Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: Jednosměrná kolonizace Marsu ?
23.1.2011 - 00:35 - 
Slepé střevo je důležitá součást imunitního systému. Kdo jej nemá, má zřetelně oslabenou imunitu. Jeho vyoperování by nejspíš zrovna výhodou nebylo.

 

____________________
Áda
 
23.1.2011 - 00:38 - 
Adolf..

človeče.. naozaj sa až tak trasieš od strachu?
že to musíš zakrývať tak úbohým SPAMOM?
 
23.1.2011 - 00:43 - 
vlastne áno.. je sa čoho báť..
každý chybný krok "hore", rovná sa smrť
 
23.1.2011 - 10:05 - 
Vzhľadom na nižšiu gravitáciu - druhá generácia by sa asi už nemohla vrátiť na zem, ich zloženie kostí a svalov počas vývoja v nízkej gravitácii by to pravdepodobne neumožňovalo.
Tiež - možné malé mutácie malých potvoriek na ktoré by komunita na Marse bola zvyknutá - na zemi by mohli spôsobiť nepríjemnosti (alebo naopak). Ale možno raz budeme všetci universálne vakcinovaní proti všetkému (okrem hlúposti)
 
23.1.2011 - 10:16 - 
quote:
Adolf..

človeče.. naozaj sa až tak trasieš od strachu?
že to musíš zakrývať tak úbohým SPAMOM?


95% problémů marsích kolonistů vyřeší farmáři pěstující rýži, slepice, termity a prasata na Měsíci. 70% procent z těch problémů, ti měsícodělci objeví, že právě tohle se musí řešit a nás to tady zatím ani nenapadlo. A jestli se farmářům budou dobře množit podsvinčata, tak tu bude nejspíš i cesta pro děti.

Jestli oni to vyřeší, tak je cesta ke kolonizaci Marsu k dispozici. Jestli ne, tak vytrhat někomu zuby a vystřelit ho na Mars bych viděl jako docela bizarní formu zostřeného trestu smrti. Hrůzy s tím spojené by nemusely nutně přispět k urychlení kosmického programu.

Já bych docela rád, aby se na Mars fakt letělo. Jako spolehlivou cestu, jak neletět vůbec nikam, vidím v tom, vyhlásit Mars jako cíl, kvůli kterému se musíme vyhnout Měsíci.

 

____________________
Áda
 
23.1.2011 - 10:39 - 
Kedze ekonomika je tu klucova, odhadnime si cenu takej misie a nasledneho cenu zasobovanie.

Kolko stoji doprava 1 mt (metricka tona) na Mars?

Kolko mt potrebujeme dopravit? Samozrejme, pri tejto otazke ide o silne spekulativne odhady, ale skusme.



 
23.1.2011 - 11:13 - 
Tak proč to neudělat naráz nepostavit na orbitě něco 3x až 10x většího než ISS jako dopravní prostředek pro XY lidi a par desítek tun základního materiálu... Jak by tam vysadila první kolonisty a materiál tak by se loď vrátila a druhou rundu by už tvořili jen další desítky tun stavebních materiálu strojů, robotu a zásob. Podle mne je neekonomické posílat na mars malé čluny s pár tunami materiálu (pokud nebudou rozebratelné a nebude se z nich moci postavit pak něco jiného je kontraproduktivní)…

Jinak všichni zde mají strach o zdraví, to je nejpřednější, ale pokud poletí na mars několik (desítek) lidi není problém mít mezi nimi i par kvalifikovaných lékařů a zdravotníku a nějaký modul s plně a nejmodernější vybaveným operačním "sálem" a přístroji..

Podle mne by se to dalo vyzkoušet vše první na měsíci, je to relativně blízko země, otázka dětí by prozatímně odpadla, protože je na měsíci minimální gravitace což by mělo na organizmus větší vliv než ta menší marsovská.
Daly by se tam vyzkoušet všechny stavební postupy a přežiti a případně je vylepšit než jit na hned na mars a tam to vše zkoušet při velkem risku.
 
23.1.2011 - 11:29 - 
quote:
Kedze ekonomika je tu klucova, odhadnime si cenu takej misie a nasledneho cenu zasobovanie.

Kolko stoji doprava 1 mt (metricka tona) na Mars?

Kolko mt potrebujeme dopravit? Samozrejme, pri tejto otazke ide o silne spekulativne odhady, ale skusme.






Mám obavy, že bude-li vyvinut těžký nosič, tak se i tak dostaneme někam ve stovkách milionů dolarů za tunu a vývoj kosmonautiky by toho musel ještě dost odpracovat, aby to byly desítky.

 

____________________
Áda
 
23.1.2011 - 11:37 - 
quote:
Daly by se tam vyzkoušet všechny stavební postupy a přežiti a případně je vylepšit než jit na hned na mars a tam to vše zkoušet při velkem risku.



Optimum by bylo, kdyby se na Měsíci vyvinulo, standardizovalo a automatizovalo vše kolem stavby habitatů, extrakce vody, oživování nějakých aeroponických zemědělských kultur a kolonií výživných termitů tak, že pak by se to poslalo v mírné úpravě na Mars, kam by lidé přijeli už do útulného roboticky vybudovaného a obsluhovaného hotelu se zahrádkou, rybníčkem a chlívkem. A ti lidé by všichni za sebou měli už nějakou stáž na Měsíci, takže by dobře věděli, do čeho jdou. Neměli by jen nadšení, ale i zkušenost.

