Posádka kosmické lodi Šen-čou 12 (Tchang Chung-po, Nie Chaj-šeng a Liou Po-ming) vstoupila dnes ve 12:48 SELČ na palubu modulu Tchien-che 1, který tvoří základ nové čínské kosmické stanice.
Příspěvek:
Re: Chinese Space Station
« Reply #304 on: 05/22/2021 07:39 pm »
It was mentioned that the solar panels in core module were designed that way. In the feature (with budget allowed) they have 2nd stage plan to extend CSS which will launch another tianhe core module attached to current forward dock with two EU made modules. Anticipating the new core module will likely have solar panels with higher efficiency and obstruct current tianhe panels, the old ones will be moved to end of experimental modules.
To znamená, že se část bude vyrábět v EU (italové?)
Ono to ale moc překvapivé není. Trošku skreslují kamery. Hlavní rozdíl je v tom, že Číňané nepoužívají moduly TKS jako byli na Miru (a Zarja)- tam je spousta nádrží a systémů zvenku, takže samotný přetlakový modul má výrazně menší průměr, než by měl při jiném řešení.
citace 18.6.2021 - 14:39 - Ervé:Ono to ale moc překvapivé není. Trošku skreslují kamery. Hlavní rozdíl je v tom, že Číňané nepoužívají moduly TKS jako byli na Miru (a Zarja)- tam je spousta nádrží a systémů zvenku, takže samotný přetlakový modul má výrazně menší průměr, než by měl při jiném řešení.
Přesto se ale jedná o jednu dlouhou trubku, což vytváří poněkud klaustrofobický dojem. Marná sláva, člověk potřebuje tři rozměry, nejen dva. A to se týká i ISS. Záběry z interiéru Skylabu působily o dost příjemněji, a vizualizace ze Starshipu vypadají ještě líp.
citace 18.6.2021 - 14:06 - petrpetr:Velmi prostorný modul stanice. Osobně mne to překvapilo.
Čína sice kopíruje, ale přitom i trochu upravuje. Takže ShenZhou je zvetšený oproti Sojuzu. Solární panely čínské stanice mají konstrukci okopírovanou z ISS místo z Miru, ... atd.
Hezké srovnání je tento obrázek s ruskou a čínskou stanicí ve stejném měřítku:
Vstoupím Vám do diskuse ohledně jazykového dorozumění na čínské kosmické stanici. Už v srpnu 2017 se kosmonauti ESA Samantha Cristoforettiová a Matthias Maurer účastnili cvičení přežití na moři. Přidali se ke skupině šestnácti čínských kosmonautů během devítidenního cvičení u pobřežního města Yantai [Jen-tchaj]. Hlavním cílem této a dalších společných aktivit je pro ESA ustanovení dlouhodobé spolupráce s Čínou a otevření možnosti letů evropských kosmonautů na čínskou kosmickou stanici. Jak se vyjádřil Matthias Maurer: „Jazyk byl, jak jsme očekávali, největší překážkou. Tu jsme ale překonali zápalem a týmovým duchem, když jsme hovořili směsicí čínštiny a angličtiny.“
Doporučuju si přečíst tyto články. Je to zajímavé:
len pre zaujimavost: E.Musk zalozil pre svoje deti vlastnu skolu, a ku vzdelavaniu vseobecne uviedol, ze napr. vyucba jazykov dobuducna nebude tak klucova, resp. potrebna. Ocakava dalsi vyvoj prekladacov s AI (ako GoogleTranslator), ktore budu schopne plynulo prekladat hovoreny jazyk real-time.
Tym sa konecne vysvetluje, ako to ze vsetky postavy zo sci-fi sa vzdy dorozumeju s hocikym a hocicim z druheho konca galaxie plynulou anglictinou
citace 23.6.2021 - 18:10 - Vladimír Mařan:Zajímalo by mě, jestli je stykovací zařízení čínské stanice kompatibilní např. se Sojuzy nebo Dragony.
Se stávajícími Sojuzy určitě ne, ovšem zřejmě by nebyl problém současné Sojuzy, starující na raketách s rezervou výkonu, vybavit nějakou verzí mezinárodního dokovacího adaptéru (IDS). Akorát pro lety k ISS ve stávající podobě by to už nedávalo smysl...
S Dragony by to klidně kompatibilní být mohlo. Míra reálné kompatibility čínského dokovacího systému s mezinárodním IDS standardem, případně jeho NASA verzí, sice nebyla zveřejněna, ale minimálně je z toho snaha o kompatibilitu vidět.
Pokud Rusové někdy budou létat se Sojuzy k čínské stanici, tak vzhledem ke sklonu oběžné dráhy to bude jedině z Kourou, kde by ovšem nosnost nosné rakety byla vyšší, takže vlastně žádný problém.
Ovšem vzhledem k vývoji mezinárodní politické situace a režimu v Rusku a Číně od časů vzniku projektu rampy pro Sojuzy v Kourou nejde úplně jednoznačně říct, jestli k tomu někdy dojde. Formálně vzato rampa patří ESA - pravděpodobně by se tedy z Kourou vozily smíšené posádky Rusko - ESA.
Rusové se tomuto scénáři snažili zamezit svými žádostmi, aby čínská stanice změnila sklon dráhy na takový, který je dosažitelný z Bajkonuru, ale Čína už na projektu nic měnit nehodlala (pro ně je určitě výhodnější vynutit si co nejmezinárodnější spolupráci, pokud nějakou, zatímco pro Rusko naopak - pořád doufají v nějaký antipod Západu, řekl bych..)
Bajkonur je na 45 rovnoběžce. Doletět se ke stanici dá.
