nápoveda číslo dva
keď ja poviem
študenti si brali podnájmy, a to spôsobilo rast nájomného
je to správne určenie príčiny a následku? [Upraveno 25.4.2015 alamo]
problém je, že je "správne"
rovnako správne, ako tvrdiť "cena nájomného začala rásť, a to vyprovokovalo študentov k tomu, že začali nejaký podnájom zháňať kým bol ešte lacný"
voľba ktoré tvrdenie je "správne", je čisto subjektívna
keď človek "plánuje", plánuje s predstavou budúcnosti (občas zabudne že je iba potencionálna..)
zatiaľ čo pri príčine a následku "vietor zafúka - vrtulka sa roztočí", súhlasí smer šipky času, so šipkou príčina následok, veľmi striktne, to je fakt, to je objektívne
v príkladoch spojených s ľudským plánovaním, sa začne diať čudná vec, potenciálna budúcnosť, ovplyvní dianie v minulosti
šipka času a šipka príčina následok idú v protismere
takto vznikajú ekonomické bubliny, ako napríklad DOTCOM
spoločenské, ako napríklad "vedecký socializmus"
sciento bubliny, ako napríklad Lysenkizmus
keď namiešate zmes udalostí s fyzikálneho diania, a diania doslova zo sféry ľudská "metafyzika", začne vám štatistika ukazovať veľmi "zaujímavé" výsledky "hrušky + jablká"
verte len tej štatistike, ktorú si sfalšujete sami
Einstein měl pravdu. Vědci zachytili gravitační vlnyVědci poprvé pozorovali gravitační vlny, které popsal Albert Einstein ve své obecné teorii relativity. Podařilo se jim to pomocí speciálního zařízení LIGO (Laserový interferometr gravitačních vln), který zachytil gravitační vlny při kolizi dvou černých děr.
Gravitační vlny byly detekovány 14. září ve 4:51 oběma sesterskými zařízeními LIGO, nejprve v louisianském Livingstonu a o sedm milisekund později ve washingtonském Hanfordu.
citace:Einstein měl pravdu.
Gravitační vlny byly detekovány 14. září ve 4:51 oběma sesterskými zařízeními LIGO, nejprve v louisianském Livingstonu a o sedm milisekund později ve washingtonském Hanfordu.
Jedna velmi pěkná, srozumitelná a relativně dlouhá ( > 2 hod) přednáška z prosince 2015 k tématu vzniku a detekce gravitačních vln v podání profesora Jiřího Podolského.
http://journals.aps.org/prl/abstract/10.1103/PhysRevLett.116.061102 Observation of Gravitational Waves from a Binary Black Hole Merger
B. P. Abbott et al. (LIGO Scientific Collaboration and Virgo Collaboration)
Phys. Rev. Lett. 116, 061102 – Published 11 February 2016
existuje odnož fyziky, alebo "rodina teórií" ktorá striktne odmieta, že by čosi také "antigravitácia" mohla existovať?
čosi ako "antigravitácia" = "kameň mudrcov"?
neviem ako to presne povedať
"gravitácia je jednoducho nepolárna, nemá žiadne plus ani mínus"
keby sme chceli "antigrvitáciu", mueli by sme uvažovať o "negatívnej energii", čo je to isté ako uvažovať o "negatívnej teplote", vyjadriteľnej napríklad ako "-100 Kelvinov pod absolútnou nulou.."
čo je operovanie s "fiktívnymi" hodnotami, a v podstate to isté ako uvažovať o "transmutácii olova na zlato, pomocou kameňa mudrcov"
ale musím pripustiť, že by to bolo dosť smutné poznanie, zistiť že všetky tie antigravitačné rekvizity s klasických sci fi, zostanú raz a navždy blábol, rovnako ako alchymistické grimoáre
citace:existuje odnož fyziky, alebo "rodina teórií" ktorá striktne odmieta, že by čosi také "antigravitácia" mohla existovať?
čosi ako "antigravitácia" = "kameň mudrcov"?
neviem ako to presne povedať
"gravitácia je jednoducho nepolárna, nemá žiadne plus ani mínus"
keby sme chceli "antigrvitáciu", mueli by sme uvažovať o "negatívnej energii", čo je to isté ako uvažovať o "negatívnej teplote", vyjadriteľnej napríklad ako "-100 Kelvinov pod absolútnou nulou.."
