Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  7    8    9    10    11    12    13  >>
Téma: Indická kosmonautika
25.5.2016 - 20:13 - 
Quote: Samotná Mrija sa na celkovej V-char podieľala velmi približne hodnotou 220-330m/s podľa typu dráhy.

Nevím, zda tento údaj je přesný, ale je třeba vidět, že V-char a tedy také spotřeba hmot paliva i odpovídajícího podílu suché hmoty rakety má logaritmický charakter: Nejvíce paliva se spotřebuje při zdvihání největších hmot relativně dlouhou dobu do výšky cca 10 km a udělení relativně malé horizontální rychlosti. Tedy Mrija by přinesla značnou úsporu hmoty. Kdysi jsem to srovnával s raketou Delta 4H, která měla přibližně stejnou nosnost.

Co se týče znovupoužitelnosti :
Cituji Alchimistu: „Záchranou (pozn.:prvého stupně Sojuzu nebo F9) by sa teda získalo 2,5-5,5 milionov €, čo zodpovedá finančnej strate asi tak 1-1,5 tony nosnosti“ (pozn.:s cenou 4500 € /kg). Jelikož ztráta nosnosti F9 je větší, znamenalo by to, že se nevyplatí zachraňovat ani prvý stupeň. V uvedených údajích mohou být značné tolerance a závislost na výrobci, Proto se některé firmy snaží o znovu použitelnost. Je zřejmé, že efektivní znovupoužitelnost bude, když ztráta nosnosti bude malá. To by se dalo snad dokázat pomocí přistávání stupně jako okřídlený kluzák. Také ale nutno vzít v úvahu, že uvedené cenové údaje jsou vzájemně závislé. Záchrana stupně snižuje cenu za vynesení nákladu, která by tak mohla značně klesnout proti 4500 € /kg.

U druhého stupně (dvoustupňové rakety) však jakékoliv zvýšení jeho suché hmoty tepelnou ochranou, padáky apod. znamená o stejnou hodnotu snížit nosnost a to by asi nebylo rentabilní, neboť cena druhého stupně je podstatně menší než prvého.
[Upraveno 25.5.2016 PinkasJ]
 
25.5.2016 - 20:26 - 
quote:
Jestli tomu době rozumím, první stupeň bude přistávat pomocí křídel na dráze v blízkosti startu. To jsem vždy považoval a považuji za nejlepší řešení znovupoužitelnosti.


No, tohle je právě složitá otázka: váží víc ta křídla, nebo rezerva paliva pro vertikální přistání ve stylu SpaceX? Pravda, na těch křídlech se dá klouzat, ale většinou s velmi špatnou klouzavostí (raketoplán byl strašně špatný kluzák...). To se dá řešit tím, že první stupeň nabere víc výšky.. ale stačí křídla pro zbrždění vertikální rychlosti a dokonce i obrácení směru?

Stupeň Bajkal si kvůli tomuto měl s sebou vláčet dokonce proudový motor (a tedy i palivo pro něj) - to mi teda po tom, co si uvědomuju dnes, nepřijde jako moc efektivní...
 
25.5.2016 - 22:00 - 
Pri odhade som použil cenové údaje, ktoré nadhodil Martin Jediny. Myslím si ale, že sú dosť podcenené, a to ako kilogramová cena nosiča, tak kilogramová cena za vynesenie nákladu. Na druhej strane aj zisk záchranou druhého stupňa bude menší ako kilogramová cena nového nosiča, pretože treba nejak započítať aj náklady na "repasáciu", údržbu a kontrolu stupňa.

Skúsim iné ešte odhady a počty:
Cena štartu nosiča Sojuz býva okolo uvádzaná 50-60 milionov $.
Koľko stoja všetky "služby" okolo štartu? Neviem, ale nech je to tretina ceny štartu - 20 milionov, zostáva 30-40 milionov na kompletný nosič Sojuz.
Nosič pozostáva z piatich blokov prvého stupňa, jedného druhého stupňa, jedného horného stupňa a aerodynamického krytu. Zachránime len spodnú časť - päť blokov prvého stupňa ktoré vážia spolu cca 22-23 ton (zvyšok váži odhadom tak 5 ton - samotný druhý stupeň 2355kg). Ale cenu "nespravodlivo" rozdelím na polovicu - prvý stupeň tak má hodnotu 15-20 milionov -> vychádza mi kilogramová cena 650-900$/kg.
Cena repasácie nech tvorí celú polovicu výrobnej ceny -> zachránená časť má hodnotu 325-450$/kg a celkovú hodnotu 7,5-10 milionov.
a ďalej:
Cena štartu nosiča Sojuz býva okolo uvádzaná 50-60 milionov $, nosnosť je 7800kg -> cena za vynesenie nákladu je 6400-7690$/kg.
-> môžem si dovoliť znižiť nosnosť o 1000-1500kg a pritom udržím rovnakú cenu vynesenia nákladu,
alebo
-> môžem znížiť cenu štartu z 50-60 milionov na 40-52,5 miliona alebo môžem znížiť cenu za kilogram na 5130-6730$/kg tj o 12-20%.

