|
Radovane, díky za výpočty. Moje prostorová představivost je přitom na hranici mých možností, ale snad to ještě nějak zvládnu :-)
Zkus, prosím, vydržet a dodělat ještě to manévrování s vlivem Slunce. To bude velmi zajímavé. Pak zkusíme dosadit nějaké realistické konkrétní hodnoty a uvidíme, jak by se to mohlo chovat.
Marianův výpočet spolehlivosti nevypadá moc optimisticky, ale já si zatím ještě pořád myslím, že plachta může být dost nezávislá záležitost a může být postavena tak, aby fungovala i v případě, že družice bude jinak úplně "mrtvá". To ale ještě prodiskutujeme :-)
Jinak musím ještě konstatovat, že raketa Dněpr sice 29.6.2004 odstartovala a úspěšně vynesla na oběžnou dráhu řadu malých družic, ale zdá se, že ohlašovaná sluneční plachetnice mezi nimi nebyla. Nechápu to, ale co se dá dělat. Tak snad někdy příště :-) |
|
Kluci vysvětlete mi konečně někdo princip té sluneční plachetnice?? Pořád mi nejde do hlavy jak funguje??, Jesli vyúžívá tlaku fotonu, nebo alespoň tak jsem to pochopil, tak jak by se mohla blíže dostat např. ke Slunci??, nebo dále do sluneční soustavy, jas Slunce slábne, byla by závislá pouze na počáteční rychlosti a sem tam na gravitaci planet???
Možná mám blbé otázky, ale potřebuji do toho alespoň částečně zasvětit, jinak jsem bezradnej, moc dík, věřím že mě nesklamete, je zde přece spousta prima lidí.
S pozdravem Indi
|
|
Indi, zkus zatím zdejší články (pak se kdyžtak zeptej znovu):
- Sluneční plachetnice (lek)
- Amatérská sluneční plachetnice? (A.H.)
Jsou tam i nějaké další odkazy.
|
|
citace:
Indi, zkus zatím zdejší články (pak se kdyžtak zeptej znovu):
- Sluneční plachetnice (lek)
- Amatérská sluneční plachetnice? (A.H.)
Jsou tam i nějaké další odkazy.
Dozačátku to skusím zkousnout, moc dík. S pozdravem negramota, co nevím nyní, budu vědět příště. |
|
citace:
citace:
Indi, zkus zatím zdejší články (pak se kdyžtak zeptej znovu):
- Sluneční plachetnice (lek)
- Amatérská sluneční plachetnice? (A.H.)
Jsou tam i nějaké další odkazy.
Dozačátku to skusím zkousnout, moc dík. S pozdravem negramota, co nevím nyní, budu vědět příště.
Tak jsem si to přelousknul a mám pár dotazu.
Proč nevyužít nápat s kamerou místo foťáku? Mohli bychom tak projekt udělat komerčním. Řekněme, kdyby byl přímý přenost měsíce, věřím že prá lidí by se na to určitě chtělo podívat, a řekněme jen tak čistě teoreticky npř. min 2$, to by bylo přijatelné pro všechyn a nám by se vrátili vložené prostředky a mohli bychom se třeba soustředit na další projekt.
Sluneční plachetnice mi přijde jako zajímavý nápad, ale Kdo vlastně do toho projektu chce jít na 100% a chce tam investovat určité finanční prostředky o velikosti několika ticíc?? Kolik lidí je zde, aby jsi řeklo že o ty prostředy je ochotno přít, při případném nezdaru??
Určitě se někdo najde. Jinak máte, už někdo určitou představu jak by měla sluneční plachetnice vypadat, mám na mysli tu naší? Jaký chceme správný rozpětí plachty v řádkách 10 čí stovek metrů čtverečních?? Užitečná hmotnost by se tedy měla pohybovat do 1 kg. Jak chcete rozvinout plachtu?
Rozhodně je to projekt, který stojí za zamyšlení, určitě bycho se přidal k různým čitostem i k samotné konstrukci. Nějakou tu kačku bych také investoval, ale napiš mi co vlastně už máme???