čo je operovanie s "fiktívnymi" hodnotami, a v podstate to isté ako uvažovať o "transmutácii olova na zlato, pomocou kameňa mudrcov"
ale musím pripustiť, že by to bolo dosť smutné poznanie, zistiť že všetky tie antigravitačné rekvizity s klasických sci fi, zostanú raz a navždy blábol, rovnako ako alchymistické grimoáre
Uz je tomu 100 rokov co sa na gravitaciu nepozerame ako na silu.
Vyzera to tak, ze gravitacia je jednou z fundamentalnych vlastnosti standardnej energie (energie/hmoty, ktora interaguje s fotonmi) a je sucastou samotnej podstaty priestoru, casu a energie/hmoty. Respektive ak nebudete mat ziadnu energiu/hmotu nebudete mat ani priestor a cas. Priestor a cas mozete chapat ako prejav existencie energie/hmoty. Energia vam pomocou gravitacie definuje samotny priestor. Ked nemate energiu, nemate ani priestor ani cas. Tak ako nemozete mat zaporny priestor, ani zaporny cas, nemozete mat ani zapornu energiu z toho vam vyde aj vzdy kladna zakrivenie priestoru. Toto nam pekne vychadza z teorie relativity.
Ale je tu velmi velke ALE. Rovnako ako zaciatkom 20 storocia si fyzici mysleli, ze uz mame na vsetko teorie a prakticky sa necakala ziadna revolucia vo fyzike, bolo potrebne vysvetlit len par drobnosti s elektormagnetizmom. Tychto par drobnosti prevratilo fyziku na ruby. Tak aj teraz mame teoriu, ktora nam vysvetluje, ako tento svet funguje na makroskopickej urovni prakticky dokonale a nespochybnitelne, az na jednu drobnost a to, ze rozpinanie vesmiru sa zrychluje a posobi proti prejavu standardnej energie a tym je gravitacia. Kedze tu zjavne je nieco co posobi svojim prejavom proti gravitacii, zakrivuje priestor presne naopak. Nazvali sme si to temna energia. A zatial to nevyzera tak, ze by sme mali co i len tusenie co by to mohlo byt.
aby to s tou tajomnou silou nedopadlo takto
"antigravitácia" je sila, ktorú pociťujú "protinožci" v austrálii, naša gravitácia je pre nich antigravitáciou, a naopak, ich gravitácia je antigravitácia pre nás..
Máš v tom dva problémy - samotnú fyziku na jednej strane a technologické možnosti na strane druhej...
Stačí si uvedomiť, že ak by mala Zem dvojnásobnú gravitáciu, tak pri súčasnej technologickej úrovni sa nepilotovaná kozmonautika nekoná pravdepodobne a pilotovaná sa nekoná určite. Na Venuši sa pravdepodobne kozmonautika tiež nedá prevádzkovať. Pri desaťnásobnej gravitácii sa nedá prevádzkovať ani aerodynamické lietanie (aerostatické pravdepodobne tiež nie) a pri dvadsaťnásobnej sa nedajú stavať lode a člny - len plte (pravdepodobne).
citace:Máš v tom dva problémy - samotnú fyziku na jednej strane a technologické možnosti na strane druhej...
Stačí si uvedomiť, že ak by mala Zem dvojnásobnú gravitáciu, tak pri súčasnej technologickej úrovni sa nepilotovaná kozmonautika nekoná pravdepodobne a pilotovaná sa nekoná určite. Na Venuši sa pravdepodobne kozmonautika tiež nedá prevádzkovať. Pri desaťnásobnej gravitácii sa nedá prevádzkovať ani aerodynamické lietanie (aerostatické pravdepodobne tiež nie) a pri dvadsaťnásobnej sa nedajú stavať lode a člny - len plte (pravdepodobne).
ja to hodim sem, aj ked je to z cinskej kozmonautiky...
to, ze pri dvojnasobnej gravitacii by sa kozmonautika nekonala, aspon nie v dnesnej podobe je jasne.
pri Venusi ma tu uz ktosi upozornil, ze navrat nebude len tak v takej hustej atmosfere...
