Vzdy pri takychto "hlupych" zlyhaniach uvazujem, ze ludskemu pilotovi by trvalo tak 2s to vyriesit. Konieckoncov Armstrong pristaval uplne mimo planovanej oblasti...
Nepilotovane sondy maju svoje nesporne vyhody, ale maju aj svoje nesporne obmedzenia.
Vzdy pri takychto "hlupych" zlyhaniach uvazujem, ze ludskemu pilotovi by trvalo tak 2s to vyriesit. Konieckoncov Armstrong pristaval uplne mimo planovanej oblasti...
Nepilotovane sondy maju svoje nesporne vyhody, ale maju aj svoje nesporne obmedzenia.
Citát z článku: "Softvér modulu zahŕňal funkciu, ktorá vedela dáta z jeho senzorov vyhodnotiť ako chybné v prípade, že sa výrazne líšili od hodnôt odhadovanej výšky, ktoré inžinieri zadali do systému vopred."
Aneb když zjištěná fakta neodpovídají teoretickým předpokladům, potom běda těm faktům! To vidíme všude kolem sebe (hlavně v souvislosti s ideologií), ale v kosmonautice mě to dost překvapuje. Trochu to připomíná jednu povídku od Stanislava Lema, ve které kosmická loď nechtěně havarovala na Marsu, protože ho podle svého řídicího programu považovala za asteroid v dráze lodi.
Na 28. srpna 2023 ve 02:26 SELČ (00:26 UTC) je naplánovaný start japonské nosné rakety HII-A (F47) z kosmodromu Tanegašima. Má vynést dvě odlišná zařízení. Jako první to bude rentgenová kosmická observatoř XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) o hmotnosti 2 300 kg. Ta bude dopravena na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 550 km. Druhým zařízením bude malá japonská měsíční sonda SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) o hmotnosti 730 kg. (suchá hmotnost jen 200 kg). Ta bude navedena na dráhu směrem k Měsíci, jehož vzdálenosti dosáhne během několika dní, ale sonda poletí dál a pomalu se bude k Měsíci vracet. K Měsíci tak přiletí během 4 - 6 měsíců.
citace 28.8.2023 - 00:02 - MiraH:K Měsíci tak přiletí během 4 - 6 měsíců.
To není rozpětí pro přílet k Měsíci, nýbrž časové rozpětí pro přistání na jeho povrchu od okamžiku startu.
Tak to jsem špatně pochopil. Sice mně bylo divné, že by tam byl takový časový rozptyl, ale ta dráha je taková zvláštní, že jsem usoudil, že její parametry budou záviset na přesnosti navedení, protože zřejmě Japonci šetří každý kilogram pohonných látek.
V 01:42:11 SELČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima nosná raketa H-IIA s velmi cenným nákladem. Šlo o předpolední civilní start této nosné rakety. Na oběžnou dráhu dopravila japonsko-americkou astrofyzikální observatoř XRISM a japonský lunární lander SLIM. Kosmický dalekohled XRISM je fakticky náhradou za zničený ASTRO-H (Hitomi). Dalekohled nese dva vědecké přístroje SXT-I (Xtend) a SXT-S (Resolve). První přístroj je zobrazovací kamera pracující v rentgenové oblasti. Mnohem zajímavější a v tandemu s Xtend pracující přístroj je Resolve. Jde o speciálně vyvinutý kalorimetr o velikosti detekční plochy 6×6 pixelů s rozlišovací schopností pod 50 mK. Oba přístroje budou pracovat v energetickém rozsahu od 0,3 do 12 keV. I když je dalekohled americko-japonský, tak se na něm podílela i Evropská kosmická agentura. Dodala například tepelné trubice pro redistribuci tepla či filtrové kolo a příslušnou elektroniku pro přístroj Resolve. Dalším dnešním nákladem byla lunární sonda SLIM. JAXA ještě nerozhodla, ale o přistání na povrch Měsíce se rozhodne (a následně se uskuteční) 4 až 6 měsíců od startu. Na povrchu by měl pracovat po dobu jednoho měsíčního dne. Zajímavostí je způsob přistání, kdy se lander po dosednutí záměrně překlopí. Hlavním cíle mise je otestovat precizní přistání s maximální odchylkou 100 metrů od daného místa dosednutí. To je extrémně důležité pro budoucí mise. Lander SLIM s sebou nese také dva malé moduly. Prvním je LEV-1 což je malý hopsací lander s trojicí vědeckých přístrojů. Druhým je LEV-2 (Sora-Q) což je extrémně malé vozítko o hmotnosti 250 g vybavené dvojicí kamer.
