jasná strata.Ale vtedy bol jasný ciel, strategický, politický a vojenský. Poraziť Rusko.A amerike to za tie prachy naozaj stálo. za každý jeden dolár.Zisk z lunárneho prvenstva by bolo velmi ťažko vyjadriť v peniazoch . Ale morálna hodnota bola obrovská. A je v podstate dodnes.
Bohužial dnes taká motivácia nieje a tak nastupuje tvrdá ekonomická realita. AK SPACEX nebude produkovať zisk, s Muskovými snami je koniec.Predpokladám však že muskov podnikatelský zámer počíta so ziskom.SO ziskom aj bez dotácie z NASA.Pretože peniaze od Americkej vlády sú minimálne každé 4 roky v ohrození.A to platí tak pre dotácie/sponzorské príspevky /ako aj platby za služby-doprava nákladu a personálu na ISS.
 
09.8.2010 - 09:14 - 
Nepodceňujme možnosti soukromých firem. Běžně se můžeme dočíst o jejich výzkumech, které stojí miliardy dolarů ročně. O rozpočtech ropných či rejdařských koncernů se ani nemá cenu bavit. Uvědomme si, že v soukromém sektoru se pohybuje mnohonásobně více peněz, než ve veřejném a ekonomická síla nadnárodních mamutích gigantů, o kterých se psalo v roce 1910 jako o něčem neuvěřitelném, je v porovnání s dneškem naprosto směšná.
Lety do vesmíru byly a jsou prezentovány veřejnými kosmickými agenturami jako vyjímečně ziskové. Osobně jsem si dlouho říkal - "tak proč do toho nejde soukromý sektor?" a pak mi došlo, proč to říkají.

Měli bychom být nadšení a jásat radostí, když v ziskovost začíná věřit i soukromý sektor. Jeho zdroje a tah na bránu nás dostanou mnohem mnohem dál - k tomu, že se vesmír stane našim životním prostorem !!!

Nikdo jiný to prostě nezvládne, protože na to "nemá".
 
09.8.2010 - 09:22 - 
Ono spíše záleží na tom, co od kosmonautiky očekáváme

- zda běžné lety do vesmíru a prospěch z toho, že se to opravdu vyplácí

anebo

- objevitelské cesty

Zde leží ta hlavní otázka, ze které bychom měli vycházet a tím je dána i celá diskuse o NASA a financování letů do vesmíru.

Komercionalizace letů přinese bezpochyby opravdový efekt a stačí k tomu jen šance zisku.

Objevitelské cesty potřebují politické rozhodnutí - a na to dnes není atmosféra. Ale každé politické rozhodnutí je snáze obhajitelné, pokud je snáze dosažitelné (levnější a "bezproblémovější").

Komercionalizace nám v tomto může hodně pomoci.


 
09.8.2010 - 09:42 - 
naprosto s Vami súhlasím. Zisk súkromného sektoru je základ pre skutočnú expanziu do vesmíru. Dôležité však v dlhodobom horizonte je , aby jediný alebo hlavný odberateľ nebol verejný sektor zastúpený NASA.To by síce SPACEX vykázal zisk. ale to vykazuje aj BOEING. Dôležité je ,aby vesmírne aktivity prinášali zisk prvotnému odberateľovi. 
09.8.2010 - 16:54 - 
"O rozpočtech ropných či rejdařských koncernů se ani nemá cenu bavit. Uvědomme si, že v soukromém sektoru se pohybuje mnohonásobně více peněz, než ve veřejném a ekonomická síla nadnárodních mamutích gigantů, o kterých se psalo v roce 1910 jako o něčem neuvěřitelném, je v porovnání s dneškem naprosto směšná. "

Sebevetsi podnik nejde do neceho, kde neni jasny navrat porostredku a pokud mozno i zisk - tedy alespon v nejakem prijtelnem riziku.
A to riziko musi byt MENSI nez u srovnatelne nakladnych projektu kdekoliv jinde na ZEMI - a prave zde je ten problem dle mne !!!
Akcionare nezajimaji jeich uspech ze mohli letet do vesmiru - je zajima jen zisk - nepovazuji treba ani let do vesmiru s lidma za potrebnou vec.

Neco jineho je sponzoring - je to proste predevsim jen reklama dane firmy.
 
09.8.2010 - 16:59 - 
"Komercionalizace nám v tomto může hodně pomoci"
Komercni firmy si jiz davno spocitali ze s vyjimkou letu druzic a jejich provozovani na obeznou drahu je vse zatim prilis rizikove nez, aby toho sami sly.
Jen to nikde NEZVEREJNUJI - my taky nezverejnujme vse co jsme chteli vytvorit a jen kvuli velkemu rizku - Marketing rekl, za danou cenu aby se vratily alespon naklady to nejsme v takovem rozsahu alespon prozatim schopni prodat a tak se proste do toho alespon zatim nejde.
 
