Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  2    3    4    5    6  >>
Téma: Japonská kosmonautika
26.5.2023 - 15:15 - 
Výsledek vyšetřování tvrdého přistání HAKUTO-R.
Softvérová chyba.
https://ispace-inc.com/news-en/?p=4691
https://twitter.com/TylerG1998/status/1662081160967593986
 
28.5.2023 - 15:16 - 
Modul nameral neocakavane udaje a rozhodol sa ich ignorovat. Bohuzial udaje boli realne.

https://zive.aktuality.sk/clanok/iVqHjId/neveril-vlastnym-ociam-preco-japonsky-pristavaci-modul-havaroval-na-mesiaci/?utm_source=aktuality.sk&utm_medium=zona-hp&utm_content=box-top-hp-najcitanejsie_new&utm_campaign=cross

Vzdy pri takychto "hlupych" zlyhaniach uvazujem, ze ludskemu pilotovi by trvalo tak 2s to vyriesit. Konieckoncov Armstrong pristaval uplne mimo planovanej oblasti...
Nepilotovane sondy maju svoje nesporne vyhody, ale maju aj svoje nesporne obmedzenia.
 
28.5.2023 - 23:29 - 
citace 28.5.2023 - 15:16 - yamato:
Modul nameral neocakavane udaje a rozhodol sa ich ignorovat. Bohuzial udaje boli realne.

https://zive.aktuality.sk/clanok/iVqHjId/neveril-vlastnym-ociam-preco-japonsky-pristavaci-modul-havaroval-na-mesiaci/?utm_source=aktuality.sk&utm_medium=zona-hp&utm_content=box-top-hp-najcitanejsie_new&utm_campaign=cross

Vzdy pri takychto "hlupych" zlyhaniach uvazujem, ze ludskemu pilotovi by trvalo tak 2s to vyriesit. Konieckoncov Armstrong pristaval uplne mimo planovanej oblasti...
Nepilotovane sondy maju svoje nesporne vyhody, ale maju aj svoje nesporne obmedzenia.

Citát z článku: "Softvér modulu zahŕňal funkciu, ktorá vedela dáta z jeho senzorov vyhodnotiť ako chybné v prípade, že sa výrazne líšili od hodnôt odhadovanej výšky, ktoré inžinieri zadali do systému vopred."
Aneb když zjištěná fakta neodpovídají teoretickým předpokladům, potom běda těm faktům! To vidíme všude kolem sebe (hlavně v souvislosti s ideologií), ale v kosmonautice mě to dost překvapuje. Trochu to připomíná jednu povídku od Stanislava Lema, ve které kosmická loď nechtěně havarovala na Marsu, protože ho podle svého řídicího programu považovala za asteroid v dráze lodi.
 
15.7.2023 - 10:09 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1680125747480997889  
28.8.2023 - 00:02 - 

Zdroj obrázku: (Credit: Karthik Naren)

Na 28. srpna 2023 ve 02:26 SELČ (00:26 UTC) je naplánovaný start japonské nosné rakety HII-A (F47) z kosmodromu Tanegašima. Má vynést dvě odlišná zařízení. Jako první to bude rentgenová kosmická observatoř XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) o hmotnosti 2 300 kg. Ta bude dopravena na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 550 km. Druhým zařízením bude malá japonská měsíční sonda SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) o hmotnosti 730 kg. (suchá hmotnost jen 200 kg). Ta bude navedena na dráhu směrem k Měsíci, jehož vzdálenosti dosáhne během několika dní, ale sonda poletí dál a pomalu se bude k Měsíci vracet. K Měsíci tak přiletí během 4 - 6 měsíců.
 
28.8.2023 - 07:14 - 
Odloženo kvůli počasí. Silný vítr ve velkých výškách. 
28.8.2023 - 08:03 - 
citace 28.8.2023 - 00:02 - MiraH:
K Měsíci tak přiletí během 4 - 6 měsíců.


To není rozpětí pro přílet k Měsíci, nýbrž časové rozpětí pro přistání na jeho povrchu od okamžiku startu.
 
28.8.2023 - 09:33 - 
citace 28.8.2023 - 08:03 - Václavík Michal:
citace 28.8.2023 - 00:02 - MiraH:
K Měsíci tak přiletí během 4 - 6 měsíců.