Dík moc, s pozdravem Indi |
|
Pro Indiho:
> Proč nevyužít nápad s kamerou místo foťáku? Mohli bychom tak projekt udělat komerčním.
- nápadům na komercionalizaci se v zásadě nebráním, ale nedovedu si zatím představit, že by se zrovna kamera opravdu dala nějak "zpoplatnit"
> Kdo vlastně do toho projektu chce jít na 100% a chce tam investovat určité finanční prostředky o velikosti několika tisíc??
- no přece já :-)
> Máte už někdo určitou představu jak by měla sluneční plachetnice vypadat, mám na mysli tu naší?
- zatím jen velmi předběžně, plocha 10 - 100 m2 (co půjde), rozvinutí buď rotací (odstředivou silou), nebo nafukovacími kanálky, nebo předpjatými nosníky (např. ocelové struny)
> napiš mi co vlastně už máme???
- zatím máme jen řadu podkladů od zahraničních autorů (z Internetu), svoje vlastní odhady a rozbory (Radovan Maša) a pro pozemní experimenty mám cca 4 m2 pokoveného Mylaru (z Mylar Photopacku) za cca 500,- Kč :-) |
|
Aleši.,
nedá mi to vyvěšení plachty do polohy s efektívním ziskem tahu.Předpokládám,že tento proces at bude vypadat jakkoliv bude muset probíhat vcelku pamalu až pozvolna. Mám dojem,že na vlasní družici bude působit dlouho jakýsi řekněme dozvuk tohoto pohybu,který bude sice nepatrně ale přici oblivnovat pohyb vlastní. Mám na mysli totéž co bylo měřeno mikroakcelerometrem MACEK. Snad by nebylo naškodu se spojit s p.R.Peřestým,který se tuším na projektu příznivě účastnil .Zdá se mi,že by nebylo naškodu se tak trochu na tuto věc připtat. Ostatně uvažoval jsem i na konstrukci toho pojmenovaného vyvěšení plachty a něco bych měl-jen to musím přeložit z mého jazyka slezana do češtiny:))pokud chceš dám to k dispozici-ale upoyornuji jde o ideu. Pokusil bych se i o model ,ale chce to čas,dnes jsem dostal žihadlo od dvou šršnů na zahradě a jsem po infuzi.
Daniel
|
|
Rad bych se pripojil do diskuze a udelal si nejake rozbory realizovatelnosti amaterske stavby plachetnice.
Neco na rozmysleni pred vikendem.
Dohodli jste se na zakladnich parametrech teto druzice?
Predevsim:
- maximalni celkova hmotnost druzice
- na jakou obeznou drahu ( vyska ) bude druzice realne vynesena - jeji startovaci draha?
Co lze delat dal a jakou koncepci plachty zvolit je odvisle na prvnim miste od hmotnosti.
Takze si zkusme rict jake casti tato druzice musi mit. Podle me jsou nasledujici:
nutne:
- mechanicka cast
- zdroj
- vyslac/prijmac vcetne anteny
- ridici jednotka
- urcovani orientace - nutne pro rizeni druzice
mozne:
- snimani obrazu a dalsich velicin vnejsiho prostredi
Sectete hmotnosti techto casti tvorici srdce druzice , vynasobte tak 1.2 az 1.3 ( zkusenost s vyvojem letadel a optimistickych nahledu na hmotnost v pocatku navrhu) a to cele odectete od maximalni hmotnosti druzice.
Nu a to je zbyla hmotnost pripadajici na konstrukci samotneho pohonu, orientace a stabilizace.
Toto je cislo, ktere si myslim , ze je treba si ujasnit hned na zacatku, pokud budeme uvazovat o realne stavbe druzice. Pak bude podstatne jasnejsi do jake koncepce plachty ( nabizi se jich dost) lze jit.
Jeste jedna mala otazka na zaver. Jake jsou priblizne grameze uvazovaneho materialu pro plachtu?
