|
A teď to začne být zajímavé
http://www.spacedaily.com/reports/Chinas_Agreement_with_United_Nations_to_Help_Developing_Countries_Get_Access_to_Space_999.html |
|
A teď to začne být zajímavé
http://www.spacedaily.com/reports/Chinas_Agreement_with_United_Nations_to_Help_Developing_Countries_Get_Access_to_Space_999.html
No, upřímně, žádný zázrak. Tohle předváděli Sověti s Mirem už před desítkami let. O americkém Skylabu nemluvě, to byla ve své době fakt stanice na úrovni. |
|
| To skutečně znamená, že až 2024 doslouží ISS, tak bude čínská mezinárodní stanice k dispozici všem státům OSN k návštěvě jejích astronautů. V čínských výcvikových střediscích se budou cvičit kosmonauti z Venezuely, Kazachstánu, Mongolska, Indonésie , Iránu ... a budou zřejmě vždy po jednom létat na "CHina-ISS" v doprovodu dvou čínských kosmonautů. Při střídání posádek bude vždy na kratší dobu na stanici 6 kosmonautů. Ke stanici bude připojen "China Hubble Telescope", aby bylo možné pohodlně provádět jeho opravy. Je jedno, že základový modul MIR byl vypuštěn už 1986, tedy 34 let před čínskou stanicí. Gagarin letěl 1961, Číňan - 2003, takže to bylo s rozdílem 42 let. Zdá se tedy, že Čína ztrátu postupně stahuje. Chce si odpovědět na otázku, co vlastně závratného dosáhly západní státy a Rusko od ukončení Apolla 1973 na poli pilotované kosmonautiky ?? Dle mého ,nic moc ! Jde o dobu 43 let ,a jen pilotované stanice : Saljut, Skylab, Mir, ISS. Proč USA se zpožděním 25 let po Skylabu považovaly za nutné stavět ISS ? |
| 29.7.2016 - 21:28 - tycka | |
|
Protože se to pro výzkum, včetně výzkumu dlouhodobého pobytu lidí ve vesmíru jevilo minimáně v té době jako optimální varianta. Včetně testování systémů na zabezpečení životních podmínek její posádky. Stejné systémy se budou používat i pro případný let k Marsu - kde již jejich případné selhání bude mnohem větší problém než na ISS.
|
|
quote:
... Proč USA se zpožděním 25 let po Skylabu považovaly za nutné stavět ISS ?
pretoze vyvinuli raketoplan, ktroy bol urceny pre LEO. a Skylab im zhorel o dva roky skor, ako boli schopny k nemu doletiet s STS...
a zrazu STS ... pycha kozmonautiky... postupne stracala zmysel.
lenze raketoplan ma zmysel, ak lieta plne nalozeny nenahraditelnymi vecami dolu, takze nakoniec mu nepomohla ani ISS.
proste politicke rozhodnutie nemusi mat logiku, resp. nemusi byt spravne. |
|
quote:
No, upřímně, žádný zázrak. Tohle předváděli Sověti s Mirem už před desítkami let. O americkém Skylabu nemluvě, to byla ve své době fakt stanice na úrovni.
Samozřejmě. Nejde o žádný zázrak, ale IMHO ISS neskončí v roce 2024, tedy tu bude konkurence a navíc tajně doufám, že tu bude nějaký zárodek zcela soukromé aktivity. Proto si myslím, že to bude zajímavé.  |
|
Nejde o žádný zázrak, ale IMHO ISS neskončí v roce 2024, tedy tu bude konkurence a navíc tajně doufám, že tu bude nějaký zárodek zcela soukromé aktivity.