To není rozpětí pro přílet k Měsíci, nýbrž časové rozpětí pro přistání na jeho povrchu od okamžiku startu.
Tak to jsem špatně pochopil. Sice mně bylo divné, že by tam byl takový časový rozptyl, ale ta dráha je taková zvláštní, že jsem usoudil, že její parametry budou záviset na přesnosti navedení, protože zřejmě Japonci šetří každý kilogram pohonných látek.
 
28.8.2023 - 18:04 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1696191540954058944  
04.9.2023 - 08:11 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1698579081845957070  
07.9.2023 - 06:47 - 
XRISM a SLIM jsou ve vesmíru, start H-IIA úspěšný. Dobrá práce. 
07.9.2023 - 07:59 - 
V 01:42:11 SELČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima nosná raketa H-IIA s velmi cenným nákladem. Šlo o předpolední civilní start této nosné rakety. Na oběžnou dráhu dopravila japonsko-americkou astrofyzikální observatoř XRISM a japonský lunární lander SLIM. Kosmický dalekohled XRISM je fakticky náhradou za zničený ASTRO-H (Hitomi). Dalekohled nese dva vědecké přístroje SXT-I (Xtend) a SXT-S (Resolve). První přístroj je zobrazovací kamera pracující v rentgenové oblasti. Mnohem zajímavější a v tandemu s Xtend pracující přístroj je Resolve. Jde o speciálně vyvinutý kalorimetr o velikosti detekční plochy 6×6 pixelů s rozlišovací schopností pod 50 mK. Oba přístroje budou pracovat v energetickém rozsahu od 0,3 do 12 keV. I když je dalekohled americko-japonský, tak se na něm podílela i Evropská kosmická agentura. Dodala například tepelné trubice pro redistribuci tepla či filtrové kolo a příslušnou elektroniku pro přístroj Resolve. Dalším dnešním nákladem byla lunární sonda SLIM. JAXA ještě nerozhodla, ale o přistání na povrch Měsíce se rozhodne (a následně se uskuteční) 4 až 6 měsíců od startu. Na povrchu by měl pracovat po dobu jednoho měsíčního dne. Zajímavostí je způsob přistání, kdy se lander po dosednutí záměrně překlopí. Hlavním cíle mise je otestovat precizní přistání s maximální odchylkou 100 metrů od daného místa dosednutí. To je extrémně důležité pro budoucí mise. Lander SLIM s sebou nese také dva malé moduly. Prvním je LEV-1 což je malý hopsací lander s trojicí vědeckých přístrojů. Druhým je LEV-2 (Sora-Q) což je extrémně malé vozítko o hmotnosti 250 g vybavené dvojicí kamer.

 
07.9.2023 - 11:30 - 
Záznam startu nosné rakety HII-A (F47) z kosmodromu Tanegašima s rentgenovou kosmickou observatoří XRISM a měsíční sondou SLIM. Kvalita záznamu nic moc, ale zase to vyvažuje exotické odpočítávání v japonštině:

 
10.9.2023 - 16:57 - 
Mapky s předpokládaným místem přistání landeru SLIM. Místo leží ve východní části kráteru Cyrillus, který má průměr 98 km, poblíž malého kráteru Shioli o průměru 270 m. Ten ale na mapě není vidět. DEM má rozlišení 59 m/px a mapka ze snímků LRO WAC má rozlišení 100 m/px.

 
23.9.2023 - 07:55 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1705459416747667596  
25.12.2023 - 16:13 - 
Japonská sonda SLIM dnes byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu okolo Měsíce.
https://global.jaxa.jp/press/2023/12/20231225-1_e.html
 
15.1.2024 - 12:02 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1746849706733441502  
19.1.2024 - 16:31 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1748367403694641206  
19.1.2024 - 16:55 - 
Stanice DSN v Madridu přijímá vysílání landeru SLIM i skákadla LEV-1. To je dobrá zpráva. Z telemetrie půjde zjistit orientaci a stav landeru. 
19.1.2024 - 18:29 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1748396761406746816  
19.1.2024 - 19:48 - 
No to je pech.
Kdyby panelem pokryli většinu povrchu, nemuseli být až v takových potížích. Uvidíme, jak dlouho se podaří fungovat na baterii, obávám se, že to bude plus minus den nebo dva. Záleží, nakolik jsou schopni omezit spotřebu.
Asi už nemůžou odstartovat a sednout znovu. Jestli jsem to správně pochopil, měl se modul před dosednutím otočit (položit), to asi selhalo. Jestli panely nevyrábí, obrátil se asi modul na opačnou stranu, než měl. [upraveno 19.1.2024 20:08]
 