Ale
preco sa neda pri 10 nasobnej gravitacii prevadzkovat lietanie?
vyssia gravitacia= vyssia hustota atmosfery
F=1/2*Ro*S*v2*c
aj pri rovnakej hustote by mi stacilo 3 nasobne zvysenie rychlosti, co su stale podzvukove rychlosti, navyse mozem predpokladat vyssiu hustotu atmosfery.
a aerostatickemu uz vobec nerozumiem... 10nasobna gravitacia, = 10? nasobny tlak, obalena bublina vodiku v atmosfere dusiku musi furt fungovat
nieco prehliadam? [Editoval 28.6.2016 martinjediny]
citace:Máš v tom dva problémy - samotnú fyziku na jednej strane a technologické možnosti na strane druhej...
Stačí si uvedomiť, že ak by mala Zem dvojnásobnú gravitáciu, tak pri súčasnej technologickej úrovni sa nepilotovaná kozmonautika nekoná pravdepodobne a pilotovaná sa nekoná určite. Na Venuši sa pravdepodobne kozmonautika tiež nedá prevádzkovať. Pri desaťnásobnej gravitácii sa nedá prevádzkovať ani aerodynamické lietanie (aerostatické pravdepodobne tiež nie) a pri dvadsaťnásobnej sa nedajú stavať lode a člny - len plte (pravdepodobne).
To je hezká úvaha, ale k ničemu. Jednak proto, že žijeme na Zemi a ne na jiné planetě. A jednak proto, že těch obyvatelných planet se supergravitací zase až tolik nebude. Dvojnásobnou gravitaci by vykazovalo těleso o hustotě Země a průměru 25 tisíc kilometrů, tedy s osminásobnou hmotou. Budiž, superzemě existují, i když zatím pořád nevíme, jak to na nich vypadá. Ale gravitace desetinásobná? To by bylo těleso o hustotě Země, ale s průměrem 127 tisíc kilometrů, nebo po gravitačním slisování těleso s hustotou 10 gramů a průměrem 70 tisíc km, tedy v prvním případě tisíc, v druhém tři sta hmot Země. Nebo cokoliv mezi tím. Takové kamenné planety vůbec nemůžou existovat, poněvadž při vzniku uvnitř cirkumstelárního disku by od určité hmotnosti na sebe okamžitě začaly nabalovat vodík, hélium atd. A vznikl by plynný obr. Takže zůstaňme realisty. [Upraveno 27.6.2016 NovýJiřík]
Pevnosť hrá dosť podstatnú úlohu, aj u aerostatov - obal a celý závesný systém "nákladu" bude pri "desaťnásobnej gravitácii" namáhaný "desať krát väčšími" silami od gravitácie a tomu musí zodpovedať ich pevnosť - a pri konštantnej mernej pevnosti aj hmotnosť. Detto konštrukcia draku "aerodynu".
Prečo mám dojem, že sa na mňa odniekiaľ škľabí antropický princíp? [Upraveno 28.6.2016 Alchymista]
@Alchymista
to že žijeme na planéte s "najvhodnejšími" podmienkami (pre nás), ešte neznamená, že by nemohli existovať ešte výhodnejšie podmienky (pre niekoho totálne odlišného)
A o tom to je...
Sme, aký sme, pretože vesmír je taký, aký je. A o fyzike platí to samé...
Je to síce len slabý antropický princíp, ale s riadne namasírovanými svalmi.
Je celkom zaujímavé sledovať líniu úvah o našej technike (špeciálne letectve, kozmonautike a kolonizácii vesmíru) v súvislosti s prírodnými podmienkami na planéte, na ktorej sa vyvinul inteligentný život. Zdá sa mi totiž, že letectvo, kozmonautika a z nich vyplívajúci potenciál kolonizovať okolitý vesmír sú vyhradené len pre veľmi obmedzenú škálu "obývateľných" planét, ktoré musia spĺňať oveľa prísnejšie kritériá, než planéty, na ktorých je možný vznik života aj vznik inteligentného života.