Pokud tou soukromou aktivitou budou vesmírné hotely Bigelow, tak jsem pro, poněvadž to k vesmíru přitáhne pozornost veřejnosti a navíc bude i vydělávat prachy, což je základní podmínka pro to, aby se vesmírná ekonomika jaksepatří rozjela. Ale zároveň s tím doufám (a ještě daleko víc), že během těch cca 10 let se soukromé kosmické aktivity rozmáchnou i podstatně dál než na LEO, ať už to bude SpaceX a Mars, nebo někdo jiný a Měsíc anebo ještě někdo jiný a těžba surovin na asteroidech. Nejlépe tohle všechno současně!  |
|
| Čína potřebuje nabrat vlastní zkušenosti, díky vlastní stanici je naberou. Jen pokračují na můj vkus příliš pomalu. Dva pilotované lety ročně jsou minimum pro normální program. A ne jeden let 2012 a jeden 2013. Od té doby nic. Celkem 5 pilotovaných misí za 13 let, to je volnoběh. [Edited on 30.7.2016 Ervé] |
|
| Já jsem chtěl jen naznačit, že pilotovaná kosmonautika USA "pokročila" od Skylabu 1973 k ISS 2024 , tedy za 51 let. ISS má jistě vyšší úroveň než Skylab, je to třeba jako přesednout ze Škody -120 do Felicie , ale je to za 51 let dost ?? Není to málo ? Proto se mi ani to čínské hlemýždí tempo nejeví tak špatné. |
|
| Stanice ISS je nepřetržitě obydlena téměř 16 let. Za celou tu dobu byli čínští kosmonauté ve vesmíru pouhých 36 dnů. |
|
| Ještě k onomu čínskému velkému zpoždění za kosmickými velmocemi USA a Ruskem. Ono je to dost relativní. Můžeme konstatovat třeba za "A" : Rusko svůj MIR sestavilo 1990 ,Čína svou podobnou stanici sestaví až 2022 = zpoždění 32 let. To vypadá na hrozivé "zpoždění" Číny za Ruskem. Ale nyní se zeptejme za "B" : Kam v pilotované kosmonautice postoupilo Rusko za těch 32 let od sestavení MIRU ??? Já prakticky nic nevidím, podíl na stavbě a provozu ISS není proti vlastnímu MIRU nic moc navíc. Rusko stále létá se Sojuzem z roku 1967 ...atd. USA se sice vytasily se zajímavým řešením raketoplánu, ten ale finančně zcela propadl a nyní se dokonce k ISS už 5 let ani nedostanou vlastní pilotovanou kabinou !! Mně kosmický závod USA,Rusko versus Čína připomíná maratonský běh ,kdy dva běžci /USA + Rusko/ vyběhli na trať s hodinovým náskokem před Čínou ,ale zpočátku to s tempem přepálili , po 20 kilometrech usedli na patníky u cesty a začali si masírovat chodidla . V té době odstartovala Čína a i když běží tempem "amatérského tlouštíka z nějaké české vesničky" , tak se k hekajícím, propoceným a stále ještě u cesty svačícím běžcům s namoženými svaly z USA a Ruska pohodlně přibližuje. A bude se přibližovat i nadále. |
|
TO : Jiří Hošek
Čína se nemůže sice prokázat "kvantitou" v pilotovaných letech jako USA či Rusko , ale létat 25 let na jedno místo do kosmu = ISS, také nepovažuji za - "hrozivý pokrok". Čína s málem startů získává "kvalitu".
1. Start lodi s jedním kosmonautem
2. .... se dvěma kosmonauty
3..... se třemi kosmonauty
4.....výstup do volného kosmu
5. .... spojení lodí v kosmu s cílovou stanicí Tiangong
6. .... sestavení větší kosmické stanice
7....??
U Číny se pakticky každým startem zkouší nová kvalita, něco nového, nějaký posun vpřed. To na letech k ISS nyní rozhodně nevidím. |
|
quote:
U Číny se pakticky každým startem zkouší nová kvalita, něco nového, nějaký posun vpřed. To na letech k ISS nyní rozhodně nevidím.
Protože ISS představuje vrchol státní pilotované kosmonautiky na nízké oběžné dráze. Až bude mít Čína vlastní stálou kosmickou stanici, taky nebudete vidět to, co nyní marně hledáte u ISS ("posun vpřed"). |
|
TO : Jiří Hošek
U Číny očekávám větší kontinuitu i koncepčnost, než u kosmonautiky Západu , tedy hlavně USA.
1. 60 léta = obří vypětí v Apollu a splnění cíle na 100 % ! Měsíc dosažen.
2. 70 léta = odpískána stálá měsíční základna , chabá náplast ve Skylabu , špatně propočtená koncepce raketoplánu = tápání
3. 80 léta = rozjetí raketoplánu , havárie Columbie, prodražování startů, rozčarování , že to s cenou za start místo dolů jde naopak jen stále nahoru.