Mejte se pekne. Kabi.
|
|
Pro Dana:
- nějak nerozumím tomu, na co bych se měl přeptat p. Peřestého
- pohyb plachty by možná měl nějaké "dozvuky", ale snad se to dá udělat symetricky, takže by to mělo být zvládnutelné (minimální)
Pro Kabiho:
- zatím vycházíme z požadavků pro CubeSat (standard je kostka 10x10x10cm a hmotnost do 1 kg, maximum je 30x10x10cm a 3 kg)
- standardní CubeSat dráha je heliosynchronní ve výši cca 600 km (to je pro plachetnici dost málo)
- pro plachetnici za optimální považuju eliptickou GTO dráhu (start jako přívažek k telekomunikační družici)
- části družice jsi zhruba popsal tak, jak jsme k tomu už kdysi došli i my :-)
- z realizovaných CubeSatů i z rozboru Mariana Váňi plyne, že se základem družice se lze dostat do cca 700 gramů, takže minimálně 300 gramů (a 300cm2) zatím (předběžně) rezervujeme na speciality typu "pohon"
- gramáž pokoveného Mylaru je cca 4 gramy na m2 (plus mínus 2 gramy podle provedení) |
|
| Měl jsem na mysli jaké zkušennosti byly získany s odkazem na vaší družici. Přesněji narušení orientace v prostoru při ovládání resp. manipulaci s plachtou. Stále totiž není možné se přesněji dovědět od realizačního týmu jak bude družice vypadat a jaké parametry bude mít. |
|
Jakou plachetnici vlastně máme v merku, do čeho se pustíme??, Přátele řekl bych, že údaje co se dají studovat se nám stenčují. Nezapomeňte, naše plachetnice je originál a proto většinu konstrukčních řešení musíme udělat sami.
Navrhoval bych, abychom si ujasnili kdo do toho mujde a začali pomalu dávat do hromady finanční prostředky.
Pokusili se udělat alespoň základní náčrtky a dál je rozvádět do složitějších plánů.
Mám pár užitečných programů na technické kreslení, nechá se tam poměrně slušně hrát i s 3Dčkem.
Po těchto základních krocích můžeme přistoupit s vybranou částkou k nákupu materiálu.
Proč vybrat peníze nyní, no pak by se mohlo stát, že alespoň 50 000 částku nedáme do hromady.
Peníze by se mohli dát buď k Alešovi, protože se mi zdá, že zde má největší důvěru, nebo na účet, který opatřit pojistkou, (např. k vybrání hotovosti by muselo být alespoň 80 - 90% podpisu všech zůčastněných., nebo by stačilo, kdyby každý znal pouze část kodu k tomu účtu, ale tady by vznikla jedna nevíhoda, kdby se někomu znás něco někdy stalo např. nějaký těšší úraz, který by ho indisponoval na delší dobu, nebo na doživotí, tak bychom se k finančnímu kapitálu nedostali.) Lepší nápady rád uvítám. 
S pozdravem Indi |
|
| Po brouzdání na netu, jsem došel k závěru, že by se nechala pořídit plachta Mylaru o rozloze 100 m2, zhruba za 10 000 kč. To se mi zdá jako docela přijatelná cena. Pokusím se zjistit více info. |
|
Taxem zase tady. Sleduji diskuse o plachte a jeji rozvinuti. Co pouzit tenke pruzne hadicky (napr 1mm v prumeru] vedene ze stredu do rohu a natlakovat je olejem. Stacili by ctyri. Ve vesmiru by mel stacit velmi mely pretlak pro udrzeni tvaru.
citace:
Po brouzdání na netu, jsem došel k závěru, že by se nechala pořídit plachta Mylaru o rozloze 100 m2, zhruba za 10 000 kč. To se mi zdá jako docela přijatelná cena. Pokusím se zjistit více info.
