|
Další fotografie návratového pouzdra
 |
|
ved to je minisojuz  nahodicka? pochybujem |
|
yamato:
Ruský Bion je založený na Voschodech. Víš jak jsme se bavili o těch cenách sond a tak? To může být jeden důvod proč je Rusáci a Číňané mají tak levné. Nevymýšlí kolo na každou novou cestu.
Přistávací kapsle Sojuzu je ověřena pro návratovou rychlost z Měsíce (dokonce pro extrémně strmé trajektorie - což bylo neplánované), takže se Číňané mohou spolehnout na to, že na návratu mise neselže. Navíc s kapslí Sojuzu mají zkušenosti, protože je součástí jejich kosmické lodě.
Je to trochu neelegantní, ale efektivní je to velice. |
|
ja som to nemyslel ako kritiku  naopak mam dojem, ze data z tohto programu budu velmi cenne pri inych programoch, trochu... pilotovanejsich
Skratka cinania budu moct pouzit viacmenej standardne navratove kapsule svojich lodi pre navrat od mesiaca, a budu mat pomerne presne data o tom, ako sa kapsula v takych podmienkach chova. Je to velmi elegantne, premyslene a efektivne riesenie. Tleskam a odporucam paprdom v kongrese studijny pobyt |
|
| Asi to tu ještě nezaznělo, ale už letos na podzim by se mohl uskutečnit návratový test této kapsle vysokou rychlostí pomocí nosné rakety CZ-3C. |
|
cernakus a yamato - objavovanie nového kolesa na každú cestu je naopak finančne veľmi efektívne. Hlavne peniažky sa pri takom prístupe pekne otáčajú. Prístup sa mení v momente, keď to už nie sú "cudzie peniaze".
Púzdro vyzerá celkom zaujímavo - iste, je to len "minisojuz", ale malé návratové púzdro, do ktorého sa zmestí pár desiatok kilogramov nákladu a ktoré možno vyniesť na obežnú dráhu ako niekoľko kusov jednou raketou, je celkom zaujímavá alternatíva k súčasným bezpilotným zásobovacím lodiam.
Odhad rozmerov - za predpokladu, že zábradlie montážnej plošiny má zhruba výšku predpisových 110cm (može mať i 120cm), tak púzdro má výšku a priemer 150cm. Celkový objem púzdra možno odhadnúť na cca dva metre kubické, z toho využiteľných pre náklad by mohlo byť 0,1 až 0,3 metra kubického (prístroje, nádrže a ďalšie vybavenie zaberá zrejme relatívne viac miesta ako v pilotovanom sojuze).
Koľko môže byť prepravná kapacita takéhoto návratového púzdra?
Od Mesiacu by to mohlo byť skutočne len "pár kilogramov", pretože veľa "využiteľného nákladného priestoru" zaberie nejaký automatizovaný systém pre uloženie vzoriek, ale čo napríklad doprava vzoriek z orbitálnej stanice, kde bude nakládka robená "ručne"?
Koľko by sa do neho dalo "rozumne naložiť"? |
|
Nejaké nové informácie o chystanom tohtoročnom teste návratovej kapsule pre budúce misie Čchang-e. Vyzerá to tak, že nepôjde len o let na excentrickej dráhe s relatívne nízkym apogeom v štýle prvého Orionu EFT-1, ale tu sa sonda dostane až na cirkumlunárnu dráhu, pričom gravitáciu Mesiaca využije pre návrat na Zem. V podstate pôjde o regulárnu mesačnú sondu typu Zond.
http://www.spacedaily.com/reports/Chinas_Circumlunar_Spacecraft_Unmasked_999.html [Upraveno 04.8.2014 Erakis] |
| 05.8.2014 - 07:44 - David | |
|
| Vypadá to jako zmenšenina návratové kapsle Sojuzu, jak dojemné. |
|
citace:
Vypadá to jako zmenšenina návratové kapsle Sojuzu, jak dojemné.
Zjevně u Sojuzu vymysleli ideální tvar. Tvar kola taky moc vylepšit nejde... |
| 05.8.2014 - 12:29 - David | |
|
Ideální je kužel. Může mít slabé stěny bez vnější tepelné ochrany. " Zvony" typu Sojuz jsou zbytečně masivní. Další tepelná izolace - obšívka je zvenku, to znamená mít ochranný obal pro průlet při startu. Ostatně nová ruská loď má mít též tvar kužele.
U čínského provedení v bezpilotní verzi to nemusí ale platit, vzorky z Měsíce nemusí být nějak zvlášť temperovány neb jsou " zvyklé" na drastické kolísání teplot. |
|
citace:
Ideální je kužel. Může mít slabé stěny bez vnější tepelné ochrany. " Zvony" typu Sojuz jsou zbytečně masivní. Další tepelná izolace - obšívka je zvenku, to znamená mít ochranný obal pro průlet při startu. Ostatně nová ruská loď má mít též tvar kužele.