21.1.2024 - 10:54 - 
Tak podle CBS se baterie měli vybít v řádu hodin.
Takže SLIM už je mrtvý.
https://www.cbsnews.com/news/japanese-moon-lander-reaches-surface-but-fate-uncertain/
Je možné, že pootočením Měsíce se zvýší příkon panelů, ale jen pokud jsou funkční, nebo je Slunce může osvítit, nic z toho nevíme.
Takže se podařilo přistání, jinak je ale msie selhání. Snad funguje aspoň LEV-2 a něco z něj dostanou.
Reuters říkají zhruba to samé, je tam ale věta: signál ze SLIMu ztracen, potvrzuje DSN. Nevím ale, jestli myslí hned po přistání nebo až po několika hodinách.
https://www.reuters.com/technology/space/japan-starts-precision-landing-moon-sniper-slim-spacecraft-2024-01-19/

Podle kosmonautixu bylo kolem 16:20 přistání, kolem 20 hodiny přestal SLIM komunikovat. Japonci mlčí. [upraveno 21.1.2024 11:07]
 
22.1.2024 - 07:57 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1749325250410512710  
22.1.2024 - 10:25 - 
kedy maju lokalne poludnie? nemalo by byt tiez koncom tyzdna? 
22.1.2024 - 12:12 - 
Takže snad naděje ještě je.
Je ale divné, že panely negenerují aspoň nějaký proud odrazem světla od povrchu. I když je povrch tmavý, pár wattů by to dávat mělo.
 
22.1.2024 - 16:22 - 
citace 22.1.2024 - 12:12 - Ervé:
Takže snad naděje ještě je.



naděje na co? dokáže tá sonda, keby sa dobíjala, v tejto polohe vykonať naplánované činnosti?
 
22.1.2024 - 20:18 - 
citace 22.1.2024 - 12:12 - Ervé:
Takže snad naděje ještě je.
Je ale divné, že panely negenerují aspoň nějaký proud odrazem světla od povrchu. I když je povrch tmavý, pár wattů by to dávat mělo.


ee. na Mesiaci difuzne svetlo nemas a odraz z dola na hor, max. z boku z dola.

Prdpokladam, ze Japonci vyberali cca rovinaty teren, takze odraz svetla od nedalekej skaly, ci hory, aby svetlo prichadzalo z hora, neprichadza do uvahy...
 
23.1.2024 - 06:51 - 
Přistávali na svahu, tedy nerovném terénu. Odraz je asi příliš slabý kvůli černému povrchu Měsíce s nízkou odrazivostí. Snad modul vydrží do doby, až začne svítit přímo na panely. 
23.1.2024 - 09:37 - 
Odraz svetla od povrchu moze byt skutocne slaby.

prva moja idea vychadza z faktu, ze panely na vrchu pristroja nikdy nemozu byt osvetlene odrazom svetla od roviny, na ktorej pristroj lezi.

druha idea hovori ze druha rovina, ktora je naklonena tak, aby odraz mohol osvetlit vrchnu stranu pristroja, bude v blizkosti roviny na ktorej pristroj lezi v tieni tejto roviny.
to sposobi, ze nielen, ze svetlo je odrazane slabo, ale este aj daleko a este aj to zrejme pod nizkym uhlom.

tak ma napada, kolko svetla dokaze poskytnut spln Zeme?

 
23.1.2024 - 09:58 - 
citace 23.1.2024 - 09:37 - Martin Jediny:
Odraz svetla od povrchu moze byt skutocne slaby.

prva moja idea vychadza z faktu, ze panely na vrchu pristroja nikdy nemozu byt osvetlene odrazom svetla od roviny, na ktorej pristroj lezi.

druha idea hovori ze druha rovina, ktora je naklonena tak, aby odraz mohol osvetlit vrchnu stranu pristroja, bude v blizkosti roviny na ktorej pristroj lezi v tieni tejto roviny.
to sposobi, ze nielen, ze svetlo je odrazane slabo, ale este aj daleko a este aj to zrejme pod nizkym uhlom.

tak ma napada, kolko svetla dokaze poskytnut spln Zeme?




Kdyby byly panely nehoře, svítilo by na ně Slunce, modul musel být nakřivo a odvrácený od Slunce.
 
<<  2    3    4    5    6  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.109605 vteřiny.