 

____________________
Áda
 
23.1.2011 - 14:34 - 
Obávám se, že Měsíc se liší od Marsu v tolika podstatných bodech (nejde jen o gravitaci, ale i o absenci atmosféry + rychlost rotace + s tím související teplotní a radiační extrémy), že jen minimum technologií vyvinutých pro Měsíc má význam na Marsu a vice versa. Marsovská základna bude v řadě aspektů života podobná např. základně v Antarktidě (včetně relativně dlouhých období, kdy je vyloučena evakuace posádky): naproti tomu, základna na Měsíci se bude (ve všem podstatném) daleko více podobat stanici na nízké oběžné dráze (včetně možnosti poměrně rychlé evakuace posádky).

a jinak, jak už jsem několikrát psal: zásobování Marsovské kolonie potravinami (ale asi třeba i kyslíkem) ze Země bude paradoxně daleko levnější, než zásobování kolonie na Měsíci. Důvod je jednoduchý: bezpilotní zásobovací moduly mohou být vystaveny většímu přetížení, než lidé - a současně mohou letět déle. Proto ze Země mohou startovat pomocí relativně levnějších raket (které nemusí být man-rated), cestou k Marsu mohou využívat iontový motor - umíme víceméně zmrazit potraviny na několik let :-) - a na Marsu mohou přistát pomocí i docela drsného aerobrakingu a přistání na padáku (docela tvrdého, protože na palubě zásobovacího modulu nemusíme posílat nutně křehkou elektroniku typu marsovksé rovery). Tedy zásobování Marsu opět víc přípomíná třeba shazování zásob na padáku, než zásobování Měsíce: tam by v podstatě vývoj "vícenásobně použitého nákladního modulu" kladl obrovské nároky na dopravu zásob paliva na nízkou oběžnou dráhu (leda že by se povedl in-situ resource utilization poblíž jižního pólu... ale mě osobně přijde Mars výrazně obyvatelnější, než podivné končiny ukryté v dlouhých stínech, kde je Slunce - a v podstatě i Země - trvale nízko nad obzorem..)

Měsíc je zkrátka energeticky "nejdražší destinace" široko dalo: "nejlevnější" je zásobovat nízkou oběžnou dráhu - ale povrch Marsu následuje hned poté, a je zhruba stejně "drahý" jako zásobování asteroidů mezi drahou Země a Marsu a nebo měsíců Marsu. Měsíc je relativně "drahý" právě kvůli Delta-V, které je potřeba na měkké zbrždění i bezpilotních zásobovacích modulů.

Kromě toho - podstatné prostě je, že na Měsíci (téměř jistě) téměř nic zajímavého není. bude ovšem přitahovat určitý typ výzkumníků, kterým bude vyhovovat, že to mají "blízko domů" - jak komunikačně, tak i dopravně. Destinace to bude ovšem dražší, a během jejího průzkumu je poměrně malá šance objevit něco fakt zajímavého.

Jednosměrnou cestu lidí i nákladu na Mars hrozně zlevňuje aerobraking - a nákladu schopný "tvrdého" přistání jsme tak schopni fakt posílat tuny a tuny: není to už nijak zvlášť dražší, než posílat tuny telco družic na geostacionární dráhu.

Pořád si myslím, že nejlepší poměr cena/výkon by měla pro lidstvo stálá kolonie na Marsu, motivovaná čistě "demonstračním" letem tam a zpět. Když nic jiného- už jen rozdíl vzdálenosti Země a Marsu od Slunce (a max. vzdálenost mezi nimi, která se pravda mění, ale občas může být i přes dvě astronomické jednotky) a absence elektromagnetického i světelného smogu dělá z Marsu ideální místo třeba na provoz telekomunikační základny pro bezpilotní průzkum vnější sluneční soustavy (nebo mezihvězdného prostoru), nebo místo pro celkem zajímavá astronomická pozorování (třeba jen přesnější měření paralaxy, a tím i vzdálenosti blízkých hvězd... k tomu je ta dráha už docela zajímavá...)

Tím chci říct, že pro prvních třeba 10 obyvatel kolonie na Marsu by Země dokázala vymyslet daleko užitečnější činnost, než aby pěstovali termity: ano, část by jich s tím zřejmě experimentovala - ale prostě poslat jim tam jednou za čas pár tun konzerv, sušených těstovin a mraženýho špenátu na padáku by zkrátka nebylo tak drahé (a tepelné štíty i samotné nákladní moduly by mohly být navrženy tak, aby z nich šlo dál rozšiřovat základnu...).

Správně motivovaný vědec celé řady oborů by se na Marsu fakt nenudil - a určitě by tisíce lidí na Zemi nadšeně přivítali možnost strávit 10-15 let na Marsu a dělat tam skutečně "vědu v terénu". koneckonců, po večer bych se mohli dívat na úplně stejné televizní pořady, jako doma - a jak často se DOOPRAVDY chcete vídat s příbuznými ? :-) a se spoustu známých si stejně jen mailujete, nebo píšete na diskuzních fórech.

Celé mě to samozřejmě láká i sociálně, politicky, antropologicky: kosmonauti na Měsíci budou stále "vojáci" poslouchající na povel vysílačku ze Země (případně údržbáři, poslouchající na povel úředníky ve službě). (Ano, bude to pořád vzdálené tři dny cesty - tak odlehlá dnes není téměř žádná část Země, téměř všude je nějaké letiště, ze kterého jde pokrčovat vrtulníkem...)

Izolace kolonie na Marsu (kombinovaná s možností relativně snadného zásobování - ale s tím, že náklad poletí velmi dlouho) je proti tomu strašně zajímavá výzva. Bude zajímavé nejen to, co tam ti lidé objeví - ale bude zajímavé pozorovat i ty lidi, jak se s touto situací vyrovnají. To je právě ta přidaná hodnota proti měsíční kolonii: ta bude v nejlepším případě fungovat jako exotická reality show, ze které bude možné relativně kdykoliv odstoupit. Mars bude víc, než jen reality show, naproti tomu.
 