Spíš rusové jsou na ISS, takže dokud bude funkční, tak nemyslím, že by létali k čínské stanici.
citace 23.6.2021 - 22:41 - petrpetr:Bajkonur je na 45 rovnoběžce. Doletět se ke stanici dá.
Spíš rusové jsou na ISS, takže dokud bude funkční, tak nemyslím, že by létali k čínské stanici.
Tjuratam je skoro na 46° (45,96°). K Čínské stanici by Sojuz na Sojuzu doletěl tehdy, když by doma nechal polovinu paliva, jednoho kosmonauta a celý obytný modul (BO). Navíc by jste museli změnit systém řízení rakety Sojuz. Změna sklonu dráhy na nižší je velmi náročná. Musela by letět úplně jiná loď nebo na úplně jiné raketě.
Rusové by se mohli dohodnout s Vietnamem a vybudovat základnu na jeho území. Např. v oblasti Cam Ranh, kde byla velká americká (později Ruská) letecká základna. Ale dnes je tam nové mezinárodní letiště, snad by se našlo místo kus dál, nebo např. severněji. V blízkosti je krásné přímořské rekreační středisko Nha Trang, které hodně využívají Rusové. Důležitá je u takové základny blízkost velkého letiště a středisko Nha Trang by byl třešničkou na dortu. Dobrá by byla i oblast Da Nang.
Pokud vím, Vietnam jim to dříve nabízel (než vybudoval Cam Rang International Airport). Vybavení startovního zařízení Rusové asi mají dost z vyřazených základen pro původní ICBM. Ale přesto by to stálo velké peníze a na to v současnosti zřejmě nemají.
Jestli Nauka doletí k ISS, bude se Rusko snažit udržet ISS co nejdéle. Jenže fyzicky nemůžou nahradit Zarju a Zvezdu, a ty jsou přes 20 let staré.
Rusko nepostaví novou základnu pro starty raket ve Vietnamu, když nemá ani na Vostočnyj.
Z Tjuratamu na Čínskou stanici Sojuzem nedoletí, takže reálně jen na palubě Shenzhou. Na oplátku můžou Číně nabídnout stavbu modulu pro 2.fázi - třeba NEM-1. Jenže to by museli uvolnit peníze a dodržovat termíny.
Vždyť ta návštěva, jestli bude, nebude ani za rok, ani za dva. V té době již budou mít raketu Sojuz 5 (Irtyš) s nosností více než dvojnásobnou oproti raketě Sojuz 2.
Takže vybavení Irtyše 3 stupněm mini Breez M s délkou jen 4,1 m by umožnilo dopravu lodi Sojuz k čínské stanici i zpět.
citace 24.6.2021 - 16:13 - PinkasJ:Vždyť ta návštěva, jestli bude, nebude ani za rok, ani za dva. V té době již budou mít raketu Sojuz 5 (Irtyš) s nosností více než dvojnásobnou oproti raketě Sojuz 2.
Takže vybavení Irtyše 3 stupněm mini Breez M s délkou jen 4,1 m by umožnilo dopravu lodi Sojuz k čínské stanici i zpět.
Takže výstavba nové rampy na Tjuratamu - kde se Rusko spíš snaží lety omezovat. Z Vostočného by to bylo ještě náročnější - je na 51,5° severně, Tjuratam na 46°.
Úprava a zkušební lety nové rakety pro pilotované výpravy a nakonec starty pro návštěvu čínské stanice doplněné ruským modulem. Jako plán pro případ selhání Nauky a opuštění ISS v roce 2025 je to možné. Z čínské stanice ale nemůžete normálně sledovat většinu území Ruska - takže omezené využití - žádná ekologie, sledování úrod, focení měst, znečištění atd.
Chápu Čínu, že pro maximalizaci hlavního modulu zvolili dráhu max 41, vše váhově menší se přizpůsobí.
Je možno postupně měnit trajektorii zážehy, tak aby dosáhli na alespoň celé území číny?
Re Ervé:
Pro Rusy by byla náhrada ISS využitím čínské stanice, i kdyby měl ruský modul naprosto mimo mísu a neměla žádný praktický smysl, snad kromě udržení zkušeností kosmonautů. To ale mohou dosáhnout i na LEO nebo při letech k Měsíci. Nejdůležitější pro ně nyní je, aby konečně dostali do provozu rakety Sojuz 5 (Irtyš), Angara 5M, Angara 5V a také lodě Orel nebo Orljonok.
Na lety k Měsíci rusové nemají peníze, na stavbu vlastní stanice taky ne. Co by jinak dělali na LEO?
Podle mně je čínská karta jen záložní plán pro případ, že Nauka selže, Zvezda se bude horšit čím dál víc a vztahy s USA se nezlepší. Orel a spol. odsunou až do ukončení ISS.
citace 25.6.2021 - 09:41 - petrpetr:Chápu Čínu, že pro maximalizaci hlavního modulu zvolili dráhu max 41, vše váhově menší se přizpůsobí.
Je možno postupně měnit trajektorii zážehy, tak aby dosáhli na alespoň celé území číny?
Peking je na necelých 40° severně, takže většina Číny je z dráhy 41,5° v pohodě dosažitelná. Změny roviny dráhy jsou u stanic nedosažitelné - příliš mnoho paliva.
Hlavní čínská kosmická základna se staví na ostrově Hai Nan, cca na 19,5° severní šířky, to je nejjižnějším území Číny. Je to velká výhoda pro lety na GEO i k Měsíci a samozřejmě mohou odtud letět na kteroukoliv dráhu s vyšším sklonem, ale musí kalkulovat také s přistávací oblastí. Spolupráci s Ruskem na LEO kosmické stanici vidím nereálnou, kromě zdvořilostní návštěvy. Jiná otázka je spolupráce na stanici u Měsíce nebo na něm.