|
|
Pro Indiho:
- ano, plachta je podle mne cenově i technologicky přijatelý kosmický pohon pro amatéry (a přitom s delta V i přes 1000 m/s), má ale i svá úskalí a nejasnosti :-)
- základní náčrtky dělat můžeme, ale do podrobnějších plánů bych se pustil až po experimentálním ověření, že to dokážeme postavit a funguje to (to, co si načrtneme)
- nejprve bych tedy na modelech vyzkoušel různé možnosti konstrukce, výztuže a rozvinování (to se nemusí dělat rovnou s Mylarem, ale stačí obyčejný mikroten [zakrývací fólie za 1Kč na m2])
- o penězích bych mluvil až pak, ideálně prostřednictvím sdružení "Kosmo klub", které právě zakládáme (přes Martina K.)
Pro martaliena:
- ano, rozvinutí nafukovacími kanálky je jednou z dobrých možností, ale má to i problémy:
-- kde sehnat (jak udělat) kanálek dostatečně nepropustný (těsný)
-- jak udělat tlakovací mechanismus
-- jak udržet dostatečný tlak dlouhodobě, nebo jak ho nahradit (dodatečně zpevnit nafouknutý kanálek)
Pro Dana:
- myslím, že zkušenosti s narušením orientace při manipulaci s plachtou nebude mít ani p. Peřestý :-)
- vzhled, konstrukce i parametry se teprve tvoří, takže na detaily je ještě moc brzo[Upraveno 12.7.2004 poslal ales] |
|
Tech 600 km si taky myslym ze je dost malo. Ani ne tak z hlediska doby na urychleni, casu je dost, ale jaky bude asi odpor atmosfery v teto vysce? Srovnej vysledky mereni akcelerometru. Je to plochy a plochy. Nebude prispevek od odporu atmosfery nakonec vetsi nez prispevek tlaku slunecniho zareni?
Neni nekde odkaz popisijici odpor atmosfery v techto vyskach?
Pro Kabiho:
- standardní CubeSat dráha je heliosynchronní ve výši cca 600 km (to je pro plachetnici dost málo)
- pro plachetnici za optimální považuju eliptickou GTO dráhu (start jako přívažek k telekomunikační družici)
|
|
Už jsem to tu jednou psal, ale pro připomenutí:
Ohledně poměru tlaku slunečního záření a odporu atmosféry jsem svého času dostal od Aleše Bezděka (jednoho z účastníků projektu Mimosa) graf s výsledky měření francouzského akcelerometru Cactus, který letěl na palubě družice Castor (start v roce 1975, objekt 1975-039B). Graf mám přístupný na adrese http://mek.kosmo.cz/cz/mimosa/cactus.gif (14 kB). Podle tohoto grafu se v červnu 1976 tlak záření vyrovnával odporu atmosféry někde kolem výšky 500 km a ve výšce 750 km byl už řádově větší. Přesné určení dostatečné výšky tedy zřejmě nebude jednoduché a je možno to zkusit vyexperimentovat (v kosmu).
Oficiálně se uvádí, že pro sluneční plachtění je dostatečná minimální výška 800 km. Níž je to problém a i proto je pro náš první pokus s družicí pravděpodobnejší konstrukce s tetherem, který by mohl být schopen vytáhnout družici o pár set kilometrů výše :-) |
|
citace:
Taxem zase tady. Sleduji diskuse o plachte a jeji rozvinuti. Co pouzit tenke pruzne hadicky (napr 1mm v prumeru] vedene ze stredu do rohu a natlakovat je olejem. Stacili by ctyri. Ve vesmiru by mel stacit velmi mely pretlak pro udrzeni tvaru.
Sice se v chemii vůbec nevyznám, protože mě nikdy netáhla, ale při jaké teploťě mrzne olej??? Olej by nám výrazdně zvíšil váhu a to v řádkách kilogramu, sice je ho tam málo, le mluvíme o napnutí plachty 100 m2, což je už něco. (nechtělo se mi počítat úhlopříčky, takže je to prostě kus). Jaké má Mylar fyzikální vlastnosti, jakou snese teplotu?? (mám na mysli nad nulou).