23.1.2011 - 15:57 - 
quote:
Tak proč to neudělat naráz nepostavit na orbitě něco 3x až 10x většího než ISS jako dopravní prostředek pro XY lidi a par desítek tun základního materiálu... Jak by tam vysadila první kolonisty a materiál tak by se loď vrátila a druhou rundu by už tvořili jen další desítky tun stavebních materiálu strojů, robotu a zásob. Podle mne je neekonomické posílat na mars malé čluny s pár tunami materiálu (pokud nebudou rozebratelné a nebude se z nich moci postavit pak něco jiného je kontraproduktivní)…




Tak ta se opravdu nevrati zpet k Zemi - 2 duvodu jsou ty nejzasdnejsi:

1 - palivo na cestu zpet - nutnost zrychlovat z obity Marsu zpet na 2 kosmickou rychlost by si musela privezt sebou misto uzitecneho nakladu.

2 - A pokud se vrati - nikde se nepocita - ze bude mit tutez zasobu paliva pro zbrzdeni z 2 kosmicke na obeznou rychlost Zeme - proste od teto navratove lodi (ani ta nepoleti pri bezne navratove vyprave zpet cela - ale jen ta cast se zasobami vybavenim nezbytym pro navrat) - se v blizkosti Zeme oddeli vlastni kabina s vracejici se posadkou a ta bude muset brzdit v amosfere primo z 2 kosmicke rychlosti za pomoci odolneho tepelneho stitu (dalsi risk cele vypravy to bude).

Planetolet opise drahu kolem Zeme a dal bude jiz fungovat nanejves jen jako vesmirna automaticka sonda.

Toto proste co navrhuejete patri stale jen do Sci-fi pri dnesnich raketovych pohonech.
 
23.1.2011 - 16:49 - 
quote:
...Měsíc je zkrátka energeticky "nejdražší destinace" široko dalo: "nejlevnější" je zásobovat nízkou oběžnou dráhu - ale povrch Marsu následuje hned poté, a je zhruba stejně "drahý" jako zásobování asteroidů mezi drahou Země a Marsu a nebo měsíců Marsu. Měsíc je relativně "drahý" právě kvůli Delta-V, které je potřeba na měkké zbrždění i bezpilotních zásobovacích modulů....

Jak si prisiel na to, ze brzdit z druhej kozmickej pri Marse je jednoduchsie, ako dv 2,4km/s pri Mesiaci (a s tahacom je mozne aj 1,8)?
Skutocne su stit, padaky, dobrzdovacie motory pre Mars lahsie, ako motory pre dv 2,4km/s pri Mesiaci?
 
23.1.2011 - 16:53 - 
Luxus na cestě zpět od Marsu bude podle mě skutečně minimální: samotná návratová kabina (nějaký ten Orion) + k tomu nafukovací habitat - a to bude asi tak všechno.

Mluvilo se taky o udržování jakési stálé kosmické stanice na excentrické dráze mezi Zemí a Marsem, takže by se ve směru od Země i od Marsu jen přeletělo v malé lodi na takovou stanici... ale já si popravdě neumím moc představit dráhu, která by se pravidelně přibližovala k Zemi k Marsu.

Resp. leda že by taková stanice byla v podstatě na kruhové dráze napůl cesty mezi Marsem a Zemí, s oběžnou periodou třeba cca 1.5 roku... taková zastávka by aspoň rozdělila ten přelet na dva méně vyčerpávající... určitě tady někdo může spočítat, jak dlouho by trvaly ty přelety Země-stanice a stanice-Mars a zpět... odhaduju, že by šlo tu trasu rozdělit cca na třetiny... přičemž asi tak třetinu cesty by kosmonauti vždycky mohli strávit v tomhle "hotelu na sluneční orbitě"...
 
23.1.2011 - 17:05 - 
quote:
Jak si prisiel na to, ze brzdit z druhej kozmickej pri Marse je jednoduchsie, ako dv 2,4km/s pri Mesiaci (a s tahacom je mozne aj 1,8)?
Skutocne su stit, padaky, dobrzdovacie motory pre Mars lahsie, ako motory pre dv 2,4km/s pri Mesiaci?


Prostě proto, že atmosféra. A aerobraking. Nevím jak historicky... ale dnešní americké povrchové sondy už nějaký čas létají po přímé trase a neplýtvají palivem na brždění (nebo navádění nějaké orbitální sekce na oběžnou dráhu). A díky tomu nemusí startovat na obřích Titanech IV jako Vikongové - ale startují např. i na daleko menších Deltách II (nebo případně Atlasech V - šlo by si dohledat co letělo na čem, každopádně to nejsou největší dnešní rakety)

Skutečně věřím, že štít a padáky (měkké dobržďování pro nákladní kontejner plný mražených bramborových hranolků prostě nepotřebuješ... můžeš použít třeba airbagy...) jsou jednodušší, než měkké raketové přistání nákladu na Měsíci.

Zdá se to být proti-intuitivní: ale to, že je povrch Měsíce z časového hlediska blízko, ještě automaticky neznamená, že je i energeticky blízko.

Ale co se týče cesty zpět, tam je větší gravitace Marsu samozřejmě vážný problém. (Proto všechny ty úvahy o odložení cesty zpět a "hromadění" lidí na Marsu) Pro krátké výlety je Měsíc samozřejmě výhodná destinace.
 
23.1.2011 - 17:06 - 
Info u Buzz Aldrina...