Ak by cena prvého stupňa tvorila väčší podiel ceny - napríklad 4/5, tda umerne podielu hmotnosti, tak cena zachráneného stupňa bude 24-32 milionov a kilogramová cena 1050-1450$/kg, "zachránená hodnota" potom 12-16 milionov.
To by znamenalo, že si môžem dovoliť znížiť náklad o 1500-2500kg, alebo môžem znížiť cenu štartu na 34-48 milionov a kilogramovú cenu nákladu na 4400-6150$/kg tj o 20-32%
--------------------------------------------
Všetko so všetkým súvisí. A všetko okolo kozmonautiky súvisí hlavne s peniazmi.
Návratový hardware rozhodne nie je zadarmo a tiež i niečo váži. Na druhej strane, ak budem celý hardware prvého stupňa zachraňovať, oplatí sa investovať napríklad do lepších, efektívnejších a teda výkonnejších motorov, premyslieť (= zlacniť ) systém kontroly a repasácie pred ďalším štartom atď. To celkom zmení kalkuláciu cien.

[Upraveno 25.5.2016 Alchymista]
 
25.5.2016 - 22:21 - 
quote:
Pri odhade som použil cenové údaje, ktoré nadhodil Martin Jediny. ...
jj. sorry za mystifikaciu, usla mi destinna ciarka... (uz som to opravil)

ESA kupila pred par rokmi 10kusov sojuzov po cca 35mil/ks
takze naklady na palivo, pripravu, start,...a reziu kozmodromu budu asi tych 15-20 mil./ks

edit
btw. pointa pri kazdom reusable je, za planuju ist hore bez repasacie... ale to asi celkom nejde


[Editoval 26.5.2016 martinjediny]
 
22.6.2016 - 12:30 - 
Cartosat 2C na raketě PSLV

 
23.6.2016 - 10:57 - 
No copak Cartosat, ale ten start byl i jinak relativně zaznamenáníhodný:
https://science.slashdot.org/story/16/06/23/0118220/india-launches-record-20-satellites-in-space-using-a-single-rocket

The Indian Space Research Organization (ISRO) used its workhorse PSLV-C34 to inject 20 satellites which includes 17 satellites from various countries like US, Canada, Germany and Indonesia, into orbit in a single mission and set a new record on Wednesday. In the final stages of the mission, ISRO also demonstrated the vehicle's capability to place satellites in different orbits. In the demonstration, the vehicle reignited twice after its fourth and final stage and moved further a few kilometers into another orbit
 
26.6.2016 - 22:08 - 
Celkový užitočný náklad dosiahol ~1257kg a cena rakety PSLV je podľa wiki $15 milionov, vychádza to teda $11935 za kilogram na polárnu dráhu. To je na polárne dráhy veľmi "konkurencieschopná" cena.

Opakovaný reštart motoru štvrtého stupňa by som za nejaký veľký efekt nepovažoval - dva motory L-2-5 s ťahom po 7,4kN alebo 7,6kN pracujú s palivom monometylhydrazín a NOx, čož je hypergolické palivo. Čiže reštart je otázkou otvorenia ventilov. [Upraveno 26.6.2016 Alchymista]
 
26.6.2016 - 22:20 - 
quote:
Celkový užitočný náklad dosiahol ~1257kg a cena rakety PSLV je podľa wiki $15 milionov, vychádza to teda $11935 za kilogram na polárnu dráhu. To je na polárne dráhy veľmi "konkurencieschopná" cena.

... a podla en wiki by v reali mali dokazat vyniest este o tretinu viac nakladu...
https://en.wikipedia.org/wiki/Polar_Satellite_Launch_Vehicle
 
31.7.2016 - 11:10 - 
Napadlo mi vygooglit, jak bude vypadat soft lander Chandrayaanu 2:
http://www.vssc.gov.in/VSSC_V4/index.php/exploration1/lunar-exploration/56-exploration/1010-chandrayaan-2
 
01.8.2016 - 11:55 - 
Indové dali svou pilotovanou misi trochu k ledu (pokud je pro tropickou zemi taková metafora vůbec vhodná :-))
http://www.newindianexpress.com/nation/Manned-Space-Plan-Shelved-ISRO-Gears-Up-for-Robotic-Mission-Instead/2016/01/17/article3230473.ece
 
29.8.2016 - 10:42 - 
Včerejší čtvrtý test indického scramjetu byl úspěšný

http://www.ibtimes.com/indian-space-mission-isro-launch-makes-india-fourth-nation-successfully-test-scramjet-2408189
 
29.8.2016 - 20:17 - 
No ale tohle mi nepřijde moc pravděpodobné:
http://www.firstpost.com/india/scramjet-engines-successfully-tested-all-you-need-to-know-about-isros-latest-feat-2979992.html
According to a report by NDTV, the scramjet will bring down the launch cost of weather satellite INSAT-3DR
Vždyť to má startovat normálně na GSLV.. nejspíš si novináři popletli scramjet s kyslíkovodíkovým posledním stupněm...