Jinak jestli máme něco málo, tak bychom to mohli alespoň z části dát do hromady. S klukama v partě bychom to snad dali i na papír nebo do PC, máme nyní nějaký nový soft a tam by to nemusel být takový problém.
Ale furt nevím o jaký typ plachetnice se nám bude jednat??
A pořád nechápu manévrování plachetnice??? |
|
| No podle me je treba na napnuti plachty 100m2 trubickami o prumeru 1mm 24g oleje. Silikonovy olej tuhne nekde pod -50°C nebo jeste mnohem vic. |
|
Všechny Vás zdravím, a rád bych se vyjádřil k problematice napínání plachty.
1. Zajímalo by mě, v jakém stavu bude plachta při startu složená a jaká prostorová omezení jsou pro složenou plachtu vymezena v rámci vlastní konstrukce sondy.
2. Jak je řešeno spojení těla sondy a plachty? Pouze pomocí napínacích prvků?
3. Proč používat hydraulický systém napínání, a nevyužít pneumatický, který je hmotnostně uspornější?
P.S. V případě, že se rozhodnete pro jeden z těchto systémů napínání, jsem ochoten zpracovat, popř. i vyrobit experimentální zařízeníčko, na kterém by se to vyzkoušelo. Hodně věcí na stavbu bych měl z práce zadarmo, takže by se to v případě neúspěchu pokusu nijak neprodražilo.
S pozdravam Václavík Michal |
|
citace:
Jaké má Mylar fyzikální vlastnosti, jakou snese teplotu?? (mám na mysli nad nulou).
Mylar snese od -250°C do +200°C. Ale při teplotě nad +120°C se údajně scvrkává. Také je-li pokoven velmi tenkou vrstvou, při dlohodobém vystavení UV záření tato vrstva postupně ztrácí reflexní schopnosti. Ne tak docela v případě pokovení Au nebo Ag.
Pro porovnání např. Kapton snese of -269°C do +400°C. Co vím oba materiály jsou cenově zhruba na stejné úrovni. |
|
Ja sem uvazoval nad hydraulickym, protoze pri zahrati je mozno regulovat dobre tlak v hadickach. Pokud by se jednalo o pneumaticky system mam obavy, ze by byl vetsi narok na tlakovou odolnost systemu. To co sem tu nastinil je vlastne system uchycen ve stredu ctvercove plachty a do kazdeho rohu jde jedna hadicka. Z rohu plachty pak jde pomocne lanko k zakladne satelitu. Jedna se vlastne o takovy padak. Hadicky jen zajistuji jeho rozvinuti. Je nutno pocitat, ze cela tato konstrukce je mechanicky hodne "meka". Nelze tedy nejak prudce manevrovat jako u mechanicky vyztuzene plachty.
Mimochodem, kdyby mela slozena plachetnice rozmer 30x10x10cm slo by dobre udelat mechanicke rozevirani zabudovane do sten. Predstavuji si 30cm dlouhe tenke tycinky spojene pruzinkami a slozene v dute stene druzice (pod solarnimi panely na bocich). Po odjisteni se vymrsti, narovnaji a napnou plachtu. |
|
Takže jak si to představujete? Bude čtverocá plachta, která bude upevněná hadičkama, ve středu bude průřez na foťák, nebo další vybevení.
Co se použije za meteriál, když uvážíme že ve vesmíru jsou extrémně nízké teploty. Potřebujeme mít dlouhou životnost materiálu, nebo stačí jenom např. pár měsíců. Trubičky by byly umělohmotné, gumové, nebo jaké. Narazil jste už někdo na výrobce trubiček/hadiček o rozměru 1mm? Zatím jsem je ještě neviděl. Jakou směs chcete použít v těch "hadičkách"??? Nějakou "lehkou" nemrznoucí směs.