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=219
 
23.1.2011 - 17:26 - 
nie..
Mars rozhodne nie je, pre osadníka tá správna destinácia
už odvoz pár šutrov na zem automatickou sondou, vyvoláva vážne pochybnosti
pečo?
pretože do povrchu červenej planéty, treba vyryť nápis "príliš veľa tajomstiev"
nevieme ako sa tam tvorí metán, nevieme čo "vycuclo" s atmosféry všetok dusík..
osadník má iné starosti ako riešiť dilemu s potencionálnou existenciou nepriateľských "domorodcov"
neustále vedomie existencie potencionálnej hrozby, dokáže rozložiť aj tú najsilnejšiu osobnosť, a na chod komunity by malo katastrofálny dopad

nie.. nie je to miesto, ani len na kľudné "dožitie" pre penzistov
a už absolútne nie, pre niekoho kto by tam chcel vychovávať deti
to vedomie neustálej potencionálnej hrozby, by kolóniu zničilo hneď v prvej generácii
 
23.1.2011 - 17:39 - 
quote:
Mám obavy, že bude-li vyvinut těžký nosič, tak se i tak dostaneme někam ve stovkách milionů dolarů za tunu a vývoj kosmonautiky by toho musel ještě dost odpracovat, aby to byly desítky.


Tohle si dovolím zpochybnit. Na LEO se dnes dostneme někam k 30 000 USD za 1 kg, tedy 30 milionů za tunu, k Marsu dostaneme asi třetinu hmotnosti co na LEO, takže až posud by tvoje úvaha byla správná.

Jenže už jeden start Falconu 9 by k Marsu mohl dostat co já vím... odhadem 3t nákladu ? a bude stát zřejmě méně, než 100 milionů.
 
23.1.2011 - 17:44 - 
quote:
...Skutečně věřím, že štít a padáky (měkké dobržďování pro nákladní kontejner plný mražených bramborových hranolků prostě nepotřebuješ... můžeš použít třeba airbagy...) jsou jednodušší, než měkké raketové přistání nákladu na Měsíci. ...

Takze je to zalozene na viere?
- dv pred prizdovanim pred Marsom by predsa mohla byt znama...
- rovnako i hmotnost pristavacieho modulu a hmotnost uzitocneho nakladu

Potom by nemuselo byt tazke porovnanie s motormi pre dv2,4km/s pre Mesiac. A potom sa mozme zamysliet, co je to vyznamny rozdiel...
 
23.1.2011 - 18:45 - 
Povedzme teda, ze horny odhad za dopravu 1 tony za Mars je 100 milionov dolarov.

Z toho potom vychadza, ze za 10 miliard dolarov dostaneme na Mars 100 ton. Z toho dostavame moznosti zasobovania a "tonaze" zaciatocnej "osady". V pripade, ze

1. budeme stanicu zasobovat 10 rokov, po 10 ton rocne = dostaneme za dopravu 10 mld. $, tj. ak mame stanicu s osadkou 10 ludi, dostavame tonu materialov rocne na hlavu
2. pociatocne materialy, strojove atd. vybavenie stanice 100 ton = doprava 10 mld. $
3. ak dáme na vyvoj misie, cenu projektu do startu tiez 10 mld. $
4. podpora misie na Zemi po starte max. 10 mld. dolarov

Tak (1)+(2)+(3)+(4) nam dava sumu max. 40$ mld. dolarov. To sa uz blizi k hranici od ktorej je jednosmerna koncepcia ekonomicky velmi vyhodna (voci 100mld+ ceny klasickej "apollo like" misie).

Otazky z tohto vyplyvajuce su ci staci 100 ton na vybudovanie stalej zakladne (?), ci sa da za 10 mld. $ pripravit podobna misia (?) a podobne tak aj realnost ceny podpory zo Zeme dalsich 10 rokov. 40 mld. $ ako odhad nakladov projektu co sa chysta 10-15-xx rokov, a trva dalsich 10 rokov, dohromady 25 rokov.
 
23.1.2011 - 19:18 - 
quote:
Info u Buzz Aldrina...

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=219


Tak to by se těm, kterým se zdá únik před finančákem jen na Měsíc málo, mohlo líbit:




Buzz Aldrin, inženýři z Purdue plánují marsí hotely
PURDUE UNIVERSITY NEWS RELEASE
Posted: February 7, 2002

Buzz Aldrin druhý muž procházející se po měsíci vede tým výzkumníků včetně inženýrů z Purdue University, aby navrhli novou třídu kosmických lodí, které by sloužily jako orbitální hotely neustále křižující mezi Zemí a Marsem.

Kosmická loď „cyklér“ by neustále s lidmi a materiálem pendlovala mezi oběma planetami, čímž by pozemšťanům umožnila Rudou planetu prozkoumat, komerčně rozvinout a nakonec i kolonizovat.

„Věříme, že tyhle pravidelné oblety planet by vytvořily úplně nový ekonomický a filosofický přístup k výzkumu kosmu,“ napsali výzkumníci do své prosincové zprávy připravené pro NASA's Jet Propulsion Laboratory. „Spolehlivá, znovupoužitelná a věrohodná doprava cyklérem by mohla být klíčem, který lidstvo přenese do nového velkého věku výzkumů, expanze, osidlování a meziplanetárních komerčních aktivit.“

Aldrin pracuje spolu s výzkumníky týmu, jehož členy jsou profesoři a pokročilí studenti inženýrství v Purdue, Massachusetts Institute of Technology a University of Texas. Bývalý astronaut je svou průpravou inženýr a má doktorát z MIT.

„Předložíme návrh na podrobnější studii, která zúží okruh výběru z různých druhů cyklérů a rozhodne, který vypadá, že by se mohl velice dobře hodit k provozní misi,“ řekl Aldrin.

Modifikovaná verze vnější nádrže od raketoplánu by se dala pro cykléry využít jako stavební prvek. Během letů raketoplánů se tyto nádrže běžně odhazují a shoří v atmosféře. Ovšem tato vnější nádrže raketoplánu by šla předělat přidáním dvou dalších prázdných nádrží navrch k existující palivové nádrži. Místo aby se odhazovala by se upravená vnější nádrž mohla raketoplánem vynést až na nízkou orbitu, kde by se prázdné tanky oddělily od hlavní nádrže a využily ke konstrukci kosmické lodi.