Je celkom zaujímavé sledovať líniu úvah o našej technike (špeciálne letectve, kozmonautike a kolonizácii vesmíru) v súvislosti s prírodnými podmienkami na planéte, na ktorej sa vyvinul inteligentný život. Zdá sa mi totiž, že letectvo, kozmonautika a z nich vyplívajúci potenciál kolonizovať okolitý vesmír sú vyhradené len pre veľmi obmedzenú škálu "obývateľných" planét, ktoré musia spĺňať oveľa prísnejšie kritériá, než planéty, na ktorých je možný vznik života aj vznik inteligentného života.
To jistě. Připusťme, že existuje život v oceánu na Europě a že to dokonce dotáhl nebo i přetáhl nad úroveň delfínů. Ale do vesmíru se nikdy nevydá.
citace:Je celkom zaujímavé sledovať líniu úvah o našej technike (špeciálne letectve, kozmonautike a kolonizácii vesmíru) v súvislosti s prírodnými podmienkami na planéte, na ktorej sa vyvinul inteligentný život. Zdá sa mi totiž, že letectvo, kozmonautika a z nich vyplívajúci potenciál kolonizovať okolitý vesmír sú vyhradené len pre veľmi obmedzenú škálu "obývateľných" planét, ktoré musia spĺňať oveľa prísnejšie kritériá, než planéty, na ktorých je možný vznik života aj vznik inteligentného života.
To jistě. Připusťme, že existuje život v oceánu na Europě a že to dokonce dotáhl nebo i přetáhl nad úroveň delfínů. Ale do vesmíru se nikdy nevydá.
A nebo časem tento druh bude nahrazen daleko inteligentnějším například hlavonožcem, který, až ovládne svou biosféru, se do toho vesmíru také vydá. Je jasné, že druh, který je příliš specializovaný na svojí biosféru a nemá jak manipulovat s přírodními zdroji, ustrne na nějakém stupni svého vývoje.
To není až tak pravda.
Pevnost materialu je dána:
1) Vazebními vlastnostmi jednotlivých prvků
2) Elektromagnetickými vazbami atomů v molekulách
3) Struturou molekul (amorfní, krystalické látky, monokrystaly a dalšími charakteristikami)
4) Hustotou prostředí (tvorba sloučenin ve vakuu umožní pro látku ideální rozestupy - tedy z hlediska elmg. pole a vazebných charakteristik látek, naproti tomu my zhutňujeme tyto látky jak gravitačním polem, atmosférou, lisovanim, pripadne technologiemi jako tvareni vybuchem atd.) Vysledky pokusu o tvorbu materialu ve stavu beztize jsou zajimave, nektere materialy meli vyssi a jine nizsi pevnost. Navic, stale byly ovlivneny atmosferickym tlakem. Na druhou stranu stav beztize zpravidla podporuje krystalizaci, tedy pravidelne usporadani s omezenym mnozstvim poruch.
Vlastnosti material neni mozne vylepsovat do nekonecna, ale konstantni pevnost materialu neexistuje. Pokud by existovala, ocelari ci "hlinikari" by si tak nehrali s vyrobou a vite o kolik by se zlevnila napriklad vyroba Falconu? Jaky by byl dopad na technologie vyroby, obrabeni ....
V tuto chvili pouzivame postupy, kdy kombinace teplot, tlaku, a rychlosti jejich zmen nam vyrazne modifikuje chovani materialu. Bohuzel se jedna o velice primitivni zpusob {omlouvam se vsem technologicky vzdelanym, protoze se jedna o neprime ovlivneni. Na toto tema by se dalo mluvit velice dlouho ... a tato poznamka je vyrazne zjednoduseni situace.
Co se tyka areostatickych konstrukci, domenka o nefunkcnosti balonu je myslna. Vzducholod plnena napr. vodikem ma pri stejnem tlaku nizsi hustotu (hmotnost na objem), tudiz bude vytlacovana z atmosfery dokud se nedostane do rovnovazneho stavu s okolim. Obal je vicemene pytel a jeho pevnost je diskutablni. Zde je potreba plynotesnost.