4. 90 léta = schválení projektu ISS , pokračování startů raketoplánů
5. Od 1998 se staví a pak provozuje ISS , už skoro 20 let , z toho už 5 let nemají USA vlastní kosmickou loď pro lidí. Létají do kosmu v Sojuzu z Ruska z roku 1967.
Závěr je takový , že toho největšího výsledku ve své pilotované kosmonautice vlastně USA dosáhly už skoro před půlstoletím, tedy přistání na Měsíci 1969. To, co se od té doby děje na LEO je sice hezké ,ale těžko to může někoho fascinovat.
U Číny počítám se stanicí obdobou MIRu provozovanou 2024 - cca. 2040 a souběžně s vývojem CZ-9 velikosti Saturnu-5 v letech 2020-30 . Po prvním startu CZ-9 někdy kolem 2030 pak lety na Měsíc a stálá měsíční základna. V té době už bude ekonomika Číny silnější jak USA ,tak myslím , že stálou měsíční základnu utáhne. |
|
quote:
U Číny se pakticky každým startem zkouší nová kvalita, něco nového, nějaký posun vpřed. To na letech k ISS nyní rozhodně nevidím.
Například se se na ISS vyzkoušela spolupráce asi 5ti kosmických agentur asi 20ti (nebo kolika zemí), což je samo o sobě zajímavé (poskládat dohromady součástky, které platí někdo jiný v jiné zemi a vývojáři mluví jinými jazyky, apod.). Rusům chvíli šefují Amík a pak zase více versa, atd. Pro budoucí mezinárodní spolupráci v hlubším kosmu bylo ověření schopnosti takto se domluvit dost klíčová. Chápu, že pro čistě technicky zaměřené lidi je toto jen trapná propaganda, v lepším případě nudná byrokracie, a je fakt, že třeba Internet byl jiný a ještě daleko masivnější způsob, jak dosáhnout téhož výsledku (akorát tam skoro všechny normy vznikají v USA, skoro všechen základní software je free a open source, skoro všechen hardware se naopak vyrábí v Číně, apod.)
Co se technických průlomů týče, tak třeba i blbý skafandr - dokud ho nevyzkoušíme např. 100x po sobě, tak jsou výsledky několika náhodných pokusů statisticky bezvýznamné (a že se dílčí problémy objevila... a třeba až po mnoha desítkách výstupů...). To samé celková životnost téměř jakéhokoliv dílu: že to přežije na oběžné dráze je něco jiného, než vědět, že dokud to leželo na Zemi v šuplíku, tak to nesežrala rez ani červotoč.
Ale dají se zmínit i velmi konkrétní kroky vpřed, i když trochu za cenu spolupráce se soukromým sektorem, ale stejně: BEAM znamená, že se poprvé lidé nachází v nafukovacím modulu... a je to součást ISS (a zase: testuje se to daleko dlouhodoběji, než by umožnil jeden dedikovaný pilotovaný let k demoverzi téhož).
Samozřejmě je tam spousta slepých uliček - např. experiment AMS je nejspíš celý slepá ulička, protože věřím, že místo celého konceptu "temné hmoty" se spíš ukáže, že jsme fyzikální zákony nechápali úplně přesně a v budoucnu poupravíme svojí představu buď o gravitaci, nebo setrvačnosti (viz též debata "Mikrovlnný pohon"). Ale pořád je tam ta věc, že pro experimenty není nutné stavět dedikované družice a tak nějak se pro ně vytvořilo stabilní prostředí (cesta nahorů, provoz pod dohledem lidí, cesta dolů).. ano, je to šíleně drahé, a Číňani to okopírují a možná zefektivní a určitě zlevní... ale nejdřív tu muselo být něco, co by vůbec mohli okopírovat...
Samozřejmě, je tady tahle věc s The United Nations Office for Outer Space Affairs (UNOOSA):
http://www.parabolicarc.com/2016/06/19/china-united-nations-sign-cooperation-agreement-space-station/
Tohle je samozřejmě od Číny mezinárodně-politický zářez jako hrom, chytrá odveta z poněkud oboustraně trucovitého vyloučení ze spolupráce na ISS, pojaté jako jakýsi "elitní klub" v pojetí 90tých let (tedy: Západ to vede a Rusové tomu dělají takové jako kosmické poskoky a údržbáře a taxíkáře..). Navíc reálně hrozí, že ke spolupráci na ISS se samém závěru její existence stihne připojit Indie, což by pro Čínu asi nevyznělo dobře...