Cykléry by využily gravitační síly vyvozované sluncem, planetami a jejich měsíci, což by prolétající kosmické lodi poskytlo „gravitační podporu“. Když kosmická loď prolétá blízko k planetě, její letová stopa se zakřivuje, což během průletu kolem planety způsobí zvýšení rychlosti. Takováto dráha se běžně nazývá trajektorie „gravitačního praku“ (slingshot), a ta umožní, aby kosmická loď dosahovala potřebnou rychlost i směr.

„Cyklér v podstatě obíhá kolem slunce a provádí pravidelné průlety kolem Země a Marsu,“ řekl člen týmu James Longuski profesor aeronautiky a stronautiky na Purdue. „Jakmile své plavidlo umístíte na orbitu cykléru, tak už pokračuje v letech mezi Zemí a Marsem tam a zpět vlastní hybností. Můžete potřebovat nést si nějakou hnací látku k občasným urychlením, ale je to i tak celkem dost cesta zadarmo.“

Ve své zprávě pro JPL výzkumníci uvedli, že cyklér by prakticky létal sám a „stal by se trvalým člověkem vyrobeným souputníkem Země a Marsu ve sluneční soustavě tankujícím k udržení se na orbitě zadarmo a nevyčerpatelně z ‚palivové pumpy‘ gravitačních sil. Stejně jako námořní parníky na pravidelných obchodních trasách bude I cyklér trvale prolétat po své krásně předpověditelné orbitě.“

Ovšem je těžké trajektorie cykéru přesně vykonstruovat kvůli složitým orbitálním vztahům mezi Zemí a Marsem, na níž planety poletují kolem slunce. Ač Země slunce obíhá na téměř kruhové dráze, orbita Marsu je protáhlá čili eliptická. To znamená, že vzdálenost mezi Marsem a Zemí se podle orbitální polohy Marsu při oběhu kolem slunce dramaticky mění, což komplikuje řešení trajektorií mezi oběma planetami.

„Kdyby obě měly kruhové orbity, tak by kterýkoliv konstruovaný cyklér mohl perfektně znovu a znovu opakovat své průlety,“ řekl Longuski. „Orbita Marsu je ale nějak protažená. To do celého návrhu vnáší bizarní deformaci.“

Určení přesných drah cyklérů vyžaduje, aby inženýři výborně zvládali nebeskou mechaniku využívající matematických postupů k tvorbě a vyhodnocování četných možných trajektorií, z nichž si nakonec vybere nejlepší volbu. Longuski a jeho studenti před tím konstruovali trajektorie pro nepilotované kosmické lodi k Jupiteru a Europě, které byly simulačně určeny k odpálení v roce 2006. Tým rovněž konstruoval trajektorie pro hypotetickou pilotovanou misi k Marsu.

„Jednoho dne budou lidé létat na Mars pravidelně,“ řekl Longuski. „Většina lidí je přesvědčená, že to provedeme; otázkou je jen, kdy.“

Kosmická loď cyklér by se s Marsem a Zemí musela střetávat v přesně vyhovující vzdálenosti a rychlosti. Pokud by cyklér k Marsu přiletěl moc rychle nebo na nešikovnou vzdálenost, bylo by pro raketový manévr zapotřebí příliš mnoho paliva a přidokování kosmického „taxíka“ k cykléru by bylo mnohem obtížnější kvůli vzájemné rychlosti při střetu.

Cyklér by kolem Země mohl prolétat při asi 21 000 kilometrech za hodinu čili zhruba 13 000 mil za hodinu. Malá taxi-loď nesoucí lidi a zásoby by s tímto svištícím cyklérem musela mít rande.

„Je to ten druh něčeho na způsob autobusu, který nezastavuje,“ řekl Longuski. „Když vás to míjí, musíte běžet vedle toho a přichytit se na to.“

Odlet k Marsu by trval šest až osm měsíců.

„Takže když byste se dostali k Marsu, museli byste si vzít taxíka a spustit se z orbity na planetu,“ řekl Longuski, který spolu s pokročilými studenty z Purdue konstruuje „odletové“ a „příletové“ trajektorie čili cesty ze Země na Mars a od Marsu k Zemi.

„Tyto cykléry by byly jako kosmické hotely,“ řekl Longuski. „Poskytly by běžným stvořením pohodlí.“

Cykléry by pomalu rotovaly, aby vytvořily umělou gravitaci a zabránily ničivým účinkům beztíže na své cestující. Kosmická loď by byla rovněž dostatečně prostorná, aby se cesta dala vydržet. Rané verze těchto kosmických hotelů by mohly pobrat až 50 pasažérů.

Jeden cyklér by nestačil. Za tu dobu, než by loď dorazila k Marsu, by se obě planety více vzdálily, čímž by se návrat stal neprakticky dlouhý. Spíš by to chtělo rodinku asi tak tří cyklérů neustále poskytujícím odletové a příletové linky, které by zajistily, že pasažéři by se mohli dostat na Zem i Mars za rozumnou dobu, řekl Longuski.

Zatímco inženýři z Purdue pracují na meziplanetární nebeské mechanice, jak se dostat mezi Zemí a Marsem tam i zpět, výzkumníci z University of Texas a MIT pomáhají s dalšími kritickými aspekty cesty, jako jak cyklér dostat do správné polohy, aby mohl svou cestu k Marsu začít a vymyslet, jak zkonstruovat taxík.

„Musíme se podívat na konfigurace taxíku a kolik energie bude zapotřebí ke střetnutí s cykléry,“ řekl Aldrin.

První cykléry by mohly letět snad kolem roku 2018, řekl.