10.8.2010 - 14:22 - 
quote:
... A to riziko musi byt MENSI nez u srovnatelne nakladnych projektu kdekoliv jinde na ZEMI - a prave zde je ten problem dle mne !!! ...


klasická ekonomie zná "teorii ušlého zisku".
Tedy pokud se nadnárodnímu koncernu místo kosmického výzkumu víc vyplatí vyrábět barbíny, tak bude dělat barbíny. Nebo třeba lízátka.
 
10.8.2010 - 17:07 - 
skuste mysliet mimo ramec. Kozmonautika nie je len LEO (resp. nemusela by byt).
Cina nema pristup k dostatocnemu mnozstvu surovin (nielen ropy, ale aj kovov) a musi ich nakupovat na medzinarodnom trhu. Japonci detto. Ako rastie ekonomika a spotreba rozvijajucich sa krajin, rastu aj ceny. Aj tak vsak jedneho dna nastane stav, ked nebude mat kto predavat. Cina si to uvedomuje, sama tvrdi ze jej zamerom je ekonomicke vyuzivanie vesmirnych telies.
Jeden asteroid ma hodnotu stoviek miliard dolarov, co sa tyka vyuzitelnych surovin. Akonahle niekto najde sposob ako tie suroviny dostat na Zem, je miliardar. A to je iny biznis nez barbiny alebo este mensie nokie.
Iste, je v tom ine riziko nez v barbinach. Ale je v tom aj iny potencial zisku. Bavime sa tu o uplne novych technologiach, uplne novych ekonomickych odvetviach. Prilis dlho sme stavali ekonomiku na este lepsich sluzbach, este mensich mobiloch a este lacnejsich trickach. Nikdy som toto nepovazoval za technologicky pokrok, skor vylepsovanie daneho stavu. Pokrok bol ked Henry Ford postavil automobil dostupny pre beznu rodinu. Neslo len o predaj aut, znamenalo to revoluciu v celej ekonomike.
 
10.8.2010 - 18:14 - 
quote:
skuste mysliet mimo ramec. Kozmonautika nie je len LEO (resp. nemusela by byt).
Cina nema pristup k dostatocnemu mnozstvu surovin (nielen ropy, ale aj kovov) a musi ich nakupovat na medzinarodnom trhu. Japonci detto. Ako rastie ekonomika a spotreba rozvijajucich sa krajin, rastu aj ceny. Aj tak vsak jedneho dna nastane stav, ked nebude mat kto predavat. Cina si to uvedomuje, sama tvrdi ze jej zamerom je ekonomicke vyuzivanie vesmirnych telies.
Jeden asteroid ma hodnotu stoviek miliard dolarov, co sa tyka vyuzitelnych surovin. Akonahle niekto najde sposob ako tie suroviny dostat na Zem, je miliardar. A to je iny biznis nez barbiny alebo este mensie nokie.
Iste, je v tom ine riziko nez v barbinach. Ale je v tom aj iny potencial zisku. Bavime sa tu o uplne novych technologiach, uplne novych ekonomickych odvetviach. Prilis dlho sme stavali ekonomiku na este lepsich sluzbach, este mensich mobiloch a este lacnejsich trickach. Nikdy som toto nepovazoval za technologicky pokrok, skor vylepsovanie daneho stavu. Pokrok bol ked Henry Ford postavil automobil dostupny pre beznu rodinu. Neslo len o predaj aut, znamenalo to revoluciu v celej ekonomike.



... pokud by kosmonautika vycházela ekonomicky lépe (čti ziskověji při započtení všech nákladů, rizik, ocenění prestiže a dalších externalit), pak by byl na LEO už dávno cvrkot.

Na LEO žádný cvrkot není, takže toto není zajímavé pro korční sféru. Pokud chce komerční sféra někde operovat, pak se jí naskýtají tři možnosti:
1) komerční družice. To je problém, protože jich je málo a vydrží pracovat hrozně dlouho. Takže to není žádný trh a nevyplatí se moc angažovat.
2) nadšenci a pošuci pro extrémní turistiku. Těch je taky jen pár, chtělo by to cenu "zázračně" srazit o dva řády ...
3) vládní finance. Něco těm vládám slíbit, operovat národními zájmy a cenovou efektivitou. Tedy podnikat ne na LEO ale na vládních financích. A ta oběžná dráha je zde jen prostředek (ale díky za něj, protože to vytváří synergický efekt pro předchozí body)

Mimochodem: Proč sem tahat s obrovskými náklady asteroid, když stejné rudy a prvky vytěžím v číně nebo v africe a dovezu na kterékoliv místo na světě za zhruba 1500USD za kontejner. A to zcela bez rizika, s objednávkou z mobilu a s dodáním do dvou měsíců.
 