Čína tedy pomocí platfromy OSN (a výkonosti své ekonomiky) zkouší vymyslet politický protitah, od kterého si nelze slibovat zásadní průlom ani skutečnou novou "space race", ale rozhodně to, že třeba příští osa spolupráce v kosmu bude Čína + Rusko + náhodné rozvojové země, co taky chtějí mít vlastní vlaječku na skafandru vlasního kosmonauta. Protipólem bude nejspíš Západ + Indie + komerční sektor. |
|
Je tu kromě mě ještě někdo, kdo si myslí, že v principu všechno, co se dalo na LEO vyzkoumat, bylo vyzkoumáno už na Saljutech a Skylabu, o Miru nemluvě? Zdůrazňuji to "v principu", samozřejmě různých detailů (např. ta spolupráce iks kosmických agentur, jak se o tom tak romanticky píše v předchozím příspěvku) zbývá ještě spousta, ale stojí ty detaily za ty desítky a stovky miliard dolarů, které se na ISS a přidružené programy vyhodily? A co by se dalo udělat namísto nich? Např. ještě před pár lety jsme o Vestě, Cereře a Plutu věděli v podstatě jen to, že existují. Dnes díky sondám Dawn a New Hozizons máme perfektní plastickou znalost tří zcela svébytných světů. A stálo to v porovnání s náklady na ISS bezvýznamný zlomeček procenta. Kéž by ty prachy utopené v ISS měl k dispozici Musk, to už by, s určitou nadsázkou, možná vyvíjel fotonovou raketu.
Někdo nadaný velkou fantazií by mohl prohlásit, že ISS nám přiblíží vzdálenější cíle; takový člověk nechť mi vysvětlí, jakým způsobem nám desítky let (1998-2024) drožkování do výšky 400 kilometrů přiblíží i jen Měsíc, o Marsu nemluvě. [Upraveno 30.7.2016 NovýJiřík] |
|
| S tím bych souhlasil ! Odhady celkových nákladů na stavbu i provoz ISS v období 1998-2024 leží mezi 100 a 200 miliardami Dolarů. Nepochybuji o tom, že se tam dosáhlo při dlouhodobých pobytech významnějších poznatků jak z 10 let pobytu na MIRU, ale stálo to všechno za 200 miliard Dolarů ?? Kdyby došlo k podobné mezinárodní spolupráci USA + Evropa + Japonsko + Rusko , tak tu dnes za ty peníze máme třeba stálou měsíční základnu s 10 obyvateli , kyvadlově zásobovanou 4 krát ročně a nebo místo ní obsazené skoro všechny měsíce planet sluneční soustavy /Mars, Jupiter, Saturn,...až Pluto s Charonem / robotickými vozítky typu Lunochodu a pod mikroskopy bychom si prohlíželi odebrané horniny z týchž měsíců. Zprávy na naší ČT- 1 by pak začínaly v 19.00 třeba takto : "Měsíc" ,základna v Moři klidu. Dnes se na Měsíci narodil německé kosmonautce Angele malý Thomas. V občance bude mít uvedeno místo narození : Měsíc, Moře klidu. Porod řídil MUDr. Gončarenko z Ruska . Chlapec váží 3,60 kg. Jak početí, tak i porod proběhly na Měsíci." - Tak o takovéto zprávy na ČT-1 jsme bohužel díky ISS patrně přišli. 200 miliard je totiž v tahu. Pro cestu na Měsíc bude nutné z daňových poplatníků vytáhnout dalších 200 miliard. Ale naše kapsy rozhodně nejsou bezedné ! |
| 31.7.2016 - 13:50 - tycka | |
|
quote:
Někdo nadaný velkou fantazií by mohl prohlásit, že ISS nám přiblíží vzdálenější cíle; takový člověk nechť mi vysvětlí, jakým způsobem nám desítky let (1998-2024) drožkování do výšky 400 kilometrů přiblíží i jen Měsíc, o Marsu nemluvě. [Upraveno 30.7.2016 NovýJiřík]
Už jsem to tu psal - zkouška systému podpory života, zabezpečení elektrickou energií, telemetrický systém a i zkouška vlastní stavby stanice se bude hodit. Loď pro cestu k Marsu se bude nejspíš stavět podobným způsobem.