Co se tyka letadel, nemam dost informaci abych mohl prispet se svoji troskou do mlyna. Na jakekoliv vyjadreni bych potreboval znat pevnostni charakteristiky materialu, pro mne dostupne udaje nedovoluji ani aproximaci na uvedene tema.
Kazdopadne bych zde videl jiny problem, nikoliv pevnost materialu v ohybu atd., ale zarupevnost a zaruvzdornost. Pri teplotach povrchu proste nemate dost materialu, ktery by byl dostatecne lehky a pritom pevny.
A nebo časem tento druh bude nahrazen daleko inteligentnějším například hlavonožcem, který, až ovládne svou biosféru, se do toho vesmíru také vydá. Je jasné, že druh, který je příliš specializovaný na svojí biosféru a nemá jak manipulovat s přírodními zdroji, ustrne na nějakém stupni svého vývoje.
A ta inteligentní chobotnice pod vodou postaví a do činnosti uvede spalovací motor, trysky, reaktivní motory atd. jak?
citace:A nebo časem tento druh bude nahrazen daleko inteligentnějším například hlavonožcem, který, až ovládne svou biosféru, se do toho vesmíru také vydá. Je jasné, že druh, který je příliš specializovaný na svojí biosféru a nemá jak manipulovat s přírodními zdroji, ustrne na nějakém stupni svého vývoje.
A ta inteligentní chobotnice pod vodou postaví a do činnosti uvede spalovací motor, trysky, reaktivní motory atd. jak?
Pokud budou inteligentní a budou to potřebovat vyrobit, tak to časem vyrobí. Třeba na trochu jiné bázi fyziky něž tu kterou používáme my.
]A nebo časem tento druh bude nahrazen daleko inteligentnějším například hlavonožcem, který, až ovládne svou biosféru, se do toho vesmíru také vydá. Je jasné, že druh, který je příliš specializovaný na svojí biosféru a nemá jak manipulovat s přírodními zdroji, ustrne na nějakém stupni svého vývoje.
A ta inteligentní chobotnice pod vodou postaví a do činnosti uvede spalovací motor, trysky, reaktivní motory atd. jak?
Pokud budou inteligentní a budou to potřebovat vyrobit, tak to časem vyrobí. Třeba na trochu jiné bázi fyziky něž tu kterou používáme my.
Aha...
citace:... Pokud budou inteligentní a budou to potřebovat vyrobit, tak to časem vyrobí. Třeba na trochu jiné bázi fyziky něž tu kterou používáme my.
Problém je, že první "napodobování" bylo dané pozorováním a experimentem. Inteligence je hezká, ale bez možnosti napodobovat je k ničemu. Taková chobotnička se nejprve musí dostat na souš. Bez tohoto mezikroku je to problém. Voda je příliš reaktivní.
Pár otázek. Jak ve vodě vytvoříte oheň? To je oříšek, vzorem může být pouze žár (např. z magmatu).
Je pro vodní živočichy plynná atmosféra stejná jako pro nás vakuum? A co teprve vakuum jako takové, dokáže si ho takový tvor vůbec představit? Jak daleko ve vývoji by musel být?
Co využití elektřiny? Co výroba kovů, plastů, záznamových zařízení, jejich kapacita, dosahování potřebných rychlostí, sběr informací ....
Budeme pokračovat? Nebo budeme počítat s tím, že idealizovaná chobotnice po vzoru bratří Wrightů postaví letadlo, přidělá k němu raketový motor a rozletí se skrze kapalné a plynné prostředí vstříc vakuu?
Dle mého pesimistického názoru jsou vodní tvorové ve svém prostředí spokojeni. Chybí evoluční tlak a mají zde tak dramaticky omezené technologické možnosti, že teorie o tom jak dobudou vesmír mi přijdou poněkud přitažené za vlasy. Jsou prostředí technologicky přívětivá a prostředí s výraznými omezeními. Jsou prostředí s výrazným tlakem na evoluci a prostředí bez tohoto tlaku. Jsou tvorové s možností chápat, ale nikoliv něco činit (např. delfíni) a jsou tvorové schopní něco činit, ale sami to nechápou (napadlo mne jakého tvora zde uvést, ale byl by to příliš velký sarkasmus).
warp je zase o jeden graviton blizsie 