10.8.2010 - 19:52 - 
haloo, povedal som mimo ramec.

az sa budu vsetci bit o posledne zvysky vytazitelnych surovin, a az sa kozmonautika stane cisto komercna zalezitost za ceny, ake ukazuje Musk, tak to bude ina matematika. A to si piste ze sa budu bit, ceny surovin rastu, ich spotreba takisto. Az sa zacne rozvijat aj afrika, to bude iny cvrkot.

Samozrejme ze dnes je to mimo realitu, a jediny faktor ktory dnes moze zivit komercnu pilotovanu kozmonautiku, su turisti. Tych par leteniek pre NASA rocne to nevytrhne.
 
11.8.2010 - 08:05 - 
Ťažiť na asteroidoch a voziť na zem bude ešte velmi dlho nerentabilné. Na zemi je materiálu dostatok. Zámerne nehovorím surovín ale materiálu, Recyklácia je tá správna cesta. Japonci to už dávno pochopili.Dopraviť na zem z vesmíru sa oplatí len materiál, ktorý sa na Zemi nevyskytuje alebo je vzácny a potom hotové výrobky , ktoré sa výrazne kvalitnejšie budú dať vyrobiť v mikrogravitácii. Ťažba surovín v kozme má zmysel práve pri vesmírnych aplikáciách , aby nebolo potrebné ťahať všetko zo zeme. A k tomu je stále ďaleko. Zisk z dopravy do kozmu treba hľadať niekde v menej SCI-fi oblastiach. Pre Muska je smer jasný. V nepilotovanej kozmonautike je to získanie podielu na doprave telekomunikačných družíc.Tu má potenciál získať aj viac ako 50%. V pilotovanej kozmonautike je zatial jediná možná oblať zisku. Vesmírna turistika. To mimochodom pochopil aj Boeing. Tu dominujú jednoznačne rusi.Ale ich ceny determinujú potencialnych zákazníkov na pár jedincov ktrorí si to môžu dovoliť. možnosti rozvoja sú velké a tu je práve priestor na krásny konkurenčný boj . Bigelow má nápad . Potrebuje len niekoho , kto mu ten nápad dopraví na LEO. Musk? Boeing? .Ruská ponuka je atraktívna potenciálne pre pár desiatok ľudí. Bigelow v spojení so SPACEX by mohol byť atraktívny pre stovky.Boeing bude asi niečo drahší ako Musk , ale zas má meno a skúsenosti. aj za to sa platí.  
27.8.2010 - 13:40 - 
NASA směřuje k oslabení pochybností o soukromém kosmickém taxi
By Amy Klamper
Space News
posted: 26 August 2010
04:41 pm ET

WASHINGTON – NASA znovu ujišťuje komerční kosmické firmy, že bude vstřícným zákazníkem soukromě postavených kosmických taxíků, i když jsou zde obavy, že Kongres by mohl zmařit podporu vývoje takovýchto prostředků.

Během průmyslového shromáždění 19. srpna v ústředí NASA činitelé agentury řekli, v reakci na žádost NASA usilující o financování pro začátečnické komerční pilotované iniciativy z 21. května, 35 společnostem, že U.S. president Barack Obama navrhl na následujících pět let investici 5,8 miliard dolarů.

„Věříme, že můžeme těmi 5,8 miliardami dolarů financovat čtyři dodavatele,“ řekl shromáždění převážně průmyslových výkonných managerů a jejich advokátů na tomto fóru Phil McAlister z NASA vedení plánování komerčních pilotovaných letů. „Bude to program výzev jako pro NASA tak pro soukromý sektor a když někdo na této cestě zakopne, rádi bychom, abychom se mohli spolehnout na to, že ostatní zaskočí.“

Advokáti komerčního kosmu – včetně společností směřujících k postavení privátních kosmických taxiků a nosičů NASA říkají, že je třeba – zůstat v kurzu i přes série legislativních otřesů v U.S. Sněmovně a Senátu, který ořezal Obamův požadavek na komerční pilotované lety v legislativním konceptu procházejícím Kongresem a vzkřísil kousky s Měsícem spjatého programu Constellation, který Obama usiluje zrušit.