Jó poslat tam lidi stylem, jako se to dělá občas u projektů v IT - projekt rozběhneme co nejdřív a testování provedou především jeho uživatelé.
Tedy poslat tam loď plnou jen málo vyzkoušených systému, které navíc u předchozích misí měli značnou poruchovost (mise před ISS). Tak až se ještě před vlastním výsadkem na Mars - porucha již právě znemožní i ten vlastní výsadek - neopravitelně porouchají systémy zabezpečení životních podmínek či případně energetický systém. Tak výsledkem celé této akce, bude jen to, že budeme mít za obrovské peníze jen částečně fungující sondu (či nebude fungovat vůbec, pokud selže energetický systém), která by byla zároveň rakví několika odvážlivců, co letěli na misi na Mars.
Není divu, že široká veřejnost pak bude volat po co nejdůkladnějším vyšetření a zároveň potrestání všech viníků.
A ani já bych se potrestání vedoucích konstruktérů vůbec nebránil - poslat někoho v lodi plnou prokazatelně nevyzkoušených a poruchových systémů - je jednoznačně trestný čin - a to - těžké ublížení na zdraví z nedbalosti s následkem smrti. Kosmonautika není prostě totéž co vývoj počítačových her anebo webových technologií, kde jde prostě jen o peníze a možná i trochu o reputaci firmy v očích jejich zákazníků.
[Upraveno 31.7.2016 tycka] |
|
quote:
Je tu kromě mě ještě někdo, kdo si myslí, že v principu všechno, co se dalo na LEO vyzkoumat, bylo vyzkoumáno už na Saljutech a Skylabu, o Miru nemluvě?
Tohle je složitá otázka. Skylab a Saljut byly z velké části o snaze udržet celý systém vůbec v provozu, to přeci jen na ISS je poměr období strávených opravami nižší...
Např. pokud vím, tak snaha udělat z astronautů současně astronomy nepřinesla nijak světoborné výsledky... i když úplně do detailů výsledky experimentu "Apollo Telescope Mount" přeci jen neznám... naproti tomu pozdější vývoj směřuje k tomu dělat z astronautů údržbáře - ne přímo astronomy... celkově ale dnes se kosmonautika posunula směrem k tomu, že místo aby každý kosmonaut byl trénovaný profesionál, tak je možné nahoru brát odborníky (ať už jako platící "turistky" nebo vědce). Ti se tam mohou věnovat tomu, co je jejich specializace a ne jen věnovat veškerý svůj čas samotnému udržování poruchových systémů v chodu...
Stačí se podívat, o kolik kosmických teleskopů jsme přišli prostě proto, že jim došla nějaká pracovní látka, či palivo, či se porouchaly gyroskopy; opravitelný byl jen Hubble, ale jen za cenu nesmírného úsil a nákladů.
Třeba Číňani mají moc hezky vymyšlené, že jejich kosmický teleskop vznikne jako na platformně zásobovací lodi a bude u jejich stanice dokovat - pravděpodobně kvůli doplňování paliva, výměnám gyroskopů a upgradům kosmického vybavení (na samotné pozorování je lepší let bez přítomnosti posádky na palubě). Představa, že poslat do kosmu záložní kopii je vždy levnější, než řešit opravy a údržbu, prostě u extrémně speciálních a drahých jednorázových experimentů nemusí být vždycky pravdivá....
Celkově souhlasím, že celá "human exploration" zoufale chybí a je nejvyšší čas ty specializované kosmonauty-profesionály (tedy ne-vědce, ne-turisty) poslat posílat hranice lidských možností - ale jakmile ty hranice budou posunuty, bylo by super moci tam poslat specialisty-vědce, a to zase předpolkádá co největší praxi s tímhle typem provozu na LEO.