U čínského provedení v bezpilotní verzi to nemusí ale platit, vzorky z Měsíce nemusí být nějak zvlášť temperovány neb jsou " zvyklé" na drastické kolísání teplot.
Co to meles? Kuzel ma taktiez tepelnu ochranu aj na stenach (tzv. Backshell) navyse z hladiska vnutorneho priestoru su vyhodne tvary ktore sa blizia guli, nie kuzelu. Kuzel je mozno o nieco stabilnejsi a hlavne pri danej velkosti lode dosahuje stit vacsie rozmery, tutiz je menej tepelne namahany a lepsie brzdi (preto sa dnes skusaju nafukovacie megastity).
Sojuz bol navrhnuty ako mesacna lod. Neviem ci ma ten najvyhodnejsi tvar, ale funguje. Naco by cinania vymyslali koleso, ked plany k jednemu kolesu maju v sufliku? Lepsie koleso mozu vymyslat neskor |
| 05.8.2014 - 12:50 - dodge | |
|
citace:
citace:
Vypadá to jako zmenšenina návratové kapsle Sojuzu, jak dojemné.
Zjevně u Sojuzu vymysleli ideální tvar. Tvar kola taky moc vylepšit nejde...
Nebo to bude spíš tím, že dnešní Číňani trpí nedostatkem invence. |
| 05.8.2014 - 13:25 - David | |
|
Měl jsem na mysli tepelnou ochranu proti účinkům tepelného namáhání při vstupu do atmosféry. Příkladně loď Mercury měla tuto ochranu jen na dnové části a stěny byly zhotoveny z vlnitých plechů bez jakékoli ochrany proti účinkům atmosféry při brzdění, totéž platí pro Gemini,Apollo a nyní stavěnou loď.
Sovětské Vostoky, Voschody a Sojuzy jsou ochrannou vrstvou pokryty celé s tím že v místě největšího namáhání lodi stabilizované těžištěm je tato ochrana zesílena. |
|
citace:
Měl jsem na mysli tepelnou ochranu proti účinkům tepelného namáhání při vstupu do atmosféry. Příkladně loď Mercury měla tuto ochranu jen na dnové části a stěny byly zhotoveny z vlnitých plechů bez jakékoli ochrany proti účinkům atmosféry při brzdění, totéž platí pro Gemini,Apollo a nyní stavěnou loď.
Sovětské Vostoky, Voschody a Sojuzy jsou ochrannou vrstvou pokryty celé s tím že v místě největšího namáhání lodi stabilizované těžištěm je tato ochrana zesílena.
Mercury pouzivalo stit zalozeny na absorbovani tepla, vysledkom coho to bol tazky a hruby kus kovu. Apollo malo po stranach tensiu vrstvu avcoatu a na nom mylar ( ktory mylne povazujes za plech), orion ma na stranach keramicke dlazdice, dragon ma po stranach tiez ablativnu vrstvu. Studuj |
| 05.8.2014 - 19:51 - David | |
|
| Berilium je velice lehký kov. |
|
citace:
Berilium je velice lehký kov.
a tiez toxicky, keby zacal horiet...
beryliove stity mali iba suborbitalne mercury. Ostatne pouzivali ablativne stity. Po stranach bol titan.
podla tychto vypoctov
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=13815.10;wap2
nosna struktura Mercury vazila 340kg, tepelny stit vazil 272kg. Pouzitim modernych ablativnych materialov, ako PicaX, by sa dal zredukovat na 150kg. |
| 05.8.2014 - 21:11 - David | |
|
Loď Mercury se stavěla v roce 1959 a beriliový štít bylo to nejlepší co tehdy bylo.
Tepelná ochrana Vostoku vážila nejméně tunu ! |
|
1,5 tuny, aby sme boli presni
beryliovy stit bol taky super, ze ho nahradili hned po suborbitalnych letoch. Niekolko uz vyrobenych stitov ostalo v sklade... |
|
Xinhuanet článek a chystaném testu návratové kapsle na konci tohoto roku. http://news.xinhuanet.com/english/china/2014-08/10/c_133546027.htm
Nepřináší mnoho nového, tedy pokud nebereme plánovanou návratovou rychlost 11,2 km/s jako novinku. Ale aspoň je to čínský zdroj.
|
|
Kužel + nízky guľový segment ako štít môže byť výhodný, pokiaľ je aktívne riadený. Stabilita závisí na polohe ťažiska
"Sojuzoidný" tvar - zvon + nízky guľový segment ako štít je autostabilný. Stabilita závisí na polohe ťažiska
Kužel ako štít môže byť autostabilný v závislosti na polohe ťažiska,pomeru priemeru a výšky kuželu a tvare "zadnej časti" návratového zariadenia
Navyše, pri rovnakom priemere základne/tepelného štítu poskytuje sojuzoidný tvar relatívne najväčší vnútorný objem telesa.