„Ovšem, že tady v D.C. i v celém národě probíhá hodně diskusí o tom, kam tento program bude směřovat,“ řekl McAlister. „Budeme to upravovat, bude-li nezbytné, ale tohle je do jisté míry základní program, který dnes dáváme dohromady.“

McAlister řekl, že když NASA budou směřovat, aby investovala méně peněz do komerčních pilotovaných letů než je téměř 6 miliard dolarů, o které požádala, tak své plány přehodnotí.

„Ovšem konkurence je fundamentálním aspektem této strategie,“ řekl. „Nechci říkat, co bychom přesně dělali, ale měli bychom obchodní plán pro potenciální konkurenty a řekl bych, že konkurence je velice silný hybný činitel.“

McAlister a další plánovači NASA se komerčními pilotovanými lety protlačují i přes jejich nejistou budoucnost, a předkládají rámec pro neortodoxní dodavatelskou strategii, která bere malé ohledy na způsoby, jakými NASA nakupuje kosmické prostředky dnes.

Během tohoto shromáždění činitelé NASA z Kennedy Space Center in Florida a z Johnson Space Center in Texas apelovali na úzkou spolupráci s průmyslem, která by definovala požadavky na human-rating pro astronauty NASA, jež by vedla ke komerčním nosičům a řekl, že by přijali šikovný přístup k dohledu nad jejich vypracováním podobně jako u agenturního programu Commercial Orbital Transportation Services (COTS).

V rámci COTS Hawthorne Calif.-based Space Exploration Technologies (SpaceX) and Dulles, Va.-based Orbital Sciences Corp. dostávají podporu zhruba 500 milionů dolarů z NASA založené nadace ke stavbě a předvádění nových raket a kosmických lodí konstruovaných k zásobování mezinárodní kosmické stanice. Jakmile budou tato demo hotová, jsou SpaceX a Orbital zavázáni provádět pravidelné nákladní lety ke stanici ve smlouvách za fixní cenu v ceně dohromady za 3,5 miliardy dolarů.

Činitelé NASA toho měli málo, co by řekli k odškodnění nebo zaštítění komerčních dodavatelů služeb při startu proti nárokům třetích stran při katastrofách. Perspektivní komerční partnery též varovali, že NASA očekává u nového kosmického taxíku úplnou systémovou integraci end-to-end, včetně pozemních a startovních činnost, plánování misí, činností na kosmické stanici, výcviku posádky a vyzvednutí lodi i posádky.

„Komerční partner bude odpovědný za všechno a očekáváme plně integrovatelná řešení pro podporu komerčních pilotovaných letů,“ řekla Maria Collura zástupkyně kanceláře pro kosmickou dopravu v Kennedyho kosmické středisku.

Navíc se od soukromých společností bude očekávat, že NASA budou platit, když si zvolí při komerčních pilotovaných misích použití zařízení nebo infrastruktur vlastněných vládou.

„Je tu určitá nejistota ohledně dostupnosti zařízení NASA,“ řekla Collura, když povzbuzovala soukromé firmy, aby uvědomily jednotlivá střediska NASA o očekávaných potřebách infrastruktury, aby se „podle toho mohla naplánovat a snad tak snížit celkové náklady“.

Ačkoliv financování pro komerční kosmická taxi zůstává na Capitol Hill v kurzu, tři ze čtyř rozpočtových návrhů zákonů pro NASA procházející Kongresem budou agenturu směřovat, aby okamžitě přistoupila k vývoji vládou vlastněných kosmických výzkumných systémů zhodnocujících dědictví raketoplánu a konstrukci Constellation, které by mohly být připraveny ke službě kolem roku 2015 jako záloha komerčních systémů, což by mohlo potenciálně podminovat obchodní případ komerčních pilotovaných letů.

Brett Alexander president Commercial Spaceflight Federation – zdejší nátlakové skupiny řekl, že když Kongres nakonec NASA nasměruje k postavení vládou vlastněných pilotovaných systémů, tak tyto nesmí konkurovat soukromému sektoru.

„Je absolutně nezbytné, aby NASA vyjasnila, že plánuje nákup komerčních služeb, jakmile tyto služby budou k dispozici, a nespoléhala na to, že to budou dělat vládní služby,“ řekl Space News 19. srpna s dodatkem, že pilotovaná průzkumná loď Orion, kterou má Kongres sklony nadále financovat, je na rutinní pilotované cesty s nákladem ke kosmické stanici příliš drahá a překombinovaně konstruovaná.

Kalifornská advokátní skupina Planetary Society, a Pasadena, Calif. na zákonodárce naléhá otevřeným dopisem z 19. srpna, aby podpořili plány Obamovy administrativy na komerční pilotované lety a opakuje požadavky NASA, aby se začalo s vývojem těžkého nosiče ještě před tím, než se vybere destinace v hlubokém vesmíru.