Takže to nevidím úplně černěji a náklady na tu "udržovací" kosmonautiku je potřeba brát v kontextu nejrůznějších jiných výdajů (vojenské výdaje, výdaje prestižní sportovní události, apod.) a ne tak, že automaticky by za stejné peníze šlo dostat víc muziky, kdyby byly utracené za něco jiného: tyhle peníze dostali zaplacené lidi, kteří o moc víc předvést nedokážou, a stejně je úžasné, že dělají tohle, místo jiných věcí, za které by ty peníze byly utraceny.
nakonec se dostáváme stejně k tomu utratit nějaké peníze "navíc", spíš "místo něčeho"... to, že kosmonautika jen "vytváří nějaká pracovní místa", místo aby se vývoj posouval dál, ale současně takováhle politika se týká všech oborů lidské činnosti a je to úplně normální a navíc hlavně obrovské množství toho, co lidstvo dělá, se stejně dělá "jen tak" a ne proto, že by to bylo šíleně potřeba k přežití... takže i jen udržování těch dovedností dává smysl (i když bychom radši viděli posouvání hranic). |
|
Už jsem to tu psal - zkouška systému podpory života, zabezpečení elektrickou energií, telemetrický systém a i zkouška vlastní stavby stanice se bude hodit. Loď pro cestu k Marsu se bude nejspíš stavět podobným způsobem.
Respektuji jiný názor, ale podle mě se takhle, systémem lego na LEO, stavět nebude. Je to komplikované, je to drahé atd. Na základě dosavadních snah v záležitosti meziplanetárních výprav to vidím tak, že buďto se poletí jedním opakovaně použitelným kolosem stylem Země-Mars, jak to naznačují zatímní informace o BFR/MCT, anebo se stylem NASA poletí jen na papíře, resp. na obrazovce počítače. [Upraveno 31.7.2016 NovýJiřík] |
|
quote:
ale podle mě se takhle, systémem lego na LEO, stavět nebude. Je to komplikované, je to drahé atd. Na základě dosavadních snah v záležitosti meziplanetárních výprav to vidím tak, že buďto se poletí jedním opakovaně použitelným kolosem stylem Země-Mars
No to vůbec netuším jak jste přišel na to, že vývoj mnohonásobně použitelného kolosu (a to ještě s infrastrukturou doplňování paliva na Marsu) by mohl být levnější než několikamodulová skládanka. Mluvím o vývoji a testování. Vývoj mohutného mnohonásobně použitelného systému by právě byl dražší, až pokud se vůbec povede, může být po XX misích systém celkově levnější.
S nosičem typu SLS by těch modulů nebylo zdaleka tolik, s ISS vynášenou po hodně malých kouscích to nelze srovnávat, ISS je docela extrém.
A také nevím o jakých záležitostech meziplanetáních snah mluvíte ? |
|
A také nevím o jakých záležitostech meziplanetáních snah mluvíte ?
Mám na mysli plány NASA z 2. poloviny 60. let, zahrnující stavbu stálé základny na Měsíci, přistání na Marsu a dokonce, po roce 1980, let do pásu asteroidů (!), a všechny další plány, vytvářené vzápětí po zrušení těch předchozích, až po nedávný a před tuším šesti roky zrušený program Constellation až po současné plány se SLS a Orionem, které budou pravděpodobně zrušené novým prezidentem a opět "nahrazené" něčím dalším. Z čehož mi tak nějak logicky vyplývá, že pokud bych si měl vsadit, kdo na Mars určitě nepoletí, NASA by byl můj horký favorit. |
| 01.8.2016 - 09:16 - novák | |
|
quote:
celkově ale dnes se kosmonautika posunula směrem k tomu, že místo aby každý kosmonaut byl trénovaný profesionál, tak je možné nahoru brát odborníky (ať už jako platící "turistky" nebo vědce).
Dnes? No nevím, ale dnes na ISS vidím jen údržbáře kombinované s laboranty, u Číňanů průkopníky.
Vědec ne-údržbář a ne-laborant, který v kosmu dělal svoji vědu je věc minulosti: jeden geolog na Měsíci - dávno, u Rusů lékaři se specializací na kosmickou medicínu typu Poljakova, jen pár a taky spíš dávno. Nějací vědátoři by se našli mezi specialisty pro užitečné zatížení na Shuttlech, což je taky minulost (poslední byli lékaři z STS-90 roku 1998)...
Takže kosmonautika se v tomhle směru (rozdělení rolí na kosmonauty-profesionály a neprofesionální odborníky) sice v 80. letech posunula, ale po roce 1998 se posunula zpátky. V budoucnu - s novými loděmi - bude víc míst, takže očekávám posun do 80. a 90. let... |
|
quote:
Vývoj mohutného mnohonásobně použitelného systému by právě byl dražší, až pokud se vůbec povede, může být po XX misích systém celkově levnější.