„První mise bude mnohem konzervativnější a bude mít více bezpečnostní podpory, dokud si nebudeme jisti, že víme, co děláme,“ řekl Aldrin.

 

____________________
Áda
 
23.1.2011 - 23:51 - 
Už je známá nějaká technicka či grafická vizualizace tohoto projektu Cykléru? 
24.1.2011 - 01:17 - 
"Už je známá nějaká technicka či grafická vizualizace tohoto projektu Cykléru?"

stačí zadať do google "Mars cycler"
a vychrlí to na teba záplavu informácií
http://en.wikipedia.org/wiki/Mars_cycler


podľa mňa je to zastaralí koncept, ktorí sa prežil skôr ako bol realizovaný
budúcnosť patrí sieti, čerpacích staníc podporovaných ISRU výrobou, ktoré umožnia, extrémne rýchle letové časy, po rýchlych "neHohmanovských" dráhach
čo robí "diaľnicu", "diaľnicou"?
benzínové pumpy, a motoresty.. [Upraveno 24.1.2011 alamo]
 
24.1.2011 - 01:39 - 
No podle mne jsou čerpaci stanice stejně bláznivá myšlenka a realizovatlenost ja taková, asi jako můj náčtr "super" lodi - planetoletu s otáčivým prstencem s gravitaci...

Tím nechci říkat že váš nápad je špatný ale podle mne dost roztřištěný a s nízkou efektivitou... planetolet by vzdy u té stanice musel dokovat a čerpat....
Místo toho jak to navrhuji já aby byly v lodi zabudované jak chemické motory (na "rozlet" a brždění) tak i motory typu Vasmir na postupné urychlování, které by fungovali vlastně skoro nepřetržitě, jen na orbitach by byly vypnuté.. Proste co nejrychleji tam a zpět... s možnosti letat takovou konstrukcí i na vzdalené cile v naší soustavě.

Jinak samosebou google na mne vychrlí ruzné vizualizace ale mne zajimala přesně tato... jak by to chtěli řesit....
 
24.1.2011 - 02:26 - 
"Tím nechci říkat že váš nápad je špatný ale podle mne dost roztřištěný a s nízkou efektivitou.."

prioritou pri letoch do "hlbokého" vesmíru, je minimalizovať dobu, po ktorú sú pasažieri vystavený ožiareniu..
rýchlosť je najdôležitejší faktor..

keď cestujete, naprieč cez kontinent, nenesiete si zo sebou, zásobu paliva na celú cestu v tisíc litrovej nádrži, pretože palivo sa tak stáva nákladom, na dopravu ktorého potrebujete, ďalšie palivo navyše
namiesto toho, sa zastavujete v "oporných bodoch" kde palivo dotankujete
tento jednoduchý princíp, je potrebné uplatniť aj pri pilotovaných letoch do vesmíru
a je jedno či používate pohon chemický, nukleárny, alebo vasimr

práve snaha o použitie masívneho "planétoletu"-"všetko v jednom", celú snahu robí unreálnou

musíme sa snažiť rozvinúť konštrukčný princíp "nenes zo sebou, to čo nepotrebuješ pre splnenie čiastkovej úlohy", ktorí bol navrhnutý pre apollo, rozdelenie lode na orbitálny výsadkový modul k vyššej dokonalosti.. podľa mňa, použitie palivových staníc je rozvinutím tohto konceptu
 
24.1.2011 - 09:33 - 
Jsou ty koncepty vzájemně tak neslučitelné?

 

____________________
Áda
 
24.1.2011 - 11:57 - 
Všichni se snažíte projektovat Titanic v situaci, kdy umíme hypoteticky postavit max. tak Kon-tiki - a to to ještě pořádně nemáme vyzkoušené.

Po letech vlastních pokusů o podnikání a sledování politického a ekonomického dění ve světě jsem extrémně skeptický co se týče megaprojektů za stovky miliard dolarů: je třeba si uvědomit, že takový balík peněz především přitáhne spekulanty, které kosmonautika vůbec nezajímá - ale zato vidí jednoduchou příležitost, jak si jednoduše nahrabat peníze nějakým "hackem" v byrokratické spleti dílčích požadavků, ve kterých se žádná jednotlivá osoba nikdy nemůže plně zorientovat. (Vždyť si jen vzpomeňte, jak NASA "omylem" pozapoměla na nutnost financování JWST, apod.... a to jsme zatím u krájení koláče v řádu miliard... v řádech jednotlivých milionů to už bude stejný bordel, jako třeba u vojenských zakázek, kde se příčetnost už vytrácí zcela...)

Důvodem, proč se jako stamiliardový megaprojekt daleko spíše realizuje sice pěkná, ale nepříliš převratná ISS, než mise k Marsu, je jednoduše "risk management", který mají úředníci prostě v krvi (pravda, podnikatelé taky - ale jinak): jestli chci celá desetiletí čerpat miliardu za miliardou, musím veřejnosti mít možnost kdykoliv velice předvidatelně ukázat něco fungujícího: musím s těmi penězi jen minimálně riskovat a skutečně splnit, co slíbím.

Toto u drahé mise na Mars prostě nejde: je tam příliš mnoho neznámých, příliš velké riziko - lidi nechtějí slyšet, že stát vyhodil desítky miliard za neúspěšný projekt.

Proto se mluví o menším a (možná) riskantnějším projektu: ale jsme tu pořád ve slepé uličce, protože soukromý sektor se zatím pořád nevzmůže ani na pořádnou kosmickou turistiku poblíž Země: ale státy zase nebudou chtít být spojované s něčím riskantním, co by mohlo jejich prestiž spíše snížit, než zvýšit.