„Máme obavu, že cesta, kterou legislativní proces postupuje, povede k neúplnému plánu, který by mohl být horší než vůbec žádný plán,“ uvádí se v dopise.



Originál a odkazy: http://www.space.com/news/nasa-ease-doubts-commercial-support-100826.html

 

____________________
Áda
 
02.9.2010 - 19:07 - 

Petice kosmických hvězd proti sněmovní verzi rozpočtu NASA
By Clara Moskowitz
SPACE.com Senior Writer
posted: 02 September 2010
08:15 am ET

NASA potřebuje větší financování pro komerční kosmické lety, vývoj technologií a robotických misí. Říká to v nedávném dopisu Kongresu skupina laureátů Nobelovy ceny, bývalých astronautů a bývalých činovníků kosmické agentury.

Dopis z 31. srpna se zaměřil na zákon o pověření od Vědecké komise sněmovny, který nyní prochází U.S. Sněmovnou reprezentantů. Dopis 30 signatářů argumentuje, že sněmovní zákon se příliš odchyluje od návrhu presidenta Baracka Obamy pro NASA, který podporují.

„Nová strategie presidenta Obamy oživuje a rozšiřuje naše investice do technologií, komerční kosmické lety, studentský výzkum a robotické předchůdce výzkumníků,“ uvádí dopis. „Toto jsou klíčové prvky presidentova nového plánu pro NASA, který se musí udržet v jakémkoliv konsensuálním řešení dosaženém Kongresem a Bílým domem.“

Návrh Sněmovny by mohl přepustit finance z některých z těchto cílů do znovu vzkříšení programu NASA Constellation, cíle vrátit astronauty na měsíc, který byl zahájen za presidenta Georgie W. Bushe.

Obamův kosmický plán volá po zrušení programu Constellation, aby uvolnil cestu pro ambiciózní pilotované mise na asteroid do roku 2025. Směřuje též NASA k financování komerčních kosmických lodí k dopravě astronautů na nízkou orbitu Země po vyřazení raketoplánů příští rok.

V dopise členům Sněmovny se sedm bývalých astronautů a 14 laureátů Nobelovy ceny přimlouvá za Obamův kosmický plán.

Jedním z nich je Scott Hubbard profesor Stanford University a bývalý ředitel NASA's Ames Research Center v Kalifornii. Řekl, že pověřovací zákon pro NASA, který nedávno prošel Senátem, je mnohem blíže plánu, který předložil Obama, a nabídl by pro NASA lepší směřování.

Oba návrhy zákona jak Sněmovní, tak Senátní, stejně jako návrh presidenta, přidělují NASA v roce 2011 asi 19 miliard dolarů, avšak každý z plánů směřuje peníze k poněkud jiným výdajům, řekl Hubbard SPACE.com.

„Tato skupina lidí byla Sněmovním návrhem zákona hluboce znepokojena a proto jsme napsali tento dopis,“ řekl Hubbard. „Je na zákonodárcích, aby si spočítali co dělat. Důvodem, proč jsme tento dopis napsali, je, že se domníváme, že je ještě čas na diskusi.“

Hubbard a další, kteří podepsali dopis Sněmovně, souhlasí se strategií financování komerční pilotované dopravy. Tvrdí, že to uvolní NASA, aby se zaměřila na výzkum mimo Zemi.

„Bez komerční dopravy lidí, bude Amerika nucena v nadcházejících letech spoléhat v přístupu astronautů do kosmu na ruské Sojuzy,“ uvádí dopis. „NASA by měla investovat mnohem více do americké průmyslu nosičů, místo aby to investovala do ruského průmyslu nosičů, ale současný zmocňující zákon Sněmovní komise pro vědu tomuto kritériu neodpovídá a posílá více než 900 milionů dolarů Rusům na nákup sedadel v Sojuzech na další tři roky, ale pro stejné období dává jen 450 milionů dolarů na komerční pilotované lety a přiděluje jen 14 milionů dolarů na Komerční program dopravy nákladů.“

Skupina rovněž namítá, že Sněmovní zákon krátí financování na vývoj nových technologií kosmického výzkumu, financování kosmického výzkumu universitními studenty a peníze na mise robotických předchůdců, jež by měly předcházet lidské výzkumné výpravy.

„Aby se zajistil co největší vědecký návrat lidských výzkumných misí a maximalizoval bezpečnost lidských výzkumníků cestujících do nových destinací, je kriticky důležité, aby NASA poslala mise robotických předchůdců, aby určily rizika a prozkoumaly lokality příštího výzkumného zájmu,“ uvádí dopis.

