@yamato
V tvojej "realite"?
A tá "tvoja realita" je kedy?
Je "dnes", je "zajtra" alebo dokonca "napozajtra"? Alebo v nejakom termíne vynásobenom Muskovím koeficientom?
Ruská firma Energija představila plán na vybudování lunární základny. Měla by po roce 2050 sloužit jako základna pro meziplanetární lety. http://tass.com/science/972346
2050? Tak to je v pohodě, konec světa přijde ani ne za poloviční dobu...
Je jasné, že pokud budou k disposici New Glenn a BFR/BFS, nevyhnutelně pro operace k Měsíci i později k Marsu vyvstane otázka jejich využití paralelně s SLS, nebo dokonce postupné vytlačení SLS. Ekonomika rozhodne. V blízké budoucnosti se představí New Glenn asi dříve než BFR/BFS a k Měsíci s přímým letem s vodíkovým stupněm bude mít řadu využití. Ještě dříve ale bude odzkoušen FH, který k Měsíci může vynést cca stejně jako New Glenn (FH nemá vodíkový stupeň a je jen dvoustupňový).
Bezosu zůstane dobrá alternativa: spojit 3 prvé stupně dohromady (jako u FH) , zvětšit druhý stupeň a pak by měl mít pro přímý let s 3 vodíkovým stupněm nosnost k Měsíci kolem 20 tun.
Mezitím by ale již měl létat SLS, který bude mít v konečné versi nosnost k Měsíci téměř stejnou jako Saturn 5 a proto ho nelze podceňovat. Všechny prvky stavby lunární stanice a přistání na Měsíci budou dražší, než nosné rakety. [Upraveno 22.12.2017 PinkasJ]
Doplním, že Bridenstine mluvil o době minimálně 10 let ode dneška. "Right now, our best, closest capability is going to be SLS and Orion, but if 10 years from now, 20 years from now, there's a commercial capability that's successful, we're going to use it."
S tím souvisí i včerejší Bridenstinovo vyjádření:
NASA Admin Bridenstine on SLS: "....launching the biggest rocket ever been launched...a brand new very large project that is unmatched in the world and will remain unmatched for a long time." https://twitter.com/NASASpaceflight/status/1029124634757799939
Nakoľko presne zodpovedá materiál EAC-1 skutočnému mesačnému prachu / regolitu?
Pretože to vôbec nie je jednoduché - presné chemické zloženie je takmer treťoradé, dôležitý je tvar zŕn a predovšetkým "nulový" obsah vody a vysoký podiel "neoxidovaných" kovov, hlavne železa...
A tiež článok presnejšie neuvádza - akou technologiou tehlu vyrobili?
Mně se ten podle Yamato „čisté PR“ lander velmi líbí. Jeho hmota je velká, ale není možno stavět landery znovu na úrovni Apolla, chceme-li nějak pokročit. Hmota je velká také proto, že kvůli reálnému znovupoužití lander je jen jednostupňový a musí zvládnout přistání i start – mnoho paliva. Velmi se mi líbí použití základního modulu pro posádku z Orionu, osvědčené motory RL10, dále částečně elektroniku z Orionu. Jeho hmotu 64 tun s palivem by SLS k Měsíci zřejmě zatím nevynesl, ale na 2 starty (palivo zvlášť) ano.Ještě lepší by byla kombinace New Glen se svými výbornými motory pro lander a SLS pro palivo.
Pokud chceme na Měsíci něco stavět, případně vyrábět palivo, lander takové hmotnosti, který by byl schopen i v nákladní versi něco rozumného na Měsíc dopravit bude třeba. Nejde přece o to znovu (možná ještě v menším rozsahu), dopravit člověka na Měsíc a zpět a být slavný. [Upraveno 03.10.2018 PinkasJ]
to je sice vsetko pravda, ale uz nejaku tu dekadu vidime ako taketo ppt dopadaju. Do horneho suflika. Pretoze autor ocakava financovanie od NASA a sam do toho neda ani dolar. A NASA zase laviruje zo strany na stranu a dokopy sa nepohne nikam (vid zrusenie projektu "chyt si svoj asteroid")
Naproti tomu iste nemenovane sukromne projekty, kde sa investuju najma vlastne dolare, sa niekam hybu a maju vysledky. Mozno nedodrziavaju terminy ani povodne technicke specifikacie, ale maju vysledky.
Takze by ma zaujimalo, pokial to druhe je "ciste PR", ci budu mat autori tychto vyrokov aspon tolko sebaucty aby rovnako posudzovali aj projekty od LM, Boeingu apod.
A niekde v dialke pocujem umieracik SLS... 