Máte někdo další nápady, nebo něco bližšího?? |
|
WWW.damerius.cz - vyrabi silikonové hadičky o průměru 0,3-50mm.
citace:
Takže jak si to představujete? Bude čtverocá plachta, která bude upevněná hadičkama, ve středu bude průřez na foťák, nebo další vybevení.
Co se použije za meteriál, když uvážíme že ve vesmíru jsou extrémně nízké teploty. Potřebujeme mít dlouhou životnost materiálu, nebo stačí jenom např. pár měsíců. Trubičky by byly umělohmotné, gumové, nebo jaké. Narazil jste už někdo na výrobce trubiček/hadiček o rozměru 1mm? Zatím jsem je ještě neviděl. Jakou směs chcete použít v těch "hadičkách"??? Nějakou "lehkou" nemrznoucí směs.
Máte někdo další nápady, nebo něco bližšího??
|
|
Pro Michala:
1. Plachta bude složená tak, aby se vešla do daného objemu a přitom šla rozložit :-)
- minimální prostor 3x10x10cm, realistický 10x10x10cm (samostatná kostka)
2. Spojení konstrukce a výztuže buď přímo, nebo přes manévrovací serva.
3. Taky bych řekl, že plnění vzduchem je nejjednodušší, ale ještě uvidíme :-)
Pro Indiho:
- čtvercová plachta je v tuto chvíli nejpravděpodobnější
- uprostřed bude vlastní těleso družice, ve kterém může být cokoliv :-)
- pro první pokus stačí životnost v řádu měsíců
- "hadičky" se určitě dají vyrobit i přímo z Mylaru nebo Kaptonu
Pro martaliena:
- nebudou silikonové hadičky zbytečně tlustostěnné a přitom moc pružné? Nějakou tuhost by ta výztuž přece jen měla mít.
- dřív nebo později z nich tlak stejně unikne, co pak? Plachta napnutá jen jako padák? To je hodně nejisté.
- trojkostka by byla rozměrově výhodná, ale cena za start je bohužel trojnásobná oproti samostatné kostce :-(
- místo tyčinek spojených pružinkami by se možná dala rovnou použít dlouhá tenká struna |
|
Pro martaliena:
Mně se docela nápad s hydraulikou líbí. Jen mám jednu připomínku, která tu už částečně padla:
teploty: není problém jen záporná - ta je důležitá při rozevírání plachty, ale i kladná teplota. Na KNP 2004 jsme se dostali k tomu, že teplota plachty přesáhne 200 stupňů Celsia (při rozevřeném stavu). Takže pak by olej, resp. nějaké jeho frakce neměli unikat !
Jinak k systému regulace ... Ten mi přijde jednodušší než regulace pneumatiky - stačí dutý válec, v něm "pytlík" s olejem. Z jedné strany je pytlík napojen na trubičky, z druhé uzavřen. Pak se do válce bude pomalu zašroubovávat píst (pomocí motorků) a tím se bude vytvářet potřebný tlak v kapalině (neříkám oleji). Kapalina může být i nějaká chemikálie, která by po působení UV záření a/nebo teploty vytuhla a tím by se vyřešilo její zplyňování, nebo případné unikaní trubičkami ...
Ale stále je tu otázka, za dokáže takový systém, tj. s trubičkou dlouhou 7m a průměru 1mm (tj. náplni 22ml) vypnout plachtu ... |
|
citace:
Pro martaliena:
Mně se docela nápad s hydraulikou líbí. Jen mám jednu připomínku, která tu už částečně padla:
teploty: není problém jen záporná - ta je důležitá při rozevírání plachty, ale i kladná teplota. Na KNP 2004 jsme se dostali k tomu, že teplota plachty přesáhne 200 stupňů Celsia (při rozevřeném stavu). Takže pak by olej, resp. nějaké jeho frakce neměli unikat !