Jinak debata taky zde a tam říkají to samé, co já ("No fucking way. INSAT-3DR will be launched on a GSLV Mk II vehicle which doesn't have any scramjets.")
https://science.slashdot.org/story/16/08/29/158219/isro-successfully-test-fires-scramjet-rocket-engine
 
29.8.2016 - 20:30 - 
To je určitě blbost, když si s tím teprve "hrají"...

http://www.isro.gov.in/update/28-aug-2016/successful-flight-testing-of-isros-scramjet-engine-technology-demonstrator

 
08.9.2016 - 10:46 - 
Zde by měl být přímý přenost startu meteorologické družice INSAT 3DR. Nosič GSLV.


 
08.9.2016 - 13:54 - 
No a je nahoře.
Kdo si všímal komentářů u videa, určitě si všiml i velké řevnivosti s Pákistánem.
 
08.9.2016 - 15:47 - 
quote:
Kdo si všímal komentářů u videa, určitě si všiml i velké řevnivosti s Pákistánem.
Viedli spolu najmenej štyri vojny - 1947, 1965, 1971, 1999... ale indicko-pakistanský konflikt je prakticky nepretržitý.
A teraz, od jari/lety 2016, to tam zasa začína "hustnúť", takže môže stačiť iskra...
 
27.9.2016 - 16:05 - 
Nejkomplikovanější start se Indům povedl.

http://spaceflightnow.com/2016/09/26/india-declares-success-on-pslvs-most-complex-mission/



 
27.9.2016 - 16:07 - 
Letos 6 startů. Pro srovnání Evropa má 5. 
27.9.2016 - 23:18 - 
Na prosinec Indové ohlásili první orbitální let GSLV Mk III (přibližný ekvivalent rakety Titan III/Centaur).

Je to celkem jednoznačně načasované jako odpověď na plánovaný test Long March 5...
 
07.12.2016 - 10:32 - 
Dnes (7.12.2016 v 5:55 SEČ) ze Šríharikoty odstartovala raketa PSLV-C36 s družicí Resourcesat-2A.

https://www.nasaspaceflight.com/2016/12/pslv-resourcesat-2a-imaging-satellite-launch/

 
09.12.2016 - 15:29 - 
Poprvé v historii Indové zveřejnili onboard video ze startu.

http://spaceflightnow.com/2016/12/08/on-board-camera-replays-from-this-weeks-pslv-launch/
 
09.12.2016 - 15:36 - 
quote:
Poprvé v historii Indové zveřejnili onboard video ze startu.

http://spaceflightnow.com/2016/12/08/on-board-camera-replays-from-this-weeks-pslv-launch/


docela trhané. to byl spíš foťák ne?
 
09.12.2016 - 15:51 - 
...zvláštní.. do vesmíru umí a "gouproučko" je nad jejich síly... 
09.12.2016 - 17:06 - 
Jj. Já jim sice velmi fandím, ale nemůžu si nevzpomenout na toto.

 
09.12.2016 - 17:17 - 
quote:
Jj. Já jim sice velmi fandím, ale nemůžu si nevzpomenout na toto.




toje fake, ne?
 
09.12.2016 - 19:36 - 
quote:

toje fake, ne?


Ale vůbec ne.
Při prvních testech suborbitálních raket si skutečně pomáhali koly a družici APPLE skutečně vezli na volském povoze(nebo jak se správně přeloží "bullock cart").
Je ale fakt, že šlo o test citlivých antén a potřebovali ji odvézt na něčem nekovovém do nějaké vzdálenosti. No a volský povoz byl prostě dobrá a jednoduchá volba.
 
15.2.2017 - 10:17 - 
Další úspěšný start PSLV, rekordních 104 družic najednou - 101 cubesatů.
https://www.nasaspaceflight.com/2017/02/indias-pslv-record-104-satellites/
Česky:
http://technet.idnes.cz/indie-vyslala-104-staleitu-0h1-/tec_vesmir.aspx?c=A170215_080005_tec_vesmir_vse
 
15.2.2017 - 10:26 - 
Člověk je pár dnů mimo a hned přijde o rekord.

 
15.2.2017 - 10:56 - 
quote:
https://www.novinky.cz/diskuse?id=475376&articleId=/zahranicni/svet/429373-indicka-raketa-vynesla-na-obeznou-drahu-najednou-104-druzic.html§ionId=745


Martine vaše snaha na novinky.cz je marná,marná,marná.
 
15.2.2017 - 11:18 - 
quote:
quote:
https://www.novinky.cz/diskuse?id=475376&articleId=/zahranicni/svet/429373-indicka-raketa-vynesla-na-obeznou-drahu-najednou-104-druzic.html§ionId=745


Martine vaše snaha na novinky.cz je marná,marná,marná.


Tak třeba aspoň někdo ty údaje ocení.
 
<<  7    8    9    10    11    12    13  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.242283 vteřiny.