"kovové" štíty boli u hlavíc bojových balistických rakiet opustené už na konci 50. rokov. Používali sa na raketách Thor a prvých verziách Atlas. Pri streľbe na väčšie vzdialenosti (teda pri vysokých vstupných rýchlostiach) kovový štít na tupohlavom telese ("blunt body") nevydržal tepelné zaťaženia a návratové telesá zanikali vo výškach okolo 10km nad zemou.
|
|
Toto je niečo hlavne pre RYSa. Na teraz chystanej Čchange 5 precursor misii k Mesiacu (som zvedavý, ako ju oficiálne nazvú) bude aj ham rádio.
http://amsat-uk.org/2014/08/11/ham-radio-goes-around-the-moon/ |
|
citace:
Toto je niečo hlavne pre RYSa. Na teraz chystanej Čchange 5 precursor misii k Mesiacu (som zvedavý, ako ju oficiálne nazvú) bude aj ham rádio.
http://amsat-uk.org/2014/08/11/ham-radio-goes-around-the-moon/
Uz se tesim. |
|
Vyzerá to tak, že na tento rok chystaná návratová sonda (začínam si myslieť, že ju nazvú Čchange-4) Mesiac nielen obletí, ale dočasne sa usadí na jeho dráhe a až potom sa vráti späť Zem. Dokonca sa špekuluje, že v návratovom module by mohli byť živočíchy.
http://www.spacedaily.com/reports/China_Sends_Life_to_Moon_999.html |
|
citace:
Nenašel jsem v kolik to poletí. Dík.
Odpoved na Davidovu otázku sa viac hodí v tomto vlákne. Čas štartu 23. októbra sa zatiaľ uvádza na cca 18:00 UTC. Nie je to ale ešte úplne isté, tak ako ani oficiálny názov sondy, ktorý Číňania stále nepotvrdili (Change-5 T1 je stále len hypotetický názov). Celkovo mi príde, že okolo tejto sondy robia Číňania nejaké priveľké tajnosti, stále sú ani neni známe všetky experimenty na jej palube (otvorená je aj možnosť prítomnosti živočíchov v návratovom puzdre). Štátne médiá až teraz zverejnili nejaké animácie a zábery z predštartovných príprav.
 |
|
| K Chang'e 5-T1 je poměrně hodně informací na Spaceflight 101 http://www.spaceflight101.com/change-5-test-mission.html |
|
citace:
K Chang'e 5-T1 je poměrně hodně informací na Spaceflight 101 http://www.spaceflight101.com/change-5-test-mission.html
Túto stránku som tu v nedávnej minulosti odporúčal aj ja a hoci je tam zhrnuté množstvo informácii, pri jej pozornejšom čítaní si môžte všimnúť, že priamo o samotnej sonde tam až tak veľa nového nie je. Článok skôr všeobecne zhŕňa minulosť a možnú budúcnosť čínskeho lunárneho programu, pričom informácie k samotnej Change-5 T1 sa viac-menej snaží pozliepať z dostupných informácii o platforme satelitov DFH-3 (ktorá tvorí servisnú časť sondy, pre túto misiu však môže mať viacero zatiaľ neznámych upgradeov), o rakete CZ-3C/E, či všeobecne známych informáciách o "free-return" trajektórii a skip-reentry manévry. Tieto informácie sa síce snaží článok aplikovať na Change-5 T1, no to neznamená, že sú aj oficiálne potvrdené a presné.
Číňania o tejto sonde zatiaľ zverejnili naozaj podstatne menej info, ako napr. pred štartom Čchang-e 3. Ved aj na tých pár zverejnených záberoch z predštartovných príprav T1 nie je vidieť celá sonda, ale len spomínaná servisná časť (DFH-3). |
|
citace:
Nenašel jsem v kolik to poletí. Dík.
Agentura Xinhua dnes napsala, že start se očekává mezi pátkem a nedělí:
The test model is currently in normal condition and is scheduled to launch between Friday and Sunday from the Xichang Satellite Launch Center.
http://news.xinhuanet.com/english/sci/2014-10/22/c_133734632.htm |
| 22.10.2014 - 16:10 - David | |
|
Ve Space Calendar je uveden start 24.10. a datum upřesnění 17.10..
Na Spaceflight 101 ale stále drží 23.10 v 17.59 UTC. [Upraveno 23.10.2014 David] |
|
| Štart! Tentokrát prekvapivo bez live prenosu. |
|
Prvé neoficiálne video zo štartu (natočené amatérmi). S akýmikoľvek oficiálnymi vyhláseniami o úspešnosti štartu si však oficiálne miesta stále dávajú načas.
http://www.weishi.com/t/2003550064078245 |