Jednosměrná kolonizace Marsu je co se týče nákladů na člověko-roky strávené v kosmu jenom asi 3x dražší, než lety na nízkou oběžnou dráhu. Ale přitom "pí-ár" hodnota takové cesty je mnohem vyšší, než víceméně rutinní cesty na oběžnou dráhu ... a určitě o něco vyšší, než výlety na Měsíc, kde by pořád šlo "jenom" o návrat někam, kde už lidi jednou byli.

Přesněji řešeno: živit jednoho člověka na Marsu 10 let by DNES stálo asi tolik, jako živit 3 lidi na oběžné dráze 10 let. Což je to, co jsme (velmi zhruba) dělali posledních deset let. A existuje tady slušná šance tyhle náklady snížit...
 
24.1.2011 - 12:21 - 
Bez podpory státu (USA, Ruska nebo Číny) se neobejde ani jednosměrná kolonizace - potřebujete špičkové systémy, ke kterým civil nemá přístup. Solární panely by pro Mars stačili, ale potřebujete taky záložní jaderný zdroj energie a plutonium do RTG generátoru žádný stát soukromníkovi nedá. Na Mars nemůžete poslat 3 lidi, protože by se za rok pozabíjeli kvůli ponorkové nemoci. Důležitý je např. výzkum půdy na Marsu, po smísení s lidským prachem, trusem, přidání dovezených půdních bakterií a žížal - opravdu vznikne půda, na které se dá něco pěstovat? A bude to něco jedlé? Nejlepší je tohle zkoušet na Měsíci, navíc potřebujete dovézt pár desítek kilo půdy z Marsu. Systémy zabezpeční životních podmínek, recyklační jednotky, dlouhodobě fungující unifikované systémy - to je náročný a dlouhodobý vývoj, který bude stát spoustu peněz. 
26.1.2011 - 17:06 - 
Adolf : "Jsou ty koncepty vzájemně tak neslučitelné?"

nie sú nezlučiteľné..
ale všetko "mieša" rozsah "robotického predvoja", proste čím viac toho s miestnych zdrojov postavia a vyrobia roboti, ktorých pošleme ešte pred letom ľudí, tím menej si toho jednorazová expedícia s návratom alebo osadníci musí niesť zo sebou..

napríklad keby sme na mars, ceres alebo trebárs mesiac, poslali robotov schopných postaviť obrovskú pretlakovanú halu, v štýle "iglu", alebo nejakej dutiny pod povrchom, vo vnútri by to vypadalo nejak takto

a výprava by si zo sebou niesla už len ľahké termoizolačné stany

xChaos :"Skutečně věřím, že štít a padáky (měkké dobržďování pro nákladní kontejner plný mražených bramborových hranolků prostě nepotřebuješ... můžeš použít třeba airbagy...) jsou jednodušší, než měkké raketové přistání nákladu na Měsíci."

táto viera, je postavená na dosť vratkých nohách, mars je síce menšia "gravitačná studňa", ale jeho atmosféra je stokrát redšia, aj opakované aerobrzdenie, nemusí stačiť a prepravovaný materiál sa rozfláka na cimr campr, záleží od toho aký je "dopravný kontajner" veľký a ťažký, pre MER tak okolo 200 kg to stačilo, ale pre MSL 900 kg už nasa musela siahnuť po "motoroch", pretože atmosféra by na zbrzdenie nestačila
príliš ťažký "kontajner" sa ti bez motorického pristátia, rozfláka o povrch, príliš ľahký nedopraví dostatok nákladu na to, aby bola doprava rentabilná

inak moje obavy s PPPPP (plyny prdiacich prvokov potenciálne pažravých) som prehnal, osadníci budú drepieť na základni a akýkoľvek diaľkový prieskum budú vykonávať teleoperačne
navyše naň ani nebudú mať dosť času, veľkú väčšinu ho, budú musieť venovať na výskumu a prácu okolo toho čo budú potrebovať pre dlhodobé prežitie, napríklad pestovanie zeleniny v nejakom "fóliovníku" a pravidelnú údržbu a kontrolu zariadení

akákoľvek takáto dlhodobá expedícia si vyžiada naozaj fungujúce ISRU, ktoré je zase schopné produkovať palivo
a prázdny MAV bez paliva, bude extrémne ľahký náklad, potencionálne je schopný dopraviť palivo aj pre TEI
 
26.1.2011 - 18:24 - 
Malá technická
Tady se to v souvislosti s kolonizací Marsu hemží pojmy jako stan, lehká event. obrovská přetlakovaná hala, fóliovník ... jako kdyby se mluvilo o prostředí s jenom o něco nižším tlakem než je pozemský. Dost škody v tomto chápání pravděpodobně nadělal jinak celkem dobrý (realistický) sci-fi film "Mise na Mars", kde trosečník rok přežil na Marsu v laborce, an si totiž v rozdrbaném fóliovníku vypěstoval vše potřebné a ani moc nezhubl :-)
Vycházeje z faktu, že na Marsu je zhruba setinový tlak (590Pa až 1400Pa), mi vycházejí pevnostní požadavky na konstrukci čehokoliv přetlakovaného pozemským tlakem vzduchu prakticky stejné, jako pro Měsíc - vnitřní přetlak 99kPa proti 100kPa ve vakuu. Možná další pro, zkoušet bydlet napřed na Měsíci.
Daleko větší rozdíl, jenž se bude muset brát v potaz, je v působení místního prachu. Na Měsíci vysoce abrazivní, ale prakticky nehybný, zatímco na Marsu obyčejný, ovšem díky větru vleze všude.
PS: škoda, že kostruktéři ISS si z mnou zmíněného filmu nevzali příklad. Tam vypadala podstatně líp ;-)
 