Záznam startu nosné rakety HII-A (F47) z kosmodromu Tanegašima s rentgenovou kosmickou observatoří XRISM a měsíční sondou SLIM. Kvalita záznamu nic moc, ale zase to vyvažuje exotické odpočítávání v japonštině:
Mapky s předpokládaným místem přistání landeru SLIM. Místo leží ve východní části kráteru Cyrillus, který má průměr 98 km, poblíž malého kráteru Shioli o průměru 270 m. Ten ale na mapě není vidět. DEM má rozlišení 59 m/px a mapka ze snímků LRO WAC má rozlišení 100 m/px.
No to je pech.
Kdyby panelem pokryli většinu povrchu, nemuseli být až v takových potížích. Uvidíme, jak dlouho se podaří fungovat na baterii, obávám se, že to bude plus minus den nebo dva. Záleží, nakolik jsou schopni omezit spotřebu.
Asi už nemůžou odstartovat a sednout znovu. Jestli jsem to správně pochopil, měl se modul před dosednutím otočit (položit), to asi selhalo. Jestli panely nevyrábí, obrátil se asi modul na opačnou stranu, než měl. [upraveno 19.1.2024 20:08]
Takže snad naděje ještě je.
Je ale divné, že panely negenerují aspoň nějaký proud odrazem světla od povrchu. I když je povrch tmavý, pár wattů by to dávat mělo.
citace 22.1.2024 - 12:12 - Ervé:Takže snad naděje ještě je.
Je ale divné, že panely negenerují aspoň nějaký proud odrazem světla od povrchu. I když je povrch tmavý, pár wattů by to dávat mělo.
ee. na Mesiaci difuzne svetlo nemas a odraz z dola na hor, max. z boku z dola.
Prdpokladam, ze Japonci vyberali cca rovinaty teren, takze odraz svetla od nedalekej skaly, ci hory, aby svetlo prichadzalo z hora, neprichadza do uvahy...
Přistávali na svahu, tedy nerovném terénu. Odraz je asi příliš slabý kvůli černému povrchu Měsíce s nízkou odrazivostí. Snad modul vydrží do doby, až začne svítit přímo na panely.
prva moja idea vychadza z faktu, ze panely na vrchu pristroja nikdy nemozu byt osvetlene odrazom svetla od roviny, na ktorej pristroj lezi.
druha idea hovori ze druha rovina, ktora je naklonena tak, aby odraz mohol osvetlit vrchnu stranu pristroja, bude v blizkosti roviny na ktorej pristroj lezi v tieni tejto roviny.
to sposobi, ze nielen, ze svetlo je odrazane slabo, ale este aj daleko a este aj to zrejme pod nizkym uhlom.
tak ma napada, kolko svetla dokaze poskytnut spln Zeme?
citace 23.1.2024 - 09:37 - Martin Jediny:Odraz svetla od povrchu moze byt skutocne slaby.
prva moja idea vychadza z faktu, ze panely na vrchu pristroja nikdy nemozu byt osvetlene odrazom svetla od roviny, na ktorej pristroj lezi.
druha idea hovori ze druha rovina, ktora je naklonena tak, aby odraz mohol osvetlit vrchnu stranu pristroja, bude v blizkosti roviny na ktorej pristroj lezi v tieni tejto roviny.
to sposobi, ze nielen, ze svetlo je odrazane slabo, ale este aj daleko a este aj to zrejme pod nizkym uhlom.
tak ma napada, kolko svetla dokaze poskytnut spln Zeme?
Kdyby byly panely nehoře, svítilo by na ně Slunce, modul musel být nakřivo a odvrácený od Slunce.