Jinak k systému regulace ... Ten mi přijde jednodušší než regulace pneumatiky - stačí dutý válec, v něm "pytlík" s olejem. Z jedné strany je pytlík napojen na trubičky, z druhé uzavřen. Pak se do válce bude pomalu zašroubovávat píst (pomocí motorků) a tím se bude vytvářet potřebný tlak v kapalině (neříkám oleji). Kapalina může být i nějaká chemikálie, která by po působení UV záření a/nebo teploty vytuhla a tím by se vyřešilo její zplyňování, nebo případné unikaní trubičkami ...
Ale stále je tu otázka, za dokáže takový systém, tj. s trubičkou dlouhou 7m a průměru 1mm (tj. náplni 22ml) vypnout plachtu ...
Přátele, co kdyby byla naše kapalina na bázi lepidla, pryskyřice, nebo něco podobného. Nemuseli bychom si později dělat hlavu stím, že nám unikne tlak, ale potřebujeme pomalu tvrdnoucí směs.
Co vy na to:) |
|
Na ty trubicky co sem se dival maji zaruceno -60°C az +250°C. System by se musel vyzkouset asi nejlepe v bazenu. Jinak ten popis presne vystihuje jak by to melo byt zarizeno. V sklarskem prumyslu se pouziva lepidlo vytvrzovane UV. Pokud vim je to tekutina. Nebo by se mohly pouzit dva mensi pisty a nejaky dvouslozkovy lepidlo.
citace:
Pro martaliena:
Mně se docela nápad s hydraulikou líbí. Jen mám jednu připomínku, která tu už částečně padla:
teploty: není problém jen záporná - ta je důležitá při rozevírání plachty, ale i kladná teplota. Na KNP 2004 jsme se dostali k tomu, že teplota plachty přesáhne 200 stupňů Celsia (při rozevřeném stavu). Takže pak by olej, resp. nějaké jeho frakce neměli unikat !
Jinak k systému regulace ... Ten mi přijde jednodušší než regulace pneumatiky - stačí dutý válec, v něm "pytlík" s olejem. Z jedné strany je pytlík napojen na trubičky, z druhé uzavřen. Pak se do válce bude pomalu zašroubovávat píst (pomocí motorků) a tím se bude vytvářet potřebný tlak v kapalině (neříkám oleji). Kapalina může být i nějaká chemikálie, která by po působení UV záření a/nebo teploty vytuhla a tím by se vyřešilo její zplyňování, nebo případné unikaní trubičkami ...
Ale stále je tu otázka, za dokáže takový systém, tj. s trubičkou dlouhou 7m a průměru 1mm (tj. náplni 22ml) vypnout plachtu ...
|
|
Teplota plachty velice silne zavisi na jejich optickych parametrech (slunecni absorptivite a infracervene emisivite)
Jinak uz 23.4. jsem sem daval odkaz
http://www.lgarde.com/people/papers/2003-4659/index.html
kde se mj. jine mluvi o vytvrzeni rahen skelnym prechodem polymeru. |
|
Udělal jsem si předběžný průzkum trhu, ohledně Mylaru. Tady jsou nejdůležitější údaje:
- Mylar je v šiři cca 80 cm, je možné z nej nechat
vyrobit roli o potřebné délce.
- cena za 1 m2 se pohybuje kolem 100 kč.
Museli bychom si zastříhat a něco poslepovat a měli bychom to co potřebujeme.
To jsou asi tak nejdůležitější informace. Zasilky Mylaru chodí do ČR v určitých intervale (jestli jsem to tak pochopil), zahraniční dodavatel bude dodávat materiál v na český trh v září.
Určitě by se ještě nechalo někde něco vyštrachat, ale zatím se mi to zdá zbytečné. |
|
citace:
Teplota plachty velice silne zavisi na jejich optickych parametrech (slunecni absorptivite a infracervene emisivite)
Jinak uz 23.4. jsem sem daval odkaz
http://www.lgarde.com/people/papers/2003-4659/index.html
kde se mj. jine mluvi o vytvrzeni rahen skelnym prechodem polymeru.
Je zde jistej druh blbejch lidí (jako já), kteří se do dnes nenaučili anglicky.
Ale obrázky jsou hezký. |
|