27.1.2011 - 00:28 - 
Muj nazor je, ze jako prvni se bude kolonizovat Mesic a nez vleze clovek na Mesic, tak roboti musi pripravit podzemni minikolonii, vcetne pretlakovej hangaru pro opravy, upravy... prepravnich/transportnich zarizeni po povrchu a na LLO (Low Lunar Orbit). Dalsi "tunely" musi byt pro pestovani rostlin+hydroponiky+prasata. Zakladna musi byt plne sobestacna (voda, vzduch, jidlo, palivo, nahradni dily). Co se tyce nahradnich dilu, tak je logicke, ze na koleckach bude po povrchu pojizdet tezarska rafinerie, ktera z regolitu dostane co je treba, vcetne "plastickeho" paliva pro nakladaky na LLO. Pravdou je, ze do 80let budeme mit nanomaterialy pro orbitalni vytahy...i stim je treba pocitat do budoucna.
Az toto bude pripraveno, tak se poslou lidi na Mesic, aby ho trvale osidlili (do te doby tam budou nejak prespavat, a teprve po splneni plne sobestacnosti se tam muzou rodit deti...i kdyz opatrne pri vychove, aby detsko prakem nerozbilo klicove sklenene okno a nezabilo tim kolonisty).
Na Mesici se vsechny technologie odzkousi. Zatim co se na Mesici zacne budovat kolonie, tak na Mars se budou dopravovat jiz hotove zarizeni vyrobene na Mesici a z Mesicni orbity (orbitalni lodenice...pravidelna kyvadlova doprava povrch Mesice<>orbita Mesice) startujici zarizeni. Jde o to, ze o vsem bude rozhodovat "kapital" a tim padem gravitacni studny. Cili vyroba konstrukci a zarizeni pro Mars bude levnejsi vyrobit na Mesici a dopravit to z Mesice na Mars nez to tahat z povrchu Zeme.
Je celkem jasne, ze v zacatcich to bude zrejme tak, ze se nejdrive vytvori zakladna na Deimosu (mensi gravitacni studna nez povrch Marsu) z dopraveneho nakladu ze Zeme. Vytvori se zakladna na tomto mesici a soucasne se tam vybuduje retlanslacni stanice (3s 70m parabola) pro hluboky vesmir, dale radioteleskopy a opticke teleskopy pro detekci nebezpecnych kamenu ohrozujici Zemi. Z materialu dopraveneho ze Zeme se vytvori okolo Marsu jako jedna z prvnich veci funkcni celoplosna komunikacni sit (Iridium+GPS dohromady + vedecka plosina na kazdem z 18-ti satelitu ). Pote roboti zacnou tvorit prvni plne sobestacnou zakladnu na Marsu.
Je to jen kostra toho jak se bude postupne stavet.
V nejblizsich letech budou litat tezari na Mesic, tezit, tavit, odlevat ingoty a soucasne stavet lunarni stalou zakladnu a tezit vodu.
Voda z Mesice bude v prvnich desetiletich pro piti+hygienu, palivo a rostliny-hydroponiky. Nemusi se vyrabet kyslik+dusik pro dychani, postaci skleniky, ktere poberou i CO2.
Mimo to, zrejme privatni sektor bude zameren (po prvnich uspesich na Mesici) i na hlavni pas asteroidu, kam 10-20clene skupiny horniku budou letat vytavit "kometu" pro vodu, kterou privezou na orbitu Mesice a Marsu. Dale privezou i ostatni jiz predpripraveny material (ingoty).
Rekl bych, ze idealni by bylo neco jako lod Nostromo v prvnim dile Vetrelce. Mala skupina lidi na kosmickem remorkeru co za sebou tahnou celou tezarsko-rafinerskou plosinu....na jedne strane doluji a na druhe strane uskladnuji vodu, platinu, iridium, paladium, Helium3 atd. do skladovacich prostor teto mutlifunkcni tezebni plosiny.

Prvni kolonisti Marsu budou pravdepodobne lide co jsou samy a jsou pred duchodem. Poleti tam dozit duchod.
Zatim tam pripravi prvni Martanskou plnesobestacnou zakladnu, pak se tam muzou rodit deti, driv ne.

Co se tyce jiz nactnuteho Sci-Fi, tak uz nam v mnohem ukazala mozne reseni nasich problemu.
Schvalne se podivejte na par odkazu:
kruhova lod s umelou gravitaci .. http://www.bsg.cz/encyklopedie/lode/space-park
Lodenice:
http://media.battlestarwiki.org/images/c/ce/ScorpionFleetShipyards1.jpg
Planetarni zabydlena soustava:
http://www.bsg.cz/imgs/news/2011-01/others/map_big.jpg

Muj odhad je ten, ze nejdriv zkolonizujem Mesic, kde se vse naucime a pak zacnem opatrne dal....ne po sobe nejdriv Mesic, pak dalsi, pak dalsi. Ale postupne a castecne vse najednou. Cili v dobe kdy se zacne tezit na Mesici a stavba prvni zakladny na Mesici bude v plnem proudu, tak se zacnou posilat typovaci sondy k necemu jako je Ceres, kde by mohla byt dalsi lidska zakladna a hlavni tezarska zakladna vody a vzacnych prvku. Pravdepodobne zde bude i retlanslacni stanice pro hlubokej vesmir, radioteleskopy a opticke teleskopy pro vyzkum a pro "obranu Zeme" pred kameny.
V kazdem pripade bude muset byt kazda zakladna jednou plne sobestacna. Staci jeden vir, jaderna valka, kamen z vesmiru a kolonisti budou umirat ve strasnych podminkach na nedostatek potravin, leku, jidla atd.... .
Poslat na "Mars" (spise si myslim nejdriv na Deimos/Ceres) cloveka znamena, ze nez tam poleti, tak "armada" robotu musi kompletne pripravit misto pro tuto kolonii.

Uvidime, co nam blizka budoucnost prinese. Uz 3 firmy vazne uvazuji o tezbe na Mesici za pomoci i nosice F9 a Dragona.
 
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.616929 vteřiny.