 

____________________
Áda
 
05.9.2010 - 21:09 - 
Doufám, že program Constalation bude pokračovat dál v nezměněné podobě, cesty na Měsíc a Mars, cesty jinde například na Obamovy asteroidy, komety a jiné "smetí" můžou byt v tom také zahrnuty ale hlavní je, aby NASA prosadila v co nejkratším čase (aby byla do roku 2020 plně funkční) konstrukci těžké rakety o nosnosti nejméně 100 tun ideálně asi 200 tun, je jedno jestli to bude Ares V, či vymysli něco podobného, ale bude potřeba jinak se na Měsíc a Mars nikdy nepodíváme.
A když už nacpali tolik peněz do Ares I a Orion, Altairu atd. aby to použili a nezahazovali když už je to defakto ve finální podobě...
Taky samosebou nesmi kongres co se týče dotací zapomenout na komerční sféru (Musk) která je velmi slibná…..
 
05.9.2010 - 22:29 - 
postavit 100t raketu by bolo take lahke... keby slo o to! Bohuzial tu ide o to, aby kazdy zavedeny lobujuci vyrobca neprisiel o statny penazovod, musi tam byt TPH, hydrolox, nadrz z STS atd. A musi to byt uplne nova raketa, aby bol vyvoj dlhy a penazovod tiekol dlho.

Keby slo len o ten tazky nosic, tak zoberu STS a nahradia orbiter nejakym cargo modulom. Ale o to tu predsa nejde >
 
05.9.2010 - 22:36 - 
quote:


Keby slo len o ten tazky nosic, tak zoberu STS a nahradia orbiter nejakym cargo modulom. Ale o to tu predsa nejde >


Shutle C je taky možnost ))) ale nosnost je jen cca 109 tun... což je nic moc a jsi omezeny velikosti a hlavně průměrem modulu (ktere se budou urcite rozsirovat kvuli vetsi prostornosti) no ale je to asi dnes nejrychlejší řešení... jinak s lobovaním máš pravdu je to svinstvo!
 
06.9.2010 - 23:07 - 
Průměr UZ může být 7,5 metru, ale nosnost na LEO je nižší než uvádí Conquistador (motory SSME a nosič nákladu PLC nejsou oproti raketoplánu součástí vyneseného tělesa a zanikají spolu s nádrží ET).

http://www.nasa.gov/pdf/361842main_15%20-%20Augustine%20Sidemount%20Final.pdf
[Upraveno 06.9.2010 JiříHošek]
 
06.9.2010 - 23:29 - 
těch 109 tun jsem myslel jako max. vzletová (modul shuttle C + užitečná zatěž) alespoň taková je uváděna u Space Shuttle, takže zátěž - modul by vážil meně a průměr 7,5 metru není nic moc...

Prostě nová raketa okolo 150-200 tun a velkém průměru bude potřeba jako sůl, jinak se na měsic nebo mars nikdy nedostaneme, nebo si spiše nedokázi představit jak by sme za pomoci 20-30 tunovych nosičů postavili vesmírnou loď pro 6-7 členou posádku o hmotnosti 500 - 1000 tun na let na Mars.
 
07.9.2010 - 00:01 - 
"nebo si spiše nedokázi představit jak by sme za pomoci 20-30 tunovych nosičů postavili vesmírnou loď pro 6-7 členou posádku o hmotnosti 500 - 1000 tun na let na Mars."

ja si to predstaviť dokážem..
debata či by to bolo lacnejšie alebo drahšie než použiť supernosič je o inom..
podstatné je to, že či sa už použije totálne komerčne nepoužiteľný supernosič, alebo "trhové" dopravné prostriedky na leo, neexistuje pre realizáciu takéhoto podniku s verejných zdrojov dostatočná spoločenská objednávka, a v nejaký zázračný obrat neverím
to vo výsledku znamená že ak bude chcieť niekto let na mesiac alebo na mars zrealizovať, bude to musieť financovať z "vlastného vrecka", a dôkladne sa zamyslieť nad otázkou AKO [Upraveno 07.9.2010 alamo] [Upraveno 07.9.2010 alamo]
 
07.9.2010 - 01:22 - 
Kdyby lidstvo, tedy spíše vizionáři, vědci, průkopníci a blázni čekali neustále na politické a společenské objednávky, tak sedíme pořád v jeskyni, lovíme oštěpana kořist, kterou si možná opečeme na ohni, pokud by ovšem byla o oheň "společenská" objednávka..... že!!