Zalezi na tom, co konkretne s tym systemom chcete robit. Ak je cielom vobec sa tam dostat a pichnut tam vlajku, tak je asi efektivnejsie poskladat si lodicku z modulov, po pouziti ju zahodit a astronautov vratit na zem v kapsulke a la apollo. Z hladiska fyziky je to najschodnejsia cesta.
Ak chcete ale na tom marse ostat a nieco tam zacat budovat, potrebujete transporter, nie jednorazovu lodicku. Je to technicky narocnejsie a urcite drahsie, ale bez ekonomickej kyvadlovej dopravy na tom marse nevybudujete nic.
To je jedna z veci, co nas naucilo apollo - ak sa chcete niekde dostat, staci vam lod co to zvladne tam a naspat. Ak tam chcete ostat, potrebujete ekonomicky transportny system. |
|
quote:
Dnes na ISS vidím jen údržbáře kombinované s laboranty, u Číňanů průkopníky.
Sorry, ale tohle je naprosto LOL. Číňani si skoro jakoby dávají záležet, aby neměli žádné "poprvé" (ani takové propagandistické, které by měli skoro zadarmo - třeba první vícečlennou, čistě ženskou posádku a podobné legrácky).
Snad první čínské "poprvé" v kosmu bude to přistání na odvrácené straně Měsíce - a to až asi v roce 2019. (Skoro jako by to brali tak, že do prestižních záležitostí v kosmu má cenu investovat až v době, kdy si budou jisti svým postavením velmoci dole na Zemi... nebo že na tu dobu chtějí mít pro domácí publikumm připravenou jasnou propagandistickou odezvu na EM-1)
U té čínské stanice vidím jako zajímavý nápad ten "dokující teleskop" a je to právě nějaké takové rozumné zkombinování pilotované a nepilotované kosmonautiky, ve kterým vidím budoucnost letů na LEO. |
| 01.8.2016 - 13:11 - tycka | |
|
quote:
Ak chcete ale na tom marse ostat a nieco tam zacat budovat, potrebujete transporter, nie jednorazovu lodicku. Je to technicky narocnejsie a urcite drahsie, ale bez ekonomickej kyvadlovej dopravy na tom marse nevybudujete nic.
Obávám se, že toto se již tvrdilo o nízké oběžné dráze a raketoplánu.
Prostě otázkou zůstávají náklady na údržbu takovéhoto dopravního systému.
|
| 01.8.2016 - 13:52 - dodge | |
|
Obávám se, že toto se již tvrdilo o nízké oběžné dráze a raketoplánu.
Prostě otázkou zůstávají náklady na údržbu takovéhoto dopravního systému.
V těchto případech je zřejmé, že do kalkulace nákladů nebyly započítány všechny skutečné nákladové položky (ať úmyslně či neúmyslně). |
|
raketoplan ako kyvadlova doprava bol domrveny hned na zaciatku, ked sa upustilo od navratoveho prveho stupna a bol nahradeny jednorazovou nadrzou a boostermi na tph, ktore su z definicie jednorazove. Cudujsasvete im z toho vyslo cudo, co nebolo ani uplne znovupouzitelne, ani lacnejsie. Pri "mrveni" koncepcie sa pritom poukazovalo prave na naklady...
Poukazovat preto na sts nie je uplne stastne. Jednak to bol len "prvy pokus", jednak zvolena koncepcia nedavala sancu na uspech |
|
kde je teď čínská kosmonautika? 2 spojení s orbitální stanicí - tam byly USA a SSSR v roce 1973, takže tam bych viděl i Číňany.
Doufal jsem, že budou postupovat rychleji vzhledem k tomu, že neobjevují neprošlapané cesty. Ale asi na víc nemají. Snad aspoň letos dají ten třicetidenní let. |
| 02.8.2016 - 10:23 - novák | |
|
quote:
Sorry, ale tohle je naprosto LOL. Číňani si skoro jakoby dávají záležet, aby neměli žádné "poprvé"
Šen-čou 5 - první čínský pilotovaný let, 1 den
Šen-čou 6 - první delší let (5 dní), vícečlenná posádka,
Šen-čou 7 - první čínský výstup do vesmíru
Šen-čou 9 - první čínský pilotovaný let na stanici, první čínská kosmonautka
Šen-čou 10 - druhý let ke stanici
Sorry, ale žádné poprvé nastalo až u Šen-čou 10.
|
|