Historie lidstva u velkých objevů ať zámořských, technických či jiných nikdy nestáli na "společenské" objednávce, tak se nikam nedostaneme, protože 80% lidstva je apatické stádo kteří jsou spokojení s tím co mají kdyzpozici a nijak se nepídí za vyššími byť bláznivými nebo vzdálenými cíly....
Naštěstí v lidstvu je ještě 20% sebevrahu, bláznu, vědců, průkopníku a vizionářů, který ten zbytek i bez nějaké objednávky tlačí vpřed (většinou 80% společnost jim hází pod nohy klacky, jak to jen jde)… Proto mi diskuze o nějakých objednávkách přijde scestná, protože nikdy žádné nebyly (pokud nebyly krajně vyhrocené okolnostmi), vždy si to vydupali jednotlivci nebo malé skupinky a tak to i musí byt, ten zbytek by jim to alespoň mohl usnadnit! Protože to je ve finále i pro jejich dobro (nebo dobro lidstva jako takového do budoucna) i když si to třeba neuvědomují….

Co se týce možnosti podkladat 1000 tunovou lod z 20 tunových částí tak to pokládam za daleko technicky hůre providitelné (osobně za blbost) než jí postavit z 100 - 200 tunovych bloků + další menši současti vozené v kontejnerových blocích.

A určite by na Mars jak tam jednou poletime neletelo jen jednou ale vícekrat a i trvale což vyžaduje stavbu i dalších meziplanetarnich lodi (at už zasobovaci, automaticke palivové a jiné průzkumné lodě) a to už si fakt nedokáži představit jak by se to montovalo dokupy, to už by na orbitu musely byt nejaky "suche doky" na monaž z těch 20 tunových bloků jinak nevím jak by to v nějakém efektivním čase lepili dokupy. [Upraveno 07.9.2010 Conquistador]
 
07.9.2010 - 01:59 - 
"Kdyby lidstvo, tedy spíše vizionáři, vědci, průkopníci a blázni čekali neustále na politické a společenské objednávky, tak sedíme pořád v jeskyni, lovíme oštěpana kořist, kterou si možná opečeme na ohni, pokud by ovšem byla o oheň "společenská" objednávka..... že!!"

veď práve.. presne tak.. doslova a do poslednej bodky..

tak napríklad taký Kolumbus, koľko sa ten navandroval po európe kým s niekoho vyžobral tých pár šupov, na staré lode a jeho "veľkú" výpravu..

takže.. to aby si začal podporovať nejakú tú "osvietenú" diktatúru.. že!!! (ale daj vedieť, aspoň jedno desaťročie dopredu, aby som sa dokázal odsťahovať niekam mimo tvoj dosah, napríklad do číny.. ich to zdá sa už pomali prechádza..)

"(osobně za blbost)"

to ja zase pokladám tú tvoju 1000 tonovú loď..

"monaž z těch 20 tunových bloků jinak nevím jak by to v nějakém efektivním čase lepili dokupy."

kúsok toho by vypadal nejak takto

dúfajme že už o nedlho to takto začne vypadať u muska v space x
pretože jediný osvedčený a fungujúci spôsob ako znížiť cenu čohokoľvek, je vyrábať to ako "párky" [Upraveno 07.9.2010 alamo]
 
07.9.2010 - 10:10 - 
Sama raketova technika draha neni, ale je potreba aby se starty raket opakovali tak 2x do tydne. Nejdrazsi na raketach je infrastruktura a lidi, ktere musite platit cely rok i kdyz zrovna nic neleti. Naklady se tedy deli mezi pocet startu. Pokud se uskutecni z jedne odpalovaci rampy 100 startu rocne oproti soucasnym 5-10, klesnou naklady taky 10-20x. Tedy vdy zustane nejake minimum nakladu ktere se uz snizit nedaji....  
07.9.2010 - 11:07 - 
quote:
(ale daj vedieť, aspoň jedno desaťročie dopredu, aby som sa dokázal odsťahovať niekam mimo tvoj dosah, napríklad do číny.. ich to zdá sa už pomali prechádza..)


Nevím mne co se tyče efektivního řízení státu, naplnování ruzných přecevzetí, vždy připadaly autoritativní režimy efektivnější než demokratické ale to je politika, to tu nějako nepatří, jinak v Číně by sis tedy moc nepomohl, tam se jede podle pětiletky


quote:
to ja zase pokladám tú tvoju 1000 tonovú loď..


No co jsem zkoumal různé návrhy vždy taková loď na tu několika měsíční turů z přistávacími moduly byla vždy nejméně stejně těžká jako plně dostavěna ISS (70% z toho byly vždy zásobníky na palivo), ale jestli by jsi poslal kosmonauty na Mars jen v nějaké kapsli velikosti orionu tak ti zaručuji ze po těch 6 týdnu (což je prý nejrychlejší možný termín jak se tam dostat s motorem VASMIR, jinak při chemických motorech to je nějak okolo 9 měsíců) tak by se v té kapsličce těch šest-sedům kosmonauti navzájem zblázní a pozabíjí..

Sice říkáš jako párky... ale jak by jsi s těmito raketami dostal na horu nějaký velký motorový, palivový či hlavně obytný blok, který by byl dostatečně prostorný, odstíněný proti kosmickému záření, částicím, slunečním větrům třeba i nějakým typem umělého el. mag. pole...
Je možné to tam poskladat z nehermetických častí? udělat hermetické moduly?? ale tohle se ještě nezkoušelo a jestli by to fungovalo tak by bylo vyhráno, ale dnes jsme se o to zatím ani nepokusily, všechny moduly jsou již připravené na zemi a nahoře se jen pospojují, svážet na orbitu rozebrané moduly z jednotlivých kusů tak a tvořit tak nějaké moduly lodě by bylo určitě super a je to budoucnost, konstrukce by byla pevná a jednolitá ale nevím, jestli je to teď v našich možnostech.

Všechno tohle je jednoduší poslat to nahoru a poskladat a doplnit z 5-8 superraket což se dá v poho stihnout za par měsíců, než tam nahoru posílat 20 kusu 30 tunových nosičů, už jen montáž by byla zdlouhavá jako montáž ISS, i když za zdržení výstavby můžou jiné faktory.... když to vidím tak tou parkovou metodou bychom už měli začít stavět, abychom to do těch 20 let vůbec stihli poslepovat.
[Upraveno 07.9.2010 Conquistador]
 
07.9.2010 - 12:58 - 
Myslím, že montáž medziplanetárne lode z 15-20 tonových blokov/modulov je vo väčšine prípadov celkom dobre realizovateľná.
Problém bude zrejme jadrová energetická jednotka, ale i tá sa dá v princípe rozdeliť na časti - napríklad na samotnú konštrukciu reaktoru, armatúru, regulačné prvky, radiačný štít, náplň chladiaceho média a náplň paliva. Najväčší problém by bola zrejme nádoba reaktoru - nedá sa už dosť dobre rozdeliť na menšie (ľahšie) kusy, zvyšok ano.

BTW ak sa odskúša a osvedčí nápad s "nafukovacími" štruktúrami pre kozmický hotel (podľa návrhu Bigellow Aerospace), dalo by sa to možno použiť aj ako orbitálna "montážna hala", v ktorej by po primeranom zväčšení dala robiť montáž častí zostavy v lepších podmienkach ako v otvorenom vesmíre.

Celý problém výpravy na Mars (ale i na Mesiac) stojí a padá na dvoch veciach - financiách a "politickej vôli". Myslím ale, že celá táto naša civilizácia by potrebovala veľmi hlboké zmeny, aby sa takáto "politická vôľa" našla. A nielen v politike, ale i v myslení ľudí. Zatiaľ sa totiž pohybujeme práve opačným smerom a mám celkom obavu, aby sa nielen lety na Mesiac, ale i pilotovaná kozmonautika ako taká nepresťahovala len do histórie.
 
07.9.2010 - 15:17 - 
"Nevím mne co se tyče efektivního řízení státu, naplnování ruzných přecevzetí, vždy připadaly autoritativní režimy efektivnější než demokratické ale to je politika."
takže za vymoženosť aby pár superhrdinov letelo čo najrýchlejšie na mars, by si bol ochotný zaviesť nejaký ten celosvetový NWO?

"Je možné to tam poskladat z nehermetických častí? udělat hermetické moduly?"

nešlo by o jednoduché "rozrezanie" na kúsky..
stavba by vypadala úplne inak, a mala by úplne iný časoví harmonogram, a vôbec by sa to nepodobalo na stavbu ISS (bolo by to oveľa väčšie..)
to všetko už bolo z x strán preberané v iných témach napríklad:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1436 Nosič 40-50 tun
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1435 vesmírna palivová stanica
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1439 mnohonásobne použiteľný LEM
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=748 Parom - meziorbitální tahač Energija

rozdiel je asi takto, ty tam chceš dajme tomu 6 ľudí poslať čo najskôr, ja si turbujem hlavu nad tým, ako za rovnakú sumu tam poslať desaťnásobne viac ľudí, pričom tá suma bude rozložená na desaťnásobne dlhšie časové obdobie.. neuveriteľné.. že?
 
<<  27    28    29    30    31    32    33  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.331628 vteřiny.